CIA slaví šedesátiny - má co slavit, nebo ne?

Autor : Karel Pacner 🕔10.01.2008 📕4.934

Ústřední zpravodajská služba (Central Intelligence Agency) slaví 60 let od svého vzniku. Založil ji prezident Harry Truman zákonem o národní bezpečnosti, který vstoupil v platnost 18. září 1947.

Před tím měli Američané Úřad strategických služeb (Office of Strategic Services – OSS), který vznikl v roce 1942 rozkazem prezidenta Franklina Roosevelta po tom, co USA vstoupily do války. Na podzim 1945 však Truman OSS zrušil, protože si naivně myslel, že už nebude takovou instituci potřebovat, a jeho činnost rozdělil mezi ministerstva obrany a zahraničí. Zřejmě vycházel z toho, že před válkou Američané takovou výzvědnou službu nepotřebovali – žili v poměrné izolaci od okolního světa. Federální úřad pro vyšetřování (Federal Bureau of Investigation – FBI) obstarával pátrání i v Latinské Americe, do ostatního světa občas vysílala své lidi vojenská tajná služba G-2, případně i někteří prezidenti. Po druhé světové válce se USA staly globální velmocí, takže se bez těchto očí neobešly.

CIA prošla různými reorganizacemi, postihlo ji množství skandálů, organizovala převraty v cizích zemích a podvratnou činnost, nedokázala předpovědět řadu událostí. Ovšem tohle všechno jsou věci, které doprovázejí všechny tajné služby na celém světě. Není to prostě čistá práce.

Nicméně musím zdůraznit, že se významně podílela na pádu sovětského impéria. Pravda, nedokázala ho předpovědět, protože vycházela z údajů o stavu sovětského hospodářství, které byly falešné. Kdyby znala skutečný stav Sovětského svazu, určitě by s jeho kolapsem počítala. Myslím, že mu zarazila poslední hřebíček do rakve způsobem, který známe zatím jenom povrchně, ale o němž se ve zpravodajské branži mluví s velkým respektem.

Jakmile Američané vyvinuli nějaký zbraňový systém, snažili se Sověti vyrobit stejný a pokud možno ještě lepší a účinnější. To všichni věděli, nejednou se jim to dařilo. Když prezident Ronald Reagan vyhlásil program „Hvězdných válek“, tedy SDI (Strategic Defense Initiative), jehož základem bylo přenesení protiraketové obrany do vesmíru, počítalo se, že se o totéž pokusí i Moskva. Jenže brzy se ukázalo, že je to obtížný kousek i pro americké vědce. Řada věcí se nedařila, náklady narůstaly. CIA přišla na geniální myšlenku: Budeme se tvářit jako by všechno probíhalo náramně dobře. Informace o zdařilém postupu budeme Sovětům podsouvat před dvojité agenty, kteří mají důvěru Moskvy. A tak putovaly k Sovětům nejen falešné ústní informace, ale i vykonstruované závěry různých zkoušek a vědecké studie o systémech SDI (jejich autoři se tím hrozně bavili). Některé byly dost nesrozumitelné, ale to byl záměr – Američané už dřív zjistili, že některým špičkovým poznatkům, které získávali, sovětští odborníci nerozumí, a to proto, že jim chybí nějaký mezičlánek poznání. Tohle nebylo žádné tajemství, říkali mi o tom i někteří naši vysloužilí špioni.

Kreml si tedy začal s hrůzou uvědomovat, že nějaký superSDI jeho vědci nevytvoří, protože to neumějí, a že by to byla strašně drahá záležitost. Vzhledem k tomu, že sovětské hospodářství stálo na hliněných nohou i bez tohoto závaží, muselo nejvyšší vedení řešit, jak dál. Netvrdím, že to byl hlavní důvod, proč Michail Gorbačov přistoupil na jednání s Reaganem a později s Georgem Bushem starším, ale rozhodně tohle poznání k tomu přispělo.

Kritici vyčítají CIA, že nedovedla předejít útoku na Ameriku 11. září 2001. Ale to míří špatným směrem – selhaly všechny americké tajné služby. Důvod? Špatná koordinace jejich činnosti a také doznívající špatná „etika“, kterou jim přikládal Bill Clinton. Je třeba známo, že když jeden agent FBI ohlásil z Memphisu, že se tam učí několik arabských mladíků létat v letadlech, ale nezajímá je přistání, ve washingtonské centrále se tím nezabývaly – podle Clintonových směrnic měla tato zpráva rasistický podtext. Naivka Clinton tajné služby oslabil nejen tím, že jim po skončení studené války omezil rozpočty, ale třeba i tím, že nařídil, aby propustily všechny informátory s kriminální minulostí – včetně lidí z drogového podsvětí.

Američtí vyzvědači také selhali při sbírání podkladů před útokem na Irák. Příliš se spolehli na zdroje z irácké emigrace, které vytrvale tvrdily, že Saddám Husajn vyvíjí jaderné, biologické a chemické zbraně.

Takových selhání bylo víc. Ovšem žádná tajná služba nedokáže pracovat stoprocentně úspěšně, má hodně provalů, o kterých se mluví a píše, bohužel o úspěšných akcích musí často pomlčet. Když se mně v úterý ptali moderátoři v pořadu Dobré jitro s Českou televizí, nakolik je CIA úspěšná v boji s mezinárodním terorismem, musel jsem odpovědět, že plnou pravdu se nejspíš dozví naši potomci za padesát let. Ale to, že už šest let nebyly USA terčem velkého teroristického útoku, také o něčem svědčí.

Třebaže je CIA nejznámější ze všech 16 amerických tajných služeb, stejně důležité jsou i další, zvláště pak Národní bezpečnostní agentura (National Security Agency – NSA), která zajišťuje odposlech, Národní úřad pro průzkum (National Reconnaissance Office – NRO), která se stará o výzvědné družice, a Vojenská zpravodajská agentura (Defense Intelligence Agency).

Samozřejmě CIA, stejně jako další americké služby, bojují nejen s mezinárodním terorismem, ale i vyzvědači ruskými a čínskými, jejichž aktivity narůstají, sledují obchody s drogami a zbraněmi, snaží se bránit rozšiřování zbraní hromadného ničení, atd. Vždycky musíme mít na paměti, že to, co se o nich dozvídáme, je jenom malou špičkou ledovce – tahle zásada platí pro všechny tajné služby, ostatně proto jsou tajné.

 Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz

Autor : Karel Pacner 🕔10.01.2008 📕4.934

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře