Literární soutěž - příspěvek č.24

Autor : Radek Havelka / Admin 🕔16.03.2009 📕11.207

Autor: Petr Tlach

Březen 1939 - Frýdek - Místek

14.3. 1939 v 17:01 překročily říšskoněmecké jednotky hranice u Koblova. Hned se pustily do obsazování hlavních křižovatek směřujících k hranicím s Polska a k vnitrozemí Česko-Slovenska. Jednalo se o akci armádního sboru z Breslau, který se snažil obsadit Slezsko dříve, než by to udělalo Polsko, které mělo o tuto oblast velký zájem.

Nikde německým jednotkám nebyl kladen odpor. V Ostravě, v kasárně pluku I/8 došlo na vyjednávání, ale nestřílelo se. V kasárnách pluku II/8 a III/8 ve Frýdku se rovněž vyjednávalo, protože jeho příslušníci slyšeli rozhlasové události, kde bylo oznámeno, že po 6:00 15.3.1939 začnou Němci obsazovat území Čech a Moravy. V době vysílání událostí byla 12. kulometná rota pluku III/8 na učebně, zde se vojácí „dobrovolně“ učili polštinu pod vedením poručíka Karel Martínka.

Rota se skládala z 30-ti délesloužících vojáků a aspirantů, 25-ti vojáků 2.ročníku a 40-ti nováčků, kteří narukovali 1.3. 1939.

Kolem 18:00 před odstavenou továrnu firmy Czajanek, kde byla 12. rota ubytována, se začal ozývat hluk motorů automobilů. Padal mírně sníh a vypadalo to, jakoby se počasí o několik týdnů vrátilo zpět. Velitel stráže, svobodník Přibyl, telefóném informoval velitele pluku, pplk. Štepinu, o zmíněném hluku. Podplukovník je, ale odbyl s tím, že se zřejmě jedná o nějaký povolený průjezd. V 18:20 nejbližší zvuk motoru utichnul a bylo slyšel bouchnutí dveří a tlumený hovor. Strážný Sagan před vraty na dvůr továrny zbystřil zrak. Ze tmy se začaly rýsovat tři postavy. Vojín Sagan zavolal směrem k osobám „Stůj, kdo tam!“, osoby s sebou trhnuly, na sebe se podívaly, jedna z osob něco „prohodila“ a pokračovaly dále v chůzi směrem k vrátnici. Voják zvolal teď už důrazněji „Stůj!“, osoby stále neragovaly, „Stůj!“, zaznělo poslední varování.

Někteří vojáci v továrně zaslechli z vrátnice varovné výkřiky strážného a přišli k oknům, aby se podívali co se venku vlastně děje. Pak třeskla rána, jedna postava se sesunula k zemi, dvě zbývající zrychlily krok, třeskla druhá rána, druhá postava s sebou mírně škubnula, zásah, neznámý je raněn. Třetí osoba se dává na bezhlavý útěk a druhá se raněná belhá zpět odkud přišla, do tmy.

V továrně mezitím u oken vojákům dochází co se vlastně děje, „Nemci sú tu!“ někdo zvolá, „Poplach! Do zbraně!“.

Němci začali panikařit, přední vozidla se drala vzad a zadní vpřed, protože se nevědělo co se děje, nakonec se ozval povel k sesednutí. Němečtí vojáci seskákali z korby a začali se krýt a jejich velitelé začali zjišťovat co se vlastně děje, měla to být přeci „hračka“.

Zástupce velitele pluku kpt. Karel Pavlík, který byl v tu dobu v továrně náhou přítomen, seběhnul schody, proběhl dvorem až na vrátnici, kde se ujal vedení bojové činnosti. Vojácí se mezitím „barikádovali“ v budově továrny. Kapitán Pavlík nechal na střechu tovární kotelny poslat vojáky s jedním lehkým kulometem vzor 26 a s truhlíkem munice.

Mezitím Němci utvořili před továrnou rojnici a počali postupovat vpřed, dopředu vyrazil i obrněný automobil, který se pokusil rozrazit, za neustálé palby svého kulomeu MG34, vrata továrny, aby mohli vojáci vniknout do komplexu. Nepovedlo se. Jakmile obrněný automobil byl spozorován družstvem s lehkým kulometem na střeše kotelny, vyměnil nabíječ zásobník se střelivem vz.23 za zásobník s bílou páskou (takto se značily zásobníky, které obsahovaly průbojné střelivo vz.31). Střelec hned poslal několik krátkých dávek proti vozidlu. Vozidlo po této sprše protipancéřového střeliva začalo s obtížemi couvat, s rostřílenou pneumatikou a s kouřem, který vycházel z motorového prostoru vozidla, zpět.

Druhý kulomet, který byl umístěn na vrátnici, mezitím odrazil palbou německou pěchotu. Nahoře v továrně se někteří čs. vojáci začali seznamovat poprve v životě s puškou, jak jí nabít a jak střílet, na vojně byli teprve dva týdny a hned dostali do rukou zbraň.

Zbraně stačily asi pro 50 vojáků, ostatní zatím barikádují budovu a donášejí munici na bojová stanoviště. Už tři útoky německých rojnic selhaly. Kapitán Pavlík vysílá do okolí pátrače, aby se zjistilo co se vlastně děje, protože spojení nefunguje. Ti se za chvíli vracejí s tím, že továrna je již zcela obklíčena německými vojáky a přijíždějí další.

Střelba z továrny blokovala silnici, která tudy vedla. Kapitán Pavlík tím směrem vyslal několik vojáků, aby zde držely pozice a ostřelovali vše co na ní jen vstoupí. Na řadu přišly i dvě bedny ručních útočných granátů vz.34 (50 kusů).

Pomalu začíná docházet střelivo. Je rozděleno i cvičné střelivo vzor 30, kterým vojáci střílí na zastrašení nepřítele. Ostrými se šetří a střílí se jen při jistém zásahu.

Mladým německým důstojníkům začala docházet trpělivost, nechali přitáhnout 37 mm protitankové dělo PAK 36 a zahájili přímou palbu proti továrně a vrátnici. Brzy se připravily k palbě i 50 mm minomety.

Boj však pro Němce nepřicházel v úvahu, museli budit dojem, že zbytek Česko-Slovenska byl zabrán na přání obyvatel, aby je „Říše“ chránila. Palba z minometů a děla proto po chvíli ustala. Na místo boje přijel obrněný automobil, na kterém byly ampliony, ze kterých se ozývala výzva ke kapitulaci. Kapitán Pavlík kapitulaci nadále odmítal.

Telefonické spojení s velitelstvím bylo obnoveno, v cca 18:45. Kapitán Pavlík zjistil, že kasárna I. a II. Praporu už jsou obsazeny. Z velitelství dostal rozkaz k zastavení palby. Němci se mezitím stáhnulu a nepokoušeli se dále o útoky. Palba už to byla jen řídka a spíše více jen cvičnými náboji. Palba vzájemně trvala až do 7 hodiny ráno.

Kolem 7: 00 u vrátnice stojí poručík Karel Martínk s dřevěnou násadou od koštěte v ruce, přibíhá vojín a podává mu bílou košili, vzápětí na to poručík Martinek vychází ze vrat továrny. Do továrny přichízejí první němečtí vyjednavači. K továrně přichází i dav henleinovců a žádá potrestání vojáků, chtějí, aby je němečtí důstojníci vydali lidem, nestává se tak. Stateční čs. vojáci jsou zavřeni na svých ubykacích s možností pohybu. Zbraně museli odevzdat německým vojáků na hromadu na dvoře továrny.

Kapitán Pavlík mohl zůstat se svými vojáky, Němci mu neodebrali ani jeho pistoli vzor 24, což svědčí o určité úctě k tomuto důstojníkovi. Kapitán poděkoval na ubykacích svým vojákům a odešel na velitelství III.praporu a odtud domů, kde musel sundat hrdou čs. uniformu, která byla zaprášená od omítky.

Vojáci, kteří narukovali 1.března 1939 byli propuštěni i v uniformě domů (vojáci základního výcviku uniformy museli odevzdávat při odchodu od armády, tady se tak nestalo). Německy poddůstojník nechal tyto nové „záklaďáky“ nastoupit do pochodového útvaru a odvedli je na nádraží, kde byli posláni s konečnou platností domů, nezlomeni, hrdí a pyšní na to, co za poslednách několik hodin vykonali, že se jako jedni zmála dali na odpor.

Na bojišti zůstalo asi 18 mrtvých německých vojáků a tři československý vojáci byli lehce raněni – odštepky od odlétávající omítky a škrábnutí po kulkách. Těžce zraněných německých vojáků bylo přijato v nemocnici 10, po krátkém hospitalizování byli odsunuti do slezského Ratiboru. Nikdo z příšlušníků 12. kulometné roty nebyl nikdy stíhán. Kapitán Karel Pavlík byl jako člen odbojové organizase „Obrana národa“ zatčen „Tajnou státní policií“ (Gestapo) a 26.ledna 1943 v koncentračním táboře v 16:31 popraven střelou do týla.

Poručík Karel Martínek byl taky zatčen, a to díky zradě přítele, por. Jichnovského, byl taky odvezen do Mauthaussenu, kde přežil válku a po válce se vrátil do armády, jako velitel obrněných vlaků v Mílovicích. Po roce 1948, společně s několika přáteli, připravoval vojenské povstání proti komunistické diktatůře, byl však odhalen a na 15 let odsouzen do těžkého vězení. Zemřel 25.2. 1975 na leukémii.

Dnes je místo odporu této roty pietním místem, které symbolizuje odpor pro tyranii a bezpráví.

Zdroj:
http://www.svedomi.cz/on/on2004/on0401_rof_8pluksl.htm
http://www.v-klub.cz/view.php?cisloclanku=2005031901
Březen 1939 (John, Kliment, Nakládal) 2004
Novinový článek z Práva (datum už si nevzpomenu, je to asi deset let zpět)
Boj za svobodu 1939-1945 (Tomáš Jakl) 2005
Autor : Radek Havelka / Admin 🕔16.03.2009 📕11.207

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře