Indián z kmene Sioux obdržel Medaili cti Kongresu USA

Autor : Radek Havelka / Admin 🕔29.02.2008 📕11.610

Podobné články

Další články autora

Sgt. Woodrow Wilson Keeble se stal 3. března 2008 prvním indiánem kmene Siouxů, který obdržel nejvyšší vojenské vyznamenání USA, kongresovou Medaili Cti, za hrdinství v boji, které prokázal během Korejské války. Svého vyznamenání se nedožil, ale pro jeho kmen je to velké ocenění, které konečně doceňuje hrdinství a nasazení původních obyvatel amerického kontinentu, se kterým se postavili agresorům po celém světě v řadách armády Spojených států amerických.

Woodrow Wilson Keeble se narodil v roce 1917 v rezervaci kmene Siouxů Sisseton-Wahpeton v Jižní Dakotě, ale většinu svého života prožil v Severní Dakotě v oblasti Wahpeton zmíněné rezervace. V roce 1942 se přihlásil Keeble do Národní Gardy Severní Dakoty (North Dakota National Guard), a v říjnu stejného roku se ocitl v rámci jednotky 164th Infantry, roty I, v jednom z nejtěžších bojů Druhé světové války - na Guadalcanalu. V boji tváří v tvář japonskému nepříteli se vyznamenal, když mnohdy sám se svou zbraní BAR procházel před americkými hlídkami a zabíjel nepřítele. Keeble si na Guadalcanalu svou statečností vydobil Bronze star a první ze svých 4 Purple Heart.

Druhá světová válka skončila a Keeble byl demobilozován, ale když o několik let později vypukla válka v Koreji, Keeble se opět přihlásil do armády, a ve svých 34 letech se stal master sergeantem v 1. četě roty G, 19. pěšího pluku 24. pěší divize.

Během nasazení jeho roty kolem 15. října 1951 došlo postupně k zranění či zabití důstojníků dalších dvou čet jeho roty, a tak Keeble převzal velení všech tří čet. Jejich cílem bylo dobýt opevněnou horu nedaleko řeky Kumsong v Severní Koreji.

Američané se snažili horu dobýt serií útoků po celý den, ale Číňané útoky odvraceli, americké jednotky utrpěly těžké ztráty. Nepřátelé byli v zákopech podél hory, jejich krytí zajišťovaly tři bunkry s kulomety. Když ani třetí útok, podpořený minometnou a dělostřeleckou palbou, nepomohl prolomit čínské linie, Keeble stáhl své jednotky a pokusil se o samostatný útok, když prohlásil, že další útok na čínské linie by znamelal zničení celé jeho jednotky, a že se o to pokusí sám, buď se mu podaří projít, nebo tam zemře.

Vyzbrojen granáty a kulometem BAR se Keeble doplazil na padesát metrů k čínským zákopům, po křídle obešel levé kulometné hnízdo a za pomoci granátů jej zničil. Přes oblast, kterou držela 1. četa se dostal zpět a obešel tentokrát pravé kulometné hnízdo a i to se mu podařilo za pomoci granátů zničit. Pak, zcela beze strachu, napadl prostřední bunkr, vhodil granát do jeho zadního vchodu a za pomoci pušky vyřadil i tento zbývající opěrný bod nepřítele.

Jeho spolubojovníci vypověděli, že po celou dobu byl vystaven doslova dešti granátů a težké nepřátelské palbě, přesto dokázal oslabit nepřátelské postavení a poté, co vyřadil kulometná hnízda, nařídil svým mužům obnovit útok. O tom, jak těžké to muselo být, svědčí i fakt, že Keeble nebyl žádným drobečkem, měřil více jak 183 cm (6 stop) a vážil 106kg (235 liber). Přesto ale k dobytí nepřátelských pozic využil svých indiánských schopností plížení a skrývání se v terénu. Během své akce byl mnohokrát zraněn palbou a střepinami granátů na hrudi, rukou i nohou. Z jeho těla bylo vyjmuto na 83 střepin, některé další nebylo možno vyjmout a zůstaly v jeho těle po zbytek jeho života.

Jeho spolubojovníci Keebla navrhli na Medaili cti již dvakrát v průběhu listopadu a prosince 1951, ale v obou případech se listiny ztratily. 20. prosince 1952 obdržel Keeble Distinguished Service Cross, Purple Heart (First Oak Leaf Cluster), Bronze star (First Oak Leaf Cluster) a Silver star za statečnost v boji, a 1. března 1953 byl slavnostně vyřazen z armády.

Nikdy ale nepřerušil styky s armádou, vždy se účastnil setkání veteránů, pomáhal při sbírkách a aktivně pomáhal, vždy skromný. Nikdy nelitoval toho, že nedostal Medaili cti, naopak, svým hrdinstvím se nikdy nechlubil, a po celý život zůstal velkým optimistou, jak o něm říkají jeho současníci, jeho sklenice byla vždy z půli plná, nikoliv z poloviny prázdná. Život se ale ke Keeblovi nezachoval zrovna nejlépe, a tak byl nucen v nouzi prodat své medaile, aby vůbec mohl živit svou rodinu, osud, který potkal mnoho veteránů, nejen z řad domorodého obyvatelstva USA. Na sklonku života utpěl několik mozkových příhod a ztratil schopnost řeči, přesto jeho mysl zůstala nezkalená.

Jeho rodina začala ještě za jeho života, v roce 1972, bojovat za obnovu řízení k udělení Medaile cti, ale nakonec to trvalo celých 36 let, než se to podařilo. Bylo třeba znovu sepsat doporučení, získat výpovědi svědků, a navíc, protože existuje omezení, že Medaili cti je možno udělit do tří let od hrdinského činu, bylo třeba projít zvláštní procedurou.

Woodrow Wilson Keeble zemřel 28. ledna 1982, ale boj za jeho docenění pokračoval dál.

V roce 2002 tak tým za podpory senátorů a zástupců Severní a Jižní Dakoty oslovil armádu s návrhem na udělení Medaile cti pro seržanta Keebla, a 23. března 2007 senátor za Severní Dakotu Byron Dorgan, podpořen dalšími senátory, přenesl v Kongresu návrh, který měl autorizovat prezidenta k udělení nejvyššího vyznamenání tomuto Siouxskému bojovníkovi. Mezitím rodina v roce 2006 získala kopie všech Keeblových vyznamenání náhradou za ty, které byl Keeble donucen prodat.

Na počátku prosince 2007 byl tento návrh v Kongresu schválen, a na obřadu 3. března 2008 byl Sgt. Woodrow Wilson Keeble, plnokrevný Sioux, posmrtně vyznamenán Medailí cti Kongresu USA ve východním salónku Bílého domu presidentem G. W. Bushem.

Zdroj :

http://www.military.com/NewsContent/0,13319,162632,00.html?ESRC=topstories.RSS
http://en.wikipedia.org/wiki/Woodrow_W._Keeble
http://www.whitehouse.gov/news/releases/2008/03/20080303-3.html

Podobné články

Další články autora

Autor : Radek Havelka / Admin 🕔29.02.2008 📕11.610

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře