Láska a tradice

Autor : Zdeněk Müller 🕔08.08.2008 📕5.065

Saúdskoarabská interpretace islámu, konzervativní a fundamentalistická, může v budoucnu dosti výrazně promlouvat do způsobu, jakým budou muslimové ve většině žít a jak budou praktikovat svoji víru. Nová generace se proti přísným regulím vyznání doma nebouří a saúdské peníze otevírají zbožnému a konzervativnímu islámu dveře do světě.

Mladí saúdští Arabové a Arabky jsou si vědomi náboženských a kulturních nároků velice konzervativní muslimské společnosti, v níž žijí. Vědí dobře, že by v případě nerespektování přísných regulí tvrdě narazili. Sami ovšem dokáží být velice nemilosrdní vůči těm, kdo by si dovolil zavedené zvyklosti popřít anebo se je snažit pouze nějak obejít. Reportáž z listu New York Times nabízí zrcadlo názorů a chování dnešní saúdskoarabské mládeže. Z rozhovorů Michaela Slackmana s mladými muži a ženami v Saúdské Arábii vyplývá, že nastupující generace nehodlá z tradičních přísných pravidel nijak slevit.

Kupříkladu Nádir al-Mutajrí. Nedávno měl chuť zjistit telefonní číslo jedné z mladých žen, jež pracují jako recepční na jedná stomatologické klinice. Napřímil se, zaťal pěsti a hrdě prohlásil: „Jdeme na to!“ A rázně vkročil do chladné a prázdné chodby kliniky.

Požádat neznámou ženu o telefonní číslo předpokládá jistou odhodlanost a odvahu překonat zábrany a stud kdekoliv na světě. Ale začít si něco v Saúdské Arábii s ženou, s níž vás neváží příbuzenské vztahy, může mít neblahé následky. Uvěznění, rány bičem a ztrátu cti, což je nejhorším trestem ve společnosti, kde ochrana rodinné pověsti závisí na dodržování přísného pravidla oddělování mužů a žen.

Nádira (22 let) nadto tíží další obava. Jeho bratranec Inád al-Mutajrí by se mohl domáknout, že si začal něco s cizí ženou. To je „harám“, zakázané. Navíc i proto, že Nádir, jak se sluší a patří v řádné rodině, je už zadán. Jeho chotí se má po dovršení zletilosti stát dnes sedmnáctiletá Inádova sestra Sarah. Nádir přiznává: „Kdyby bratranec zjistil mé úmysly, zabil by mě“.

Příběh skončil rychle. Sotva hrdina vešel na kliniku, jeho rozhodnost byla naráz ta tam. Svěsil ramena, zaťaté pěsti povolily a hlas se mu začal třást. „Dnes se necítím dobře, pojďme pryč“.

Mladí mužové jako Nádir a Inád jsou vychováváni k tomu, aby se stali ochránci rodinné pověsti. Čeká se od nich, že budou střežit ženskou část příbuzenstva před ostudou a že sami neposkvrní rodinnou čest vlastním počínáním a chováním. Příkladná ilustrace, jak saúdští Arabové spojují islám s tradicí pouštních kmenů. „Nejvýše v našem žebříčku hodnot stojí čest“, říká Inád. „Kdyby moje sestra šla po ulici a někdo by ji začal obtěžovat, těžko se ubrání. Muži jsou od podstaty věcní. Ženy snadno strhne cit a tak muži stačí jen několik slov, aby dokázal od ženy získat to, co chce a po čem touží“.

Temperamentní extrovert a povoláním policista Inád (20 let) je typickým arabským šprýmařem. Nádir je naopak uzavřenější. Mile se usmívá a raději, než by velel, se podřizuje. Oba mládence pojí více než jen vzdálené příbuzenství. Jsou věrnými přáteli, jak se říká, na život a na smrt a spoléhají na sebe. Něco takového je v Saúdské Arábii běžné. Tamní rodiny jsou početné a drží pohromadě. Nádir s Inádem mají několik tuctů bratranců nesoucích shodné jméno al-Mutajrí a veškerý volný čas tráví pospolu.

Dva běžní a nad průměr nijak nevyčnívající saúdskoarabští mladíci. Nejsou ani bohatí, ani chudí. Nepocházejí z liberálnějšího jihu či východu země a žijí v konzervativním srdci Saúdské Arábie, v Rijádu. Je to fádní metropole s pěti miliony obyvateli, na Orient dosti čistá, se dvěma skleněnými mrakodrapy a silnicemi přecpanými rozměrným SUV (sportovně užitkovými vozy). Mladíkům nabízí velice málo k rozptýlení. Žádné kino a minimálně sportovních akcí. Svobodní mají dokonce zakázáno vstupovat do nákupních středisek, kde nakupují ženy.

Jediné povyražení a zábavu nabízejí mladíkům v Saúdské Arábii mobilní telefony. Nádirův mobil obsahuje obrázky pohledných dívek stažené z internetu a portréty zpěvaček a hereček. Příchozí volání se mu ohlašuje tóny nějaké arabské písničky pro zamilované. Velmi populární je prý ústřední melodie z amerického filmu Titanic. „Jsem velký romantik a mám rád filmy o lásce. Akční filmy, to není moje gusto“.

Nádir s Inádem jsou věřícími muslimy, anebo se za ně vydávají. Těžko říci. „Modlit se je zásadní věcí. A džihád je povinností“. Podle jejich výkladu, to není pokojná cesta ke konání dobrých skutků. Znamená chopit se zbraně a jít bojovat tam, kde je třeba, dnes třeba do Iráku či Afghánistánu. „Džihád to není žádný zločin“, prohlašuje Inád. Oběma mladíkům nepřipadá neslučitelné věřit v ozbrojený džihád a přitom pracovat v bezpečnostním aparátu země. Inád se jako policista účastní honiček na teroristy a Nádir pracuje v armádě.

Nevydělávají zatím tolik, aby se mohli osamostatnit. Rodinný domov jim tak zůstává příjemnou oázou a přívětivým přístavem. Tráví tam společně volné chvíle. Pospávají, zírají na americké zábavné pořady s titulky v televizi, popíjejí kávu s kardamonem a kouří. Nádir si potajmu špitá se svoji snoubenkou Sarah a vyměňuje si s ní esemesky. Když mu zaslíbená volá nebo vyšle zprávu, blikají na jeho mobilu dvě spojená srdíčka s nápisem My Love. Co si pak říkají, patří k striktní intimitě. Je to nedotknutelné a zasahovat do tohoto soukromí je zakázané. Dokonce i v rodině by nepatřičné gesto netaktnosti mohlo vyprovokovat nepříjemný konflikt. Ale žertovat obecně na téma mileneckých a manželských vztahů se nezakazuje. „Za rok najdeš moji sestru u nich doma s velitelským knírem a Nádira samotného sloužit v kuchyni“, utahuje si ze svého bratrance Inád. „Kdepak“, brání se Nádir: „Jsem přece muž!

Převzato se svolením autora z
http://muller.blog.idnes.cz/c/36401/Laska-a-tradice.html
Autor : Zdeněk Müller 🕔08.08.2008 📕5.065

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře