Vývoj Somálska po roce 1990: 1. Úvod

Autor : Ing. Ondřej Šimon 🕔16.05.2010 📕8.973

Seriál

  1. Vývoj Somálska po roce 1990: Obsah
  2. Vývoj Somálska po roce 1990: 1. Úvod
  3. Vývoj Somálska po roce 1990: 2. Failed states
  4. Vývoj Somálska po roce 1990: 3. Politický vývoj předcházející rozpadu Somálské republiky
  5. Vývoj Somálska po roce 1990: 4. Post-intervenční vývoj Somálska a pokusy o obnovení státu
  6. Vývoj Somálska po roce 1990: 5. Problém moderního pirátství u Somálska
  7. Vývoj Somálska po roce 1990: 6. Závěr
  8. Vývoj Somálska po roce 1990: Mapy
  9. Vývoj Somálska po roce 1990: Seznam vlastních jmen a názvů
  10. Vývoj Somálska po roce 1990: Seznam použitých zkratek
  11. Vývoj Somálska po roce 1990: Použité zdroje

Podobné články

Další články autora

Tato práce pojednává o Somálsku, jako jednom z rozpadlých států, tzv. failed state. Somálsko prožilo po rozpadu bipolárního uspořádání světa nejdelší období absence efektivní centrální moci, při dlouhotrvajícím ozbrojeném konfliktu, který vypukl již v roce 1988 a trvá dodnes. Většina somálské společnosti se shodla na svržení krvavého diktaturního režimu Maxameda Syiaada Barreho,[1] nicméně po roce 1991 se již nedokázala sjednotit v názoru na podobu nového somálského státu. Nepřítomnost státního aparátu a veřejných institucí v podobě např. armády, policie, školství či zdravotnictví, vedla místní obyvatele k různým formám adaptace na nové podmínky, většinou v podobě utvoření kvazi států či menších „klanystánů“, ve snaze předejít chaosu, kriminalitě a hladomoru.

Po zhroucení státu došlo k výrazným změnám ve struktuře somálské společnosti, nebývale zesílil faktor zdůrazňující klanovou příslušnost - tribalismus, a rozvinul se klientský systém ve formě patrimonialismu a warlordismu. Navzdory de facto územní desintegraci se Somálci mnohokrát pokusili národní stát obnovit, nejednalo se již ovšem o někdejší ideu „Velkého Somálska“, ale státu v územní podobě alespoň bývalé Somálské republiky. Během 18 let od pádu diktatury se však Somálcům obnovit takový stát nepodařilo.

Ve své práci se zaměřuji v prvé řadě na vývoj somálské státnosti, pokusy o národní usmíření a znovuobnovení somálského národního státu.

V první kapitole představuji obecně problematiku rozpadlých států, ve které se snažím vymezit pojem failed state a objasnit určité podobnosti mezi rozpadlými státy, jakož i zákonitosti spojené s fenoménem failed state, který zažívá svůj rozmach právě v post-bipolárním období. V téže kapitole seznamuji se čtyřmi základními teoretickými přístupy k rozpadlým státům, které v současnosti ovlivňují politická rozhodování, a zamýšlím se nad jejich výhodami i nevýhodami. Pro Somálsko, které nepředstavuje klasický případ failed state, není přijímání určitých, jinde fungujících opatření, vhodné. To se mimo jiné ukázalo i při několika uskutečněných zahraničních intervencích na území bývalé Somálské republiky.

Ve druhé kapitole se stručně zabývám vývojem, který předcházel rozpadu Somálska, neboť v něm hrají hlavní úlohu často stejní aktéři, jako v následném období, kdy se ze somálského rozpadlého (failed), stává doslova zhroucený stát (collapsed state). Obě kapitoly slouží k hlubšímu pochopení problematiky současného rozpadlého Somálska, které nadále zůstává spíše geografickým, než politickým označením.

Ve třetí kapitole analyzuji příčiny neúspěchu nejvýznamnějších pokusů o obnovení somálského národního státu, představuji hlavní aktéry konfliktu a podávám informaci o soudobém politickém vývoji, který se do určité míry odlišuje od pokusů předchozích. V roce 2006 se totiž dostal do popředí islám i jako faktor politický, a umírnění islamisté byli zahrnuti na jaře 2009 do prozatímní Vlády jednoty. Zdá se, že současný prezident Sheekh Shariif Sheekh Axmed a premiér Cumar Cabdirashiid Cali Sharmaarke se těší mnohem větší lidové podpoře, než předchozí prezident Cabullaahi Yuusuf Axmed, a jejich šance usmíření klanů a zahrnutí islámských milicí do národních bezpečnostních sil nejsou malé. Podaří-li těmto schopným vyjednavačům zajistit bezpečnost a porazit hlavního nepřítele – radikální islamisty se zahraniční podporou, pak existuje naděje, že i Somálci se dočkají lepší budoucnosti.

Čtvrtou kapitolu, kterou jsem se rozhodl do této bakalářské práce již nezahrnout, představuje problematika moderního pirátství u somálských břehů. Odůvodnění, proč jsem tak učinil, uvádím v příslušné kapitole.

Celkově si v práci kladu zejména tyto výzkumné otázky: Proč se stále nedaří vyřešit konflikt na území bývalé Somálské republiky? O jakých řešeních konfliktů se v současnosti na mezinárodně-politické úrovni diskutuje a jaká úskalí tyto možnosti skýtají? Co vedlo k rozpadu somálského státu a proč se jej nepodařilo obnovit? Jací aktéři zasahovali do vojensko-politického vývoje v Somálsku, a jaké byly jejich hlavní zájmy? Jaké změny přinesl vývoj po roce 2006, po nástupu ICU a intervenci Etiopie? Disponuje současná prozatímní Vláda jednoty lepší šancí na úspěch, než její předchůdkyně?

Ve snaze odpovědět na výše uvedené otázky jsem čerpal obzvláště z odborných článků vědeckých časopisů, literatury, internetových zdrojů vlád a mezinárodních vládních i nevládních organizací. Aktuální informace jsem získal z věrohodných zpravodajských serverů. Nutno dodat, že při práci se zdroji jsem se trvale potýkal s rozpory mezi zdroji různých zainteresovaných stran. Na jedné straně somálských a arabských, na druhé straně etiopských, amerických a dalších. Tyto zdroje jsem analyzoval, a v průběhu práce porovnával mezi sebou i s dalšími, více nezávislými, zdroji mezinárodních nevládních organizací. Určitou výzvu pro mě znamenala neexistence aktuálních somálských vládních informací, proto čerpám určitá data od regionálních či mezinárodních organizací, případně států. Výrazně odlišující se data, ať už jedné nebo druhé strany, v práci nepoužívám, protože je považuji za nevěrohodná. Značná část práce staví na poznatcích akademiků, amerických, evropských, somálských i etiopských. Domnívám se, že žádný z těchto zdrojů nebyl v práci opomenut.

Poznámky

[1] pro lepší orientaci uvádím v příloze seznam vlastních jmen ve více variantách zápisu - preferuji originální somálský, ačkoli jsem si vědom možných nepřesností a neúplné spolehlivosti zdrojů, i odlišných dialektů somálštiny, díky kterým se vlastní jména někdy zapisují různým způsobem. Jediným počeštěným vlastním názvem v mé práci je Mogadišo (po somálsku Muqdisho). Somálci používají latinku, pro ostatní písma je použita jedna z forem transkripcí z arabštiny a amharštiny.

Seriál

  1. Vývoj Somálska po roce 1990: Obsah
  2. Vývoj Somálska po roce 1990: 1. Úvod
  3. Vývoj Somálska po roce 1990: 2. Failed states
  4. Vývoj Somálska po roce 1990: 3. Politický vývoj předcházející rozpadu Somálské republiky
  5. Vývoj Somálska po roce 1990: 4. Post-intervenční vývoj Somálska a pokusy o obnovení státu
  6. Vývoj Somálska po roce 1990: 5. Problém moderního pirátství u Somálska
  7. Vývoj Somálska po roce 1990: 6. Závěr
  8. Vývoj Somálska po roce 1990: Mapy
  9. Vývoj Somálska po roce 1990: Seznam vlastních jmen a názvů
  10. Vývoj Somálska po roce 1990: Seznam použitých zkratek
  11. Vývoj Somálska po roce 1990: Použité zdroje

Podobné články

Další články autora

Autor : Ing. Ondřej Šimon 🕔16.05.2010 📕8.973

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře