Literární soutěž - příspěvek č.8

Autor: Radek Havelka / Admin 🕔︎︎ 👁︎ 12.649

Autor: Honza Brnovjak

Operace Svoboda

(Tento příběh, postavy v něm a události jsou smyšlené. Pokud jste si jistí, že se vám něco podobného přihodilo, tak je to pouze shoda a tudíž nikdo z čtenářů nemá právo na zaplacení autorských práv, které by mohly být vymáhány na autorovi.)

Byl letní den. Písek v irácké pouště se přesouval s lehkostí jako vílí závoj. Slunce žhnulo na zlatavé moře jemného písku. Nic nevykazovalo činnost žádného živočicha v oblasti kromě stop,které zanechala pouštní zmije. Nedaleko se však odehrávala scéna jako z nejkrvavějšího hororu americké produkce. Jednotka iráckých teroristů vyvražďovala vesnici velmi brutálními způsoby jako je podříznutí a ukamenování. Byli to obyčejní rolníci, kteří žili v oáze Abn-Sin-Oán. Žili zde v míru a klidu dokud do vesnice nepřijelo komando teroristů. Od té doby se věci změnili. Lidé se báli vyjít na ulici v neustálém strachu z těchto povstalců, kteří zabírali skromná pole a jednoduché příbytky vesničanů. To by ještě nepřišlo vesničanům tak hrozné dokud se nezačali zmenšovat zásoby jídla, které mizelo díky pravidelným žranicím povstalců. Z pokojných obyvatel se v podstatě stali otroci. Takhle to chodilo asi půl roku dokud se nedoneslo vesničanům, že asi 5 kilometrů od oázy táboří americká tanková divize s pěší brigádou. Uprostřed noci, kdy měsíc svítil nerušen žádnými mraky, se vydal místní představitel k cestě k tábořišti amerických vojáků. Cesta byla dlouhá a trmácivá po hrbolaté cestě, kterou bylo ještě těžší zdolat kvůli tmě. Nakonec však dorazil bez úhon k tábořišti, kde byl hlídkou zajat a předveden k veliteli divize. Do kanceláře vešel mladý vojín a předpisově pozdravil nadřízeného: „Pane! Zajali jsme jednoho muže na motocyklu. Tvrdí, že je něco jako starosta vesnice v té nedaleké oáze.“ a vyčkával na reakci důstojníka. Ten jen zvedl oči od jakýchsi papírů,které studoval. Pravděpodobně taktické mapy.„Jistě. Přiveďte mi ho.“ Neuběhlo ani 5 minut a arabský náčelník už seděl před velitelem. Náčelník spustil: „Pane. Přišel jsem vás požádat o pomoc. Naši vesnici tyranizuje skupina teroristů. Berou nám jídlo a domovy a znásilňují nám ženy. Už zastřelili deset mužů a to jenom za to, že je šli požádat aby nechali pole na pokoji. Víte jak to oni nazvali? Jako urážku koránu a islámu a potom je zastřelili ranou do hlavy.“ Velitel zamyšlené poslouchal jak mu náčelník lámanou angličtinou vykládá celý příběh. Nakonec vstal a přešel k oknu štábního vozidla. „Dobrá. A kolik jich je a jakou mají výzbroj?“ a zadíval se na náčelníka. Ten se pouze ustrašeně podíval do tmavých očí velitele. „No každý má samopal a džípem si přivezli asi 20 RPG. Celkem je ve vesnici asi 100 teroristů. Jeden náš chlapec poslouchal u jejich okna a zjistil, že plánují na zítřejší noc přepad tohoto tábora. To je asi tak všechno co víme.“ a nervozně poposedl na židli. Velitel se usmál a založil ruce za záda. Následně se otočil na náčelníka: „Výborně. Díky za informace. Jeďte domů ať nic nepoznají“ a doprovodil náčelníka k mopedu. Potom se zasněně díval na zvířený prach za zadním kolem. Nakonec se otočil na své podřízené důstojníky: „Uvidíme jak se to vyvine.“ A zalezl zpět do vozidla a natáhl se na kavalec a upadl do lehkého spánku. Najednou do něj někdo strčil a velitel se probudil. „Co se děje?“ a začal se soukat do kalhot od uniformy. Odpověděl mu nějaký seržant: „Je tu zpět ten náčelník. Je postřelen ale už se o něj starají v naší polní nemocnici. Ale řekl nám, že když se vrátil viděl jenom hořící hromadu těl jeho spoluobčanů a kamarádů. Měl štěstí, že jel sem. Budeme nějak reagovat na toto zvěrstvo?“ a čekal na odpověď velitele. Ten pomalu vstal a prohlásil: „víte co řekl Thomas Jefferson? Řekl, že je potřeba zalévat strom svobody krví tyranů a patriotů. Toho se budeme držet. Nachystejte na cestu 10 Abramsů a 20 Bradleyů a doplňte jim palivo a připravte je k boji. Pěchota ať se nachystá a potom naskládá do BVP. Jedem jim nakopat.“ a vzal z police svůj Colt a zastrčil do pouzdra na boku. Vyšel ven do jasné noci a nastartoval Hummer. „Tři lidi dovnitř a jeden ke kulometu.“ Sáhl po vysílačce a řekl: „Zahajuji operaci Svoboda. Následujte velitelské vozidlo. Vyrážíme.“ A pomalu se rozjede směrem k vesnici. Po půl hodině cestu se objeví plamen a nelidský zápach způsobený pálením těl. Velitel znovu sáhnul po vysílačce a hlasí: „Tady Liška. Uděluji Medvědům povolení ke střelbě. Každé vozidlo pouze dva náboje. Liška přepíná.“ Téměř ihned se ozve: „Tady velitel skupiny Medvědů. Potvrzuji.“ Chvíli se nic neděje a najednou se ozve jedna salva a chvíli za ní druhá. „Tady Liška. Ještěrky vpřed.“ a průzorem sleduje výjezd dvaceti BVP k vesnici. Ozve se střelba z kanonových věží a vzduchem se line zápach vypáleného střeliva. Nakonec velitel zahlásí do mikrofonu: „Ještěrky vypustí Mravence. Opakuji Ještěrky vypustí Mravence a zajistí vesnici a prohledají ji. Zajatce zadržet a svázat. Vpřed!“ a čeká asi deset minut, které jsou naplněny střelbou a výbuchy granátů. Nakonec ve vysílačce zašumí a ozve se. „Tady Ještěrky. Hlásíme zajištění vesnice. Ztráty žádné. Jenom pár zraněných. Můžete vjet do vesnice.“ a velitel zavěsí vysílačku a vyrazí směrem k vesnici. Vystoupí z vozu a rozhlédne se po vesnici. To co uvidí okamžitě vyvolá zvracení. Roztrhaná těla žen a dětí částečně spálená a zohavená. Velitel si utře ústa a řekne: „Dobrá utáboříme se zde a opevníme se.“ a jde zpět do Hummeru. Šáhne po vysílačce a hlásí: „Tady kapitán Carlson. Hlásím dobytí nepřátelského tábora. Zajatci žádní. Všichni mrtví. Opevníme se a zůstaneme tu. Nacházíme se asi 20 kilometrů od města Hamat.“ A očekává odpověď. Za chvíli ji dostane. „Potvrzuji vaše zprávy. Zítra ráno k vám dorazí několik Osprey s houfnicemi na ostřelování města. Zatím postavte opevnění a bariéry. Končím.

Reklama

O týden později byl hamat dobyt a místní buňka teroristů byla zneškodněna. Kapitán Carlson byl povýšen a vyznamenán za chrabrost.

Písečné duny se přelévají dál a známky boje byly překryty vrstvou jemného, zlatavého písku. Tímto můj příběh končí a doufám, že se bude líbit.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více