Mithridatés VI.

Mithridates VI Eupator
Mithridatés VI. Eupatór Dionýsos v letech 112 př.n.l. - 63 př. n. l. král pontský


(asi 132 př. n. l. - 63 př. n. l.)



Pontské království vzniklo po válkách následníků Alexandra III. Makedonského, diadochů, na území Malé Kappadokie na severovýchodě Malé Asie. Pontští králové nosili tradiční jména Mithridatés (uvádí se i varianta jména Mithradatés). Svůj původ odvozovali od perských velekrálů Achaimenovské dynastie, etnicky však náleželi spíše ke thrácko-germánským kmenům. První král z dynastie Mithridatidů se ujal vlády v roce 281 př.n.l., největší slávy dosáhl Pontos za krále Mithridata VI.


Mithridatés VI. se narodil v Sinope asi v roce 132 př.n.l. Jeho otec Mithridatés V. byl spojencem Říma v době 3. punské války. Matka Láodika II. z rodu Seleukovců nechala svého manžela zabít svým milencem, aby zakryla nevěru. Do roku 112 př.n.l. pak vládla jako regentka za své syny Mithridata VI. Eupatóra (Dobrého rodu nebo Dobrého otce) a Mithridata VII. Chrésta (Vznešeného).


Mithridatés VI. prožil mládí v obavách ze smrtonosných intrik charakteristických pro helénistické monarchie v Malé Asii (Pergamón, Bithýnie, Galatie, Kappadokie, Frýgie, Lýdie, Paflagonie a Pontos). Po palácovém převratu musel ze strachu o život v roce 118 př.n.l. opustit Sinope a uchýlit se do pohoří Paryadrés. Snad tyto události pomáhaly utvářet povahu tohoto panovníka. Mithridatés VI. byl charizmatickou osobností, traduje se, že se naučil hovořit dvaadvaceti jazyky a byl tak schopen hovořit se všemi vojáky svého budoucího mnohonárodnostního vojska. Psal dokonce knihy o přírodních dějinách. Považoval se za ochránce věd a umění. Stinnou stránkou jeho povahy byla krutost. V budoucnu nebude váhat a pošle na smrt i své nejbližší příbuzné.


Ve dvaceti letech se Mithridatés VI. zbavuje matčiny kurately a nechá ji uvěznit. Rok poté pak nechá zabít svého bratra Mithridata VII. a stává se jediným vládcem Pontu. Za manželku si vezme vlastní setru Láodiku III. Po dvou letech ji nechá zabít. Údajně proto, že se ho pokusila se svým milencem otrávit. Mithridatés VI. Eupatór může začít uskutečňovat své ctižádostivé plány na vytvoření velké říše.


Po obsazení maloasijských území v Galatii a Frygii přichází řada na Kolchidu, teritorium na území dnešní západní Gruzie. V roce 110 př.n.l. vyslyšel Mithridatés VI. volání o pomoc z Bosporského království. Bosporský král Perisados V. z rodu Spartokovců, který vládne nad Taurským Cersonésem (Krymem), části pobřeží Černého moře (Pontos Euxinos - Moře Pohostinné) a pásem pobřeží kolem Azovského moře (Maeotis Palos), čelí stále silnějším nájezdům kočovných kmenů Skythů a Sarmatů. Mithridatovi VI. se daří nájezdníky odrazit a král Perisados V. abdikuje v jeho prospěch. Pod vliv Mithridata VI. se dostane i bohaté svobodné řecké město Olbie (u dnešní Oděsy na Ukrajině). Boje v Bosporském království (nazývá se podle Kimmerského Bosporu - Kerčského průlivu) pokračují až do roku 107 př.n.l., protože proti Mithridatově uzurpaci vypuklo povstání vedené otrokem Saumatem. Ten nechal zavraždit Perisada V. a nakrátko ovládnul Bosporské království. Pořádek nastolil Mithriadatův stratég Diofanés, který povstalce porazil.


Ovládnutím bohatého Bosporského království posílil Mithridatés VI. výrazně svoji moc. Bylo jen otázkou času, kdy se exapandující Pontos dostane do sporu s Římem, nejsilnější mocností antického světa. V roce 99 př.n.l. nechal Mithridatés VI. zavraždit kappadockého krále Ariarátha VII. a na kappadocký trůn dosadil svého syna jako krále Ariarátha VIII. Povstání, které v Kappadokii vypuklo, sice Mithridatés VI. potlačil, ale verdiktu římského senátu, který požadoval vyklizení Kappadokie se tehdy ještě podřídil. Na válku s Římem se ještě necítil dost silný. Římský správce Kilikie L. Cornelius Sulla pak na jako krále Kappadokie dosadil v roce 92 př.n.l. Ariobarzána I.


Koncem 90. let 2. století př.n.l. se v Malé Asii vytvořila silná koalice. V roce 94 př.n.l. uzavřel Mithridatés VI. spojenectví s arménským králem Tigranem I.. Dynastie se propojily i sňatkově. V roce 92 př.n.l. se ke koalici připojil ještě parthský král Mithridatés II.


V roce 90 př.n.l. se v Itálii rozhořela válka se Spojenci. Italští spojenci Říma se dožadovali práv římských občanů. Mithridatés VI. využil příležitosti a v roce 88 př.n.l. rozpoutal první pontsko-římskou válku. Na jejím rozpoutání má "zásluhu" i prokonzul Manius Aquilius, který podněcoval bithýnského krále Nikomeda IV. Nikomedés IV. měl Mithridatovi co vracet. V roce 91 př.n.l. totiž Mithridatés VI. podpořil v boji o bithýnský trůn Nikomedova bratra Sókrata. V roce 89 př.n.l. tak bithýnský král zaútočil na Pontos. Mithridatův syn Ariaráthes VIII. reaguje vpádem do Kappadokie. Pozdní snaha prokonzula Aquilia o smír vyzněla naprázdno.


Mithridatés VI. disponoval početnou armádou o síle 300 000 až 400 000 vojáků podporovanou čtyřmi sty loděmi. Ovládal území od Istru (Dunaje) až k Bithýnii. Na jeho straně stála prakticky všechna řecká města v Malé Asii a většina thráckých kmenů. V Thrákii stáli na staně Římanů pouze kmeny Odrysů a Sapaiů. Mithridatova vojska zaplavila Malou Asii jako příval. Jeho stratégové Archeláos a Neoptolemos rozhodným způsobem porazili v roce 88 př.n.l. v bitvě v údolí řeky Amneiás v Paflagónii bithýnského krále Nikomeda IV. Mithridatés VI. se prohlásil osvoboditelem Asie a zaútočil na římskou provincii Asii (ta vznikla v roce 133 př.n.l. na území Pergamského království, které jeho král Attalos III. v závěti odkázal Římu). Pontský král porazil římské vojsko v bitvě u Prótopachia a obsadil Pergamon, který prohlásil za své nové hlavní město.


Nový Dionýsos, otec a zachránce Asie pak rozkázal vyvraždit všechny obyvatele italského původu, bez rozdílu věku a pohlaví. V Malé Asii a na Kykladských ostrovech tak bylo vyvražděno 80 000, podle některých údajů až 150 000 Římanů a Italiků. Ke genocidě přispěl Mithridatés VI. i tím, že vrahové si mohli ponechat polovinu majetku svých obětí. Kruté smrti neuniknul ani prokonzul Manius Aquilius. Byl zajat v Mytiléné na Lesbu a vydán Mithridatovi VI. Ten mu nechal do hrdla nalít roztavené zlato.


Na dobytých územích uvedl Mithidatés VI. v platnost několik populistických zákonů. Propustil na svobodu otroky patřící vyvražděným Římanům a Italikům. Obnovil samosprávu řeckých měst a na pět let je zbavil povinnosti platit daně.


Válka zatím úspěšně pokračovala. Mithridatova armáda se vylodila v Řecku a i zde byl pontský král vítán jako osvoboditel. Řecká města se spontánně zbavovala římských posádek. Mithridatés VI. ovládnul i část území Thrákie, včetně významného města Amfipole. Brzy ale přišly první nesnáze. L. Cassius Longinus na Rhodu úspěšně odolal útoku Mithridatovy armády. Do problémů se dostal i stratég Archeláos v Řecku. V roce 87 př.n.l. se v Řecku vylodil L. Cornelius Sulla se šesti legiemi. Dobyl Athény a Peiraieus. V roce 86 př.n.l. pak porazil Mithridata VI. v bitvě u Orchomenu. Mithridatés VI. pak získává oddychový čas. Sulla je událostmi v Římě, kde se u moci střídají jemu blízcí optimáti s populáry jeho protivníka Gaia Maria, nucen pozastavit akce. Mithridatés VI. uzavírá se Sullou mír status quo z roku 89 př.n.l.


Mithridatova armáda opouští Řecko. Porážka ho oslabila, jeho moc ale není podlomena. V Efesu, Smyrně, Bosporském království a na dalších místech propukají vzpoury. Mithridatés VI. reaguje represemi. Vyhání obyvatele ostrova Chios z jejich domovů. Čistky se nevyhnou ani okruhu jeho nejbližších důvěrníků. Čtyři jsou v Pergamonu popraveni. Mithridatés VI. naléhá na potvrzení míru. V Tróadě v Dardanu je v roce 85 př.n.l. uzavřen pro Mithridata VI. tolik potřebný mír. Dardanská smlouva mu ukládá zaplatit kontribuci 3 000 talentů, tedy daleko méně než jeho řeckým spojencům. Mithridatés VI. musí uznat Nikomeda IV. králem Bithýnie a Ariobarzana I. králem Kappadokie. Poté je Římem uznán za pontského krále a římského spojence.


V roce 83 př.n.l. obviní Mithridatés VI. svého syna Ariarátha VIII. z neschopnosti a nechá ho popravit. Z dosahu nevypočitatelného monarchy raději mizí jeden z jeho nejlepších stratégů, Archeláos. Útočistě nalézá u Sullova vojevůdce L. Licinia Mureny. Murenova přehnaná bojechtivost vede k rozpoutání druhé římsko-pontské války (83 př.n.l. - 82 př.n.l.). Murena v čele dvou legií vpadne do Kappadokie. Svévolný výpad za řeku Halys zdůvodňuje pomalým vyklizováním Kappadokie ze strany pontského krále. Mithridatův stratég Gordios Murenu poráží a zatlačuje zpět. Mithridatés VI. intervenuje v římě u Sully. Ten mu dává za pravdu a další útoky Murenovi zakazuje. V roce 82 př.n.l. válka končí.


Míru využije Mithridatés VI. k pacifikaci povstaleckého Bosporského království. V roce 80 př.n.l. dosazuje na bosporský trůn svého syna Machara. Pontský král nikdy nepřestal doufat k opětovnému získání ztracených území. Navazuje kontakty s populárem Quintem Sertoriem, který se pokouší v Hispánii vytvořit stát nezávislý na Římu. Ani Mithridatovo spolčení s piráty pontskému králi v Římě na popularitě nepřidá.


V roce 74 př.n.l. umírá bithýnský král Nikomedés IV.. Své království odkazuje Římu. Mithridatés VI. se účelově staví na ochranu dědických práv Nikomedova syna. Mithridatova vojska zaútočí na Bithýnii. Začíná třetí římsko-pontská válka (tyto konflikty jsou známější jako římské války s Mithridatem). Pontský král obsazuje Frygii a Kilikii. U Chalkedonu poráží M. Aurelia Cottu. Do čela římských legií se staví L. Licinius Lucullus. Přes obrovskou početní převahu jsou Mithridatova vojska několikrát drtivě poražena. Porážky u Kabeiry a Tigranokerty zaplatí životem desetitisíce Mithridatových vojáků. Před totální porážkou Mithridata VI. zachraňuje slabá Lucullova pozice v Římě a revolta jeho vojáků.


Pontský král se naposledy pokouší o protiútok. V roce 67 př.n.l. poráží Mithridatés VI. L. Valeria Triaria v bitvě u Zely. Lucullova ochromená armáda nereaguje. Pontos je opět v rukách Mithridata VI. Ne nadlouho. Velení nad římským vojskem přebírá v roce 66 př.n.l. Gnaeus Pompeius. Nebezpečí hrozí pontskému králi i od nového římského spojence, parthského krále Fráata III. Poražený Mithridatés VI. prchá k arménskému králi Tigranovi I. Tigranés ale chápe nové rozložení sil a Mithridata, kterého přijal po porážkách od Luculla, tentokrát odmítá. Mithridatés pronásledovaný Pompeiem prchá přes Kolchidu do Bosporského království. Syna Machara, vládce Bosporu, se podle svého zvyku zbavuje.


Mithridatés VI. se pokouší zachránit co se dá. Nabízí se Pompeiovi jako klientský král. Pompeius jeho nabídku odmítá. V roce 63 př.n.l. se další Mithridatův syn Farnakés prohlašuje králem Bosporu. Mithridatés VI. cítí, že jeho dny jsou sečteny. Spolu se svými dvěma dcerami požije jed. Dcery umírají, Mithridata jed nezabije. Mithridatés VI. Eupatór Dionýsos, bývalý král pontský, nalehne za pomoci otroka na meč a umírá. Stane se tak na Taurském Chersonésu ve městě Pantikapaionu (Kerči).


Násilná smrt potká po letech i jeho syna Farnaka, kterého přijal Pompeius jako klientského krále. V roce 47 př.n.l. se pokouší využít potíží Iulia Caesara v Egyptě a obsazuje tradiční pontská území. 2. srpna 47 př.n.l. ho u Zely v Pontu Caesar poráží a nechá do Říma poslat slavnou zprávu Veni, vidi, vici! Farnakés prchá zpět do Bosporského království, ale zde je vojevůdcem Asandrem, který v čase jeho nepřítomnosti Farnaka zastupoval, zavražděn.


Zdroje:
www.kleio.cz
Ervín Hrych - Velká kniha vládců starověku
Jan Burian, Pavel Oliva - Civilizace starověkého Středomoří
editor Zdeněk Volný - Toulky minulostí světa, díl III.

Mithridatés VI. - Mince zobrazující Mithridata VI.
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=42155480

Mince zobrazující Mithridata VI.
commons.wikimedia.org

Mithridatés VI. - Římská republika v Řecku v letech 87-86 př. n. l., během první mithridatské války.
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=12773662

Římská republika v Řecku v letech 87-86 př. n. l., během první mithridatské války.
commons.wikimedia.org

Mithridatés VI. - Portrét pontského krále Mithridata VI. jako Hérakla. Mramor, římské císařské období (1. století).
Sting, CC BY-SA 2.5, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=408281

Portrét pontského krále Mithridata VI. jako Hérakla. Mramor, římské císařské období (1. století).
Sting, CC BY-SA 2.5, commons.wikimedia.org

Mithridatés VI. - Mapa Pontského království
Před vládou Mithridata VI (nejtmavší fialová), po jeho výbojích (fialová) a jeho výbojích v prvních mithridatských válkách (růžová); malé doplňky (starověké pobřeží a některé řecké kolonie pod Mithridatovou vládou).
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=7342782

Mapa Pontského království
Před vládou Mithridata VI (nejtmavší fialová), po jeho výbojích (fialová) a jeho výbojích v prvních mithridatských válkách (růžová); malé doplňky (starověké pobřeží a některé řecké kolonie pod Mithridatovou vládou).
commons.wikimedia.org

URL : https://www.valka.cz/Mithridates-VI-t36924#138615 Verze : 3
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více