Micubiši Ki 51 Guntei [Sonia]

Mitsubishi Ki-51 Guntei / 三菱 キ-51「軍偵」
     
Název:
Name:
Micubiši Ki-51 Mitsubishi Ki-51
Originální název:
Original Name:
三菱 キ-51「軍偵」
Kategorie:
Category:
bitevní letoun attack aeroplane
Výrobce:
Producer:
DD.06.1939-DD.03.1944 Mitsubishi Heavy Industries, Ltd., Nagoya /
DD.07.1941-DD.07.1945 1st Army Aviation Workshop, Tachikawa /
Období výroby:
Production Period:
DD.06.1939-DD.08.1939 prototypy / prototypes
DD.09.1939-DD.12.1939 předsériová výroba / Service trials aircraft
DD.01.1940-DD.07.1945 sériová výroba
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
2395:
2 prototypy / prototypes
11 předsérie / service trials aircraft
1459 série / production Nagoya
913 série / production Tachikawa
První vzlet:
Maiden Flight:
DD.06.1939
Osádka:
Crew:
2
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
jednoplošník monoplane
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické conventional
Podvozek:
Undercarriage:
pevný fixed
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola wheels
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
1873 kg 4129 lb
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
2798 kg 6169 lb
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
2920 kg 6437 lb
Rozpětí:
Wingspan:
12,100 m 39ft 8 3/8in
Délka:
Length:
9,210 m 30ft 2 19/32in
Výška:
Height:
2,730 m 8ft 11 1/2in
Plocha křídla:
Wing Area:
24,02 m2 258.548 ft2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
117,0 kg/m2 23.96 lb/ft2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový piston
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
Mitsubishi Ha-26-II vzduchem chlazený dvouhvězdicový čtrnáctiválec o vzletovém výkonu 691 kW (940 k) a 699 kW (950 k) v h= 2 300 m
Vrtule trojlistá kovová stavitelná
Mitsubishi Ha-26-II fourteen-cylinder air cooled radial engine rated at 927 hp for take-off and 937 hp at 7,246 ft,
driving a three-blade variable-pitch metal propeller.
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
608 l 134 UK gallons
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
424 km/h v 3000 m 263.5 mph in 9843 ft
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
320 km/h v 2300 m 198.8 mph in 7546 ft
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
8,42 m/s 1657.5 ft/min
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
9,9 min do 5000 m 9,9 min to 16404 ft
Operační dostup:
Service Ceiling:
8270 m 27133 ft
Dolet:
Range:
1060 km 658.7 mi
Maximální dolet:
Maximum Range:
? km ? mi
Výzbroj:
Armament:
2x pevný kulomet Type 89 Model 2 ráže 7,7 mm v křídlech (později nahrazen 2x Ho-103 ráže 12,7 mm)
1x pohyblivý kulomet na konci kabinyType 89 Model 1 ráže 7,7 mm

Pumová zátěž:
200 kg normálně (4x 50 kg)
250 kg puma zavěšená pod trupem pro útoky kamikaze
Two fixed forward-firing 0.303 in Type 89 machine-guns in the wing-mounted, (replaced with two 0.5 in Ho-103 machine-guns in later models) and
one flexible rearward-firing 0.303 in Type 89 machine-gun.

Bomb load:
Up to 441 lb (twelve 33lb or four 110lb) bombs for normal operations or
one 551 lb bomb for suicide operations (as single-seater).
Uživatelské státy:
User States:

(Indonéské osvobozenecké síly)

(Indonesian Poeples Security Force)
Poznámka:
Note:
九九式襲撃機, Kjúkjúšiki šúgekiki, armádní bitevní letoun typ 99
Spojenecké jméno: Sonia
Japonské bojové jméno: Guntei
- Motor byl na své spodní části chráněn ocelovým plátem tloušťky 6 mm


Ki 51 sloužily u: 6., 27., 32., 44., 65., 66., 67. a 83. Sentai
a u útočných jednotek ( Dokuritsu Hiko Chutai ) číslo 41., 45., 47., 48., 49., 52., 53., 71., 73.. 83., 89., 90. a 91, tyto jednotky vznikaly většinou na základě potřeby
a v letecké škole: Koku Shikan Gakka
九九式襲撃機 - Kjukjushiki shugekiki - Type 99 Assault (and reconniassance) Plane.
Allied codename "Sonia"
Japanese name: Guntei
- The installation of 0.236 in steel armour plate under the engine cowling and cockpit.


Units Allocated:
6th, 27th, 32nd, 44th, 65th, 66th, 67th and 83rd Sentais. 41st, 45th, 47th, 48th, 49th, 52nd, 53rd, 71st, 73rd. 83rd, 89th, 90th and 91st Dokuritsu Hiko Chutais. 4th Kokugun Shireibu Hikodan. Koku Shikan Gakka (Army Air Academy).
Zdroje:
Sources:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, Annapolis, Maryland, USA, Reprinted 1990, ISBN:0-87021-313-X
Tadashi Nozawa, Encyclopedia of Japanese Aircraft 1900-1945. Vol.1. Mitsubishi Aircraft.(Shuppan-Kyodo 1981)
Jaroslav Schmidt, Letadla 1939 - 45, Stíhací a bombardovací letadla Japonska II. díl, Nakladatelství Fraus Plzeň, rok 2000, ISBN: 80-7238-077-X
Lubomír Vejřík, Vzestup a pád orlů Nipponu 1931 - 1941, Prolog, Svět Křídel Cheb, rok 1994, ISBN: 80-85280-26-4
Václav Němeček, Vojenská letadla 3. díl, druhé doplněné vydání, Naše Vojsko, Praha 1992, ISBN 80-206-0117-1
L+K 24/1968, Letadla 1939 - 45
www.aviastar.org
www.historyofwar.org
http://www.airwar.ru/enc/aww2/ki51.html
http://pwencycl.kgbudge.com/K/i/Ki-51_Sonia.htm
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-51-Guntei-Sonia-t1291#310501 Verze : 0

Mitsubishi Ki-51


三菱 キ-51
九九式襲撃機 / Kjukjushiki shugekiki / Armádní útočný letoun typ 99


Japanese martial name: 軍偵 - Guntei


Allied reporting name: Sonia


Stručná historie:


V roce 1937 byl zalétán a následně přijat do výzbroje japonského armádního letectva lehký bombardér Mitsubishi Ki-30 (Ann), jeho sériová výroba a následné dodávky armádním jednotkám začaly počátkem jara následujícího roku. 大日本帝国陸軍航空本部 Dai-Nippon Teikoku Rikugun Kōkū Hombu (velení císařského armádního letectva) se roce 1938 rozhodlo, že do výzbroje přijme ještě jeden typ stejné kategorie a zařadilo lehký bombardér Kawasaki Ki-32 (Mary), který byl v soutěži konkurentem pro Mitsubishi Ki-30.


Rikugun Kōkū Hombu se v roce 1937 přidrželo zavedené praxe a v době přijetí nového typu letounu do výzbroje, vypsalo soutěž, nebo zadalo vývoj přímo bez soutěže na projekt a stavbu nového typu letounu v té samé kategorii. Takový systém, pokud fungoval, přinášel nespornou výhodu v tom, že v době, kdy právě do výzbroje přijatý letoun začal výkonově zaostávat, byl již připraven jeho nástupce, který měl za sebou vývoj, testovaní, odladění a odstranění případných závad. Nový letoun mohl být v případě potřeby dán do výroby a rychle zařazen do výzbroje.


V tomto případě byl vývoj nového letounu zadán přímo společnosti 三菱重工業株式会社- Mitsubishi Jūkōgyō Kabushiki Kaisha (dále jen Mitsubishi), stalo se tak s ohledem na úsporu času a tak tým konstruktérů, který právě dokončil práce na Ki-30, mohl takřka bez přerušení pokračovat na návrhu a projektu nového modernějšího a výkonnějšího stroje, tak již od února 1938 zde na projektu nového letounu pracoval tým konstruktérů, který vedl zkušený plukovník Komamuro a inženýr Fumihiko Kawano. Tento projekt dostal od armády označení Ki-51 (označení dle systému Kitai bylo přiděleno již uvažovanému projektu).

Specifikace obsahovaly technické požadavky, které armádní letectvo očekávalo a požadovalo od nového letounu, tyto požadavky sestavil koncem roku 1937 zkušený armádní pilot a technik kapitán Yozo Fujita. Podle zadaných požadavků armádního letectva měl být nový letoun být schopen plnit průzkumné i bitevní úkoly a zároveň i úkoly přímé podpory pozemních jednotek. Konstruktéři proto od samého začátku prací na projektu počítali s tím, že letoun bude vybaven účinnou pasivní ochranou. Projektové a konstrukční práce pokračovaly velmi rychle vpřed a tak byl první prototyp dokončen a následně i zalétán již v červnu roku 1939.

Výsledným dílem byl dolnoplošník poměrně ladných tvarů s pevným aerodynamicky kapotovaným podvozkem. Tento podvozek dodával tomuto letounu poněkud zastaralého vzhledu, ale na druhou stranu Rikugun Kōkū Hombu ve svých požadavcích zatahovací podvozek ani neuvedlo, protože v jeho použití nespatřovalo podstatnou výhodu. Použitím pevného podvozku se tak zcela jistě urychlil vývoj letounu a navíc byl letoun jednodušší na obsluhu. Nový letoun tak díky pevnému podvozku neměl logiky žádné problémy s hydraulikou (tyto problémy byly u japonských letadel velmi časté). Na rozdíl od většiny japonských letadel měl nový letoun velmi dobrou pasivní ochranu, spodní část trupu chránil ocelový plát silný 6 mm. Oproti svému předchůdci (Ki-30) byl menší a aerodynamika letounu byla na mnohem vyšší úrovni, zkušební piloti obratnost nového stroje přirovnávali dokonce k jednomístným stíhačkám, této obratnosti napomohly dobře vyřešené vztlakové klapky.

V srpnu 1939 se do zkoušek zapojil i druhý prototyp a od září do prosince tohoto roku bylo továrnou dodáno jedenáct předsériových letadel. Jeden z těchto letounů měl být podle některých autorů vyroben v jednomístném provedení, označen měl být jako Ki-51a (キ51甲) a měl sloužit k taktickému průzkumu. Bitevní stroje měly být označovány jako Ki-51b (キ51乙). Jisté je, že se průzkumná verze nevyráběla a označení (キ51甲) a (キ51乙) se nepoužívalo. Na těchto letadlech byly odstraňovány drobné nedostatky a dětské nemoci a vylepšována byla stabilita při letu malou rychlostí. Nový bitevní letoun se od počátku jevil jako velmi zdařilá konstrukce. Po ukončení armádních zkoušek byl přijat do výzbroje pod označením „armádní bitevní letoun Typ 99“ nebo také Mitsubishi Ki-51, bojové jméno bylo Guntei.


Letouny této kategorie byly japonským armádním letectvem velmi očekávané a žádané, první dodávky tak byly uskutečněny již v lednu 1940. Poslední vyrobené letouny byly dodány až v červnnu 1945!!! Prvním místem bojového nasazení bylo čínské bojiště, zde si letoun rychle získal značnou oblibu a to nejen u pilotů a letištního personálu, ale také u pozemních jednotek. Nový letoun byl velmi často veliteli pozemních jednotek žádán pro přímou podporu vojsk. Na čínském bojišti byl ve výzbroji u osmi Sentaí a třinácti samostatných Chútaí. Spojenecká zpravodajská služba mu zde přidělila kódové jméno Sonia.


Úspěšnému nasazení dopomohla vedle již zmíněné pasivní ochrany také mohutnější hlavňová výzbroj, ta byla oproti starší Ann dvojnásobná, letouny Sonia měly v křídlech dva kulomety Type 89 ráže 7,7 mm a stroje pozdějšího data výroby dostaly mnohem účinnější půlpalcové kulomety Ho-103. Konstruktéři u tohoto stroje zcela vypustili pumovnici, a tak byly všechny pumy neseny pouze na vnějších závěsech, nejčastěji byly zavěšovány čtyři pumy o hmotnosti po 50 kg. Pravdou je, že nový letoun svými výkony nijak nepřevyšoval své předchůdce, poháněl jej i přibližně stejně výkonný motor Mitsubishi Ha-26-II o vzletovém výkonu 940 koní, přesto byla jeho užitná hodnota nepoměrně vyšší. Sonia odvedla na všech bojištích velmi dobrou práci a pokud navíc operovala tam, kde nebylo nepřátelské stíhací letectvo dostatečně početné a silné, potom plně dostačovala svým úkolům. Ve druhé části války však byly letounům Ki-51 stále častěji svěřovány průzkumné úkoly.

Je poměrně málo známou skutečností, že několik desítek strojů se zapojilo i do hlídkové služby proti americkým ponorkám. Tohoto úkolu se Ki-51 zhostily na výbornou a zasloužily se i zničení několika amerických ponorek, které představovaly velké nebezpečí nejen pro japonskou nákladní lodní dopravu, ale pro i válečné lodě. Snad nejznámějším japonským armádním protiponorkovým esem byl Hiko Socho (rtn.) Chikara Watanabe s údajnými jedenácti potopenými ponorkami, které měl na svém kontě, tyto ponorky zničil právě na letounu Ki-51.

Výroba v mateřské továrně běžela až do konce března 1944, kdy zde byl vyroben poslední z 1 459 letadel tohoto typu. Do výroby se zapojila ještě společnost Tachikawa, kde byly letouny vyráběny od července 1941 do července 1945 a bylo zde vyrobeno dalších 913 letadel.

Smutný osud mnoha japonských letadel se nevyhnul ani tomuto typu, koncem války byly tyto letouny nasazeny také při sebevražedných misích. Pro tento úkol byla pod trup zavěšena jedna puma o hmotnosti 250 kg a letoun pak vzlétal pouze s jedním mužem osádky.

Další vývoj letounu již neproběhl v mateřské továrně, snažila se o něj mandžuská továrna
満州国飛行機製造株式会社 - Manshūkoku Hikōki Seizo Kabushiki Kaisha, která ve spolupráci s armádním arsenálem v Tachikawě 陸軍航空技術研究所 - Tachikawa Rikugun Kōkū Gijutsō Kenkyujō (Rikugun, Giken), zkonstruovala letoun Mansyu Ki-71 (spojenecké jméno Edna), nový letoun již měl zatahovací podvozek a byl pohíněn výkonnějším motorem Mitsubishi Ha-112-II o výkonu 1 500 koní, celkové výkony nového stroje však nevzrostly tak zásadně, aby se vyplatilo zavádět další typ do výroby. Následník tak zůstal vyroben pouze ve třech prototypech.
URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-51-Guntei-Sonia-t1291#229782 Verze : 2
Fotografie Mitsubishi Ki-51 Sonia
Micubiši Ki 51 Guntei [Sonia] -


Micubiši Ki 51 Guntei [Sonia] -


Micubiši Ki 51 Guntei [Sonia] -


Micubiši Ki 51 Guntei [Sonia] -


URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-51-Guntei-Sonia-t1291#97627 Verze : 0
Na fotografiích - Start motoru pomocí vnějšího zdroje
a pohled na přední část letounu
Zdroj: http://www.ijaafphotos.com/jbwki492.htm
Micubiši Ki 51 Guntei [Sonia] -


Micubiši Ki 51 Guntei [Sonia] -


Micubiši Ki 51 Guntei [Sonia] -


URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-51-Guntei-Sonia-t1291#310505 Verze : 1
Použité zdroje:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, Annapolis, Maryland, USA, Reprinted 1990, ISBN:0-87021-313-X
Mondey David, The Hamlyn Concise Guide to Axis Aircraft of World War II, Book Sales Publisher, 2002, ISBN:9780785813637
Václav Němeček, Vojenská letadla 3 díl, druhé doplněné vydání, Naše Vojsko, Praha 1992, ISBN 80-206-0117-1
Zbyněk Válka, Jednomotorová bombardovací a torpédová letadla 1939-1945, Jan Piskiewicz, Větrovany, 2003, ISBN 80-83768-01-5
Martin Ferkl, Protiponorkové eso Chikara Watanabe, Revi č.56/2004, ISSN 1211-0744
avia.russian.ee
http://www.go2war2.nl/artikel/170
http://www.cofe.ru/avia/M/M-151.htm
http://www.airwar.ru/enc/aww2/ki51.html
www.century-of-flight.net
www.historyofwar.org
http://samoloty.webd.pl/japonskie/sonya.htm
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-51-Guntei-Sonia-t1291#229783 Verze : 0
Přidám trojpohledový náčrtek ze serveru web1.g076.green.fastwebserver.de
Micubiši Ki 51 Guntei [Sonia] -


URL : https://www.valka.cz/Micubisi-Ki-51-Guntei-Sonia-t1291#127407 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více