Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Úvod

Autor : Bc. Dalibor Mička 🕔16.12.2009 📕8.006

Seriál

  1. Vztahy mezi Indií a Pákistánem
  2. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Úvod
  3. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 1. Britský rádž
  4. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 2. Nezávislost: problémy nekončí
  5. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 3. Pákistánské schizma
  6. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 4. Cestou války i spolupráce
  7. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Závěr
  8. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Přílohy
  9. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Literatura

Podobné články

Další články autora

Povaha vztahů mezi Indií a Pákistánem se začala formovat dávno předtím, než tyto dva nezávislé státy vůbec existovaly, neboť ve velmi nadneseném duchu můžeme prohlásit, že vztah mezi Indií a Pákistánem je dán rozporem mezi hinduismem a islámem, jakožto zástupci největšího množství přívrženců v té které zemi. V Indii se podle posledního sčítání lidu z roku 2001 k hinduismu hlásí 80,5% obyvatelstva a k islámu 13,4 %. Naopak v Pákistánu se podle posledního censu z roku 1998 hlásí k islámu přibližně 96% obyvatelstva, zatímco k hinduismu méně než 2 %.[1] Tato především v případě Indie významná náboženská heterogenita s sebou nese značné problémy, kterým země musela a musí čelit. Je důležité si uvědomit, že Indie jakožto celistvý státní útvar nikdy dříve neexistoval: jedná se o neuvěřitelnou směsici národů žijících na mnoha územích politicky sjednocených a zastřešených unifikujícím názvem. Navíc „samotný název Indie je termín, který nevytvořili sami Indové, ale cizinci. Základem pro něj se stalo starověké sanskrtské pojmenování řeky Indu, jež znělo Sindhu; to přešlo nejprve do staré perštiny jako Hinduš a odtud do řečtiny, kde se z něj stal Indos, latinou pak jen lehce pozměněný na Indus. Země, jež se nacházela na východ od této řeky, dostala název Indie.[2]

Ze samotné povahy vytváření celistvosti území, které je dnes rozděleno mezi Indickou republiku, Islámskou republiku Pákistán a Bangladéšskou lidovou republiku, je zjevné, že utváření těchto států muselo být nutně provázeno značným množstvím problémů. Nicméně samotný vznik těchto států nevedl k jejich vyřešení, ba právě naopak. Vznik nezávislých států z území Britské Indie byl pouze začátkem nové etapy mezinárodních vztahů na indickém subkontinentu, jejíhož průběhu jsme my dnes svědky.

Cílem této práce je pochytit provázanost událostí v různých časových úsecích a příčinnou souvislost rozhodnutí s důsledky a dále pak analyzovat dopad těchto událostí na vzájemné indicko-pákistánské vztahy. Má práce je rozdělena do čtyř kapitol, které na sebe pro logickou spojitost navazují chronologicky, avšak jejichž obsah je v analytické rovině propojen i tématicky.

V první kapitole obeznamuji čtenáře s významnými událostmi, které se udály v časovém rozmezí 1600-1947. Objasňuji důležitost existence Východoindické společnosti a přítomnosti Britů na indickém subkontinentu a zároveň se snažím najít okamžiky, které byly zcela zásadní při následném přenášení státní moci na místní politická uskupení. Zaobírám se koncepcí nezávislé Indie a Pákistánu, příčinami vzájemné hinduisticko-muslimské nevraživosti a přínosem učení M. K.Gándhího k její částečné pacifikaci.

Druhá kapitola poskytuje náhled do problémů, které vznikly či nabyly na významnosti po indickém a pákistánském získání nezávislosti. Rozebírám zde pozitivní i negativní stránky britského panství a poukazuji na konflikty, které v důsledku jeho konce vznikly.

Třetí kapitola zkoumá příčiny rozpadu Pákistánu a dopady této události na vzájemné indicko-pákistánské vztahy a také objasňuje úlohu Indie a motivy její podpory bangladéšskému boji za nezávislost.

Ve čtvrté kapitole nastoluji problematiku jaderných zbraní a jejich vliv na zkomplikování vzájemných indicko-pákistánských vztahů. Poukazuji také na skutečnost, že Indie a Pákistán spolu začaly spolupracovat, a to v oblasti nejen politické, nýbrž také ekonomické, jejichž přínos se snažím analyzovat. V závěru čtvrté kapitoly se věnuji nejnovějším událostem, které bezprostředně ovlivňují Pákistán a které mohou následně nejen negativně ovlivnit indicko-pákistánské sbližování, nýbrž i ohrozit bezpečnost regionu, potažmo celého světa.

Zdroje k vypracování této bakalářské práce volím takovým způsobem, aby poskytovaly co možná nejširší náhled na danou problematiku. Snažím se o objektivitu, a proto kromě českých využívám zdrojů indických, pákistánských, bangladéšských, amerických, britských i zdrojů mezinárodních organizací. Velkou část představují zdroje v anglickém jazyce, bez kterých by nebylo možné dostatečně kvalitně analyzovat předmět našeho zájmu. V českém jazyce je dostupných jen málo analytických knih s tématikou indicko-pákistánských vztahů a ani mnohé anglické materiály nejsou v ČR dostupné vůbec. Proto využívám velké množství elektronických zdrojů, které tento nedostatek alespoň zčásti kompenzují.

Poznámky

[1] Viz podrobněji příloha č. 2 a 3.

[2] STRNAD, Jaroslav - FILIPOVSKÝ, Jan - HOLMAN, Jaroslav - et al. Dějiny Indie. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003, 1. vydání, ISBN 80-7106-493-9, s. 12.

Seriál

  1. Vztahy mezi Indií a Pákistánem
  2. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Úvod
  3. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 1. Britský rádž
  4. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 2. Nezávislost: problémy nekončí
  5. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 3. Pákistánské schizma
  6. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - 4. Cestou války i spolupráce
  7. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Závěr
  8. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Přílohy
  9. Vztahy mezi Indií a Pákistánem - Literatura

Podobné články

Další články autora

Autor : Bc. Dalibor Mička 🕔16.12.2009 📕8.006

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře