Bývalý podplukovník KGB britským rytířem

Autor : Karel Pacner 🕔19.05.2008 📕5.983

24.10.2007

Bývalý sovětský špion se stal britským rytířem. To dosud nemá obdoby. Ve čtvrtek 18. října 2007 pasovala britská královna Alžběta II. v Buckinghamském paláci bývalého podplukovníka rozvědky KGB Olega Gordijevského na Rytíře řádu svatého Michala a svatého Jiřího. BBC připomněla, že stejný titul – aspoň podle svého otce Iana Fleminga – má i legendární vyzvědač James Bond.

Toto vyznamenání je nepochybně ťafkou ruským výzvědným službám, které jsou dnes stejně aktivní jako na vrcholu studené války.

Čím si Gordijevskij tento titul zasloužil?

Krtek v KGB

Patřil mezi sovětské zpravodajce, o jejichž loajalitě nikdo nepochyboval, vždyť v tajné službě pracoval i jeho otec. K přelomu v jeho myšlení ho podnítila sovětská invaze do Československa v létě 1968 a dovršil jej dlouhodobý pobyt na velvyslanectví v dánské Kodani, kde poznával hodnoty svobodného světa. Proto navázal kontakt s britskou výzvědnou službu, aby jí mohl předávat tajné informace – a to není ani pro zkušeného špiona snadné. Nakonec se mu to v roce 1974 podařilo.

Potom jedenáct let pracoval jako zrádce – ve špionážní hantýrce byl britským krtkem v KGB. Mezitím se vrátil opět do moskevské centrály a potom pracoval v Londýně. Když se měl stát šéfem tamní rezidentury, sovětský krtek v centrále CIA Aldrich Ames upozornil KGB na únik informací v Londýně od člověka, který měl jakési kontakty s Dánskem – centrále KGB to stačilo k identifikaci Gordijevského.

V květnu 1985 povolali podplukovníka z Londýna na poradu do Moskvy. Tam ho však vyslýchali a sbírali proti němu usvědčující důkazy. Ale jemu se podařilo přelstít sledovačku KGB, která ho hlídala, upozornit britskou výzvědnou službu MI 6 na svou situaci. Britové pak zorganizovali 19. července jeho tajný odvoz. Souhlas k němu musela dát samotná premiérka Margaret Thatcherová – kdyby se to prozradilo, byla by to politicky velice ožehavá záležitost.

Útok Able Archer?

Tím riskantním odvozem, který je naprosto výjimečný, ukázali Britové, jak je pro ně Gordijevskij výjimečný. Pro Západ se totiž rozhodlo v sedmdesátých a osmdesátých letech pracovat několik desítek sovětských zpravodajců, znechucených poměry v SSSR. Když se ocitli v Moskvě v nebezpečí, CIA anebo MI 6 o jejich evakuaci směřující k záchraně neuvažovali. Ostatně většinou byli tihle dabléři – sovětští zrádci – okamžitě zatčeni. O tomto zpravodajci to však nadřízení nevěděli přesně a on podezření odmítal. Proto ho nechali doma, byť pod kontrolou sledovačky, které nakonec vyklouzl – a mohl se nechat odvézt.

Čím se od těch ostatních dablérů Gordijevskij tedy odlišoval? Patrně tím, že podával informace v době, kdy hrozilo vypuknutí třetí světové války.

Začátkem osmdesátých let dostal Kreml strach z nenadálého útoku NATO. Dal proto příkaz výzvědným službám, aby sledovaly všechny možné náznaky příprav. Když přijel Gordijevskij v červnu 1982 do Londýna, zjistil, že jeho kolegové o bezprostředních útočných plánech NATO pochybují. Všichni se však báli ohlásit Moskvě své mínění, a proto ve sběru údajných náznaků pokračovali.

Další rok se zděšení nejvyšších sovětských politiků ještě zvýšilo. Začátkem září 1983 se to projevilo, když sovětská stíhačka sestřelila civilní jihokorejské letadlo Kaal-007, které údajně narušilo vzdušný prostor SSSR.

Na listopad chystalo NATO velké manévry v západní Evropě pod označením Able Archer, které měly proběhnout v podmínkách atomové války. Maršálové v Moskvě však podezřívali americké plánovače, že je to jenom pláštík, pod kterým má být zahájen útok proti Sovětskému svazu a jeho spojencům.

Podle bývalého ředitele CIA Roberta Gatese na tuhle obavu upozornil jeden československý zpravodajec, který pracoval pro Američany. Patrně to byl Jan Fila, krycím jménem Šturma, zástupce náčelníka amerického odboru československé rozvědky. Když sloužil před několika lety v New Yorku, Američané ho tam zverbovali.

Neméně důležitou úlohu v té době sehrál i Gordijevskij, který jako zástupce náčelníka rezidentury KGB v Londýně dostával spoustu klíčových informací, a na rozdíl od Fily je měl možnost okamžitě předávat Britům. Sovětský generální štáb dokonce vyhlásil svým vojskům zvýšenou pohotovost.

Západní diplomaté, vojáci i vyzvědači začali hned signalizovat Sovětům, že manévry s žádným skutečným útokem nepočítají. Během několika týdnů se podařilo Kreml uklidnit. Třetí světová válka tedy v listopadu 1983 nevypukla.

A je velice pravděpodobné, že Gordijevskij napomohl k obraně západního světa ještě dalšími informacemi, které zatím zůstávají tajné.

Důvěrná zpráva o KGB

Když se Gordijevskij usadil v létě 1985 na Západě, po mnoho měsíců předával své vědomosti nejen službám britským, ale i americkým, francouzským, kanadským, skandinávským, západoněmeckým, australským, novozélandským – jak bývá v takových případech zvykem. Tím přispěl k tomu, aby západní vyzvědači a politici lépe poznali způsob myšlení a jednání svých sovětských partnerů. O jeho významu svědčí i několik pozvání k vůdcům západního světa – premiérce Margaret Thatcherové, prezidentu Ronaldu Reaganovi a dalším.

Své znalosti rovněž vtělil do knihy, kterou napsal spolu s britským historikem Christopherem Andrewem – u nás vyšla pod názvem KGB důvěrná zpráva s podtitulem O zahraničních operacích od Lenina ke Gorbačovovi.

Je možné, že Gordijevskij přinesl i další informace, o kterých se zatím nemluví. V každém případě to byl dvojitý agent, který měl pro Západ a pro udržení míru mimořádný význam.

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz

Autor : Karel Pacner 🕔19.05.2008 📕5.983

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře