Pracovní nasazení českých železničářů v Německu 1938 - 1945

Autor : Pavla Kuntová 🕔13.06.2007 📕6.425

Tento příspěvek byl otištěn ve sborníku semináře Museli pracovat pro Říši. Nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva v letech 2. světové války. Státní úsřední archiv v Praze, Praha 2004, s. 75-81

Už před začátkem války (a v průběhu ní ještě víc) se Německo potýkalo s velkým nedostatkem pracovních sil. To bylo způsobeno mimo jiné tím, že mnoho lidí spotřeboval samotný nacistický režim - policie, armáda, gestapo atd. Koncem roku 1938 chyběl Říši odhadem jeden milion lidí, z toho 75% v průmyslu a 25% v zemědělství.1

V Čechách byla tou dobou situace jiná. Po vzniku slovenské autonomie, resp. po odtržení Slovenského státu musela většina zaměstnanců české národnosti opustit svá místa. Přitom se jednalo často o osoby, které už po roce 1918 nuceně odešly z Rakouska, kde jako Češi přišli o zaměstnání. Mnoho Čechů a Moravanů muselo opustit také zabrané příhraniční oblasti tzv. Sudet, Ostravska a Těšínska.

Potřeba železničních zaměstnanců byla ministerstvem dopravy odhadnuta na 76 692 osoby, nicméně aktuální počet pomocných a definitivních zaměstnanců byl k 31.1.1939 celkem 82400 osob.2 Tento stav se ještě zvýšil přibližně o 2 440 zaměstnanců, kteří se vrátili v té době ze Slovenska. Přebývalo tedy 8150 lidí a počítalo se s tím, že se toto číslo ještě zvýší. Ministerstvo dopravy proto nařídilo používat na práci celoroční, v době největšího přebytku personálu, zaměstnance definitivní a pomocné, na práci sezónní definitivní a pomocné, kteří přebývají (ty podle potřeby doplnit dělníky na výpomoc). Dělníkům, které nemohly dráhy zaměstnat, měla být dána neprodleně čtyřnedělní výpověď s doporučením, aby se přihlásili o práci u Německé říšské dráhy (Deutsche Reichsbahn, DRB). Hned při výpovědi byl každý dělník zpraven o těchto pracovních podmínkách u DRB:3

Dělníci budou zaměstnáváni ve službě stavební a udržovací dle pracovních podmínek DRB. Nebudou jednotlivě přidělováni služebnám, zůstanou ve skupinách. Mzda za pracovní den činí při devítihodinové pracovní době podle poměrů v jednotlivých místech 4,90 – 7,50 RM (kurz 1 RM = 10 K). Dělníkům mladším 21 let se mzda krátí: po dosažení 20. let 90%, 19. let 80% plné mzdy. K tomu se počítal u většiny prací úkolový příplatek (až 1/3 plné mzdy podle výkonnosti) a odlučné od rodiny 1 – 1,50 RM denně. Dělníci s nezaopatřenými dětmi dostávali zvláštní přídavky na děti. Ze mzdy, vyplácené týdně vždy v pátek, se srážela daň a sociální příspěvky (asi 12% mzdy).

Pracovalo se 6 dní v týdnu po 9 hodinách. Hodiny přesčas se platily zvlášť. Společné ubytování v noclehárnách nebo obytných vlacích bylo většinou bezplatné. Jednou za dva až tři měsíce měl pracovník nárok na volnou jízdenku k návštěvě rodiny.

Původně měli být všichni dělníci, kteří odjeli na práci do Německa, u DRB od dubna - kdy většina z nich opravdu odjela - do října 1939. Ke dni 10. 5. 1939 opustilo Protektorát kolem 21000 dělníků. Zajímavé je, že ačkoliv předchozí česko-slovenská vláda nabídla Německu 20 - 21000 pracovních sil, německé úřady požadovaly nyní už 40000 lidí.4 Část zaměstnanců se zřejmě vrátila už v říjnu 1939, část během roku 1940, jiní i nadále zůstávali v Německu, hlavně pokud měli německou národnost.

Do Čech se ještě ve čtyřicátém roce vraceli zaměstnanci, kteří opouštěli Slovensko a Ministerstvo dopravy se opět potýkalo s velkým přebytkem pracovních sil. Ten znamenal mimo jiné i znemožnění zařazování dorostu do pracovního procesu a také zasloužený pracovní postup kmenového personálu.

To vedlo nevyhnutelně k dalšímu propouštění.5 V té době už začala německá strana vyvíjet silnější nátlak jak na ministerstvo, tak i na pracovní úřady. Kdokoliv, kdo byl nyní propuštěn ze služeb protektorátních Českomoravských drah (ČMD), musel se povinně hlásit u pracovních úřadů, kde mu byla hned nabídnuta služba u DRB. Pokud někdo z propuštěných železničářů odmítl "dobrovolně" odjet do Německa, byl vyloučen z podpor v nezaměstnanosti (vypláceny dle vládního nařízení č. 101/1940 Sb.) a obdržel upozornění na další následky odmítnutí práce v Říši: vyloučení z možnosti zaměstnání u ČMD a ztráty případných zaopatřovacích nároků.6

Podmínky zaměstnání u DRB se ani nyní příliš nelišily od výše uvedeného, snad jen v tom, že Německo nabízelo 5,30 – 8,10 K denně. Lišilo se i ubytování. Dělníci měli mít k dispozici podle letáků "byty v bezvadném stavu, v obytných domovech a táborech." Stravování - oběd a večeře - bylo společné.7

Německo se ovšem už neomezovalo ve výběru dělníků a "projevilo ochotu přechodně zaměstnat ve svých službách a platit" už i dělníky kovoobráběcích profesí včetně řemeslníků.8 Na ně se vztahovaly podobné podmínky, byla jim však nabídnuta mzda 7 – 9,80 K a za každou hodinu přesčas 25% příplatek.9

Ministerstvo dopravy bylo postupně zavaleno dalšími a dalšími požadavky z Německa, samo pak bombardovalo žádostmi jednotlivá ředitelství drah, která však neměla neomezené množství lidí. Německá říšská dráha slibovala v prosinci 1941 hodinovou mzdu 5,50 – 8,50 K denně, jenže již téměř zbytečně.10

Ministerstvo dopravy v Praze navštívil 10. 2. 1942 ministerský rada Fromm z ministerstva berlínského a předložil naléhavé požadavky DRB k vyslání personálu ČMD k přechodnému služebnímu výkonu.11 O těchto požadavcích jednali přednosta I. odboru ministerstva dopravy a zástupce úřadu říšského protektora a to dokonce dvakrát. V konečném znění návrhu dohody schváleném nakonec říšským protektorem stálo kromě jiného i to, že Protektorátní dráhy Čech a Moravy vyšlou ke služebnám DRB 11000 zaměstnanců (1000 definitivních a 10000 pomocných dělníků a dělníků na výpomoc). Následovaly požadavky jednotlivých profesí a požadavky znalostí zaměstnanců. Jednalo se o všechna zaměstnání, která se ve vlastním provozu ČMD vyskytovala. Z nejvíce kvalifikovaných to měly být úředníci-projektanti sdělovacích a zabezpečovacích zařízení.

Ministerstvo celou akci koordinovalo, ale vlastní zaměstnance vybírala ředitelství drah, resp. pověření úředníci personálních skupin. Byly pořízeny tzv. určovací seznamy, obsahující osobní údaje zaměstnanců, kvalifikaci, údaj o znalosti němčiny a služebnu. Tyto seznamy měla ředitelství zaslat nejpozději do 5. 3. 1942 ministerstvu. Neměly být zařazováni:

    * zaměstnanci německé státní příslušnosti
    * dělníci na výpomoc se středoškolským vzděláním
    * členové OSOŽ (Ozbrojená stráž ochrany železnic)
    * řidiči motorových vozů konající službu strojních topičů
    * zaměstnanci, kteří byli t.č. v zácviku pro službu strojvůdcovskou nebo byli určeni pro strojvůdcovskou zálohu

Protektorátním drahám vysoký počet nasazených působil problémy. Dřívější přebytek zaměstnanců se změnil na nedostatek. Byla přijata opatření v oblasti organizace práce (rozsáhlé zavádění úkolového systému, přesčasy, prodloužení pracovní doby). Novinkou bylo přijímání žen, které pracovní úřady pro změnu pracovně nasazovaly u protektorátních ČMD. Díky nedostatku zaměstnanců ve službě stavebně-udržovací měly být odloženy "válečně nedůležité" obnovy a investice.12

Určení zaměstnanci byli transporty odesíláni do Německa, k dojednaným služebnám. První takový transport odjel z Plzně 25.3.1942 se směrováním Mnichov, Norimberk, Ingolstadt. Do července 1943 odjelo do Německa celkem 63 transportů s 12 180 lidmi. Nastoupení služby u DRB bylo přísně sledováno, stejně jako důvody, které vedly k jejímu nenastoupení. V mnoha případech docházelo i ke stíhání policií a Gestapem.

Návrat nasazených z Německa probíhal v roce 1944/1945 již neorganizovaně a nebyl ministerstvem dopravy či ředitelstvími nijak sledován. Mnohdy šlo o útěky z rozbombardovaných měst, podobně jako u nasazených v jiných oblastech hospodářství. Většina nasazených se dostala zpátky do Čech a na Moravu, ale část železničářů se již domů nevrátila nikdy.

Přehled transportů železničářů do Německa 1942-1943

1942, 18 transportů, 9246 osob :

Transport

Datum

Osob

Ze stanice

Do stanic

01/1942 25.3. 702 Plzeň hl.n. München, Nürnberg, Ingolstadt
02/1942 26.3. 156 Plzeň hl.n. Regensburg
03/1942  26.3. 794 Praha Hybernské nádraží (dnes Masarykovo) Berlin
04/1942      27.3. 717 Plzeň hl.n. Crailsheim, Karlsruhe
05/1942 29.3. 700 Praha Hybernské nádraží Linz, Summerau
06/1942 30.3. 729 Praha Hybernské nádraží Kassel
07/1942 31.3. 346 České Budějovice Dresden
08/1942 31.3. 527 Praha hl.n. Mainz, Frankfurt a.M.
09/1942 1.4. 559  Hradec Králové Breslau (Wroclaw)
10/1942 7.4. 607 Olomouc hl.n. Leipzig
11/1942 8.4. 524 Hradec Králové Frankfurt a.O., Osterode
12/1942 9.4. 113 Brno hl.n. Gmünd (České Velenice)
13/1942 9.4. 100 Brno hl.n. Leoben
14/1942 9.4. 872 Brno hl.n. Stettin (Stetin), Neu Strelitz, Schwerin
15/1942 10.4. 70 Moravská Ostrava Heydebreck (Kedzierzyn)
16/1942 13.4. 717 Brno hl.n. Augsburg, Nürnberg
17/1942 14.4. 406 Olomouc hl.n. Weissenfels
18/1942 16.4. 607 Brno hl.n. Hannover

1943, 45 transportů, 2934 osob :

Transport

Datum

Osob

Ze stanice

Do stanic

01/1943 20.1. 700 Praha Hybernské nádraží Schwerin, Stettin (Stetin), Berlin
02/1943 22.1. 200 Hradec Králové Dresden
03/1943 25.1. 700 Praha Hybernské nádraží Hannover, Halle
04/1943 30.1. 400 Plzeň hl.n. Kassel, Frankfurt a.M., Karlsruhe
05/1943 5.4. 20 Brno hl.n. Schwerin
06/1943 6.4. 15 Olomouc hl.n. Stettin (Stetin)
07/1943 13.4. 10 Plzeň hl.n. Schwerin
08/1943 14.4. 23 Praha Hybernské nádraží Berlin
09/1943 22.4. 24 Praha hl.n. Stettin (Stetin)
10/1943 21.4. 32 Plzeň hl.n. Stuttgart
11/1943 27.4. 22 Olomouc hl.n. Berlin
12/1943 28.4. 31 Olomouc hl.n. Erfurt
13/1943 29.4. 21 Olomouc hl.n. Stettin (Stetin)
14/1943 30.4. 20 Praha hl.n. Schwerin
15/1943 6.5. 23 Plzeň hl.n. Stuttgart
16/1943 6.-7.5. 18 Praha hl.n. Stettin (Stetin)
17/1943 7.5. 14 Brno hl.n. Erfurt
18/1943 11.5. 27 Praha hl.n. Berlin
19/1943 7.6. 25 Plzeň hl.n. Regensburg
20/1943 8.6. 30 Praha hl.n. Berlin
21/1943 7.6. 20 Přerov Breslau (Wroclaw)
22/1943 9.6. 35 Praha hl.n. Stettin (Stetin)
23/1943 8.6. 20 Praha hl.n. Nürnberg
24/1943 9.6. 15 Brno hl.n. Frankfurt a.O.
25/1943 9.6. 20 Plzeň hl.n. München
26/1943 9.6. 35 Hradec Králové Leipzig
27/1943 10.6. 40 Brno hl.n. Hannover
28/1943 10.6. 20 Praha hl.n. Linz
29/1943 11.6. 20 Praha hl.n. Stuttgart
30/1943 16.6. 20 Brno hl.n. Erfurt
31/1943 17.6. 35 Brno hl.n. Stettin (Stetin)
32/1943 22.6. 30 Praha hl.n. Kassel
33/1943 22.6. 10 Brno hl.n. Schwerin
34/1943 23.6. 30 Olomouc hl.n. Stettin (Stetin)
35/1943 29.6. 13 Praha hl.n. Schwerin, Berlin
36/1943 30.6. 27 Praha hl.n. Stettin (Stetin)
37/1943 1.7. 20 Praha hl.n. Stettin (Stetin)
38/1943 2.7. 37 Praha hl.n. Erfurt
39/1943 6.7. 21 Praha hl.n. Kassel
40/1943 7.7. 21 Praha hl.n. Erfurt
41/1943 8.7. 15 Brno hl.n. Kassel
42/1943 19.7. 15 Přerov Stuttgart
43/1943 20.7. 30 Praha hl.n. Augsburg
44/1943 21.7. 20 Praha hl.n. Münster
45/1943 22.7. 10 Brno hl.n. Frankfurt a.M.

Článek je též zveřejněn na http://archiv.kvalitne.cz/

Poznámky a zdroje :
1
Bubeníčková, Růžena - Kubátová, Ludmila - Malá, Irena: Tábory utrpení a smrti. Praha, Svoboda 1969, s. 55 - 56
2 Státní ústřední archiv v Praze (dále jen SÚA), fond Ministerstvo železnic (dále jen MŽ), čj. D 18940/39, karton 3130
3 Věstník Ministerstva dopravy č. 17 (1939) z 1.4.1939
4 SÚA, fond MŽ, č.j. D 41869/39, karton 3133, z dopisu ministra sociální péče zmocněnci říšského ministerstva práce při Úřadu říšského protektora dr. Wilhelmovi.
5 Tamtéž, čj. D 62431-I/1-40, karton 3627, výnos z 22.12.1940
6 Tamtéž, čj. D 7911/41 z 6.2.1941, karton 3627, pokyny ministerstva sociální péče úřadům práce
7 Tamtéž, čj. D 62431/40, karton 3627, "Informace o pracovních podmínkách, za nichž mohou být čeští dělníci zaměstnáni ve Staré Říši u Německé říšské dráhy."
8 Tamtéž, čj. D 63719/41 z 24.11.1941, karton 3656,
9 vložené informace tamtéž
10 Tamtéž, čj. D 68614/41, karton 3861
11 Tamtéž, čj. D 11907/42, karton 3860
12 Tamtéž, čj. D 11907/42, karton 3860, zpráva pro ministra dopravy

Autor : Pavla Kuntová 🕔13.06.2007 📕6.425

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře