Bitva o Ia Drang - část 2.

Autor : Ace1stCav 🕔12.03.2009 📕13.379

14. listopad 1965

Krátce po prvním raním světle nastoupila rota B a zahájila dokončení příprav na výsadek. Helikoptéry CH-47 Chinook, které rotu B přivezly, začaly přesunovat dělostřelectvo na LZ Falcon. V 10:17 byla zahájena přípravná dělostřelecká palba. Téměř 450 mužů 1. praporu 7. jízdního pluku čekalo napjatě na postupný odvoz. První měla být transportována rota B a po ní roty A, C a D. V 10:48 přistáli na LZ X-Ray vrtulníky s četami roty B. Boční střelci v helikoptérách a někteří vojáci přitom stříleli na stromy a do vysoké trávy. Kapitán John Herren, velící rotě B, použil v souladu s rozkazy podplukovníka Moora novou taktiku. Než aby udržoval 360° perimetr, ukryl většinu jednotek do skupinek stromů a vysoké trávy poblíž LZ jako reakční síly.

Výsadek samozřejmě nemohl uniknout pozornosti komunistických jednotek. Část jednotek NVA, která se měla později zúčastnit útoku na Plei Me, opustila brzy ráno své pozice v údolí Ia Drang, ale přistání amerických helikoptér donutilo generála Chu Huy Mana změnit směr jejich pochodu. Dva prapory 66. pluku a nově vytvořený prapor 33. pluku měl zaútočit a zničit Američany přímo na LZ.

1. četa roty B prováděla průzkum a zhruba v 11:20 objevila v křoví nepřátelského vojáka. Byl neozbrojený, oblečený do kalhot, špinavého khaki trička a měl u sebe pouze čutoru. K výslechu přišel plukovník Moore se svým zpravodajským důstojníkem kapitánem Thomasem C. Metskrem a montagnardským překladatelem. Zajatec vypověděl, že je dezertér, posledních pět dní jedl pouze banány a že v hoře Chu Pong jsou tři severovietnamské pluky dychtící zabíjet Američany. Moore rádiem přivolal kapitána Dillona, kroužícího v té době v helikoptéře nad LZ, aby přistál a odvezl zajatce na velitelství 3. brigády na další výslech. Mezitím přistávala druhá vlna se zbytkem roty B a jednou četou roty A, vedenou kapitánem Ramonem A. Nadalem, bývalým důstojníkem u Speciálních jednotek.

Moore měl v plánu přesunout roty A a B severozápadně přes vyschlé koryto řeky a rotu C jižně směrem k hoře. Rota D s minomety, kulomety a průzkumnou jednotkou měla plnit funkci zálohy. Uprostřed LZ stála malá skupinka stromů, kde si Moore zařídil velitelské stanoviště.

Ve 12:10 přilétla třetí vlna přivážející většinu roty A, která se přesunula do svých pozic za a nalevo od roty B podél říčního koryta. Ve 12:15 zazněly první výstřely směřované na čety roty B, hlídkují v džungli severozápadně od říčního koryta. Ve 12:20 nařídil kapitán Herren postup 1. čety poručíka Devenyho kupředu spolu s 2. četou poručíka Henry T. Herricka na pravém křídle. Obě čety měly postupovat vedle sebe a 3. četa poručíka Dennise J. Deala měla postupovat za 1. četou jako rezerva. Deveny se dostal před Herrickovu četu a zhruba 90 metrů západně od říčního koryta byl napaden těžkou palbou ze dvou stran. Vojáci byli přibiti palbou k zemi a četa utrpěla první ztráty. Deveny žádal vysílačkou o pomoc a kapitán Herren, ve snaze odlehčit tlak nepřátelských jednotek, nařídil Herrickovi přesun na pravé křídlo 1. čety.

Herrick podal zprávu, že jsou pod palbou z pravé strany a že pronásleduje nepřítele. Herrickova 2. četa, tvořená 27 muži, narazila po několika minutách na družstvo NVA směřující směrem k X-Ray. Překvapení nepřátelé se otočili a začali utíkat zpět. Herrickova četa se při pronásledování vzdálila od zbytku praporu zhruba 90 metrů. Byli pod lehkou palbou a Herrick měl v plánu postupovat se všemi třemi družstvy v linii a s kulomety na křídlech. Vysílačkou žádal, jestli může vstoupit na mýtinu nacházející se před ním v džungli, nebo ji obejít. Při pokynu k postupu spatřili muži ze třetího družstva zhruba 20 Severovietnamců směřujících k obřímu mraveništi na levém křídle čety. Následovala přestřelka a granátometčík 3. družstva střílel ránu za ránou na mraveniště. Herrick vysílačkou oznámil, že se k němu blíží nepřítel na pravé a levé straně. Kapitán Herren vydal rozkaz, aby se poručík Herrick pokusil dostat zpět do linie s Devenyho 1. četou. Herrick odpověděl, že mezi ním a 1. četou je velké množství nepřátel.

Palba začala nabývat na intenzitě a granátometčík byl zabit, zatímco zbytek třetího družstva byl palbou přibit k zemi. Herrick nasměroval dva kulomety M60 na nepřátelské jednotky a zavolal na velitele třetího družstva, seržanta Clyde E. Savage, aby se pod krycí palbou kulometů stáhnul. Než se ale stihli kulometčíci přemístit, došlo ke značnému zhoršení situace, protože se 3. četa ocitla pod palbou ze tří stran. Při krytí palbou kulometu M60 se seržant Savage pokusil ustoupit se svým družstvem směrem k četě. V levé ruce nesl granátomet M79 mrtvého granátometčíka a v pravé pistoli ráže .45. Uprostřed sílící palby se podařilo družstvu dosáhnout pozic čety a uspořádat 25metrový perimetr zformovaný na malém vršku mýtiny. Kulometčíci už tolik štěstí neměli. Nepřátelská palba skosila všechny čtyři muže z jednoho týmu a získaný kulomet M60 Severovietnamci obrátili proti Herrickově četě.

Kapitán Herren, který slyšel palbu v džungli před sebou, odhadoval sílu nepřítele na dvě roty, schopné odříznout 2. četu poručíka Herricka. Nemohl mu ale nijak pomoct, protože už vyslal 3. četu na pomoc poručíkovi Devenymu. Když se podařilo zmírnit nápor nepřátel na Devenyho četu, vydal Herren rozkaz dosáhnout pozic Herrickovi čety. Pokud by se Dealovi a Devenyho jednotky spojily včas, měly dobrou šanci se společně probít k Herrickovi. Po nahlášení situace Mooreovi se kapitán Herren otočil právě včas na to, aby spatřil severovietnamského vojáka vzdáleného ne víc než 15 metrů a se zbraní namířenou na něj. Herren vypálil dávku ze své M16, skrčil se a hodil granát.

Na LZ X-Ray upozornil plukovník Moore kapitána Nadala, aby byl připravený vyrazit na pomoc Herrenovi, jakmile přistane rota C.

V 13:32 přistála část roty A a roty C pod velením Roberta H. Edwardse. Kapitán Nadal vyrazil se dvěma četami a spojil se s levým křídlem roty B. Rota C zaujala pozice na jihu a jihozápadu LZ X-Ray směrem k hoře, odkud mohla krýt levý bok rota A. Moore věděl, že to je poněkud riskantní tah, protože poté už mu zbude jako reakční jednotka jenom rota D a stále bude muset bránit LZ na všech stranách. Umístěním Edwardsovi roty si totiž odkryl svůj týl, ale při zhoršující se situaci to vypadalo jako jediná věc, kterou mohl udělat.

Mezitím se z brigádního velitelství vrátil kapitán Dillon a kroužil nad X-Ray. Jeho prostřednictvím si Moore vyžádal dělostřeleckou a leteckou podporu na úpatí hory Chu Pong a následně na západ a jih, odkud postupovali nepřátelé směrem k LZ X-Ray. Primární byla pomoc žádaná od bojujících rot, druhotné cíle byly údolí směřující dolů z hory a spatřené pozice nepřátelských minometů. Dillon přenechal řízení palby na kapitánovi Jerry E. Whitesideovi, důstojníkovi 21. dělostřeleckého pluku a předsunutém leteckém návodčím Charlesovi Hastingsovi.

Dělostřelectvo sice odpovědělo rychle, ale neefektivně. V oblasti totiž nebyl žádný terénní útvar, který by mohl být použit jako referenční bod a navíc byla všude spousta kouře. Plukovník Moore nařídil Whitesidovi použít techniku "pochodující palby" směřující dolů z hory k LZ od jihu a západu. Palba se tak brzy dostala dostatečně blízko, aby pomohla pěšákům.

Při snaze pomoct rotě B nařídil kapitán Nadal veliteli 2. čety Waltherovi J. Marmovi vyrazit kupředu. Marm zformoval svou četu a směřoval za zvuky střelby. Předtím, než překročil vyschlé koryto, se před nimi náhle objevili dva Severovietnamci a vzdali se. O chvíli později, když dosáhli pozic Dealovi 3. čety, spatřili vojáci obou jednotek nepřátelské vojáky v khaki uniformách směřující před nimi zleva doprava. Deal a Marm se tak setkali s levou částí kleští, která obešla Herricka a snažila se obklíčit celou rotu B. Následovala zuřivá přestřelka, při které Marmovi muži zabili kolem 80 nepřátel v boji zblízka za pomocí kulometů, pušek a granátů. Nepřátelští vojáci přerušili kontakt a pokusili se dostat za Marmovu četu skrz koryto.

Severovietnamské obkličovací jednotky o zhruba 150 mužích běžely běz rozmyslu korytem. Tam se setkaly s 3. četou roty A pod velením poručíka Roberta E. Tafta. Proběhla zuřivá přestřelka na krátkou vzdálenost. Taft se vydal na pomoc jednomu ze svých velitů družstva, který byl ale už mrtvý, byl zasažen a na místě zemřel. Velení převzal seržant Lorenz Nathan, veterán korejské války. Po vzpamatování se z počátečního šoku vyšplhali muži z levé půlky 3. čety na břeh koryta a spolu s muži 1. čety zahájili smrtící palbu na nepřítele.

V době přestřelky, kolem 14:30, vysadily helikoptéry poslední vojáky roty C a velící části roty D pod velením kapitána Louise R. LeFebvra. Ten se při odpoutávání pásu sklonil a pocítil škrábnutí na krku. Otočil se a spatřil svého radistu s dírou v levé části hlavy. LeFebvre sebral vysílačku, vyskočil z helikoptéry a uběhl pod palbou 75 metrů ke stromořadí. Během přistání utrpěli v intenzivní palbě ztráty vojáci i posádky Hueyů a tak Moore vysílačkou upozornil zbývajících osm helikoptér, aby nepřistávaly.

Kapitán LeFebvre se přesunul s malou skupinkou na pravou stranu dvou čet roty A, které stále bojovaly s jednotkami, které se pokusily obejít Marmovu četu. Před nimy se objevila skupinka dvaceti až třiceti Severovietnamců. LeFebvre brzy zjistil, že potřebuje větší palebnou sílu a povolal protitankovou četu, aby se k nim přidala. Ta přistála spolu s posledním letem a byla 150 metrů nazad od nich. Velitel čety, seržant George Gonzales, odpověděl, že je na cestě. LeFebvre poté zavolal velitele své minometné čety, podporučíka Raula E. Requera Taboada, který se k němu připojil, aby poslal svého radistu kupředu místo toho, který byl zabit v helikoptéře. Jakmile se k nim radista připojil, spatřil kapitán LeFebvre kapitána Herrena. Velitel roty B mu řekl, že jižně, směrem odkud přišli, byli nepřátelští vojáci. Při následné palbě byli za sebou v rychlém sledu zabit Herrenův radista, LeFebvre zasažen do pravé paže a Taboada utržil ošklivé zranění nohy.

Rota C byla nyní v celé síle, kromě vojáků, kteří byli ještě ve třech helikoptérách, a obsadila pozice podél jižní a jihozápadní strany LZ X-Ray. Edwards vysílačkou nahlásil, že se zhruba 175 až 200 vojáků pokouší prorazit linie jeho roty. Na zemi ležící Američané položili smrtící příval střel a díky volnému výhledu na bojiště mohla rota C povolat leteckou a dělostřeleckou podporu, která způsobila útočícím komunistickým jednotkám těžké ztráty. Jeden A-1E Skyraider byl zasažen palbou, když prolétal na X-Ray a zanechávajíc za sebou plamennou a kouřovou stopu havaroval 2 km severovýchodně od LZ. Pilot přitom zahynul a když se nepřátelští vojáci pokoušeli dostat k vraku, zničila ho bitevní helikoptéra raketami. Moore odhadoval sílu nepřátelských jednotek stojících proti jeho praporu na 500 až 600 mužů a zažádal plukovníka Browna o další prapor. V 15:00 byl útok ukončen, zbývající vojáci NVA ustoupili. 1. četa získala zajatce, který byl rychle odvezen.

V době probíhajícího útoku měl plukovník Moore stále nechráněný týl, nařídil tedy Edwardsovi spojit se s rotou D na levé straně a rozšířit tak perimetr jižně a jihovýchodně do křoví. Edwards, společně se seržantem Gonzalesem, který byl pověřen velením roty D poté, co byl kapitán LeFebvre zraněn, přesunuli protitankovou a minometnou četu podél roty C. Průzkumná četa ještě nedorazila. Kapitán Edwards zjistil, že minomety nejsou pod jednotným velením. Se schválením od Moora je dal pod velení svého velitele sekce, dokud se nedostaví plukovní velitel minometné čety. Minomety ale nebyly schopny efektivní podpory, protože všude kolem byl kouř, hluk a zmatek.

Brown na velitelství musel volit opatrně, z jeho dvou pluků měl pouze jeden rotu přiřazenou na jedno místo - rota B 2. praporu 7. jízdního pluku, jejíž vojáci se právě začali vracet na velitelství z hlídkové služby na perimetru. Brown se tedy rozhodl je přidělit k 1. praporu 7. jízdního pluku. Krátce poté Brown zavolal podplukovníka Roberta B. Tullyho, který velel 2. praporu 5. jízdního pluku a nařídil mu přesunout jeho jednotky jak nejrychleji to bude možné na LZ Victor, která ležela 3 km jihovýchodně. Vysvětlil mu, že zřejmě ráno vyrazí pěším přesunem posílit Mooreův prapor na LZ X-Ray. Dále nařídil zbytku 2. praporu 7. jízdního pluku přesunout se na LZ Macon, několik kilometrů od LZ X-Ray, kde budou poblíž, aby mohl zasáhnout, pokud bude třeba.

Zhruba ve stejnou dobu, kdy probíhal útok na rotu C se rota A s částí roty D setkaly se zuřivým útokem. Na krytí kritického levého křídla byly umístěny dva kulomety M60 roty A zhruba 70 metrů od hlavních pozic. Specialisté Theron Ladner, se svým pomocníkem vojínem Rodriguezem Riverou, a Russel Adams s Billem Beckem zahájili drtivou palbu na komunistické jednotky pokoušející se proniknout perimetrem mezi roty A a C. Adams a Rodrigues byli několikrát zraněni a přeneseni na shromaždiště, kde čekali na leteckou evakuaci. Beck, Ladner a vojín Edward Dougherty, nosící munici, pokračovali s potlačováním nepřátelského postupu.

Když byly povolány evakuační helikoptéry (medevac), aby odvezly narůstající počet zraněných, odvezly pouze dva. Piloti odmítli kvůli intenzivní palbě pokračovat. Zranění tedy byli naloženi do transportních Hueyů, jejichž piloti statečně přiváželi munici a odváželi raněné. V té době byl zabit zpravodajský důstojník Thomas Metsker, když pomáhal svému kamarádovi LeFebrovi nastoupit do vrtulníku.

Kolem 15:00 se plukovník Moore rozhodl, že je důležité a dostatečně bezpečné, aby přistála část 2. praporu 7. jízdního pluku. Ačkoliv byl východní sektor perimetru stále pod palbou, tak díky činnosti roty C a D tato palba slábla. V 15:20 přivezly helikoptéry zbývající muže praporu a poručík Larry Litton přebral velení na rotou D. Moore rozkázal rozmístit průzkumnou četu kolem severovýchodního okraje LZ X-Ray jako rezervu praporu a zajištění bezpečnosti. Dvě helikoptéry ale byly během výsadku poškozeny. Jedna byla zasažena nepřátelskou palbou do motoru, když odlétala a musela přistát na otevřeném prostranství severně od X-Ray. Druhý stroj osekal hlavním rotorem vršky stromů, když přistával a už nemohl odletět. Obě zraněné posádky byly evakuovány téměř okamžitě po zajištění bezpečnosti vojáky roty D.

Na zemi byla péče o zraněné značně vylepšena poté, co odpoledne přistáli čtyři zdravotníci a lékař praporu se zdravotním vybavením. Byla zřízeno nouzové obvaziště poblíž Mooreova velína. Jednotky s minomety roty D se shromáždily na jednom místě, aby mohly podporovat roty A a B. Průzkumná četa roty D vedená Jamesem Rackstrawem zaujala pozice podél východní a severní části LZ X-Ray a dotvořila tak 360° perimetr.

Během půl hodiny poté, co se dostavil zbytek praporu na LZ, se jednotky rot A a B pokusily probít z koryta k četě poručíka Herricka pod krytím dělostřelecké a minometné palby. 1. četa roty B vedená poručíkem Kennethem E. Duncanem se dostala do vzdálenosti nějakých 75 m od izolované čety, ale všechny pokusy se probít byly neúspěšné. V 15:45 nařídil Moore rotám A a B evakuovat své zraněné a stáhnout se ze střetu s nepřítelem.

Situace odříznuté čety byla velmi vážná. Od vypuknutí bojů na mýtině měla už 2. četa 5 mrtvých včetně poručíka Herricka. Ten dostal zásah do boku a kulka prošla skrz tělo a vylétla pravým ramenem. Umírající Herrick předal velení seržantovi Carlu Palmerovi spolu se signálními kódy a rozkazem zničit je, pokud by hrozilo zajetí. Palmer byl ale také brzy zabit. Velení přebral velitel 2. družstva, který dostal zásah do hlavy a zabit byl i předsunutý pozorovatel minometů. Dělostřelecký seržant, který cestoval s četou, byl zasažen do krku. Těžce zraněn začal šílet a muži měli problém ho udržet v klidu. Velitel 3. družstva seržant Ernie Savage převzal velení. Technicky byl sice nižší hodnost než seržant první třídy McHenry, nacházející se v jiné části perimetru, ale Savage byl blízko u vysílačky. S její pomocí upřesnil dělostřeleckou podporu a vytvořil kruhový perimetr dobře umístěné palby, někde vzdálené pouhých 20 m od vlastních pozic. V té době měla už četa 8 mužů mrtvých a 13 zraněných. Pod Savageovým velením a díky péči zdravotníka C. Lose se však mužům podařilo udržet si své pozice.

Po prvním neúspěšném pokusu zachránit odříznutou četu se dvě čety roty B vrátily do koryta řeky, kde se setkaly s kapitánem Herrenem. Poručíci Deveny a Deal si vyslechli plán na útok za pomoci dělostřelecké přípravy. Poručík Riddle, předsunutý dělostřelecký pozorovatel roty, bude řídit palbu a čety budou postupovat vedle sebe. Koryto řeky sloužilo jako výchozí bod také pro rotu kapitána Nadala. Jeho vojáci si sundali baťohy a dostali munici v rámci příprav na osvobození izolované čety. Nadal věřil, že největší nebezpečí hrozí z levé strany od hory Chu Pong a tak plánoval postupovat tím směrem. 2. četa v čele následovaná 1. četou a 3. četou. Protože si nebyl jistý pozicí odříznuté čety, nechal se vést rotou B. Před provedením tohoto nebezpečného úkolu shromáždil Nadal co nejvíce mužů kolem sebe a řekl jim, že je odříznutá americká četa a že má potíže. Muži odpověděli kurážným křikem.

Po předchozí dělostřelecké a raketové palbě vzdušných sil dopadající před rotu B, byl v 16:20 zahájen útok na pomoc odříznuté četě. Roty A a B vyrazily společně. Téměř od začátku šlo všechno ztěžka. Dobře maskovaní nepřátelé se usadili blízko koryta. Jejich khaki uniformy se mísily s hnědožlutou barvou sloní trávy. Někteří vojáci byli zakopáni ve svých "pavoučích" dírách, někteří se kryli za stromy. 1. a 2. četa urazila velmi krátkou vzdálenost a narazila na nepřítele a 3. četa ještě ani neopustila koryto, když poručík Wayne O. Johnson padl těžce zraněn k zemi.

Na čele postupující rota B byla zastavena severovietnamským kulometem umístěném na velkém termitišti. Po neefektivní palbě z protitankové M72 LAW se poručík Marm rozhodl zlikvidovat kulomet sám. To se mu za pomoci pušky M16 a granátu podařilo (následujícího dne bylo na místě nalezeno tucet vojáků NVA včetně důstojníka), ale utrpěl zranění krku a čelisti. Za tento čin byl později vyznamenán Kongresovou Medailí Cti.

Kapitán Nadal sledoval narůstající ztráty. Všichni jeho velitelé čet byli mrtví nebo zranění a jeho předsunutý dělostřelecký pozorovatel byl mrtvý. Čtyři muži byli zabiti necelé 2 m od něj, mezi nimi i Jack Gella, který plnil funkci radisty. Na 1. četu střílel nepřítel kulometem M-60, který získal od mrtvého kulometčíka Herrickovi čety. Bylo kolem 17:00 a čety kapitána Nadala se probily pouhých 150 m kupředu. Přesvědčen, že nemůže prorazit, zažádal kapitán Nadal o povolení ke stažení. Kapitán Herren na tom nebyl o nic lépe a se ztrátou 30 mužů požádal také o stažení.

Moore neměl na výběr. Prapor bojoval na třech místech - jedna jednotka bránila LZ X-Ray, dvě roty útočily a jedna četa byla odříznutá. Pokračovat za těchto okolností mohlo znamenat porážku celého praporu, pokud by nepřítel zjistil, jaké už způsobil potíže. Klíč k přežití praporu viděl Moore v zabezpečení LZ X-Ray, zejména ve světle toho, co jim řekl jejich zajatec o přítomnosti tři praporů. Moore tedy povolil stažení jednotek.

Ústup z boje ale nebyl lehký a 1. četa roty A měla problémy se stáhnout se svými mrtvými a raněnými. Požadavek na dělostřeleckou kouřovou clonu byl zamítnut s tím, že kouřové granáty nejsou k dispozici. Moore tedy nechal použít munici s bílým fosforem, která způsobila v trávě oheň. Ten se brzy zmenšil a Nadal požádal o další salvu. Obě roty se pak byly schopny stáhnout.

Kolem 17:00 přistála na LZ X-Ray 2. četa a velitelská skupina roty B 2. praporu 7. jízdního pluku (sesterského praporu 1. praporu 7. jízdního pluku). Kapitán Myron Diduryk (narozený na Ukrajině) vyskočil z první helikoptéry, doběhl k podplukovníkovi Mooreovi a zasalutoval mu "Garry Owen, sir!". Moore ho seznámil se situací a rozkázal mu umístit jeho dvě čety mezi roty B a D. Didurykova 2. četa byla použita jako posila pro rotu C, protože tato rota měla na starost velkou část perimetru. Poslední vojáci roty D přistávali kolem 18:00. Když se velitel 2. čety poručík James L. Lane hlásil u roty C pro instrukce, kapitán Edwards ho umístil na pravé křídlo perimetru, kde se spojoval s rotou A. Edwards nařídil všem mužům vykopat si kryty. Rota A naproti tomu raději zvolila jako kryt vyschlé koryto. Rota B se umístila před koryto podél 150 metrů dobře bránitelného terénu s průměrnou 5 metrovou vzdáleností mezi pozicemi. Kapitán Herren umístil svůj velín do koryta.

Moore mohl zkontrolovat ztráty utrpěné během dne. Rota B ztratila 47 mužů včetně 1 důstojníka, rota A 34 mužů včetně 3 důstojníků a rota C 4 muže. V 18:50 žádal vysílačkou kapitána Dillona, aby co nejdříve přistál s dělostřeleckým důstojníkem, leteckým návodčím a trochou munice a vody. Kromě zastávek na doplnění paliva trávil Dillon celou dobu v helikoptéře nad X-Ray, kde monitoroval situaci a posílal informace na brigádní velitelství. Jeho helikoptéra rovněž sloužila kapitánovi Whitesideovi a poručíkovi Hastingsovi pro řízení podpory.

V 19:15 přístály helikoptéry s municí, jídlem, vodou a zdravotnickými potřebami. Ve 21:25 se blížil k X-Ray od jihu skrz kouř a dým další vrtulník. Když šla helikoptéra na přistání, spatřil kapitán Dillon nalevo čtyři nebo pět blikajících světel na úpatí hory Chu Pong. Světla se pohybovala ve tmě. Dillon se domníval, že severovietnamští vojáci používají světla, aby se vzájemně informovali o svých pohybech. Podobná věc se totiž stala před 2 měsíci během operace v Binh Dinh. Před přistáním Dillon předal tyto informace Whitesidovi a Hastingsovi, kteří si polohy světel zaznamenali.

Spolu s příchodem tmy byli všichni mrtví a zranění, shromáždění na velitelském postu, evakuováni. Zásoby byli rozděleny a minomety s dělostřelectvem se zastřílely na oblast kolem perimetru. Střelcům s kulomety M-60 bylo rozkázáno nestřílet a vyčkávat na rozkazy, aby zbytečně neprozrazovali svou pozici. Moore provedl obhlídku perimetru a promluvil si se svými vojáky. Ti měli vysokou morálku, věděli že proti nim stojí silný a houževnatý nepřítel, kterému se nepodařilo prolomit jejich pozice.

Během večera se 8. prapor 66. severovietnamského pluku přesunul ze severu Ia Drang a dostal rozkaz udržovat tlak na východní část X-Ray. 32. pluk ještě neopustil své působiště nějakých 12 kilometrů od X-Ray a těžké minomety s protiletadlovými jednotkami byly ještě stále na cestě.

Obklíčená četa roty B pod velením seržanta Savage přetrpěla během noci tři útoky. Četa byla ale dobře chráněna blízkou dělostřeleckou podporou. Seržant řídil dělostřeleckou palbu rádiem podle toho, kde slyšel jak se nepřátelé pohybují a mluví. První útok před půlnocí prováděl nepřítel ve skupinkách po 50 mužích. Palba pušek a dělostřelectva útok odrazila. Druhý útok kolem 3:30 předcházelo troubení kolem čety a také 200 - 400 metrů před četou ze směru k Chu Pong. Nepřítel používal trubky jako signál k útoku. Moore si vyžádal letecký úder na oblasti před četou. Za pomocí světlic byl proveden přesný nálet, který pomohl odrazit útok. Poté už nebyly světlice znovu použity, protože osvětlovaly i obklíčenou četu a zákopy na perimetru. Třetí útok ve 4:30 byl také úspěšně odražen a odříznutá četa tak přečkala noc beze ztrát i díky vynalézavosti specialisty Charlese H. Loose, který poté, co mu došly balíčky první pomoci a obvazy, použil toaletní papír z C-dávek, aby zastavil krvácení. Vojáci obklíčené čety viděli a slyšeli, jak si nepřítel odnáší své mrtvé a raněné. Během celé noci vystřílely dvě baterie houfnic zhruba 4 000 střel směrem k X-Ray.

Mezitím na brigádním velitelství plukovník Brown vyhodnocoval denní aktivity. Potěšilo ho, že jednotky 1. praporu 7. jízdního pluku se udržely proti nepříteli, který je početně silně převyšoval, ale boj rozhodně ještě nebyl u konce. Brown tedy zažádal generála Kinnarda o další prapor a ten ho informoval, že 1. praporu 5. jízdního pluku se vrátí na brigádní velitelství k ránu.

Autor : Ace1stCav 🕔12.03.2009 📕13.379

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře