Střípky z leteckých bitev nad Čistou (okr.Rakovník)

Autor : Jan Vladař / jan vladar 🕔24.11.2008 📕19.351

1939-44

Připomeňme si drobné a dosud nejasné události spojené s bojovými akcemi letectva v průběhu 2. světové války a doufejme, že se najde pamětník, který by doplnil a objasnil dosud nepřehledné střípky z nedávné minulosti!

Do centra leteckého dění se Čistá málem zapsala již v roce 1938, nejprve 23. března 1938, kdy se cvičení místní protiletecké obrany zúčastnily dva „aeroplány“ simulováním náletů na město. Téměř vzápětí dne 22. května, kdy za mnohem vážnější mezinárodní situace proběhla částečná mobilizace naší armády, byla z Kralovic vypravena hlídka 6 vojáků, kteří připojili svůj telefon na poštovním úřadě a na Holubím vrchu zřídili protileteckou hlídku. Ve svém postavení setrvali do 15. června. Současně figuruje Čistá v seznamech tzv. mobilizačních ploch čs.letectva, bylo počítáno, že v případě konfliktu by se sem přesunula pozorovací 4.letka se stroji Letov Š-328 provizorně umístěná v Plzni. Z přísně tajných dokumentů plyne, že frontové letiště bylo plánováno kdesi mezi Čistou a Zdeslaví. Jestli zřízení hlásky, krátce obnovené ještě v září 1938, souviselo s přípravou letištní plochy, je nezodpovězenou otázkou.

Po odtržení Sudet se Čistá ocitla na hranicích s Německem a 15. března 1939 byl Němci zabrán i zbytek Čech, s okupací nabyl na intenzitě letecký provoz související s výcvikem letců německé Luftwaffe. Vedle řady přeletů nejmodernějších letadel docházelo také na letecké nehody. K jedné došlo v dubnu 1941 u Pavlíkova, k další u Kožlan. Až v roce 1944 se začaly objevovat také spojenecké letouny, již první nálet 12. května 1944 na Němci budovanou chemičku v Mostě, mohli občané Čisté doslova sledovat z oken.

Dne 16. října 1944 opět zamířil nad Čechy bombardovací svaz, součást v Itálii umístěné 15. letecké armády. Jeho doprovod tvořený stovkou strojů P-51 Mustang od 31. a 325. stíhací skupiny vybojoval nad Rakovnickem jednu z nejúspěšnějších bitev. Bez jediné vlastní ztráty nebo i jen vážnějšího poškození dokázali sestřelit 17 německých stíhaček. Trasa bombardérů k Mostu je lemována vraky německých letadel. V blízkosti Čisté se jedna havárie se stala u Kralovic, další u Strachovic, ale hlavní těžiště bitvy se odehrálo nad Jesenicí.

Zápis z kroniky Čisté: „16. 10. (1944) byl u nás pozorován letecký souboj, jedno letadlo spadlo ve Strhaný, druhé do Vožehovic rybníka. Obě byli německé a zaryli se hluboko. “této bitvě připisuje i havárii letadla do Vožehákovic rybníku, ale jak se podařilo nově zjistit půjde o záměnu s podobnou událostí, která se odehrála o měsíc později 19. listopadu 1944. Řada nejasností dělá z obou příhod záhadu, kterou částečně odhalují kronikářské zápisy z Břežan „19. listopadu 1944 ve 13.00 hod přelétla obec nepřátelská letadla. Jeden německý stíhací letec byl nucen se padákem zachránit, když jeho letoun byl poškozen. Pilot spadl do polí k Čisté. Odveden byl na obecní úřad naší obce a na motocyklu dopraven na četnickou stanici v Čisté. Hořící letadlo se zřítilo do prázdného rybníka u Vožehova mlýna a zabořilo se do bahna.“ a doplnění Petrovic: „19. 11. 44, dnes je neděle a tu odpoledne v 12.30 slyšeti bylo směrem k Zavidovu hukot i střelné rány. Za toho šumu bylo viděti jedno letadlo klesati k zemi a nedaleko bylo zase viděti plout padák, který vítr odnášel od západu k východu, směrem od Krakova k Příčni. Zjištěno pak, že letadlo spadlo za Zavidovem, u Všesulského lesa. Byla to prý německá stíhačka. Padák s vojínem spadl u Žďáru úplně zdráv, jen botu ztratil. 22. 11. 1944 letadlo, které v neděli spadlo za Zavidovem, je na katastru zavidovském zabořeno v poli. Četníci ze zdejší stanice drží u něho hlídku, dokud jej vojenská správa neodveze.“ Stejné datum uvádí kronika Pavlíkova, Hradecka a leteckou činnost nad Čechami potvrzují také zprávy center hlásné služby v Praze a Mariánských Lázních. Zásadní zpráva ale pochází z Národního archivu Praha: 19. 11., 13.00 Uhr: Luftwaffenflugzeug SW 190 V –Heimathafen Fliegerhorst Wetzow –etwa 500 m ostwarts Koschlan, Bez. Kralowitz in einen Teich abgesturzt und vollkommen verbrannt. Flugzeugfuhrer abgesprungen und unverletzt.“ (v překladu: „Letadlo Luftwaffe SW 190 V – pozn. patrně míněn typ Focke-Wulf FW-190 – domácí letiště Wetzow – pozn. míněn Welzow u Berlína, základna II./JG 4 - se zřítilo asi 500m východně Kožlan, okr. Kralovice do rybníka a zcela shořelo. Letec vyskočil a zůstal nezraněn.“) Další zápis uvádí již zmíněnou havárii u Zavidova, kde letec k záchraně také použil padák a zraněný byl převezen do nemocnice v Rakovníku.

Neúplné, ale zajímavé vysvětlení poskytuje právě archiv stíhací jednotky Jagdgeschwader 4. Velitel její podřízené 8.Staffell Oblt. Hans-Martin Markhoff na 19.listopad vzpomíná: „ Když jsme nad Plzní dosáhli bojové výšky, obdrželi jsme rádiem rozkaz přece jen přeletět do naší „nové stanice“. Radiové spojení bylo tak špatné, že pouze polovina z nás rozuměla. Tak se stalo, že 5.Staffell a štábní roj letěly do Bingen, 6. a 8. se vrátila do Welzow a 7.Staffell přistála ve Fürstenfeldbruck.“ Vážné ztráty, které Jagdgeschwader 4 dne 19.11.1945 utrpěla, patrně bez zásahu nepřítele tedy způsobilo nepříznivé počasí a zejména protichůdné rozkazy velení.

Dle dalších informací obdržela jednotka osudný den ráno rozkaz k přeletu na nové letiště, ovšem do příprav na přesun zasáhl rozkaz ke startu na bojovou misi. Americké bombardéry směřovaly od jihu do Čech, v ústrety jim proto od Berlína urychleně vyrazily desítky německých stíhačů všech dostupných útvarů, mimo jiné také skupiny Jagdgeschwader 4. Z americké strany ale šlo o promyšlenou lest, nad Moravu okrajově zasáhli jen stíhači, zatímco hlavní cíle pro bombardéry ležely v Rakousku. Němečtí stíhači marně čekali nad oblačností zahalenou Plzní na americké bombardéry a s posledními zbytky paliva místo rozkazu vrátit se na domovskou základnu dostali rozkaz k letu na nové, neznámé letiště.

Další průběh událostí se můžeme jen domnívat, zřejmě pro nedostatek paliva, ztrátu orientace nebo nepřehlednost terénu zvolil letec od II./JG 4 krajní variantu a vyskočil na padáku. Jeho opuštěný stroj Focke-Wulf FW-190 se poté samovolně zřítil do zpola vypuštěného, zmrzlého dna Vožehákovic rybníka. Ve stejné době nad Zavidovem ze svého Bf-109 vyskočil jiný letec. Další smrtelně havaroval se strojem FW-190 během pokusu o nouzové přistání v Lounech. U Loun rovněž nouzově přistál Messerschmitt Bf-109 a dalších 7 strojů Bf-109 od JG 4 přistálo pro nedostatek paliva u Terezína.


Německá stíhačka Focke-Wulf FW-190A-8/R2 „žlutá 8“ s typickými černobílým pruhem a znakem jednotky Jagdgeschwader 4 na kapotě motoru. Vrak ve stejné podobě patrně leží na dně rybníka u Kožlan

Stíhací FW-190A-8 ve variantě R2 od jednotky II./JG 4 patřil ke kuriozitám letecké války, pancéřování a mohutná kanónová výzbroj byla určena výhradně k boji s americkými bombardéry.

1945

Nálety bombardovacích svazů doplňovaly drobné akce stíhacích bombardérů 9. letecké armády kryjící boky amerických pozemních vojsk směřujících do Čech. Podle jejich nejčastější oběti – kotle parní lokomotivy, si tito letci brzy u obyvatelstva vysloužili přezdívku „kotláři“. Zpočátku byly jejich akce ojedinělé, ale od poloviny dubna 1945 zcela převzali iniciativu a byli prakticky denními hosty českého válečného nebe.

Mezi prvními pocítili útoky „kotlářů“ právě v Čisté. Stalo se tak v době, kdy obec byla přeplněna německými uprchlíky. Dne 3.dubna 1945 lze činnost „kotláře“ sledovat od stanice Plasy, kde 4 letci napadli stojící vlak. Další útok, při kterém zničili 2 vojenská auta na silnici u Kralovic, byl již z Čisté bezprostředně sledován, vzápětí tato čtyřčlenná skupina letců přilétla nad město, zakroužili a od Zdeslavi střelbou zaútočili na železniční stanici. Prostříleli lokomotivu 423.092 nákladního vlaku na 2. koleji, služební vůz, zapálili odstavený vagon plný slámy a pouhými 4 zásahy poškodili sousední vagón s uhlím. Ten si však za úkryt nešťastně zvolila Marie Bertholdová s šestiletou dcerou, z blízké, nicméně již v Sudetech ležící Zdeslavi. Obě byly těžce raněny převezeny do rakovnické nemocnice. Na noze byl poraněn ještě železničář Matěj Kulovaný schovaný v příkopu. V obci byla střelbou útočících letadel zapálena stodola Františka Foldy, která úplně shořela včetně uskladněných hospodářských strojů, a větrem byl požár roznesen ještě na stodoly Fürsta, Brožka a Fojtíka.

Dne 16. dubna 1945 pozdě odpoledne se odehrál další nálet, 2 letci rozstříleli řidičem ve spěchu opuštěné nákladní auto Arnsteinova mlýna před hostincem U Hornofů, přičemž byl zraněn A. Fajbl. Současně zastřelili na silnici Za branou dva koně V. Klíra z Kožlan. Další útoky se odehrály u Kralovic a Petrovic, kde střely „kotláře“ vyřadily kotel lokomotivy. Kroniky zmiňují také letecký souboj, který k večeru proběhl nad krajem. Američtí letci od 368. stíhací skupiny si připsali další zničený Messerschmitt Bf-109 a patrně provedli také výše zmíněné útoky.

Následující den přes obec přelétával bombardovací svaz útočící na Beroun a opět se opakovaly útoky hloubkařů, na poli ke Křekovicím dokonce rozstříleli pytle brambor připravené k sázení. K významnějším útoků ani škodám ale již nedošlo.


Typický kotlář P-47 Thunderbolt „Arizona Loraine“, pilot Lt. Earl L.Kielgass, dnes veterán a historik 368.skupiny. K pozdravu autorovi doplnil: „17 April 1945 over Czech ...

Mgr. Jan Vladař, 25.8.2008

Podrobnější informace o letecké válce nad jihozápadem Čech naleznete v knihách:
Foud, K. – Krátký, V. – Vladař, J.: Poslední akce : Operace amerického a britského letectva nad územím Čech v dubnu a květnu 1945, Plzeň 1997
Foud, K. a kol.: Operace Argument : historie sestřelení amerických bombardérů u Horšovského Týna, Nepomuku a Lhenic 22. února 1944, Plzeň 2004
Foto: archiv autora, www
Autor : Jan Vladař / jan vladar 🕔24.11.2008 📕19.351

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře