Hříbata aneb nejslavnější vojenské zbraně značky Colt

Autor : Radek Enžl / Rad 🕔21.04.2010 📕17.055

Pušky Colt

Mezi lidmi, kteří si s pojmem Colt spojují jen revolver, je málo známou skutečností, že firma Colt se zabývala také výrobou pušek. Už jsme se zmínili o perkusních revolverových puškách z třicátých let 19. století.Tehdy byly v patersonském závodě vyráběny čtyři základní modely Coltových revolverových pušek: No. 1 Ring Lever Rifle (buď desetiranová v ráži .34, nebo osmiranová ráže .44), No. 2 Ring Lever Rifle (osmiranová ráže .44), Model 1839 Carbine (šestiranová ráže .525) a Model 1839 Shotgun (šestiranová brokovnice ráže .62). Všechny tyto pušky byly jednočinné a vycházely z obdobného modelu jako nám už známý Colt Paterson. Modely Ring Lever však měly vnitřní kohout, jenž se napínal pomocí napínací páky s kroužkem ve spodní části zbraně, zatímco modely Carbine a Shotgun měly klasický vnější kohout. V Patersonu se vyrobilo celkem 1912 pušek všech typů. Z toho 50 kusů Ring Lever odebrala americká armáda a nasadila je do bojů na Floridě, čémž se model Ring Lever stal první vojenskou puškou značky Colt. Revolverové pušky však propadly - jejich komory byly mnohem větší než u revolverových pistolí, proto obsahovaly mnohem více černého prachu, jenž po shoření silně zanášel mechaniku zbraně. Pušky tak byly velmi nespolehlivé. Přesto dalších 280 pušek odebrala tehdy ještě svobodná republika Texas.

Puška No. 2 Ring Lever. Model No. 1 se lišil třmenem spojujícím rám nad válcem. Bicí mechanismus se napínal tahem směrem dolů za kroužek před lučíkem spouště
(archiv autora)

Model 1839 Carbine pozdějšího provedení s instalovanou nabíjecí pákou na pravém boku zbraně
(archiv autora)

Samuel Colt byl, navzdory odmítavému stanovisku armádních expertů, i nadále posedlý myšlenkou na revolverovou pušku. V době, když již firma prosperovala při výrobě Coltů Dragoon a Navy, se k tomuto konceptu opět vrátil. Výsledkem byla puška Model 1855 Sidehammer. Konstrukce yvcházela z patentu E. Roota, šlo opět o perkusní revolverovou opakovačku, tentokráte však s nahoře uzavřeným rámem. Puška byla vyráběna v pestré škále ráží (od .36 po .64), délek hlavní (od 15" do 37,5") a provedení (od terčovnic po brokovnice). S. Colt se snažil oslovit i armádu, neboť dvě z těchto provedení (Rifled Musket a Military Rifle) byla vysloveně vojenská. Také se těchto vojenských provedení (šestiranová puška ráže .56 s délkou hlavně 31,3" nebo 37,5", s šavlovým bodákem nebo bajonetem klasického typu) prodalo nejvíce z všech 18 300 kusů vyrobených pušek Sidehammer. Pušky Sidehammer bojovaly v občanské válce (1861-65), avšak potíže revolverové pušky a černého prachu přetrvávaly. Dalším problémem byl silný výšleh plamene mezi čelem válce a náběžným kuželem hlavně. Kvůli nebezpečí popálení bylo nutno pušku držet jinak než za předpažbí, což bylo samozřejmě v rozporu se střeleckými návyky většiny vojáků. Tou dobou už navíc nastupovaly pákové opakovačky na jednotné náboje typů Henry a Spencer, které revolverové předovky Colt zcela deklasovaly.

Modely Sidehammer jsou často označovány jako Root, v tomto případě jde o karabinu ráže .56, pod puškou jsou kleště k lití kulí. Označení "British Carbine" se vztahuje na pušky s výrobními čísly 10 000 - 12 000, které byly opatřeny britskou přejímací značkou
(http://en.wikipedia.org/wiki/File:Colt_Roots_British_Carbine.JPG)

Během občanské války firma Colt ještě vyráběla pro U. S. Army jednoranové předovky odvozené od konstrukce springfieldek, ovšem s několika vylepšeními. Těchto pušek, značených jako Colt Model 1861, se vyrobilo asi 100 000.

Puška Springflield M 1861 Rifled-Musket ráže .58, prakticky identickou zbraň vyráběla i firma Colt. Pušek M 1861 vzniklo celkově skoro tři čtvrtě milionu, po válce byly často konvertovány na zadovky
(http://en.wikipedia.org/wiki/Springfield_Model_1861)

Coltova zbrojovka se nadále snažila zákazníkům předložit úplnou řadu palných zbraní, tedy se vedle revolverů pokušela stále i o várobu pušek různých typů. Žádnou z nich však nepřijala U. S. Army do výzbroje. Bylo tomu tak proto, že firma Colt se snažila konkurovat firmám vyrábějícím opakovací zbraně, opakovačky však byly omezeny výkonem náboje. Armáda naopak požadovala zbraně s vysokým výkonem, proto šlo zpravidla o pušky jednoranové, mnohdy konvertované z předovek z občanské války. Ačkoliv nešlo o vojenské zbraně, zmíníme přeci jen dvě konstrukce pušek od firmy Colt. Od roku 1883 vyráběl Colt Burgessovy opakovačky s pákovým mechanismem, jež měly konkurovat puškám Winchester. Andrew Burgess byl plodný vynálezce, který poněkud přepracoval systém používaný firmou Winchester. Tyto změny byly natolik zásadní, že na ně Burgess získal v letech 1873 a 1875 patenty. Burgess se potom spojil s Elim Whitneyem Jr., s nímž uzavřel smlouvu na výrobu svých pušek. Podnik ale nebyl úspěšný a tak výroba burgessek v roce 1883 přešla k firmě Colt. Těchto pušek se u Colta vyrobilo asi 7000 kusů, takže jak vidno, ne každá americká páková opakovačka nutně musela být winchestrovka, jak si mnoho lidí myslí.

Od roku 1884 pak firma Colt dodávala na trh první pušky se závěrem ovládaným posunovatelným předpažbím. Jednalo se o Colt Lightning Model 1884 vyráběný v rážích .22, .44 - 40, .40 - 60. Colt Lightning představuje jednu z nejpozoruhodnějších konstrukcí pušek té doby. Za prvé jde o první americkou opakovačku s posunovatelným předpažbím a za druhé měl její spoušťový mechanismus jednu zvláštnost - držel-li střelec stisknutou spoušť, pak puška vystřelila po každém vrácení závěru do přední polohy. Tím bylo možno zasypat blízkého protivníka na krátkou vzdálenost ohromujícím počtem střel, pouhým "pumpováním" předpažbí. Puška Lightning ustanovila v té době řadu střeleckých rekordů v rychlopalbě a vypráví se, že Oliver F. Winchester navštívil představenstvo firmy Colt s pohrůžkou, že pokud Colt nepřestane s výrobou pušek, pak jeho společnost zahájí výrobu revolverů, přičemž sebou přinesl několik prototypů, které při schůzce předvedl. Faktem zůstává, že po roce 1900 zvolna výroba pušek u Colta skončila.

Pohledem na nejmodernější Coltovy vojenské zbraně se s firmou Colt pomalu rozloučíme. Zbraň, o které teď bude řeč, zná skutečně každý správný milovník amerických akčních filmů. Přesto jen skutečně málokdo ví, že ji vyrábí právě firma Colt. Většinou je známé jen označení, pod kterým byla přijata do výzbroje U. S. Army. Ano, jde o tu proslavenou „em - šestnáctku“, která je skutečně ze všech zbraní Colt „služebně nejmladší“.

Puška M 16 byla první sériově vyráběná útočná puška malé ráže (5, 56 mm). Byla vyvíjena v průběhu vietnamské války speciálně pro boj na kratší vzdálenost v husté vegetaci. Později se rozšířila prakticky po celém světě.

Vynález této zbraně ovšem Coltově zbrojovce nepatří. Útočnou pušku AR 10, jež byla přímým předchůdcem pušky M 16, vynalezl Eugene Stoner, pracovník firmy Armalite. Patent od něj odkoupila firma Colt roku 1959. Puška AR 10 ráže 7,62 mm NATO byla poprvé předvedena koncem padesátých let. Zbraň pracuje na principu odběru prachových plynů z hlavně, která je uzamykána rotací závěru. Řada součástek je vyrobena z hliníkové slitiny. Pažba z plastických hmot se nachází svým hřbetem v prodloužení osy vývrtu hlavně, což kladně ovlivňuje přesnost střelby, protože toto řešení odstraňuje zdvih hlavně při střelbě vlivem zpětného rázu. Aby bylo možné mířit při tomto neobvyklém umístění pažby, bylo třeba zvýšit mířidla a instalovat je na rukojeti trvale upevněné nad tělem zbraně a sloužící k jejímu přenosu. V zadní stěně této rukojeti je otočné stavítko dioptru, umožňující nastavit hledí i při nedostatečném osvětlení podle počtu cvaknutí. Napínací páka je uložena shora a ochranné držadlo lze odstranit, aby bylo možné střílet v zimě s teplými rukavicemi.


Armalite AR 10
(archiv autora)

Následující zpracování útočných pušek Armalite má označení AR 15. Toto označení v sobě zahrnuje modifikace M 16, M 16 A1, M 655, M 16 A2 a M 177 Commando. Hlavní odlišností všech těchto pušek od AR 10 bylo použití menší ráže 5,56 NATO (5,56×45; též .223 Remington) a také některé konstrukční změny. Např. napínací zařízení bylo přeneseno dozadu a dostalo podobu dvou záchytů a u chladiče hlavně byl kov nahrazen tvrzeným plastem. Modifikace M 16 A1 se od běžné M 16 liší především zvláštním zařízením na dovření závěru, umístěným na pouzdře závěru zprava za výhozným okénkem a sloužícím k doražení závěru v případě neúplného zavření pro nečistoty, deformace náboje apod. Objevila se také úprava M 16 A1 + M 203, což je útočná puška s podvěšeným granátometem M 203 ráže 40 mm. M 655 je karabina, která se od pušky M 16 A1 liší jen kratší hlavní (400 mm oproti 508 mm). V polovině 80. let se objevila modifikace M 16 A2, která se odlišuje téměř dvakrát menším stoupáním drážek (178 mm na jednu otáčku závitu oproti původním 305 mm) pro střelbu novými, o něco těžšími střelami a možností střelby dávkami omezenými na tři výstřely. Colt Commando má oproti běžným M - šestnáctkám kratší hlaveň (290 mm) a teleskopickou pažbu.


Armalite/Colt AR 15/M 16
(archiv autora)


M 16 A1
(archiv autora)


M 16 A1 + M 203
(archiv autora)


M 16 A2
(archiv autora)

Nové střelivo SS 109 má sice poněkud nižší počáteční rychlost (948 ms-1 oproti 990 ms-1 původní munice M 193 pušek M 16 a M 16 A1), avšak střela vykazuje za letu větší stabilitu a menší citlivost na boční vítr nebo listy porostu.

Nejnovější verze standardní útočné pušky nesou označení M 16 A3 a M 16 A4 a odlišují se především odnímatelným horním držadlem pro možné připojení optických/noktovizních zaměřovačů.

Zcela nejmodernější zbraní vyvinutou z řady M 16 je puška M 4. Jedná se o zkrácenou verzi pušky M 16 A2. Používá tytéž prvky jako Colt Commando, tedy teleskopickou pažbu a tentýž typ předpažbí. Výsledkem těchto změn je kompaktnější a lehčí zbraň (hmotnost bez zásobníku 2, 5 kg, oproti 3, 4 kg u M 16 A2; délka 838/757 mm s vysunutou/zasunutou pažbou oproti 1000 mm verze M 16 A2). Verze M 4 A1 má univerzální držák pro připojení různých typů zaměřovačů, předpažbí umožňuje instalaci granátometu M 203. perspektivně je počítáno s instalací svítilen, laserových značkovačů, miniaturních termovizních zaměřovačů, laserových dálkoměrů, TV kamery/zaměřovače atd.


Colt M 4
(archiv autora)

Pušky M 16 byly do výzbroje U. S. Army zavedeny v polovině 60. let a zůstaly v ní dodnes. Mezi jejich kladné vlastnosti patří především mimořádná přesnost na menší vzdálenosti (do 300 yardů), relativně velký ranivý účinek nestabilních malorážních střel, malý zpětný ráz, lehké střelivo umožňující nést jeho větší zásobu a solidní spolehlivost (třebaže nemá moc ráda nečistoty), již osvědčila jak v šedesátých letech ve Vietnamu, tak o třicet let později v Perském zálivu. Pušky řady M-16 jsou jednoznačně nejúspěšnějším výrobkem zbrojovky Colt. Jen do roku 1975 se vyrobilo přes 5 milionů kusů a výroba pokračuje dodnes.

Závěr

Jak vidno, firma Colt měla velmi široký záběr, co se týče výroby zbraní. I v tom ale měla tradici, vždyť už před válkou Severu a Jihu sám Samuel Colt konal pokusy s podmořskou minou a stal se i průkopníkem telegrafu.

Nyní se s Coltem pomalu rozloučíme. Skalní příznivci nyní samozřejmě namítnou, že to přece zdaleka není všechno a mají pochopitelně pravdu. Nezmínil jsem se například o malých kapesních revolverech Colt, jejichž tradice se odvíjí už od poloviny minulého století, kdy byla zahájena výroba modelu Pocket; často si je na vlastní náklady pořizovali například bubeníci pěších pluků Unie za občanské války.

Ale jak už jsem poznamenal, není to v mé moci a nebyl to ani můj záměr. Chtěl jsem vám jen přiblížit nejznámější, nejslavnější nebo jinak zajímavé Coltovy zbraně. Pokoušel jsem se vás poněkud seznámit s nejslavnější zbrojovkou světa a jejími výrobky a doufám, že se mi to tímto průřezem podařilo.

Obchodní značkou společnosti Colt bylo, je, a bude i nadále - vzpínající se hříbě.

Ředitelství společnosti Colt sídlí stále tam, kde sídlilo už před 150 lety, tedy v Hartfordu ve státě Connecticut. Přesná adresa zní:

Colt's Manufacturing Company, Inc.
P.O. Box 1868
Hartford, CT 06144-1868

Prameny:
J. G. Rosa: Pistolníci, nakl. Svojtka a Vašut, Praha 1996, ISBN 80-7180-039-2
R. L. Wilson: Colt - Americká legenda, Ottovo nakl., Praha 1997, ISBN 80-7181-201-3
A. B. Žuk: Revolvery a pistole, nakl. Naše vojsko, Praha, 1988
A. B. žuk: Pušky a samopaly, nakl. Naše vojsko, Praha, 1992
Helebrant, Novotný, Kreml: Zbraně a sebeobrana, nakl. Goldstein & Goldstein, Praha 1997, ISBN 80-86094-23-5
R. Ford: Nejslavnější kulomety a samopaly, nakl. Svojtka & Co., Praha 1999, ISBN 807237-213-0
Periodika: Střelecká revue
ABC

Poznámka autora: Článek byl částečně přepracován v dubnu 2010.

Autor : Radek Enžl / Rad 🕔21.04.2010 📕17.055

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře