Sea Harrier FRS.1 versus Mirage IIIEA (3)

Autor : Ing. Radek ˝ICE˝ Panchartek / ICE 🕔14.09.2007 📕44.996

Byl pozdní večer, první máj, ale večerní máj 1982 v jižním Atlantiku byl všechno možné jen ne lásky čas, jak se svým čtenářům onehdá snažil namluvit klasik. Na nebi se od rána míhala letadla dvou znepřátelených států a zubatá si pomalu brousila nástroj. Dnes přijde ke slovu… ale to předbíháme.

 

Nešťastná „friedly fire

K vývoji vzdušné situace je třeba říct, že Britové se svými omezenými silami hospodařili poměrně uvážlivě. Ve vzduchu byla minimálně dvojice hlídkujících Sea Harrierů a trasy transportních vrtulníků byly navrženy tak, aby se pohybovaly co nejdéle v jejich v hlídkovém sektoru.


Sidewindery verze L připravené k podvěšení pod křídal Sea Harrierů FRS.1

Pach střelného prachu

Trojice letounů Beechcraft T-34C-1 Turbo Mentor, která se vydala „lovit britské vrtulníky“, byla vyzbrojena dvěma podvěšenými pouzdry s kulomety ráže 7,62 mm a dvěma raketnicemi pro sedm neřízených raket ráže 68 mm. Krátce po startu spatřili piloti osamělý britský vrtulník Sea King HC.4.

Ale i Britové měli oči na stopkách a při spatření ozbrojených Turbo Mentorů jim bylo jasné, že neletí na výlet, ale půjdou jim po krku. Okamžitě požádali operační středisko rádiem o pomoc. Velící důstojník jim poslal na pomoc dvojici Lt.Cdr David „Sharkey“ Ward A.F.C. (držitel Air Force Cross) a Lt. Mike „Soapy“ Watson od 801. perutě FAA, která se v té době nacházela ve vzduchu asi 25 mil severně od Port Stanley.

Piloti neváhali, „přiložili pod kotel“, potlačili a točili na jih. Letěli v mracích, ale na obrazovce radaru Sea Fox měli zřetelný kontakt. Jakmile se dostali pod základnu mraků, získal Lt. Watson vizuální kontakt a na vzdálenost 1 míle identifikoval protivníka jako Turbo Mentory. Na ty bylo raket škoda, ale bylo třeba schladit bojové nadšení Argentinců. „Sharkey“ vypálil na velkou vzdálenost dávku z kanonu Aden…

Jako první spatřil Harriery wingman Tte.fg. Uberti. Vykřikl do vysílačky varování pro svého velitele: „Harrier! Harrier! En tu seis horas!“ (Harrier! Harrier! Máš ho na šesti hodinách!). Tte.nv. Pereira nechal vrtulník vrtulníkem a provedl bleskový výkrut vpravo. Jeho Turbo Mentor těsně minula dávka z 30mm kanonu Harrieru. Okamžitě zavelel: „Echar externas!“ (Odhodit podvěsy!) a odlehčené Turbo Mentory se snažily prchnout do mraků.

RozběhnutéHarriery rychle zkracovaly vzdálenost. Piloti vypálili po Argentincích každý ještě jednu dávku. Víc nestihli. Wardova dávka zasáhla překryt Turbo Mentora Tte.fg. Manzanella a totálně ho zdemolovala.

Špatný odhad rychlosti (resp. spíš pomalosti) T-34C-1 způsobil, že Britové nestihli decelerovat a předlétli své oběti. Přitom se Ward s jedním Agentincem téměř srazil.

Turbo Mentory získaly drahocený čas na spásný únik do mraků. V jejich úkrytu prchly k BAM Barbón. Tte.fg. Manzanellovi zbyl po přistání z překrytu jen čelní štítek.


Mirage IIIEA taktického čísla I-005 vzlétá z Rio Gallegos na další květnovou misi roku 1982. Letoun nese dvě přídavné palivové nádrže RP30 a protiletadlovou řízenou střelu R.530

Z lovce obětí

Situace se pro piloty Harrierů vzápětí zkomplikovala. Argentinské Mirage se od rána pohybovaly vždy ve velkých výškách, takže při návratu Harrierů na loď od nich nehrozilo žádné nebezpečí. Zatím.

Jak víme z minulého dílu, byla ve vzduchu dvojice Mirage IIIEA s volacím znakem Limon. Vedoucím byl Capt. Garcia-Cuerva, wingmanem Tte. Perona. Ti pronásledovali Harriery, vracející se po útoku na Turbo Mentory na palubu HMS Hermes.

Dotáhli se až na vzdálenost 15 mil za nimi. V té chvíli se Harriery, provádějící přibližovací manévr k lodi otočily o 180°. Vzdálenost se začala zkracovat závratným tempem.

Jeden z argentinských pilotů ukvapeně odpálil řízenou střelu Matra R.530, ale střela byla „krátká“ a svého cíle nedosáhla. Britší piloti hlásili ještě další dva odpaly, ale to byly pravděpodobně odhozené přídavné nádrže, které za sebou nechávaly oblak rozprášeného paliva, takže mohlo snadno dojít k záměně s raketou.

Piloti Harrierů se snažili zachytit Mirage hlavicemi AIM-9L, ale vzdálenost byla ještě příliš velká na to, aby se čidla při čelním útoku „chytila“.

Mirage zbavené přídavných nádrží se otočily k mateřské základně, protože palivoměry ukazovaly „bingo fuel“ (zbytek paliva nutný k návratu). Po přistání měly v nádržích posledních pár litrů.

Také piloti Harrierů toho měli tak akorát dost a točili na přistání směrem k palubě HMS Hermes. Argentinci měli tentokrát ještě štěstí, ale nic netrvá věčně.


Dvojice Sea Harrierů 801. perutě se vrací z hlídkového letu zpět na palubu matařského nosiče HMS Invisible. Vpředu "visí" stroj XZ495, zatímco vzadu je stroj ZA175, se kterým "Sharkey" Ward sestřelil argentinský Dagger

Podruhé do akce

Do večera bylo ještě daleko, takže se velení VIII. Brigada Aerea rozhodlo poslat své piloty znovu do akce hned, jak stihnou technici doplnit a přezbrojit letouny. Plánovanou misí byl opět Top Cover (výškové krytí) útočné formace sestávající z asi 20 A-4B Skyhawk a EE Canberra B.62, kterým poskytovaly přímý doprovod IAI Dagger A od VI. Brigada Aerea.

Mirage měly podvěšené dvě „nadzvukové“ přídavné nádrže po 1700 l paliva a řízené střely Matra R.550 Magic. Zásobníky palubních 30mm kanonů DEFA 552 obsahovaly 250 tříštivo-trhavých a průbojných nábojů.

Bylo 14.50, když piloti Capt. Gustavo Garcia-Cuerva a Tte. Carlos Perona odlepili své Mirage IIIEA s imatrikulací I-019 a I-015 (I jako Interceptador) od betonu dráhy BAM Rio Gallegos. Volací znak pro jejich druhou misi tento den byl Dardo. Tři minuty po nich vzlétla dvojice s volacím znakem Bawdry.

Do operačního prostoru Task Force 317 dorazily jako první z celého svazu Mirage IIIEA sekce Dardo. Jejich přítomnost ohlásila obsluha předsunutého radarového stanoviště úkolového uskupení TF 317 na palubě torpedoborce HMS Glamorgan. Ten byl vybaven přehledovým radiolokátorem Typ 965 s modernizovaným anténním systémem AKE-2.

Operační důstojník na útočníky nevedl dvojici leader F/Lt. Paul Barton s wingmanem Lt. Steve Thomasem, pilotující Sea Harriery FRS.1 s imatrikulačními znaky XZ453 a XZ452. Harriery nesly standardní CAP konfiguraci dvou 100gal. nádrží a dvou AIM-9L Sidewinder doplňujících palubní 30mm kanony ADEN se 150 náboji na hlaveň.

Pro zajímavost, vedoucí dvojice F/Lt. Barton nebyl námořní pilot FAA (Fleet Air Arm), ale stážista RAF povolaný do služby na lodi po zkráceném přeškolení z Harrieru GR.3 na Sea Harrier FRS.1. Tyto „rychlokurzy“ byly provedeny kvůli nedostaku vyškolených pilotů Sea Harrierů u FAA.

Pro obě dvojice, britskou i argentinskou, to byla již druhá akce během jednoho dne.

F/Lt. Barton a Lt. Thomas letěli ve volné sestavě zvané lose duce ve výšce 11 000 stop. Barton vpředu a Thomas s odstupem nějakých 2000 m vpravo za ním tak, aby mohl kontrolovat jeho zadní polosféru a účinně zasáhnout v případě ohrožení.

Argentinci letěli proti nim v sevřené sestavě, které Američané již od dob Vietnamské války říkali folded wings bird (pták se složenými křídly).


Stroj XZ497 z výzbroje 800. perutě se připravuje na vzlet z paluby HMS Hermes. 21. května tento letoun sestřelil argentinský A-4C Skyhawk z výzbroje Grupo 4, za řízením britského letounu tehdy seděl Lt Cdr Mike Blissett.

Kontakt

Na britské straně získal jako první radarový kontakt Lt. Thomas. Ohlásil do rádia: „Two bogeys at 10 o´clock, angel 13!“ (Dva neidentifikované stroje na deseti hodinách, výška 13 000 stop!). Na vzdálenost osm mil již viděl protivníka vizuálně. Po drobné opravě kurzu se k sobě letouny blížily prakticky čelně. Mirage klesaly, Harriery mírně stoupaly.

Argentinci již měli také radarový kontakt, ale pouze s Thomasovým Harrierem, Bartona neviděli. Rozhodli se odhodit přídavné nádrže, zvýšit rychlost a sevřít osamocený Harrier do vertikálních kleští.

Vzdálenost se rychle zkracovala. 5 mil… Lt. Thomas vykřikl do rádia varování: „Missiles on the way!“, ale i tentokrát to byly pouze přídavné nádrže, které se pokoušeli Argentinci odhodit, aby odlehčili své stroje pro nadcházející souboj. Capt. García-Cuerva to zvládl bez obtíží, ale jeho wingmanovi Tte. Peronovi odpadla jen jedna. U druhé se zasekl zámek a pilot s ním marně zápasil, takže se nemohl náležitě věnovat dění okolo.

Podle britských taktických postupů pilot, který první spatří nepřítele, přebírá velení a ujímá se pozice eyeball (pilota odpovědného za sledování cíle), zatímco z druhého se stává shooter (pilot odpovědný za likvidaci cíle). Jeho úkolem je dostat se protivníkovi do zad. Základní taktický záměr Britů byl rozdělit sestavu a zatím co Thomas upoutá pozornost na sebe, Barton zezadu zaútočí.

Z toho důvodu Lt. Thomas udržoval rychlost 400 KIAS, zahnul vlevo a přitáhl. Přeletěl ani ne 30 m nad argentinskou sestavou: „… I could see every detail, pilot in his cockpit.“ (… mohl jsem vidět každý detail, pilota v kokpitu).

F/Lt. Barton provedl odval vpravo, převedl Harrier do stoupání, aby umožnil svému wingmanovi převzít vedení a sobě usnadnil zatáčku. Tento manévr, nazývaný high speed Yo-yo, umožňuje pilotům vytratit rychlost, provést utaženou zatáčku a vzápětí nabrat rychlost k útoku.

U Harrieru je ve vrcholu zatáčky navíc vhodné využít VIFF ke zmenšení jejího poloměru, což také F/Lt. Barton udělal. Díky snížení rychlosti udržoval při manévru snesitelných 6G.

Lt. Thomas se mihl z boku před oběma Argentinci a zmizel jim z dohledu. Okamžitě položil Harrier do ostré pravé zatáčky a s využitím VIFF zmenšil její poloměr na minimum.

F/Lt. Barton zatím v sestupné fázi manévru akceleroval až na 550 KIAS. Po celou dobu manévru sledoval obě Mirage přes horní část překrytu.

Výměna výšky za rychlost měla svoji logiku. Piloti Harrierů v malé výšce lépe zužitkovali výkon motoru pro VIFF.

Proti tomu Mirage vybavené delta křídlem s velkou plochou, měly převahu jen ve velkých výškách. V hustějším vzduchu ztrácely při manévrování příliš mnoho cenné energie. Navíc se jejich siluety s kamufláží á la Vietnam dobře rýsovaly proti obloze, zatímco námořní kamufláž Harrierů se ztrácela na pozadí tmavé mořské hladiny.

F/Lt. Barton se zatím blížil z boku k nic netušícím Argentincům. Nejprve na vzdálenost asi 8 mil zaměřil radiolokátorem wingmana… na vzdálenost 5 mil už měl jasný vizuální kontakt, takže se obešel bez radiolokátoru.

Argentinci zahájili, pro Brity nepochopitelný manévr… klesavou pravou zatáčku. Zbytečně ztráceli rychlost… a otáčeli se zádí k Bartonovi.

Britové stále vyhlíželi další letouny, protože nemohli uvěřit, že se nejedná o past a další Mirage se neobjeví někde vzadu. Ale radar i RWR mlčely. Capt.García-Cuerva a Tte. Perona byli sami.

Tak dlouho se chodí…

Mirage se pohybovaly v zorném poli Bartonova Harrieru z pozice na dvou hodinách směrem na 3-4. Barton upravil polohu pravou zatáčkou… argentinský wingman byl v zaměřovači Harrieru v ideální pozici.

F/Lt. Barton odjistil zbraně a poslal za ním dávku z obou třicítek. Bez viditelného výsledku… žádný kouř, žádné viditelné zásahy. Zřejmě špatně předsadil.

Mezitím se Lt. Thomas dotahoval na obě Mirage. Snažil se zaměřit wingmana Sidewinderem, ale byl ještě příliš daleko, když viděl, jak po něm střílí F/Lt. Barton.

F/Lt. Barton v zatáčce ztratil rychlost. Rychloměr ukazoval nějakých 350 KIAS. Mirage byly necelých 500 m před ním, letěly o 150 uzlů rychleji, takže se vzdalovaly a začaly stoupat. Sidewinder bzučel do sluchátek jako zběsilý. „Locked!“ (Cíl zaměřen!)

Barton stiskl spoušť. „Fox one!“ (Sidewinder odpálen!). Raketa se propadla pod křídlo. Barton si nejprve myslel, že Sidewinder selhal a chystal se odpálit druhý… když se Sid vynořil se sloupem dýmu za tryskou hodný kus před Harrierem. Vteřinku zaváhal a potom neomylně zamířil k výtokové trysce motoru Atar 9C Mirage Tte. Perony, kde explodoval. Naštěstí…

Masa motoru ochránila pilota před střepinami, ale letoun byl odepsán. Slovy Tte. Perony „… Mirage se otřásla tlakovou vlnou, ztratil jsem nad ní kontrolu a pomocný panel s varovnými světly blikal jak vánoční stromeček. Byl konec.

Bartonovo překvapení nad chování Sidewinderu bylo pochopitelné. Předtím létal na Harrieru GR.3 a nikdy žádný Sidewinder neodpálil. Tak to vypadá, když se nemístně šetří na výcviku.

Lt. Thomas potvrdil sestřel: „You´ve got him! Nice shot Barton!“ (Dostal jsi ho! Pěkná trefa Bartone!).

Sám se zatím snažil dostat za vedoucího argentinské dvojice. Capt. García-Cuerva přešel do klesavé zatáčky a snažil se zmizet v mracích asi 4000 stop pod sebou.

Thomas přešel do strmé klesavé zatáčky. Hlavice Sidewinderuse chytila“, což neklamně potvrdilo bzučení ve sluchátkách. „Fox one!“ Další Sidewinder zamířil za svou obětí.

Lt. Thomas ale zásah neviděl. Těsně před tím, než „Sid“ svoji oběť dostihl, zmizely Mirage i odpálená raketa v souvislé vrstvě mraků. Palubní hodiny ukazovaly 1915 ZULU (15.15 místního času).


Stroj I-018 obklopený pozemním personálem na základně Rio Gallegos

Friedly fire

Tte. Perona ve zdevastované Mirage zatáhl za madlo na vystřelovacím sedadle a prudký „kopanec“ pyrotechnické náplně ho dostal z kabiny. Zatímco klesal na padáku, viděl, jak se jeho navládný stroj rozbil ve vlnách zátoky Elefante.

Mezitím musel řešit další problém. Vypadalo to, že skončí tam kde jeho letoun, tedy ve vlnách Atlantiku. Naštěstí zafoukal ostrý vítr a odnesl pilotovo zkřehlé tělo na pobřežní skaliska. Ovšem při přistání s ním smýkl tak, že si těžce poranil obě nohy. Našli ho místní obyvatelé „kelpersové“, kteří ho předali na základnu BAM Barbón.

Jeho velitel Capt. García-Cuerva  svému osudu neunikl. Těsně po tom, co se Mirage ponořila do mraků Sidewinder explodoval. Letoun byl zasažen stovkami malých i velkých střepin. Palivové nádržy byly děravé jak řešeto a proudem z nich crčel petrolej. Poškozená elektroinstalace co chvíli zkratovala. Jednotlivé systémy vypovídaly. Mezi nimi patrně i identifikační odpovídač IFF (Identification Friend or Foe).

Přesto se Capt. García-Cuerva pokusil dotáhnout letoun na BAM Malvinas, vzdálené asi 5 minut letu, s úmyslem přistát na břicho. Navázal spojení s řídícím letového provozu. Ten jeho nápad nepokládal za šťastný a nouzové přistání zakázal. Nařídil pilotovi navést letoun nad neobydlenou oblast a katapultovat se.

Pozemní obrana letiště byla informovaná o tom, že se blíží vlastní letoun, ale od rána si užila svoje při leteckém i námořním bombardování, takže obsluhy měly „nervy na pochodu“. Střelci v kokpitech PL kanonů s napětím sledovali blížící se letoun.

Capt. García-Cuerva musel před přistáním nouzově odhodit podvěšenou výzbroj (pozn.v takovém případě se odhazuje zajištěná). Udělat to v blízkosti letiště byla fatální chyba.

V okamžiku, kdy od Mirage odpadly inertní střely Matra Magic, byli střelci PL baterií přesvědčeni, že jsou obětí dalšího bombardovacího náletu a reflexivně dupli na pedál odpalu.

Přehradná palba Oerlikonů na pomalu se ploužící Mirage byla vražedně přesná. Tříštivo-trhavé a průbojné projektily rvaly potah již tak dost zuboženého stroje…

Poslední slova, která slyšelo šokované osazenstvo řídící věže z rádia, byla „Jira de Dios! Estuve acierto!“ (Do pekla! Jsem zasažen!).

Těsně potom zasáhla Mirage protiletadlová řízená střela Roland, odpálená ze země a proměnila ji v ohnivou kouli. Vrak letounu dopadl do moře jižně od ostrova Freycinet a v kabině pohřbil i svého pilota.

Tte. Perona měl více štěstí. Letounem C-130 byl přapraven na mateřskou základnu a zbytek války ztrávil v nemocnici při léčení svých zranění.

F/Lt. Bartonovi byl přiznán sestřel. První sestřel Sea Harrieru a první sestřel pilota RAF po 29 letech. Lt. Thomas se musel spokojit s pravděpodobným sestřelem. O osudu Capt. García-Cuervy se dozvěděl až po skončení války.

Fotografie: US DoD, UK MoD, BAe, FAA Museum, J. N. Padin, archiv

Kresby: autor

Zdroje
Salvador Mafé Huertas: Mirage combat log, Schiffer, ISBN 0764301683
Jorge Nunez Padín: MirageIIICJ a Mirage IIEA, FFA007
Roger Chesneau,Ray Rimmel: Sea Harrier, Aeroguide 003, ISBN 0946958025
Sea Harrier in detail and scale
Roy Braybrook: Sea Harrier, Osprey, ISBN 0850455618
Krysztof Kubiak: Falklandy, Altair
Christopher Chant: Air war in the Falklands, Osprey ISBN18417629338
Roy Braybrook: Battle for Falklands part 3, Air Forces, ISBN 0850454093


Sea Harrier FRS.1
Sériové číslo XZ453
Na tomto FRS.1 Sea Harrier s trupovým číslem 008, operujícím z paluby HMS Invincible, sestřelil 1.5.1982 v 1915 ZULU, stážista RAF u Royal NAVY F/Lt. Paul Barton řízenou střelou AIM-9L Sidewinder argertinskou Mirage IIIEA pilotovanou Tte Carlosem Peronou. Tím po 29 letech znovu otevřel skóre pilotů RAF.


Dassault Mirage IIIEA
Taktické číslo I-015
Na tomto letounu Dassault Mirage IIIEA patřícím do sestavy VIII. Brigada Aerea byl při Top Cover skupiny útočných Canberr a Skyhawků, dne 1.5.1982, v 1915 ZULU Sea Harrierem FRS.1 pilotovaným F/Lt. Paulem Bartonem sestřelen argentinský pilot Tte. Carlos Perona. Tte. Perona se katapultoval a dopadl na pobřeží zátoky Elefante.

Autor : Ing. Radek ˝ICE˝ Panchartek / ICE 🕔14.09.2007 📕44.996

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře