Ruský vrtulník Ansat-2RC - co již o něm víme

Autor : Alexandr IVAN / Greywolf 🕔14.09.2009 📕13.658

Další články autora

Ruský lehký bojový vrtulník Ansat-2RC

Na výstavě MAKS 2005 byl světu poprvé představen nový ruský lehký bojový vrtulník Ansat-2RC, který byl vyvinutý Kazaňským vrtulníkovým závodem z jejich víceúčelového vrtulníku Ansat-2. Informací o tomto novém vrtulníku prozatím není mnoho. V různých periodikách se o něm objevily prozatím jen krátké zprávy, které nejsou nijak obsáhlé. V následujícím textu jsem se pokusil z těchto kusých informací poskládat jeho stručný popis.

Co je již o něm známo?

Jak již bylo zmíněno výše, nový Ansat-2RC je lehký bojový vrtulník, který byl vyvinutý z víceúčelového vrtulníku Ansatu-2. První vzlet a následný krátký let této verze se uskutečnil dne 29. července 2005 v Kazani. Bylo to pouhé dva týdny před jeho vystoupením na výstavě MAKS 2005.

I přes to, že se jedná o nepancéřovaný lehký bojový stroj, vzhledově se podobá daleko těžším a silně pancéřovaným „plnokrevným“ bitevním vrtulníkům. Koncepčně se (dle mého názoru) nejvíce podobá první verzi italského bitevního vrtulníku A-129 Mangusta. Ve skupině klasických lehkých bojových/průzkumných vrtulníků se vyjímá právě konstrukčním řešením a tvarem trupu, blížícímu se spíše protitankovým speciálům. Protitankové mise ale nejsou jeho úkolem. Ansat-2RC je určen (tak jako Bell OH-58D Kiowa Warrior) především k ozbrojenému průzkumu bojiště a k omezené palebné podpoře pozemních vojsk v konfliktech s nízkou intenzitou. Je si ale možno dost dobře představit, že v leteckých silách některých méně movitých států (díky své nízké ceně) by po dovybavení patřičnými systémy mohl roli hlavního bitevního a protitankového vrtulníku s úspěchem plnit.

Konstrukční řešení vrtulníku, jeho vybavení a výzbroj

Na tomto novém stroji nás na první pohled upoutá dvoumístná, stupňovitě řešená pilotní kabina, tolik připomínající právě italskou Mangustu a úzký, účelně řešený trup. Stupňovitá kabina, ve které posádka sedí za sebou, je jedním z hlavních rysů těžkých bitevních strojů (AH-1 Cobra, Tiger, Apache, Mi-28) a dodává lehkému Ansatu-2RC bojový až agresivní vzhled. Oba členové posádky vstupují do vrtulníku svými nahoru otevíranými dveřmi, které jsou umístěny na levém boku stroje.

Za pilotní kabinou se nacházejí dva motory Pratt & Whitney Canada PW-207K o výkonu 525,4 kW (každý) s digitálním řídícím systémem FADEC, které roztáčejí čtyřlistý hlavní nosný rotor. Vrtulník je stabilizován klasickým ocasním dvoulistým vyrovnávacím rotorem. Na rozdíl od italské Mangusty není Ansat-2RC vybaven pevným kolovým podvozkem, ale pevným „lyžovým“ podvozkem. To jej zřetelně odlišuje od jiných ruských vrtulníků, které jsou vybaveny převážně kolovými povozky.

Pod přídí trupu se nachází stabilizované kulové pouzdro TOES-521 s termovizní kamerou a kombinovaným laserovým dálkoměrem / ozařovačem cílů. K sebeobraně vrtulníku je určena dvojice kazet systému UV-26, které slouží k nesení a odpalování infračervených a radiolokačních klamných cílů. Jsou umístěny po jedné na každém boku stroje těsně nad odtokovou hranou křídel.

Konkrétnější informace o složení elektronické výbavy vrtulníku prozatím chybí. Pohledem do přední kabiny vrtulníku ale zjistíme, že palubní desce dominují dva velkoplošné zobrazovací displeje. Můžeme tedy předpokládat, že výrobce počítá s elektronikou „na úrovni“ a s největší pravděpodobností přesně dle přání konkrétního zákazníka. Údajně je tento vrtulník vybaven i systémy pro spolupráci se stroji typu Mi-24/28 a Ka-50/2. To by bylo velmi důležité ve chvíli, kdy by byl Ansat-2RC nasazen v roli předsunutého průzkumného „hrotu“ formace těžkých bitevních vrtulníků.

Velmi zajímavým prvkem konstrukce Ansatu-2RC je zvláštní „nákladový“ prostor / kabina v zádi trupu, která je přístupná malými dvířky na levém boku stroje. Tento prostor by měl být využíván například pro transport pilota jiného (sestřeleného) stroje, případně pro přepravu některých lehčích malorozměrových nákladů.

Jak již bylo zmíněno, hlavním úkolem Ansatu-2RC je ozbrojený průzkum. To znamená především najít cíl, identifikovat jej a předat o něm informace. V případě, že je cíl slabě bráněn, nebo je velmi důležitý, méně odolný a hrozí jeho přesun jinam (kolové / pásové prostředky apod.), měl by průzkumný vrtulník mít možnost cíl napadnout a minimálně jej poškodit, aby dal čas těžkým (a také nepoměrně dražším) bitevním strojům dorazit na místo a cíl zničit.

Této myšlence je přizpůsobena i výzbroj Ansatu-2RC. Ta se skládá z výzbroje střelecké a výzbroje tzv. podvěsné. Střeleckou výzbroj zastupuje zvenku na pravé části trupu umístěné pouzdro s nepohyblivým kulometem Kord ráže 12,7 mm. Podvěsná výzbroj se zavěšuje pod krátká „křídla“, nacházející se na obou stranách trupu. S jistotou můžeme říci, že základ podvěsné výzbroje tohoto typu tvoří neřízené rakety, které je možné použít proti širokému spektru cílů a které jsou také relativně levné. Na již zmíněném MAKSu 2005 byl Ansat-2RC představen veřejnosti s raketovými bloky B8V7 sloužícími k nesení a odpalování sedmi neřízených 80 mm raket S-8. Potvrzena je také možnost vyzbrojení vrtulníku „moduly“ Strelec, které slouží k nesení a odpalování dvou protiletadlových řízených střel Igla.

Tyto tři zbraňové systémy byly prezentovány výrobcem. To ale rozhodně nebude vše, čím by bylo možné Ansat-2RC vyzbrojit. Zcela jistě bude možné na všechny čtyři závěsné body (po dvou pod každým křídlem) umístit různá kanónová / kulometná pouzdra i jiné raketové bloky pro neřízené rakety. Pro „mimoruské“ zákazníky by mohl být vyzbrojen kupříkladu lehkými izraelskými protitankovými řízenými střelami Spike-ER. V úvahu ale samozřejmě padají i další typy řízené i neřízené munice. Výrobce zatím neprozradil, čím vším lze Ansat-2RC vyzbrojit, ale již několikrát deklaroval, že se bude snažit vyhovět všem požadavkům případných zákazníků.

Konstrukce Ansatu-2RC se bude nepochybně dále vyvíjet. Výrobce již oznámil, že jako první chystá úpravy „křídla“. To nové by mělo umožnit podvěsit širší paletu zbraní a také zlepšit letové vlastnosti. Počítá se také s verzí vybavenou kolovým podvozkem, který některým zákazníkům vyhovuje více než podvozek lyžový.

Prozatím uváděná TTD této verze:

(pozor – pouze orientační, protože verze Ansatu-2RC zatím nefiguruje ani na oficiálních stránkách výrobce)

Pohon: 2 x Pratt & Whitney Canada PW-207K o výkonu 525,4 kW (každý)
Max. hmotnost: 3 500 kg
Max. užitečné zatížení: 1 300 kg
Max. rychlost: 300 km/h
Stoupavost: 16 m/s
Dostup: 5 700 m
Dolet: 650 km
Dolet s PPN: 1 200 km

Několik odkazů na kvalitní fotografie této verze:

http://www.richard-seaman.com/Aircraft/AirShows/Maks2005/Helicopters/KazanAnsat9oClock.jpg
http://www.haborumuveszete.hu/rovatok/hirek/kazah_070406/KazanAnsat2oClock.jpg
http://www.missiles.ru/_foto/Kazan-2005/Ansat-2R-03(c)Butowski_01.jpg
http://cdn-www.airliners.net/aviation-photos/photos/6/8/9/0963986.jpg
http://www.rusarmy.com/photo/users/aerow/maks2005/ansat2rc.jpg
http://red-stars.org/IMG/jpg/ANSAT_arme_Kazan_.jpg

Zdroje:
http://archive.vpk-news.ru/article.asp?pr_sign=archive.2005.99.articles.weapon_02
http://korzar.sme.sk/c/4536403/v-rusku-vyvijaju-nove-vojenske-vrtulniky.html
http://nhungdoicanh.blogspot.com/2008/10/kazan-ansat-2rc.html
http://www.aviaport.ru/news/2007/09/11/128187.html
http://www.lenta.ru/news/2006/07/06/ansat/
Časopisy ATM, L+K – různá čísla

Další články autora

Autor : Alexandr IVAN / Greywolf 🕔14.09.2009 📕13.658

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře