Mnohé okolnosti jak přijít k úhoně

Autor: Ota Ulč 🕔︎︎ 👁︎ 12.593

Snad ve většině států světa podněcování k vraždě se nedovoluje, nedoporučuje, dokonce i bývá trestáno. Není tomu tak ale všude. Například v ultrapobožné Saúdské Arábii, šejk Saleh Luhajdan, ten úplně nejvýznamnější soudce (předseda Nejvyššího odvolacího soudu), vyjádřil v rozhlasovém projevu názor, že provozovatele údajně lascivních televizních pořadů během svatého měsíce ramadádu je žádoucno zabíjet. Posléze se poopravil zpřesněním, aby napřed došlo k soudu a teprve pak k jejich zabití.

K takové umírrněnosti ho třeba přiměla skutečnost, že nejeden z majitelů televizních zdrojů má úzké vztahy ke královské rodině. Největším akcionářem kolosu MBC, pokrývajícím oblast s 80 miliony diváků, je švagr bývalého krále Fahda. Princ Waleed bin Talal, synovec nynějšího krále, je zdatný finančník, vlastník televizní sítě Rotana, na jejíž obrazovce se pravidelně producírují libanonské krasavice s důkladným mamálním vybavením. Saúdští dohlížitelé, prosazovatelé kýžené cudnosti, mohou pouze bezmocně soptit, poněvadž hříšný zdroj je mimo dosah ve spěšně se modernizujícím emirátu Dubaji.

Reklama

V saúdském království funguje 700 náboženských soudců, puritánů, interpretů té nejpřísnější wahhabistické verze islámu. Jejich nejvyšší autorita – Grand Mufti, Sheikh Abdul Aziz al-Sheikh - se dostal nedávno do západního mediálního povědomí (například The Economist, 20.9.2008) zatracením jiné tamější náboženské autority za vyjádření názoru o neškodnosti oslavy narozenin. Naopak, tvrdí ten Nejvyšší, je to počínání naprosto neislámské. Neméně se proviňuje islámské, byť nearabské Turecko, kde zejména v kosmopolitním Istambulu televize uvádí seriály s romantikou a intrikami nedostatečně zabalených představitelek.

- - -

Prohlásit se za citlivého, vnímavého, háklivého, emocionálně snadno zranitelného, žijícího v úzkostech jakkoliv pofidérního ohrožení – toť náramný trumf, k nepřebití. Prosazování nároku na privilegium nedokazatelného a rovněž i nevyvratitelného tvrzení, že já jsem náchylnější, zranitelnější, víc ohrožený než kdokoliv jiný, se věru stala populární taktikou a strategií jak v životě jedinců, tak národů, států a v současné době i celičkého náboženského, civilizačního hnutí.

Přemnozí islamisté se ztotožňují s Osamou bin Ladinem a jeho fatwou volající po povinnosti všech muslimů zabít všechny Američany včetně nemluvňat. O většině muslimů však není známo, že by jednoznačně, hlasitě, otevřeně zavrhovali tak krvelačnou výzvu. Po 9/11, Londýnu, Madridu či Bali my nepřestáváme ujišťovat, že islám je náboženstvím míru, tolerance – i když tedy jsou islámské země, kde případné rozhodnutí přestat být mohamedánem se trestá smrtí. Kolik křesťanských chrámů v islámských zemích a kolik mešit v západních zemích se zbudovalo v poslední době? Nicméně, ultrasenzitivní mohamedáni zdůrazňují své pocity ohrožení.

Jsme vmanipulováni do automatického uplatňování dvojího metru a přijetí normy maximálně urážlivého tvora, který se vydává za obět spiknutí, ohroženého ve stavu obležení (siege), který pak využije sebemalichernější záminku k explozím nenávistné netolerance. Ať už to byl Salman Rushdie se svým románem nebo karikatury v Dánsku nebo dokumentární filmy v Holandsku (výtečné burcující video mimořádně kurážného politika Wilderse). Fatwu na ně, smrtí je trestat. „Kdokoliv urazí proroka Mohameda, musí být na místě zabit tím nejbližším muslimem“, prohlásil v Mogadišu ve svém kázání vlivný Sheik Abubakar Hassan Malin. Kdepak, tato senzitivita je trumf k nepřekonání.

Někdy k důkladnému potrestání by postačil nedostatek projevené úcty – a tak být disrespectful. Něčeho takového bych se dopustil vstupem do mešity, aniž si zul boty. Ale co když mešitu minu, poněvadž mě nic ke vstupu nenutká, poněvadž jsem nevěřící pes? Dopouštím se provinění nedostatkem respektu, za což by mi mohla či dokonce měla být uříznuta má hanebná hlava? Nebo mi utnout údy, jimiž se dotýkám klávesnice při sepisování takovýchto málo uctivých názorů?

Reklama

Prozatím jsme mimo dosah trestního postihu. O změnu ale značně usiluje významný prokurátor v Jordánsku, království dosud s reputací náboženské umírněnosti.

Tento jurista začíná vehementně prosazovat požadavek univerzality takového provinění, a tedy i univerzality potrestání bez ohledu na národnost provinilce. Jestliže se neislámsky vyjádřím ve státě A, k mému potrestání může dojít ve státě B. Dřív jsem uvažoval vlézt do turistického autobusu na cestě k památnému místu a městu Petra z 6. století B.C., jehož se marně snažil zmocnit i zlověstný biblický Herodes. Nyní je po zásluze prohlášeno za jeden ze skvostů světa (UNESCO World Heritage Site). Od zálivu Aqaba bych tam dorazil za pouhé dvě hodiny, jenže rovněž za pár hodin bych se mohl nedobrovolně ocitnout v jordánském hlavním městě Ammanu, v drápech dychtivého prokurátora.

- - -

Jenže jak vlastně vypadá důkladnost a důslednost trestání islámu nepříznivých či aspoň nepříjemných počinů?

Na takovou otázku připojím další otázku „Why Are Jews So Powerful?“, proč že jsou židé tak mocní, vznesenou stoprocentním muslimem Dr. Farrukhem Saleemem, pakistánským publicistou. Z jeho e-mailu (farrukh15@hotmail.com) se totiž mnohé dozvídám. Začíná takto: „Na světě je 14 milionů židů; sedm milionů v Americe, pět milionů v Asii, dva miliony v Evropě a 100 000 v Africe. Na každého žida připadá 100 muslimů. Jenže židé jsou víc než stokrát mocnější než všichni muslimové dohromady. Nepodivujete se, proč je tomu tak?“

Autor pokračuje s výčtem jmen nejvýznamnějších židů. Začíná Ježíšem, pokračuje Albertem Einsteinem, Sigmundem Freudem, zmiňuje se o ekonomech Paulu Samuelsonovi a Miltonu Friedmanovi. Následují jména jako Jonas Salk (vakcína proti obrně), Gertrude Elion (léčba leukemie), další a další jako třeba Gregory Pincus (antikoncepční pilulka) či Willem Kolff (kidney dialysis machine).

Za dobu 105 roků oněch 14 milionů židů získalo přes 180 Nobelových cen, kdežto 1,4 miliardy muslimů získaly všeho všudy ceny tři.

Židé se výtečně prosadili mezi vynálezci: Stanley Menzor (mikročip), Leo Szilard (nukleární reaktor), Peter Schultz (optická vlákna), Isador Kisee (zvukový film), Charles Ginsburg (videotape recorder, magnetofon).

Prostořeký autor zamířil do všemožných výkonů počínání pozemšťanů: mezi politiky státníky (od britského Benjamina Disraeliho po sovětského Maxima Litvinova, amerického Henry Kissingera), přemnoho finančníků, kapitánů průmyslu, mediálních mogulů, spisovatelů, kumštýřů, herců, ba i olympijských šampionů, sportovců jako třeba Mark Spitz či prý i Boris Becker.

V jeho výčtu je William James Sidis s IQ 250-300 tvorem s nejznamenitěji fungujícím mozkem a snadné je uhodnout, jakého je asi původu.

A proč že jsou židé tak mocní? Osvícený statečný muslim odpovídá jedním slovem, jímž ovšem je VZDĚLÁNÍ. Celkem 57 členských států společenství Organisation of Islamic Conference (OIC) má v provozu kolem 500 univerzit, z nichž ani jedna jediná nedosahuje úrovně mezi 500 nejlepšími učilišti světa (v tabulce šanghajské univerzity Jiao Tong, hodnotící „Academic Ranking of World Universities“)

Reklama

Stav všeobecné gramotnosti: západní křesťanský svět – 90 procent, kdežto státy s většinou muslimského obyvatelstva – 40 procent , z nichž ani jeden nedocílil stoprocentní gramotnost. V západních zemích kolem 40 procent obyvatelstva získává vyšší vzdělání, zatímco mezi muslimy to jsou pouhá dvě procenta.

V muslimských zemích na jeden milion lidí připadá 230 vědců, na rozdíl od USA (4000) či Japonska (5000). V islámských zemích se na výzkum utratí 0,2 procenta domácího národního produktu, kdežto v západních zemích to je 5 procent.

Přístup k informacím: v Singapuru je patnáctkrát větší příležitost dostat se k dennímu tisku než v Pákistánu. Ve Velké Británii množství knižních titulů per capita je stonásobně větší než v Egyptě.

Podíl vývozu moderních high technology products na celkovém exportu je spolehlivým ukazatelem aplikovaných znalostí v praxi. V případě Pákistánu to je pouhé jedno procento. Výsledky nejen Saúdské Arábie, ale i Kuvajtu, Maroka či Alžírska jsou ještě žalostnější - toliko 0,3 procenta. Porovnejme se Singapurem, podílejícím se 58 procenty.

Takto a ještě víc Dr. Farrukh Saleem si troufl vyrukovat s neúprosnou realitou, fackovat vlevo vpravo a nikdo prostořekého vyznavače Mohamedova učení dosud neukamenoval, nerozčtvrtil, ač jistěže přemnozí radikálové by dychtivě rádi tak učinili. Není mi známo, zda s odkazem na pohodlnou a ve svém důsledku zkázonosnou záminku oné sensitivity, subjektivního pocitu ponížení, jordánský prokurátor již zahájil kroky, jak zasáhnout, a středověcí wahhabisté se mohli radovat.

 

Zdroj:
www.otaulc.com

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více