div. gen. Alois Kubita

Autor : Tomáš Velička / welda 🕔18.02.2009 📕8.947

Div. gen. Alois Kubita, CBE

25. 1. 1892 – 19. 7. 1954

Když v létě 1940 probíhala jednání mezi RAF a reprezentací čs. exilového letectva, tak československou stranu zastupovali převážně brig. gen. Karel Janoušek, plk. Josef Berounský a pplk. Alois Kubita. Pokud Janouškův význam spočíval v jeho generálské hodnosti (spolu s brig. gen. A. Vicherkem to byli jediní generálové čs. letectva v exilu)   jeho ochotě vzít na sebe zodpovědnost za budoucnost čs. letců ve V. B., Berounského význam spočíval mimo jiné v jeho skvělé angličtině, tak Alois Kubita mohl nabídnout něco zásadního, totiž znalost britského prostředí. Na přelomu 20. a 30. let 20. století působil jako vojenský a letecký atašé ve Velké Británii a získal řadu osobních kontaktů na významné činovníky RAF. Zde je jeho význam při jednání o osudu našich letců naprosto jasný a nepopiratelný, v dnešním Česku však poněkud opomíjený a trochu neznámý.

Alois Kubita se narodil 25. 1. 1892 v Horní Bobrové. Po studiu na českém reálném gymnáziu v Novém Městě na Moravě si zvolil vojenskou kariéru a absolvoval Vojenskou kadetku v Brně - Králově Poli. Od r. 1912 pak sloužil v Praze. V květnu 1914 byl povýšen na poručíka. V průběhu první světové války bojoval na černohorské, srbské, rumunské a italské frontě ,kde byl třikrát raněn. O jeho odvaze svědčí i obdržená tři vyznamenání, mezi nimi Signum Ladis. V červenci 1917 se přihlásil do kursu leteckých pozorovatelů, který v září téhož roku úspěšně absolvoval. 28. února 1918 byl sestřelen a dostal se do italského zajetí, kde byl až do září 1919. V srpnu 1920 vstupuje do čs. armády. Po krátkém působení u technické roty pěšího pluku se vrací v červnu 1921 k letectvu. Absolvoval pilotní výcvik na letecké škole v Chebu a byl povýšen na kapitána. Postupně velel leteckým jednotkám v Košicích a Prostějově.

Zásadní změnou v jeho vojenské kariéře byl r. 1927, kdy se stává čs. vojenským a leteckým atašém ve Velké Británii. Nominaci na tento post mu přineslo mimo jiné jeho skvělé společenské vystupování a znalost cizích jazyků. Hovořil anglicky, německy, italsky a částečně francouzsky. V roce 1931 se vrací domů a je povýšen do hodnosti majora. Působí krátce na ministerstvu obrany, absolvuje kursy a školení. V únoru 1932 se vrací k bojovým jednotkám, kde postupně velí několika perutím.

Okupace ho zastihuje jako velitele III/3 perutě v Piešťanech. Nyní, již jako podplukovník se vrací do protektorátu, odkud v únoru 1940 utíká přes Balkán do Francie, kde se prezentuje v dubnu 1940. Pro rychlý pád Francie na jaře 1940 již 19. června odplouvá do Velké Británie. 12. července 1940 vstupuje do RAF. Zde se stává blízkým spolupracovníkem gen. K. Janouška. Působí jako styčný důstojník u různých velitelství RAF. Jak zjistil historik a politik Karel Černý, tak se A. Kubita nevyhýbal ani operačním letům. U 311. perutě RAF absolvoval údajně deset letů jako přední střelec. Je povýšen na plukovníka. Za mimořádné zásluhy o čs. letectvo ve V. B. navíc obdržel Řád britského imperia III. třídy.

V květnu 1945 se vrací do Československa již jako brigádní generál. V osvobozené vlasti působil na Hlavním štábu velitelství letectva a od září 1946 na nově založeném technicko – leteckém odboru ministerstva národní obrany. Od srpna 1947 si bere dva roky neplacené dovolené a stává se vrchním ředitelem československých aerolinií. V roce 1949 se vrací do armády jako velitel leteckého týlu. V prosinci 1949 je povýšen do hodnosti divizního generála. V roce 1950 odchází do důchodu. Umírá v roce 1954. Má nezvyklé štěstí. Jako jeden z mála „západních letců“ se vyhne zásadní komunistické perzekuci.

Zdroje:
Osobní věstník MNO č. 108/1949
http://www.lznamest.army.cz/22zl/bobrova/bobrova.htm
http://b24polna.bloguje.cz/647781-vyroci-narozeni-latce-aloise-kubity.php
http://zdarskevrchy.cz/reportaze/35-reportaze/2035?tmpl=component&print1&page=
Autor : Tomáš Velička / welda 🕔18.02.2009 📕8.947

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře