Je ruská rozvědka tak špatná?

Autor : Karel Pacner 🕔30.07.2010 📕9.152

Pokus o dočasnou tečku za dvěma ruskými špionážními aférami

Ruská rozvědka utrpěla v poslední době dvě blamáže – nejdřív ve Spojených státech a nedávno i v České republice. Americká FBI zatkla deset nelegálů, tedy vyzvědačů pod nejvyšším stupněm utajení, české Vojenské zpravodajství (VOZ) odhalilo ruského agenta, který se snažil získávat údaje prostřednictvím sekretářky tří generálů. FBI sledovala nelegály deset let, VOZ čtveřici na Moravě pět let.

Obě aféry mají jedno společné – nikdo nebyl obviněn z úniku tajných informací, to tedy znamená, že ruští vyzvědači si své americké a české zdroje kultivovali, ještě z nich nic kloudného nedostali. Je možné, že Rusové právě sahali po citlivých pramenech – a to byl pokyn pro kontrašpionáž, aby zasáhla.

A pak se situace rozchází. Zatímco FBI deset nelegálů zatkla a pouze jediný unikl, VOZ nechala ruského špiona uniknout. Na americké straně nositelé státního tajemství, po kterých Rusové sahali, v klidu přežili, kdežto u nás museli tři generálové, kteří zřejmě rovněž nic nevyzradili, svléknout uniformy.

Propadli v kontrasledování

Jsou tedy ruská Služba vnější rozvědky (SVR), která působila v USA, a vojenská GRU, jejíž agent pracoval na Moravě špatné, nebo ne?

Ano, jejich úroveň se zhoršila. Deset let sledování americkou kontrašpionáží, které ruští vyzvědači nezaregistrovali, je výkon, jaký nemá v téhle branži obdoby. To nesvědčí o příliš kvalitní přípravě, která u nelegálů trvá 3–5 let. Její součástí je totiž o kontrasledování – a v tom jedenáctka v praxi propadla. I pět let, po které byl u nás Rus pod kontrolou, ukazuje na jeho selhání, které však kompenzoval včasným úprkem.

Špioni používali rádio, morseovku a nejnověji internetu, tedy prostředky, které v jejich arzenálu zůstávají. K tomu přidali steganografii – ukládání zpráv do obrázků, které vystavovali na webu. Steganografii si už dřív oblíbily některé teroristické skupiny včetně Al Kajdy. I to je tedy běžný způsob komunikace. A samozřejmě výměna dokumentů a peněz pomocí mrtvých schránek.

Na Facebooku – aby nevyčnívala

Rusovlasá kráska Anna Chapmanová, která provdáním za Angličana získala britský pas, založila uprostřed New Yorku realitní kancelář. Moskva ji údajně dotovala milionem dolarů. Taková finanční podpora je ü špionů naprosto běžná.

Chapmanová chodila na večírky vysoké společnosti a přihlásila se i na Facebook. Vzhledem k jejímu postavení byly večírky jedinečnou příležitostí k navazování známostí, které mohou být později užitečné. A mít snímky na Facebooku bylo pro takovou podnikatelku v amerických podmínkách nezbytné – spíš by bylo podivné, kdyby se tam neobjevila.

Vyzvědači, kteří žijí v zahraničí pod cizími jmény, musí splynout s obyvatelstvem, nesmí se odlišovat, nesmí vyčnívat. Podle tohoto pravidla se Chapmanová řídila.

Nebylo to divadlo

Výcvik a pobyt jedenáctky nelegálů přišel Moskvu na desítky milionů dolarů, možná i na stovky. Jejich obsluha byla náročná technicky a personálně. Je vyloučeno, aby tak drahá a náročná operace mohla sloužit jenom jako divadlo, které mělo zakrýt akce mnohem důležitější, jak se také ozvalo v tisku. Klamavé akce bývají mnohem jednodušší a lacinější.

Ruský premiér Vladimír Putin, vysloužilý špion KGB, který to dotáhl na podplukovníka, se pochlubil, že navrácené nelegály přijal. Hovořil o nich obdivně – „každý z nich měl tvrdý život“. A slíbil jim „světlou budoucnost“. Tím potvrdil jejich význam.

Je pravda, že ruská jedenáctka mnoho neudělala. Vysazení nelegálů bývá zpravidla během na dlouhou trať – s tím, že by okamžitě po příjezdu do cizí země posílali unikátní informace, se nepočítá. Teprve až získají známosti, ze kterých mohou těžit. A někteří mají statut spících agentů, které centrála probudí k činnosti v okamžiku války či krizové situace – do té doby od nich nic nepožaduje.

Setkání premiéra s vyhoštěnými vyzvědači nemá obdoby – aby jeden z nejvyšších představitelů státu přijal hned po návratu usvědčené špiony, navíc špiony, kteří působili v zemi, s níž chce udržovat přátelské styky?! Ano, v minulosti se i západní prezidenti a premiéři s úspěšnými vyzvědači setkávali, ale až po delší době po jejich návratu ze zahraničí, a hlavně diskrétně.

Tři vyzvědači a čtvrtý na zastrašení?

Výměnou za deset zadržených v USA se dostali na svobodu čtyři Rusové, které chtěl Bílý dům zachránit, protože v ruských věznicích vládnou tvrdé poměry a někteří z nich byli ve špatném zdravotním stavu. Patří i tihle lidé mezi vyzvědače?

První – vedoucí oddělení Ústavu strategických studií USA a Kanady Igor Suťagin – je podle mezinárodních organizací dohlížejících na zachovávání lidských práv obětí politicky motivovaného obvinění. Prý sbíral informace o ruských jaderných zbraních pro jednu britskou firmu, kterou Federální bezpečnostní služba (FSB) považuje za filiálku CIA. Suťagin to odmítl. Ostatně napsal knihu o ruských jaderných zbraních, která prošla cenzurou.

Zdá se, že Kreml nemá zájem, aby kdokoli pracoval pro Západ bez jeho vědomí. Suťaginovým procesem chtěl ostatní zájemce zastrašit. Patrně to byla podobně vykonstruovaná aféra jako vyšetřování námořního kapitána Alexandra Nikitina, který sbíral pro norskou ekologickou organizaci Bellona údaje o odhazování jaderného odpadu do moře, které mezinárodní dohody zakazují. Před několika lety z toho byl velký skandál.

Další tři vyměnění zřejmě byli vyzvědači.

Plukovníka vojenské zpravodajské služby GRU na penzi Sergeje Skripala zatkli příslušníci FSB kvůli špionáži ve prospěch britské MI 6. Během svého pobytu na Západě prý vyzradil Britům několik desítek ruských vyzvědačů působících v Evropě. V roce 2006 dostal 13 let za mřížemi.

Major SVR Alexander Zaporožskij odjel v roce 1997 už jako důchodce do USA. Přivydělával si tím, že Američanům prozradil některé ruské agenty. Údajně měl zásluhu na odhalení dvou špičkových ruských agentů: Aldricha Amese z CIA a Roberta Hanssena z FBI. Ovšem tuhle informaci žádný spolehlivý zdroj nepotvrdil. Po návratu do Moskvy ho uvěznili, soud mu v roce 2003 vyměřil 18 let.

Podplukovníka KGB Genadije Vasiljenka zatkla FSB v roce 1998 kvůli podezření ze špionáže pro USA, ale za půl roku ho propustila – nic mu neprokázala. Když potom Vasiljenko působil jako zástupce šéfa bezpečnostní služby televizní stanice NTV Pljus, dostal se do vězení za nelegální držení zbraní a útok na veřejného činitele. Podle ruské agentury RIA Novosti měl být už loni propuštěn, ale to se nestalo.

Naproti tomu Alexandr Sypačov, který pracoval pro CIA, výměnu odmítl. Podle jeho advokátky si celý trest už takřka odpykal. V roce 2002 ho kontrašpionáž zatkla při předávání tajných dokumentů a soud ho poslal do vězení na 8 let.

Žádné politikum

Nakolik byli o odhalení nelegální jedenáctky informováni americký a ruský prezident? Oba nájemníci Bílého domu a Kremlu dostávají každý den ráno svodku informací tajných služeb, takže vědí víc než my. Baracka Obamu určitě zpravila FBI o chystaném zatýkání nelegálů o několik dnů dřív, ale on je nemohl pozdržet anebo vetovat – právo zasahovat neměl.

Obama a Medvědev se snažili udržet tento skandál mimo politickou scénu. Proto souhlasili s rychlou výměnou aktérů. Vyšetřování zatčených vyzvědačů trvá někdy rok, někdy i déle. Proč tentokrát postupoval Washington jinak? Podle bývalého generálního inspektora CIA Fredericka P. Hitze věděla FBI o jedenáctce všechno, co potřebovala, bylo zbytečné je v USA zdržovat.

Chybí ideologický motiv

Tvrdí se, že sovětská výzvědná služba KGB, stejně jako vojenská GRU, patřily mezi nejlepší na světě.

Tehdy patřila v SSSR služba v zahraniční rozvědce k vytouženým životním cílům. Její důstojníci mohli léta žít na Západě, a protože měli diplomatické pasy, museli se obávat jenom vypovězení ze země jako nežádoucí osoby, žádné žalářování. Počet nelegálů, kteří mohli počítat s uvězněním, byl minimální. Mnozí Sověti vstupovali do KGB a GRU také z ideologických důvodů – jako komunisté pracovali na ovládnutí světa socialismem.

Dnes jezdí Rusové po celém světě, aniž k tomu potřebují souhlas domácích úřadů. Ti schopní, kteří se dřív hlásili k rozvědce, se dostanou na Západ bez obtíží – mohou tam obchodovat, mohou se tam zabydlet, rovněž tak v naší republice. Ideologický motiv a vlastenectví, které by mohly být dalším podnětem ke špionáži, se příliš nepěstuje. To tedy znamená, že množství kandidátů pro tajnou práci v zahraničí se zúžilo a nehlásí se zrovna ti nejkvalitnější. Rozvědka KGB byla dřív na vyšší úrovni než nynější SVR. GRU v posledních letech početně posílila a má méně afér, které vycházejí na veřejnost.

Pomsta zrádcům?

Vůči odpadlíkům a zrádcům, které ze sovětských tajných služeb přeběhli na Západ, byly KGB a GRU vždycky velmi tvrdé. Vysílaly za nimi vrahy, pokoušely se o jejich únosy z Rakouska či Spolkové republiky Německo – někdy s úspěchem, jindy ne. Jednou například přivezli z Vídně do Bratislavy už mrtvého dezertéra, protože ho příliš silně uspali. Těsně před rokem 1968 požádala KGB československou rozvědku, aby se na podobné akce proti vlastizrádcům připravila – třebaže v Praze vznikla speciální skupina, už nikoho neunesla nebo nepopravila.

Putin prohlásil, že za prozrazením nelegálů v USA je prý zrádce. Spekulovalo se, že o nich FBI řekl Sergej Treťjakov, který pracoval jako dablér ve prospěch USA, ale tento muž nedávno odešel ze světa přirozenou smrtí. Znamená to tedy, že je má na svědomí někdo jiný? Nevíme.

Ruský premiér obojetně dodal, že není možné se ptát na možnou odvetu proti nim. Ale vzápětí řekl: „Zvláštní služby žijí podle svých vlastních zákonů a každý ví, jaké ty zákony jsou.“ Touto větou vlastně ruský premiér vyhrožoval lidem, kteří tým nelegálů prozradili. Už dřív přijaly ruská vláda a ruský parlament zákon, podle něhož mohou zpravodajské služby v zahraničí zrádce a odpadlíky trestat. Opět se to vymyká zvyklostem civilizovaného světa.

Získat nejen staré pozice

Naznačují tyto případy bídu ruské rozvědky? To se nikdo neodváží tvrdit. Neúspěchy provázejí tajné operace zpravodajských služeb na celém světě.

Úroveň Rusů určitě neklesla ve všech oblastech. Neměli bychom tedy slevit z ostražitosti. Kreml se snaží získat ekonomický a následkem toho i politický vliv ve všech státech, které musela sovětská armáda opustit. Navíc exportem ropy a plynu se pokouší zavázat si i další země. A v tomto úsilí jsou výzvědné služby průkopníkem. Kromě toho disponují Rusové novou zbraní, kterou za sovětské éry neměli – financují stovky podivných firem založených v západních daňových rájích, které jsou zapojené do sítí SVR a GRU.

Tohle je první prozatímní tečka za oběma aférami. Proč prozatímní? Protože se v příštích měsících a letech budou vynořovat podrobnosti, které jejich průběh opět poodhalí anebo naopak zatemní. To je v historii tajných služeb normální – jenom si na to nemůžeme zvyknout.

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz
Autor : Karel Pacner 🕔30.07.2010 📕9.152

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře