O'Hare, Edward Henry

     
Příjmení:
Surname:
O’Hare O’Hare
Jméno:
Given Name:
Edward Henry Edward Henry
Jméno v originále:
Original Name:
Edward Henry "Butch" O’Hare
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
korvetní kapitán Lieutenant Commander
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
- -
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
13.03.1914 St. Louis /
13.03.1914 St. Louis /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
26.11.1943 poblíž Gilbertových ostrovů
26.11.1943 near Gilbert Islands
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
velitel, Palubní letecká skupina 6
velitel, VF-3/VF-6
Commander, Carrier Air Group 6
Commander, VF-3/VF-6
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
stíhací eso (7-1-0 vítězství)
nositel Medaile cti
padl v leteckém boji
Fighter Ace (7-1-0 claims)
Recipient of Medal of Honor
Killed in Air Battle
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Butch_O'Hare
URL : https://www.valka.cz/O-Hare-Edward-Henry-t84909#488315 Verze : 2
     
Příjmení:
Surname:
O’Hare O’Hare
Jméno:
Given Name:
Edward Henry Edward Henry
Jméno v originále:
Original Name:
Edward Henry O’Hare
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.1932 Western Military Academy
DD.MM.1933-03.06.1937 Námořní akademie Spojených států
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Western Military Academy
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR United States Naval Academy
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
03.06.1937 námořní praporčík
DD.MM.RRRR námořní podporučík
DD.MM.RRRR námořní poručík
08.04.1942 korvetní kapitán
03.06.1937 Ensign
DD.MM.RRRR Lieutenant Junior Grade
DD.MM.RRRR Lieutenant
08.04.1942 Lieutenant-Commander
Průběh vojenské služby:
Military Career:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vyznamenání:
Awards:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Butch_O'Hare

OHare, Edward Henry - http://www.uniforms-4u.com/medalsribbonsbuilder.aspx (bez Medaile cti)

www.uniforms-4u.com (bez Medaile cti)
URL : https://www.valka.cz/O-Hare-Edward-Henry-t84909#583275 Verze : 3
Medaile cti (Medal of Honor) je nejvyšším americkým vyznamenáním. Během 2. světové války ji obdrželo 464 příslušníků ozbrojených sil; prvním stíhačem byl příslušník námořního letectva "Butch" O'Hare. Ten během obrany letadlové lodi Lexington sám čelil formaci japonských bombardérů a svými útoky ji zcela rozvrátil. V citaci k uvedenému vyznamenání pak stálo, že projevil „pozoruhodnou statečnost a neohroženost v leteckém boji".


Lieutenant Commander Edward Henry "Butch" O’Hare


* 13.03.1914, St. Louis, Missouri
+ 26.11.1943, Tarawa


Edward O´Hare se narodil 13. března 1914 v St. Louis a měl dvě sestry. Jeho rodiče se v roce 1927 rozvedli a otec Edward Joseph se přestěhoval do Chicaga, kde pracoval jako právník pro AI Capona. Později se podílel na jeho odsouzení za daňové úniky a v listopadu 1939 byl ve svém autě zastřelen. Děti však zůstaly s matkou Selmou v Missouri. Mladý Edward nejprve navštěvoval Western Military Academy a v roce 1933 začal studovat na slavné námořní akademii v Annapolisu. Studium dokončil 3. června 1937 v hodnosti Ensign.


Mírovou službou k válce


Po ukončení studia sloužil Edward dva roky na bitevní lodi USS New Mexico (BB-40). V roce 1939 nastoupil k pilotnímu výcviku na letiště NAS Pensacola na Floridě, který ukončil 2. května 1940, a následně byl poslán ke stíhací jednotce VF-3. Ta byla umístěna na palubě letadlové lodi USS Saratoga a ve výzbroji měla letouny Grumman F3F, které později nahradily první jednoplošné stíhačky amerického námořnictva Brewster F2A.


Začátkem roku 1941 se VF-3 přesunula na letadlovou loď USS Enterprise (CV-6), protože Saratoga byla poslána do doků k úpravám a modernizaci. Po jejich skončení se „trojka“ na její palubu vrátila. Dne 21. července 1941 letěl poprvé O'Hare na letounu F4F-3 Wildcat; v té době také potkal svoji budoucí ženu Ritu Woosterovou. Svatba se konala 6. září 1941, líbánky prožili novomanželé na Havaji.


Když Japonci napadli Pearl Harbour, byla Saratoga právě na cestě do San Diega: všem členům posádky byly zrušeny dovolené a loď se připravovala na bojové nasazení. Prvním úkolem Saratogy mělo být dopravení nových letounů jednotce námořní pěchoty na ostrově Wake. Shodou různých okolností se však operace zdržela a po získání zprávy že Japonci napadli Wake, byla celá akce odvolána.


Dne 11. ledna 1942 byla Saratoga zasažena torpédem vypáleným japonskou ponorkou I-6. Šest mužů bylo zabito, loď však vlastni silou dokázala doplout do Oahu, kde prodělala základní opravy; k celkové rekonstrukci se však musela vrátit do USA. VF-3 byla proto 31. ledna 1942 přesunuta na letadlovou loď USS Lexington (CV-2).


Drama nad Lexingtonem


Lexington 16. února 1942 vyplul v doprovodu čtyř těžkých křižníků a devíti torpédoborců k útoku na Rabaul. Ovšem o čtyři dny později v 10.30 hod., stále více než 750 km od cíle, nalezl americký svaz létající člun H6K, který pilotoval Noboru Sakai. Proti vetřelci okamžitě vzlétl hotovostní roj od VF-3, který sice velký letoun sestřelil, ten však stačil polohu Američanů ohlásit na svou základnu. V okolí svazu se tak začaly objevovat další průzkumné stroje, a všem bylo jasné, že se brzy objeví i bombardéry


Nad loděmi se začaly střídat hlídky Wildcatů; kolem 16.00 hod. se na obrazovce radarů objevily nepřátelské letouny. Během půlhodiny se Japonci dostali do vzdálenosti zhruba 90 km od amerického svazu. V té době začalo hlídkujícímu roji docházet palivo a připravoval se na přistání, zatímco právě startující Wildcaty ani nestačily utvořit formaci a již narazily na nepřítele. Jednalo se o devět bombardérů G4M z 2. čútai 4. kokutai.


Útok Američanů, ke kterému se přidaly jak Wildcaty z první hlídky s posledními zbytky paliva, tak střemhlavé bombardéry SBD od VS-2, které vzlétly, aby nebyly zničeny na palubě, byl prudký a smrtící. Ani jeden z bombardérů 2. čútai se na svou základnu nevrátil.


Do boje se tak zapojila většina amerických letadel: nad svazem zůstaly jen dva Wildcaty které pilotovali O'Hare a "Duff" Dufilho. V 16.49 hod. zachytily americké radary druhou japonskou formaci: jednalo se o osm G4M od 1. čútai 4. kokutai. V 17.00 hod. se nepřítel objevil na dohled od plavidel a začal snižovat výšku k útoku. V té době je spatřila i dvojice amerických stíhačů - a okamžitě k nim zamířila.


Jako první zaútočil O'Hare, jeden z nejlepších střelců u VF-3, a nemýlil se. Po jeho krátké dávce zahalily letoun G4M, který pilotoval Tokiharu Baba, plameny a stroj se zřítil do moře. Jako druhý se jeho cílem stal stroj Bina Moriho, jejž zasáhl do pravého motoru a nádrže. O'Hare se domníval, že i tento letoun je zničen, a zamířil ke zbytku formace, Mori však svůj letoun zvládl a obrátil k základně. Mezitím se ozval Dufilho, že mu nefungují kulomety - O'Hare tak byl na vše sám!


Edward se dotáhl za zbylé japonské bombardéry a zasáhl letouny Kodžiho Maedy a Susumua Učiujamy. Zatímco Učiujamův letoun se zřítil do moře, Maeda dokázal požár zvládnout a vrátit se do formace. To však již byl O'Hare zpět a zaútočil na Japonce potřetí. Za svůj cíl si vybral vedoucí letoun Takuza Ity a zasáhl mu levý motor. Pilot letounu Watanabe se pak s poškozeným bombardérem snažil zasáhnout letadlovou loď, naštěstí ji ale minul.


O'Hare poté pronásledoval zbylé čtyři bombardéry, ale když mu došla munice, otočil se k návratu. Po přistání nahlásil pět jistých vítězství a jedno pravděpodobné (ve skutečnosti sestřelil 3 a 2 poškodil). Edwardův Wildcat sériového čísla BuNo.4031 označený F-15 byl zasažen jedinou kulkou nepřátelských střelců; jeho agresivní útoky pak neumožnily Japoncům provést přesné bombardování a žádná z lodi nebyla zasažena. Mezitím vzlétly Wildcaty, u kterých bylo doplněno palivo, a začaly pronásledovat prchající bombardéry. Na svou základnu se nakonec vrátily jen dvě G4M, obě poškozené, jejich osádky však nahlásily potopení dvou doprovodných lodí a těžké poškození Lexingtonu. Střelci měli sestřelit osm Wildcatů. Ztráta 88 letců tak neměla být marná.


Za svou odvahu při obrané svazu byl O'Hare 8. dubna 1942 povýšen do hodnosti Lieutenant Commander (korvetní kapitán) a zároveň byl navržen na nejvyšší vyznamenání, Medaili cti (Medal of Honor). To mu 21. dubna předal prezident Franklin D. Roosevelt, a to jako prvnímu stíhacímu letci ve 2. světové válce.


Tažení Pacifikem


O'Hare poté cestoval po USA, účastnil se mnoha veřejných vystoupení a akcí na podporu válečného úsilí: jedna z největších se udála v jeho rodném St. Louis. Velitelem VF-3 byl jmenován 19. června 1942 a podílel se na výcviku nových pilotů. Jeho „číslem“ se v té době stal Ens. Alexander Vraciu, budoucí stíhací eso. V červnu 1943 se jednotka přesunula na Havaj a 15. července zde byla „trojka“ přejmenována na VF-6. Peruť byla vyzbrojena novými stíhačkami F6F-3 Hellcat a 23. srpna se rozdělila na dvě části: první pod O'Hareovým vedením byla umístěna na letadlové lodi USS Independence, druhá na USS Princeton.


USS Independence se nejprve 31. srpna účastnila útoku proti ostrovu Marcus v severozápadním Pacifiku a poté nájezdu na okupovaný ostrov Wake. A zde se O'Hare opět dostal do leteckého boje. Stalo se tak 5. října 1943.


Jím vedený čtyřčlenný roj VF-6 hlídkoval na jihu ostrova, kde piloti spatřili tři stíhačky A6M. Ty se okamžitě vydaly do bezpečí svého letiště. Američané je však snadno dostihli a "Butch" a Vraciu každý po jedné stíhačce sestřelili. Roj se poté rozpadl a O'Hare, krytý Ens. Landrym, narazil po chvilce na bombardér G4M. Proti jeho šesti „půlpalčákům“ neměl žádnou šanci. O'Hare tak získal své sedmé a poslední vítězství.


Za tyto akce obdržel Edward dva Záslužné letecké kříže (DFC) a 11. října se ujal velení CVG-6 (palubní letecká skupina 6) z letadlové lodi USS Enterprise (CV-6). Ta se skládala z jednotek VF-2, VB-6 a VT-6. Za velitelský stroj si vybral torpédový letoun TBM-1 Avenger, zbylými členy jeho osádky byli Del Delchamps a Hal Coleman. O'Hare chtěl z tohoto letounu navádět své muže během útoků na nepřátelské pozice a koordinovat je. Později ho pak střídal s osobní F6F-3 Hellcat BuNo.66168 s označením 00.


Operace nad Tarawou


Americké vylodění na atolu Tarawa začalo 20. listopadu 1943 a USS Enterprise u toho nemohla chybět. Američané rychle získali převahu ve vzduchu, a Japonci proto začali svoje bombardéry posílat v noci. Noční stíhání bylo v té době u amerického námořnictva teprve v začátcích a O'Hare se podílel na vývoji nové taktiky nočního boje. Ta byla vlastně jednoduchá a podobná se zkoušela např. u RAF či Luftwaffe. Spočívala v tom, že po objevení nepřítele na radaru byl do vzduchu vyslán tzv. Bat Team. Ten se skládal z jednoho letounu Avenger, který byl vybaven radarem, a dvou stíhacích Hellcatů. Avenger měl letět za nepřátelskou formací a pomoci rádia naváděl stíhačky na nepřítele. Poprvé byl tento koncept naostro vyzkoušen pozdě odpoledne 26. listopadu 1943, kdy se k americkým lodím blížila velká formace japonských letadel.


Americkou trojici vedl O'Hare: šlo o vůbec první noční stíhací misi amerického námořnictva a letouny startovaly mezi 17.58-18.01 hod. Za kniply zbylých strojů seděli Ens. W A. Skon (VF-2) a Lt.Cdr. J. C. Phillips (VT-6). Radar TBF-1C obsluhoval Hazen B. Rand a tato noční „skupinka“ měla přezdívku Black Panthers.


Celá akce ale nedopadla moc dobře: stroje vzlétly za soumraku a piloti Hellcatů nemohli Avenger najít. Nakonec ho spatřili a začali se k němu přibližovat. O'Hare měl obavu, aby se nestali oběti palby zadního střelce, a stále hlásil svoji pozici. Zřejmě tak přestal sledovat okolí, protože ve chvíli, kdy se Hellcaty dotáhly za Avenger, objevila se nad Američany formace bombardérů G4M. Okamžité po nich začal střílet střelec z Avengeru Alvin Kernan, střelci z bombardérů palbu opětovali. O´Harova F6F byla pravděpodobně zasažena křížovou palbou obou skupin, protože náhle se z formace odpoutala a zmizela v temnotě. Phillips ho okamžitě začal volat rádiem, nedostal však žádnou odpověď. O'Hare byl naposledy spatřen na souřadnicích 1°26'0"S- 171°56'0' Z.


Od rána po pohřešovaném pilotovi pátraly malé skupinky letounů; ještě 29. listopadu prohledával oblast létající člun Catalina Bez úspěchu. O'Hare tak byl 9. prosince prohlášen za nezvěstného v boji a po roce za mrtvého.


Edwardův odkaz


Po Edwardově smrti se jeho matka přestěhovala do San Diega k Ritě a jejich malé dcerce Kathleen. Zde také převzaly dvě vyznamenání, která O'Hare obdržel posmrtné Purpurové srdce a Kříž námořnictva. Jeho ztráta však zasáhla celé námořnictvo i obyvatele v USA, kteří ztratili jednoho ze svých prvních válečných hrdinů.


V roce 1945 byl po Edwardovi pojmenován torpédoborec třídy Gearing - USS O'Hare (DD/DDR-889), který mj. bojoval ve válce ve Vietnamu a poté byl prodán do Španělska, kde dosloužil v roce 1992 jako SPS Méndez Núnez (D63). Od září 1949 pak jeho jméno nese mezinárodní letiště v Chicagu (O'Hare International Airport).


Vyšlo v časopise Military revue 7/2011 vydavatelství Naše Vojsko.


Tabulka vzdušných vítězství


Datum
Čas
Jednotka
Typ letounu
Místo
Nepřítel
20.2.1942
17.05-17.30
VF-3
F4F-3 BuNo.4031/F-15
2-12 J, 157-36 V
5x Betty zn.





Betty pr.
5.10.1943
11.45
VF-6
F6F-3 BuNo.04884
19-18 S, 166-34 V?
Zeke zn.




19-18 S, 166-34 V?
Betty zn.

Celkem: 7-1-0 vítězství


Prameny:
Olynyk, Frank: Stars & Bars, Grub Street, London 1995
Shores, C. - Cull, B. - Izava, J.: Krvavá jatka II., Mustang, Plzeň 1995
Tillman, Barrett: Wildcat, Svět křídel, Cheb 1997
Tillman, Barrett: Hellcat, Svět křídel, Cheb 1997
Tillman, Barrett: Hellcat Aces of Worl War 2, Osprey, Oxford 1996
http://en.wikipedia.org/wiki/Edward_O′Hare
http://www.acepilots.com/usn_ohare.html
http://en.wikipedia.org/wiki/USS_Lexington_(CV-2)
http://en.wikipedia.org/wiki/USS_O’Hare_(DD-889)
www.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/O-Hare-Edward-Henry-t84909#313127 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více