Poslední sovětský atomový vyzvědač odtajněn?

Autor : Karel Pacner 🕔19.05.2008 📕6.210

V pátek 2. listopadu 2007 oznámila ruská prezidentská kancelář, že Vladimír Putin posmrtně udělil titul hrdiny Ruska George Kovalskému, jedinému sovětskému zpravodajskému důstojníkovi, který za druhé světové války pronikl do projektu Manhattan. Všichni ostatní sovětští atomoví špioni totiž byli američtí, britští a němečtí komunisté. Tím odtajnil nelegála „Dmitrije Delmara“, o němž psal v roce 2002 Vladimir Lota v knize GRU i atomnaja bomba (GRU a atomová bomba). Ani před pěti lety totiž nechtěl „Delmar“ prozradit svou totožnost.

V pondělí 12. listopadu 2007 otiskl o tomto vyzvědači podrobnosti deník New York Times.

Ze státu Iowa na Sibiř

Narodil se jako George Koval v roce 1913 Ethel a Abrahamu Kovalovým v Sioux City ve státu Iowa, kde žila velká židovská komunita. Podle kanadského historika Henryho Srebrnika tam působila Společnost pro židovskou kolonizaci Sovětského svazu (Association for Jewish Colonization in the Soviet Union – v jidiš zkratka ICOR), jejímž tajemníkem byl Abraham Koval.

V roce 1932 za velké hospodářské krize rodina emigrovala do Sovětského svazu – do města Birobidžan na Sibiři, které Stalin vyhradil Židům. Hodně amerických Židů se tam přestěhovalo.

V roce 1934 začal jednadvacetiletý Koval studovat na Mendělejevova vysoké škole chemické techniky v Moskvě. Absolvoval ji s vyznamenáním a všimla si ho GRU. Měl všechny předpoklady pro ideálního vyzvědače – mluvil plynně anglicky, znal americké reálie a byl inženýr. A hlavně věřící komunista.

Chemické zbraně - nic důležitého

V roce 1940 ho GRU vysadila ve Spojených státech. Dostal falešné dokumenty na jiné jméno, dokonce i osvědčení o absolvování dvou technických kurzů na amerických univerzitách. Jenom v případě, že by se dostal do obtíží, se měl vytasit s doklady na své skutečné jméno.

Úkol? Američané vyvíjejí chemické zbraně, jsou dál než Němci a my – získávej o nich informace! Moskvu informoval o nových toxinech, které by se daly vojensky využít. Ale to nebylo nic důležitého.

Potom se po domluvě s GRU vrátil ke svému rodnému jménu Koval. Nicméně ze zveřejněných článků není jasné, jakým způsobem komunikoval se svým řídícím důstojníkem, ani kdo jím byl.

Náhodou do atomové továrny

Uprostřed války i jeho povolaly vojenské úřady k odvodu. Centrála ho nechtěla ztratit v armádě a chtěla, aby se nástupu do uniformy nějak šikovně vyhnul. Ovšem to nešlo.

Potom zapůsobilo osvědčení o jeho technickém vzdělání. V roce 1943 ho vojáci poslali do kurzu o práci s radioaktivními materiály na City College na Manhattanu. S ním se tam vzdělávalo na třicet vědců, z nichž někteří později vynikli jak ve výzkumu, tak ve vedoucích funkcích. Dr. Arnold Kramish, který s ním studoval a pracoval, vzpomínal v New York Times, že o komunismu a Sovětském svazu se nikdy nezmínil. Byl výborný kamarád a rád hrál basket. O sobě tvrdil, že je sirotek.

V srpnu 1944, po úspěšném zakončení studia, převeleli „Delmara“ do atomové továrny v Oak Ridge. Ještě před odjezdem se stačil sejít se svým řídícím důstojníkem a domluvit spojení. Po půl roce práce mohl odjet z města na dovolenou. Využil toho ke schůzce s kurýrem, kterému vyprávěl o zákulisí továrny a o způsobu výroby obohaceného uranu a plutonia. Pro Moskvu to byly unikátní informace, protože dosud žádný z agentů neměl do Oak Ridge přístup.

Na dalším tajném místě

V červenci 1945 poslali „Delmara“ jako člověka, který požívá nejvyšší důvěry, do přísně tajné laboratoře „K“ v Daytonu, kde se vyrábělo radioaktivní polonium 210, určené jako rozbuška pro atomové bomby.

Současně s povýšením získal větší rozhled po tamních výzkumech. V objektu „K“ pracovali někteří význační badatelé.

Po roce svlékl uniformu, ale nadřízený ho chtěl udržet v laboratoři jako civilistu. Jeho řídící důstojník „Cloud“ mu doporučoval, aby nabídku přijal. Avšak když Sověti zjistili, že kontrašpionáž se dověděla o emigraci Kovalových rodičů do SSSR, raději ho z tak exponovaného místa stáhli.

Doma podezřelým vojínem

Nicméně v USA zůstal. Honby za špiony, která se zvedla, se nebál – nebyl s nikým spjat, jenom s řídícím orgánem. Začátkem roku 1949 dostal příkaz, aby se vrátil do Moskvy. V létě opustil Rudou armádu a vrátil se na Mendělejovovu vysokou školu. V září 1952 ukončil aspiranturu a stal se kandidátem věd.

Avšak ministerstvo vysokých škol ho nechalo propustit. Když pátral po příčinách, dověděl se, že se stal podezřelým – deset let sloužil v armádě a zůstal vojínem! Napsal tedy náčelníku GRU, který za něho intervenoval u ministra. Mohl zůstat na škole, přednášet a studovat – ale jaký obor, o tom chybí zmínka.

Podle zprávy Kremlu zemřel Koval 31. ledna 2006. Kramish ho považuje za největšího atomového vyzvědače.

Desítky neodtajněných zrádců

Všichni ostatní sovětští zpravodajští důstojníci, kteří se podíleli v USA a ve Velké Británii na krádeži atomové bomby, už jsou také mrtví. Před tím dostali titul hrdiny Ruské federace od Borise Jelcina. Teď už není nikdo, koho by z jejich řad mohl Kreml odtajnit.

Ti američtí a britští komunisté, které FBI či MI 5 vystopovaly, byli zatčeni a odsouzeni. Některým se podařilo včas uprchnout.

Ovšem americká kontrašpionáž přiznala, že většinu se najít a usvědčit nepodařilo. Jména těchto desítek amerických komunistů-vyzvědačů, tedy zrádců, leží v archivech GRU a NKVD-KGB. Pravda, někteří se dostali do vážného podezření, jako třeba fyzik známý pod krycím jménem „Perseus“. Ale v roce 1966 mi řekl tajemník výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů Herbert Romerstein: „Jsem přesvědčen, že víme, o koho se jedná, ale nemáme vůči němu jasné důkazy. Nebylo by proto správné, abychom jeho jméno prozradili.

Dokud se tedy neotevřou archivy v Moskvě, nic se nedozvíme. A to může trvat desítky let. Anebo taky nikdy.

Otištěno ve zkrácení v MFD 19.11.2007

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz

Autor : Karel Pacner 🕔19.05.2008 📕6.210

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře