I./ZG 2 nad Polskem

Autor: stary 🕔︎︎ 👁︎ 21.099

Kampaň v Polsku tedy pro I./ZG 2 skončila. Ještě 21. září obdrželi E.K. II tři příslušníci 2. Staffel a Gruppe zahájila přesun na západ již pod označením JGr. 102. Většina letadel přelétla do Bernburgu ještě téhož dne. Ani tento přesun neproběhl hladce. Těsně po startu zjistil Uffz. Ariwaldt od 3. Staffel, že kryt kabiny jeho „Dory“ W.Nr. 2202 není dovřený a tak se rozhodl vrátit na letiště Dębica, kde při nepovedeném přistání svůj stroj zcela zničil. On sám však vyvázl bez zranění. V průběhu přeletu došlo ke srážce dvou letounů rovněž od 3. Staffel. Bf 109 D Uffz. Ernsta Otterbacha se nechtěně střetl se strojem Oblt. Kurta Hörmanna a neřízeně padal k zemi. Pilot však stačil vyskočit. Stroj Oblt. Hörmanna W.Nr. 2254 přistál nouzově na letišti v Leignitz (Legnica v dnešním Polsku) a po tovární opravě se vrátil 29. září 1939 do služby. Pozemní sled vyjel železničním transportem ráno 21. září a do Bernburgu dorazil 24. září. Druhá, menší část Gruppe, přelétla na nové působiště následující den už bez problémů.

Reklama

Jednoznačné hodnocení účasti, výsledků a intenzity bojového nasazení I./ZG 2 v září 1939 může být zavádějící. Polské stíhací letectvo nebylo kvalitativně ani kvantitativně rovnocenným protivníkem. V předběžném raportu o zkušenostech stíhacích jednotek Luftflotte 1 ze vzdušných bojů je uvedeno: „Nebyly zaznamenány žádné zkušenosti v boji proti rovnocennému protivníkovi, protože polská stíhací letadla nedosahovala rychlostí a stoupavostí kvalit Bf 109. Stíhací skupiny prováděly četné lety v doprovodu bombardovacích jednotek na značné vzdálenosti. Nebyly potíže v případech, kdy oba druhy jednotek byly přesně informovány o místě a výšce setkání, sestavě uskupení bombardérů a stíhaček, kursu, výšce letu a úkolu bombardovacího seskupení. Velký dolet Bf 109 D byl kladem v podmínkách kampaně proti Polsku a vyskytujících se tam velkých vzdáleností. Jejich omezená bojová hodnota ve srovnání s Bf 109 E vzhledem ke slabosti polského vojenského letectva neměla žádný význam.“ Tato charakteristika je platná i pro I./ZG 2. Její střetnutí s polskými stíhači 4. září u letiště ve Widzewu a 7. září u Dęblina nenesou známky rovnocenných soubojů. Polští letci byli německými Zestörery překvapeni a bez sebemenšího náznaku odporu sestřeleni. Další dvě příležitosti byly ztraceny při doprovodných letech, kdy byly doprovázené Ju 87 napadeny nepřátelskými stíhači. Rovněž sestřely bombardérů proběhly poměrně hladce. Významnější odpor ve vzduchu zaznamenaný teprve 14. září způsobil jedinou ztrátu ve vzdušném boji. Vážnější hrozbou byla protivzdušná obrana polských pozemních jednotek, která způsobila jednu 100% ztrátu i četná poškození. Je pravděpodobné, že některé havárie při přistání byly způsobeny poškozením letadla palbou ze země. Prozatím není možno provést porovnání s intenzitou nasazení a úspěšností ostatních stíhacích skupin Jagdwaffe nad Polskem vyzbrojených Messerschmitty Bf 109. Nedochovaly se totiž žádné bojové deníky (Kriegstagebuch) stíhacích jednotek Luftflotte 1 a dochované deníky jednotek Luftflotte 4 nejsou německou a tím méně polskou historiografií dosud zpracovány. Pro německé historiky je kampaň v Polsku pouhou předehrou ke značně mohutnějším vzdušným bojům v průběhu druhé světové války a proto je vnímána velmi okrajově. Některé ukazatele je však možno porovnat v rámci Gruppe.

  Jednotka Bojové Operační Přiznané Ztráty Ztráty Ztráty
    mise vzlety sestřely 60-100% 40-59% 10-39%
  Stab 18 49 8 0 0 2
  1. Staffel 36 182 16 1 1 0
  2. Staffel 32 225 0 2 0 2
  3. Staffel 35 181 5 9 2 6
  Celkem 121 637 1 29 12 5 2 11 3
               
1 Bez přeletů při změně letiště        
2 3 + dva stroje neidentifikované jednotky      
3 10 + jeden stroj neidentifikované jednotky      
               

Stabschwarm se svými čtyřmi stroji provedl 49 vzletů a při osmi sestřelech dosáhl průměru jeden sestřel na 6,1 vzletů. Dva poškozené letouny opravitelné vlastními prostředky Gruppe jsou velmi přijatelným výsledkem.

1. Staffel dosáhla průměru jednoho sestřelu na 11,4 vzletů. Ztráta jednoho a poškození dalšího stroje výsledkem bojové činnosti nepřítele je rovněž dobrou bilancí.

2. Staffel nezaznamenala ani jedno vzdušné vítězství, ale počet vzletů jasně převyšuje nasazení ostatních letek. Četné útoky na nepřátelské kolony a železniční dopravu způsobily polské straně značné ztráty. Jeden stroj byl zničen a další poškozen bojovou činností polské protivzdušné obrany. Další pravděpodobná ztráta byla způsobena havárií při přistání na letišti ve Spišské Nové Vsi. Jedno 20% poškození způsobila chyba pilota při přistání.

3. Staffel sice vybojovala 5 vítězství ( jedno z nich nebylo polskými prameny doloženo) což při 181 vzletech dává průměr jednoho sestřelu na 36,2 vzletů, ale 9 odepsaných a dalších 8 poškozených strojů řadí tuto letku v úspěšnosti na poslední místo. Zarážející je skutečnost, že všechny tyto ztráty, až na jednu, byly zaznamenány jako havárie nebo nehody. Jedinou výjimkou bylo lehké poškození polskou protivzdušnou obranou.

Polská kampaň v září 1939 a podíly jednotlivých složek Luftwaffe na jejím průběhu dosud nejsou uzavřenou kapitolou. Vítězství i ztráty jsou víceméně známy i když různé zdroje uvádějí různé údaje, které bude třeba teprve upřesnit časoprostorovým porovnáním a konfrontací z pohledu obou bojujících stran. Zajímavý může být rozbor sestřelů a příčin ztrát celé Jagdwaffe nad Polskem. Toto téma však teprve čeká na své zpracování.


Letiště Groß-Stein, srpen 1939. Pohled na rozestavené stroje I./ZG 2. Vpředu Bf 109 D 3. Staffel neoznačené žádným emblémem – žlutá „5“, „8“, „12“ s dvěmi bílými pruhy označujícími stroj Staffelkapitäna, žlutá „11“ – jediný známý snímek Bf 109 C-3 se dvěma křídelními kanóny MG FF a další D-1 žlutá „13“. Za nimi jsou rozmístěny stroje Bf 109D od 1. Staffel označené emblémem Gruppe - „Bernberg Jäger“ a vlastním emblémem 1. Staffel. Vpředu je vysunutá bílá „2“ označená bílým pruhem, což bylo označení stroje Staffelkapitäna, Oberleutnanta Waldemara von Roona

Poznámky:

1 - Některé novější polské zdroje uvádějí, že první nálet na Wieluń provedený I./StG 77 se

Reklama

uskutečnil už ve 4.40 hodin, tedy pět minut před všeobecně přijatým časem vypuknutí druhé světové války.

2 – Použité zkratky polských leteckých jednotek :

EO – eskadra obserwacyjna – pozorovací letka

ER – eskadra rozpoznawcza – průzkumná letka

EBL – eskadra bombowa lekka – lehká bombardovací letka

EB – eskadra bombowa – bombardovací letka

SEB – samodzielna eskadra bombowa – samostatná bombardovací letka

EM – eskadra myśliwska – stíhací letka

DBL – dywizjon bombowy lekki – lehká bombardovací peruť

DM – dywizjon myśliwski – stíhací peruť

Reklama

DB – dywizjon bombowy – bombardovací peruť

3 – Ing.Arch.Š.Androvič – „Slovenské letectvo vo vojne proti Poľsku – 1939“ HPM 8/2002 str.26.

4 - K. G. Von Stackelberg – „Jagdfliegergruppe G., Jäger an Polens Himmel“ – Sterische Verlagstanstalt 1940 r., str.149 – 150.

5 - Začátkem listopadu 2007 jsem obdržel informaci od pana Mariuse Emmerlinga, že v průběhu shromažďování materiálů pro 5. část své knihy "Luftwaffe nad Polską" získal dokument potvrzující datum třetího Gentzenova sestřelu na 12. září.

Přílohy:

Mapy operačního prostoru I./ ZG 2 v Polském tažení

Soupis operačních ztrát

Vyznamenaní příslušníci a stavy letadel

Nárokované sestřely I./ ZG 2

Seznam použité literatury:
Cynk, J.B., Polskie lotnictwo myśliwskie w boju wrześniowym, AJ-Press, Gdańsk 2000
Cynk, J.B., Samolot bombowy PZL P-37 Łoś, WKŁ, Warszawa 1990
Cynk, J.B., Siły lotnicze Polski i Niemiec Wrzesień 1939, WKŁ, Warszawa 1989
Dalecki, R., Armia „Karpaty“ 1939, MON, Warszawa 1979
Emmerling, M., Luftwaffe nad Polską 1939 cz.I Jagdflieger, Armagedon, Gdynia 2002
Emmerling, M., Luftwaffe nad Polską 1939 cz.II Kampfflieger, Armagedon, Gdynia 2005
Glass, A., September War losses 1939 vol.1, Wojny*Bitwy*Kampanie, Mirage Hobby, Warszawa 2001
Janowicz, K., Luftflotte IV 1939, Kagero, Lublin 2003
Kopański, T.J., PZL.23 Karaś, Stratus, Sandomierz 2004
Kopański, T.J., PZL P.7 cz.2, Monografie lotnicze 73, AJ-Press, Gdańsk 2001
Kurowski, A., Lotnictwo polskie w 1939 roku, MON, Warszawa 1962
Michulec, R., Messerschmitt Me 109 cz.5, Monografie lotnicze 49, AJ-Press, Gdańsk 1998
Pawlak,J.,Nowakowski W., Brygada Bombowa kurs bojowy!, MON, Warszawa 1983
Pawlak, J., Polskie eskadry w Wojnie Obronnej Wrzesień 1939( wydanie drugie rozszerzone),
WKŁ, Warszawa 1991
Serwański, E., Wrzesień 1939 w Wielkopolsce, Wydawnictwo Poznańskie, Poznań 1966
Steblik, W., Armia „Kraków“ 1939, MON, Warszawa 1975
Šnajdr, M., „Dory“ a JGr.102 (I/ZG 2), HPM 3 a 4/2005
Wróblewski, J., Armia „Łódź“ 1939, MON, Warszawa 1975

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více