Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: Úvod

Autor : Ing. Lenka Dostálová 🕔09.07.2010 📕10.450

Seriál

  1. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce
  2. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: Úvod
  3. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 1. Prehistorie rusko-japonských vztahů
  4. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 2. Meziválečné období
  5. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 3. Rozvoj vztahů po válce
  6. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 4. Rusko-japonské vztahy na přelomu tisíciletí
  7. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 5. Kurilské ostrovy
  8. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 6. Současné vztahy
  9. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: Závěr
  10. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: Přílohy
  11. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: Seznam literatury

Podobné články

Další články autora

Diplomová práce je věnována rusko-japonským vztahům po celou dobu jejich trvání s důrazem na období po druhé světové válce a problematiku Kurilských ostrovů. Obě země prošly ve dvacátém století velkými změnami. Japonsko, ve třicátých letech agresivní a militaristický stát, získalo po druhé světové války rozsáhlá území. Po porážce v roce 1945 bylo obsazeno okupačními vojsky, která převzala veškerou moc. Ve druhé polovině dvacátého století profitovalo ze strategicky výhodné pozice v Asii a z postavení významného spojence USA v bipolárním světě. Rychle se hospodářsky rozvíjelo a v šedesátých letech se zařadilo mezi nejsilnější ekonomiky světa. Stále však do jisté míry nese své stigma výbojného státu odpovědného za válku, které mu brání ve vyrovnání jeho politického vlivu na úroveň ekonomického.

Rusko, před první světovou válkou zemědělský a feudální stát, prošlo rychlou industrializací, a po druhé světové válce se stalo jednou ze dvou světových velmocí. Se svým hlavním protivníkem, Spojenými státy, však po čtyřiceti letech už nebylo schopné hospodářsky držet krok a v závodě dvou mocností muselo ustoupit. Dnes hledá cestu k opětovnému získání výsadního postavení, které by mu podle jeho názoru i vzhledem k rozloze mělo náležet.

Oba státy jsou významnými hráči v mezinárodní politice, ale ačkoliv spolu sousedí, jejich vzájemné poválečné vztahy jsou stále nedořešené. Sovětský svaz se po skončení bojů v Evropě zapojil do války proti Japonsku na základě předchozí dohody se spojenci. Učinil tak s cílem urychlit konec války a zabránit zbytečným lidským obětem, ačkoliv tím porušil dohodu o neutralitě s Japonskem. Za své zapojení byl Sovětský svaz odměněn v podobě územních zisků. Jelikož však Japonsko připadlo po začátku studené války do amerického tábora, nepodepsal s ním SSSR mírovou smlouvu, která by tyto územní zisky potvrdila. Japonsko tedy mohlo po zlepšení svého mezinárodního postavení vznášet nároky na navrácení části území, zabraného Sovětským svazem – jižních Kurilských ostrovů.

Právě Kurilské ostrovy jsou hlavním bodem této práce. Ne náhodou, neboť v celých dějinách rusko-japonských vztahů hrály Kurilské ostrovy jako místo střetu obou národů velkou roli. V panování nad ostrovy se oba státy několikrát vystřídaly a vlastnictví čtyř nejjižnějších Kurilských ostrovů -Iturupu, Kunaširu, Šikotanu a Habomaiského souostroví -je dodnes předmětem sporů. Zamýšleným cílem práce je osvětlit historii těchto územních sporů a najít odpověď na otázku, jak ovlivňují současné rusko-japonské vztahy a jaká perspektiva v řešení existuje. -japonské vztahy a jaká perspektiva v řešení existuje.

Při tvorbě práce jsem používala až na výjimky cizojazyčné zdroje, hlavně v ruském a anglickém jazyce. Vzhledem k neznalosti japonštiny mám více materiálů od ruských než od japonských autorů a neruský tábor u mě spíš zastupují anglofonní autoři.

Jako nejdostupnější zdroj se ukázaly statě z odborných časopisů, získané z elektronické databáze JSTOR. Z nich byl pro sledování vývoje vztahů obou zemí velmi přínosný seriál USSR in Asia, později Russia in Asia, publikovaný každoročně v periodiku Asian Survey a články doktorky Peggy Falkenheimové, která se specializuje na vztahy Ruska a asijských zemí. Z knižních publikací jsem nejvíce využila knihy o Japonsku. Informace o japonské historii jsem čerpala z anglického vydání knihy autorů Reischauera a Craiga Japan s podtitulem Tradition and Transformation; nejnovější dějiny Japonska z knih Sydneyho Giffarda Japan Among the Powers 1890-1990, Geschichte Japans Reinharda Zöllnera a sborníku A Companion to Japanese History sestaveného Williamem Tsutsui. Většinu knih, věnovaných rusko-japonských vztahům, jsem sehnala v ruštině. Tady se ovšem občas objevovala nevyváženost a ruský nacionalismus. Problematika Kurilských ostrovů je souhrnně popsaná v publikacích Johna J. Stephana The Kuril Islands v anglickém jazyce a J.V. Georgieva Kurily – ostrova v okeane problem v ruštině. Kniha ruského autora I.A. Latyševa Putin i Japonija. Budut li ustupki? popisuje souhrnně rusko-japonské vztahy posledních několika let, některé pasáže je ale třeba kriticky posoudit vzhledem k nacionalistickému zkreslení. Naproti tomu kniha E.L. Katasonové Poslednije plenniki Vtoroj mirovoj vojny: maloizvestnyje stranicy rossijsko-japonskich otnošenij byla podle mého názoru velice objektivní, a pro mě zajímavá a přínosná.

Osnova

První kapitola popisuje rusko-japonské vztahy od sedmnáctého století, což je období, kdy se během ruského dobývání Sibiře oba národy setkávají poprvé. Tato pasáž poskytuje základní přehled historického vývoje, který je nezbytný pro pozdější pochopení kurilské problematiky, protože územní spory mají počátek už v této době. Zaměřuje se na první kontakty obou národů, hlavní události v raných vztazích, popisuje navázání oficiálních kontaktů a první rusko-japonské smlouvy, stanovující vzájemné hranice.

Druhá kapitola popisuje situaci na Dálném východě po Velké říjnové revoluci, kdy se východ Sibiře stal terčem mezinárodní intervence, a následnou japonskou okupaci. Zabývá se také směřováním Japonska k válce ve třicátých letech, jeho útoky na SSSR a konečným zapojením Sovětského svazu do války v Tichomoří. Následnse východ Sibiře stal terčem mezinárodní intervence, a následnou japonskou okupaci. Zabývá se také směřováním Japonska k válce ve třicátých letech, jeho útoky na SSSR a konečným zapojením Sovětského svazu do války v Tichomoří. Následně popisuje podmínky kapitulace Japonska a režim na bývalých japonských územích, zabraných na konci války Sovětským svazem. Poslední část této kapitoly je věnována Jaltské konferenci, která dala Sovětskému svazu právo na přičlenění Kurilských ostrovů. Závěry této konference se ovšem dají vykládat různě, stejně jako existují spekulace o skutečných úmyslech amerického vedení s Kurilskými ostrovy, a právě tyto rozdílné pohledy jsou rozebrány na konci druhé kapitoly.

Třetí kapitola se zabývá děním ve druhé polovině dvacátého století. V úvodu je pro informaci zařazen stručný popis postavení Japonska v bipolárním světě avývoj jeho vztahů k USA, dále nástin japonského vnitropolitického vývoje do současnosti. Kapitola také popisuje vývoj sovětsko-japonských vztahů od podepsání smlouvy o ukončení válečného stavu roku 1956 přes jejich zhoršení po podpisu japonsko-americké bezpečnostní smlouvy v šedesátých letech, rozvoj ekonomické spolupráce a změnu přístupu sovětského vedení po nástupu Michaila Gorbačova až k náznakům vyřešení teritoriálního sporu v devadesátých letech.

Čtvrtá kapitola je věnována Kurilským ostrovům jako hlavní nedořešené oblasti rusko-japonských vztahů. Analyzuje dobývání ostrovů oběma národy a jejich přístup k vlastnictví ostrovů. Zabývá se také geografickým a strategickýmvýznamem ostrovů.

Konečně poslední kapitola rozebírá současné vztahy obou zemí a oblasti, ve kterých se mohou vzájemně podporovat. Tato kapitola rozebírá strategické, politické a ekonomické důvody pro vyřešení letitého územního sporu a navrhuje možnosti jeho urovnání.

Seriál

  1. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce
  2. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: Úvod
  3. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 1. Prehistorie rusko-japonských vztahů
  4. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 2. Meziválečné období
  5. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 3. Rozvoj vztahů po válce
  6. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 4. Rusko-japonské vztahy na přelomu tisíciletí
  7. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 5. Kurilské ostrovy
  8. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 6. Současné vztahy
  9. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: Závěr
  10. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: Přílohy
  11. Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: Seznam literatury

Podobné články

Další články autora

Autor : Ing. Lenka Dostálová 🕔09.07.2010 📕10.450

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře