Zpráva o přítomnosti příslušníků americké armády na území Československa

Autor : Jan Vladař / jan vladar 🕔28.03.2009 📕28.650

Seriál

  1. Zpráva o přítomnosti příslušníků americké armády na území Československa
  2. Zpráva o přítomnosti příslušníků americké armády na území Československa - Tabulka 1.1
  3. Zpráva o přítomnosti příslušníků americké armády na území Československa - Tabulka 1.2
  4. Zpráva o přítomnosti příslušníků americké armády na území Československa - Tabulka 1.3
  5. Zpráva o přítomnosti příslušníků americké armády na území Československa - Tabulka 2.1
  6. Zpráva o přítomnosti příslušníků americké armády na území Československa - Tabulka 2.2
  7. Zpráva o přítomnosti příslušníků americké armády na území Československa - Tabulka 2.3

Podobné články

Další články autora

Příslušníci americké armády na území Československa 1939-1945

Problematika účasti jednotek americké armády na osvobození Československa není v úplnosti zatím vůbec zpracovaná, a to i přes rozmach zájmu o tuto oblast historie po r. 1989. Existující publikace se zaměřují na dílčí témata nebo jsou pro nekompetentnost autorů obtížně použitelným sekundárním pramenem.

Do současnosti bylo různými badateli patrně nejvíce energie věnováno činnosti amerických leteckých sil nad územím Československa. Následuje řešení otázky bojové činnosti pozemních jednotek americké armády v jihozápadních Čechách v dubnu a květnu 1945, která je dosud popsána pouze v obecných popř. dílčích, místních událostech. Naprosté minimum informací je pak o příslušnících americké armády zajatých na různých bojištích a umístěných v zajateckých táborech na území Československa.

Ztráty amerického letectva na území Československa 1939-1945

Badatelská činnost směřující k objasnění případů havárií letadel US Army Air Force a ztrát příslušníků jejich posádek, jejíž počátky lze pro území Čech připsat zejména Z. Bičíkovi, je komplikována řadou faktorů. Československo bylo v letech 1939-1945 rozděleno na samostatný Slovenský stát, tzv. Protektorát Čechy a Morava a téměř třetina území byla přímo připojena k Německu. V těchto oblastech jednoznačně převládlo obyvatelstvo německé národnosti, které však po r. 1945 bylo z českého území odsunuto. Na řadě lokalit, které jsou spojeny s haváriemi amerických vojenských letadel, tak došlo zcela k přetrhání jakéhokoli místního historického povědomí a zničení nebo ztracení archiválií místní povahy. Dokonce i v místech s českým obyvatelstvem je situace podobná, německé úřady zakázaly vedení obecních kronik a obvykle události vojenského charakteru přímo německé úřady řešily. Vzhledem k těmto skutečnostem je obtížné vůbec havárie amerických vojenských letadel místně určit a objektivně zhodnotit průběh události. V případech, kdy je badatelem toto zjištěno, nastává rovněž komplikované bádání směřující k identifikaci konkrétního letadla a jeho posádky. V tomto případě je hlavní získat z místních zdrojů jakýkoliv konkrétní údaj umožňující identifikaci v zahraničních archivech. Důležitými prameny jsou dokumenty vzešlé z činnosti českých bezpečnostních složek na území protektorátu dostupné v Národním archivu v Praze, fondy Zemské četnické velitelství popř. Úřad říšského protektora - hlášení pořádkové policie.

Pro následné pátrání je třeba využít služeb Národního archívu Spojených států popř. Střediska historických výzkumů vojenského letectva, Maxwell. Základním zdrojem informací je fond MACR (Missing Air Crew Report). Bádání v těchto institucích výhradně korespondenční cestou však, i přes nepochybnou snahu jejich pracovníků vyhovět, nezaručuje úspěch. Seznamy MACR jsou vedeny dle data, místa ztráty i vojenských jednotek jen velmi hrubě. Dalším možným pramenem jsou denní hlášení vojenských jednotek (Combat Mission Report), ovšem pro pátrání v těchto dokumentech je třeba mít velmi přesné údaje z místních zdrojů popř. již zjištěný dokument MACR. Zcela novým pramenem zásadní povahy se ukazuje být Individual Deceased Personnel File (Na základě tohoto dokumentu, náhodně získaného v r. 2003 od kolegy z Německa, se podařilo identifikovat posádku stroje B-24 42-64393, neidentifikovanou od ztráty 22.2.1944)).

Nezbytným pramenem jsou i materiály americké vojenské komise, pátrající v letech 1945-48 a samostatně v r. 1949 po hrobech amerických vojáků. Exhumační protokol, uložený v Vojenském ústředním archivu Praha, obsahuje celkem 294 položek z 96 lokalit. Obsahuje však množství chyb, zkomolených jmen a v mnoha případech se komisi totožnost exhumovaných těl nepodařilo určit. Rovněž je zřejmé, že dokument neobsahuje všechny provedené exhumace nebo výše uvedená komise nebyla jediným orgánem provádějícím v této oblasti pátrání. (Zcela zásadní dokument se podařilo získat od kolegy z Holandska obsahující totožné údaje, ovšem doplněné rozsáhlým komentářem. Zhodnocení významu tohoto nového materiálu ještě není úplné.)

Další dokumenty vzniklé v poválečném období jsou obvykle zkresleny dobou odstupu od popisované události, nicméně v některých případech můžou být přínosem. Hlavním z těchto pramenů je fond Letecká válka nad územím ČSR v letech 1939-1945 uložený v Vojenském ústředním archívu.

Do současnosti se na základě výše uvedených materiálů a řady dalších podařilo shromáždit údaje o 141 padlém nebo zavražděném příslušníku US Army Air Force a 165 prokazatelně zajatých nebo zajetí uniklých (Materiál nezahrnuje ztráty na území Moravy, neboť kolega Jan Mahr na duben 2007 připravuje podrobnou publikaci o území Moravy. Ze stejného důvodu materiál nezahrnuje ztráty 11. 9. 1944 v letecké bitvě nad Kovářskou, kterou podrobně zpracovává a připravuje k publikaci Jan Zdiarsky.). Materiál nezahrnuje dalších 27 posádek, jejichž osudy dosud nejsou uspokojivě vyřešeny. Ani tato čísla však patrně nebudou konečná a případy dalších padlých nebo nezvěstných příslušníků US Army Air Force objeví a identifikuje pokračující badatelská i terénní činnost.

Ztráty amerického pozemního vojska na území Československa v boji v dubnu-květnu 1945


V polovině dubna 1945 rozhodl vrchní velitel spojeneckých expedičních sil Dwight D. Eisenhower o konečném postupu 3. americké armády, jednotky se přeskupily a vyrazily směrem k bavorsko-rakouským hranicím a do Československa. Dne 18. dubna 1945 vstoupili na československé území v ašském výběžku první američtí vojáci, příslušníci 3. praporu 358. pěšího pluku 90. pěší divize, spadající pod XII. sbor generála S. LeRoye Irwina. Téhož dne se předsunutá hlídka amerických jednotek zajišťujících levé křídlo fronty objevila v Hranicích u Aše. O den později zahájila 42. eskadrona postup po silnici vedoucí na Aš. 20. dubna se Aš jako první město na území Československa vzdalo. Ve středu 25. dubna 1945 se rozpoutaly tuhé boje o nedaleký Cheb, který nakonec 26. dubna pod urputným náporem jednotek 97. pěší divize, chránící zároveň i levý bok hlavního bojového uskupení amerických vojsk, kapituloval. Vážné střety však byly hlášeny např. i z prostoru Českého lesa a horských hraničních průsmyků, Rozvadova, Všerub u Domažlic a dalších míst, vesměs ležících v příhraničních oblastech jihozápadních Čech. D. D. Eisenhower vydal rozkaz zaútočit na Československo a dosáhnout tak upravené čáry postupu ležící v ose měst Karlovy Vary, Plzeň a České Budějovice. 3. armáda byla na počátku této kampaně posílena V. armádním sborem generála Clarence R. Huebnera ze sestavy 1. armády o síle tří divizí. Útoku se zúčastnily i jednotky XII. sboru. 1. pěší divize z V. sboru směřovala do prostoru Cheb, Mariánské Lázně a Karlovy Vary. Směrem ke Stříbru se přemísťovala 97. pěší divize, která v závěrečné fázi operace uvolnila cestu na Plzeň nedávno ustavené 16. obrněné divizi generála Johna L. Pierce. V přilehlých oblastech Domažlicka a Klatovska se objevily oddíly 2. pěší divize, které přes Domažlice, osvobozené po předchozím ostřelování 5. května 38. pěším plukem, a Klatovy směřovaly od jihu na Plzeň a Rokycany. Vimperk, Volyně, a Strakonice byly osvobozeny 5. a 6. května oddíly 4. obrněné divize. Část divize směřovala na Sušicko, Horažďovice, Blatnou a Rožmitál pod Třemšínem (Obecné údaje o průběhu vojenských operací obsahuje řada publikací např.: Roučka, Z. 1990: Osvobození, Plzeň; Neumann, J.-Waska, K. 1990: Americká armáda v Čechách, Plzeň; Jakl, T. 2005, Květen 1945, Praha).

Přestože postup amerických jednotek nenarazil v závěrečné kampani na vážnější odpor, odhadovaly se ztráty V. a XII. sboru na více než 600 mužů zabitých nebo nezvěstných v boji. Pátrání v tomto směru bylo zahájeno prakticky až na výzvu Fundacja Ośrodka KARTA. Na základě dokumentů z Národního archívu Spojených států, tzv. Combat Report o denních aktivitách jednotlivých bojových skupin (dokumenty nejsou vedeny pod regulérními názvy řadových jednotek, ale podle tzv. Combat Group, jednotky různé velikosti vytvořené vždy pro konkrétní bojový úkol). Bojové ztráty, mrtví, zranění, nezvěstní jsou zde vedeny v denních nebo i vícedenních souhrnech a nedá se identifikovat, kde k události došlo. Zejména rovněž k faktu, že se americká armáda pohybovala v pohraničí, kde i na české straně hranice bylo obyvatelstvo německé národnosti a veškeré místní i pomístní názvy byly vedeny v němčině. Odhadovaný počet 600 obětí je proto souhrnný součet všech obětí kampaně. Kromě ojedinělých případů nebyly oběti bojů pohřbíváni v místě úmrtí.

Příslušníci americké armády umístění v zajateckých táborech na území Československa


Výše zmíněný Exhumační protokol uložený v Vojenském ústředním archivu v Praze obsahuje řadu položek, exhumovaných ale neidentifikovaných těl amerických vojáků na území Československa, které dle podrobného bádání nesouvisí s bojovými ztrátami. S velkou pravděpodobností se jedná o oběti zajateckých táborů. Zcela výjimečně jsou identifikována 2 těla příslušníků 82. parašutistické divize zajatých během bojů v Normandii dne 12. 6. 1944 nepochybně související s existencí zajateckých táborů v okolí Falknova (dnešní Sokolov). Ostatní případy jsou neznámé (Prakticky jedinou podrobnější publikací na toto téma je: Bubeníčková, R.-Kubátová, L.-Malá, I. 1969: Tábory utrpení a smrti, Praha). Patrně i v této oblasti můžou nová fakta přinést dokumenty Individual Deceased Personnel File.

Česko-americké kontakty v rámci Korejské války a Vietnamské války

Československo, jako jedna ze zemí komunistického bloku, podporovalo Severní Koreu jednak politicky, dále hospodářsky, ve vojenské oblasti je jediným oficiálně známých faktem účast československých lékařů v rámci polní nemocnice (Pilát, V.1994: Českoslovenští lékaři v Korejské válce, Historie a vojenství 2, 3; Janeček, P. 2006: Československo-korejské vztahy v době korejské války 1950-1953, Historie a vojenství 3).

Velmi pravděpodobné další kontakty s příslušníky americké armády jak v průběhu bojů tak případně v zajetí spadají do oblasti zpravodajských operací.

V průběhu Vietnamské války je oficiálně známých faktem, že v Československu byla zkoušena ukořistěná americká vojenská technika. Rovněž je pravděpodobné, že k testům byli využiti zajatí nebo jiným způsobem získaní příslušníci amerických ozbrojených sil, takovéto informace ovšem také spadají do oblasti zpravodajských operací (obecné aktivity československých institucí v jv. Asii: kolektiv 2002: Securitas imperii, 9).

Za konzultace a pomoc v průběhu zpracování předmětného tématu děkuji Mgr. Karlu Foudovi, rovněž děkuji PhDr. Jiřímu Rajlichovi za nezištné poskytnutí řady dílčích informací.

Mgr. Jan Vladař
v Plzni dne 28. 3. 2005

Literatura:
Beneš, E. 1994: Havárie amerického bombardéru na Křižatkách v červenci 1944, Deník Mostecka 29.8.1994
Beneš, E.-Novák, K. 1995: Když hřněly motory nad Mostem, Deník Mostecka 16.8.1995
Beneš, E.-Novák, K. 2000: Čtyři červencové tragédie a lynč letců, Revi 33
Bičík, Z. 1973: Příspěvek k leteckému boji u Jindřichova Hradce dne 24.srpna 1944, Jihočeský sborník historický XLII
Bičík, Z. 1975: Letecký boj u Kunžaku 24.srpna 1944, Jihočeský sborník historický XLIV
Bičík, Z. 1976: Příspěvky k letecké válce ve východních Čechách 1942-1945, Sborník StA Zámrsk 4.
Bičík, Z. 1978: Drama nad Krvavým rybníkem, L+K, 4
Bičík, Z. 1980: Letecká válka na Teplicku, Zprávy a studie Krajského muzea v Teplicích 14
Burian, V. 1995: Nástin bitvy na Jindřichohradeckem ze dne 24.srpna 1944, in: Činnost letectva nad územím jižních Čech v době 2.světové války, České Budějovice
Donát, K. rkp.: Frederick W. Turner Jr. - štěstí v neštěstí
Foud, K.-Kolouch, J.-Krátký, V. 1992: Dubeč 22.2.1944, Prádlo
Foud, K-Krátký, V.-Vladař, J. 1997: Poslední akce. Operace amerického a britského letectva nad územím Čech v dubnu a květnu 1945, Plzeň
Foud, K.-Kolouch, J.-Krátký, V.-Vladař, J. 2004: Operace Argument, Plzeň
Hartman, J. 2005.: Uncle Newt Escape Diary, HPM 9.
Janák, P.-Hoška, L. 2005: Odhalení památníku ve Hřídelci, Bělohradské listy 24.6.2005
Kohout, J.-Květoň, J. 2000: 398th Bomb Group a Česká republika, Kovářská
kolektiv 1994: Důl Alexander, Hrdlovka 24.8.1944 -12.46 hodin, Duchcov
Mahr, J. 1998: K nouzovému přistání amerického letounu B-17G Flying Fortress u Dolního Dvořiště dne 9.prosince 1944, Buletin LHS 2
Matějíček, L. 2006: Chebská křídla, Cheb
Petráš, J. 1990: Srubecký památník, České Budějovice
Rajlich, J. 1997: Mustangy nad Protektorátem, Praha
Rajlich, J. 1998: Jindřichův Hradec 24.8.1944, Praha-Litomyšl
Rajlich, J. 2005: Klecanská epizoda z konce války, Historie a vojenství 2.
Stapfer, H-H. 1988, Strangers in a strange land, Carrollton, TX
Třešňák, P. 1992: Poslední vítězství, poslední ztáta, Journal LHS 2.
Veselý, M. 2005: Hvězdy nad Krušnohořím, Praha
Vladař, J. 1992: B-24 se nevrátil, Nová Pravda, Plzeň, 22.2.1992
Vladař, J. 1996: Zřícení bombardéru u Kvíce, Svobodný hlas, Louny 1.2.1996
Vyvážil, S. 1992: První a poslední akce, Most
Zeman, M. rkp.: Nálet na Berlín a osudy některých posádek B-17 od 5.BW (463.BG)

Seriál

  1. Zpráva o přítomnosti příslušníků americké armády na území Československa
  2. Zpráva o přítomnosti příslušníků americké armády na území Československa - Tabulka 1.1
  3. Zpráva o přítomnosti příslušníků americké armády na území Československa - Tabulka 1.2
  4. Zpráva o přítomnosti příslušníků americké armády na území Československa - Tabulka 1.3
  5. Zpráva o přítomnosti příslušníků americké armády na území Československa - Tabulka 2.1
  6. Zpráva o přítomnosti příslušníků americké armády na území Československa - Tabulka 2.2
  7. Zpráva o přítomnosti příslušníků americké armády na území Československa - Tabulka 2.3

Podobné články

Další články autora

Autor : Jan Vladař / jan vladar 🕔28.03.2009 📕28.650

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře