Protiraketová obrana USA - NMD (2) - Současná struktura

Autor : Nechvátal Jan / FiBe 🕔01.04.2007 📕18.500

Současná struktura

Vyvinout a sjednotit systém protiraketové obrany (MD a BMDS) schopný poskytnout vrstvenou obranu pro vlast a rozmístěné ozbrojené síly, přátelské a spojenecké, před balistickými střelami všech rozsahů a ve všech fázích letu, to je úkol agentury MDA.

Historie agentury MDA (Missile Defense Agency; Protiraketová agentura) není nikterak dlouhá. Tato agentura vznikla v roce 2002, kdy byla zřízena na podnět prezidenta George W. Bushe a ministra obrany USA, jímž byl Donald Henry Rumsfeld. Nahradila stávající organizaci BMDO (Ballitic Missile Defense Organization), která vznikla v roce 1994 a která sama byla následovníkem SDIO (Strategic Defense Initiative Organization), kterou založil prezident Reagan již v roce 1984 jako součást „Hvězdných válek“ – Programu strategické obranné iniciativy (SDI). MDA sloučila všechny prvky programů MD (Missile Defence) a BMDS (Ballistic Missile Defense System).

Historie agentur protiraketové obrany

Agentura MDA podléhá vládě Spojených států, resortu obrany. Je zodpovědná za vývoj a vícevrstvou ochranu USA před balistickými střelami. Balistické rakety/střely létají po balistické křivce, kterou lze díky dnešním technologiím snadno vypočíst (tedy v případě, že se nejedná o střely schopné samostatně manévrovat). Rakety/střely lze tedy ničit v jejich čtyřech fázích:

- neodpálené (tudíž na zemi situované)

- ve vzletové fázi (rakety/střely odstartovaly, nabírají na rychlosti a výšce; počátek balistické křivky)

- na vrcholu balistické křivky (rakety/střely letí ve velmi vysoké výšce, v případě ICBM mimo atmosféru)

- v sestupné fázi (rakety/střely začínají sestupovat, je to jejich poslední a závěrečná pouť po balistické křivce, velmi vysoká návratová rychlost).

Avšak neodpálené rakety nepatří mezi cíle, kterými by se agentura MDA zabývala. Ta má na starosti pouze cíle, které jsou již ve vzduchu. Tedy ve vzletové (Boost Defense Segment – BDS), střední (Midcourse Defense Segment – MDS) a sestupné fázi (Terminal Defense Segment – TDS).

Fáze letu

Celý systém PRO Spojených států by měl být schopen zachytit a zničit každou raketu, v libovolné fázi letu, na kterémkoli místě na zemi. To by celý systém nemohl zvládnout bez rozsáhlé sítě pozemních, námořních, vzdušných a vesmírných senzorů, které zabezpečují včasné varování a odhalení blížících se nebezpečí. Ty, kromě včasné výstrahy, dále rozpoznávají, sledují a navádějí systémy protiopatření sloužící k zneškodnění (destrukci) raket/střel.

Senzorů pro včasnou detekci a navádění je několik. Ne všechny však spadají pod přímou kompetenci MDA. Existují i takové, které patří pod různé složky amerických ozbrojených sil, a to především pod americké letectvo (U.S. Air Force – USAF), a které úzce spolupracují s agenturou MDA.

Fyzickou likvidaci cílů mají zabezpečit různé stupně protiopatření, které jsou součástí systému PRO. Těmi cíli jsou balistické střely či rakety, ať již krátkého, středního, dlouhého nebo mezikontinentálního doletu (taktického, operačně–taktického, strategického určení), v různých stupních letu. Proto vícevrstvá ochrana.

Součástí tohoto uceleného kompletu je samozřejmě i nutná přítomnost pozemních vyhodnocovacích a velících středisek, jež všechny tyto aktivity koordinují a řídí (Battle Management / Command, Control, Communications, Computers, Intelligence – BM/C4I).

Úkol MDA je vyvinout, odzkoušet a připravit k rozmístění protiraketový obranný systém (Missile Defense System – MDS). Užitím doplňujících se sběrných, pozemních, námořních, vzdušných a vesmírných senzorů a bojového řízení, velení a ovládání systémů, plánované střely obranného systému budou schopny zajistit všechny třídy a akční rádius všech balistických střel vyhodnocených jako hrozba. Naše programová strategie je vyvinout, pečlivě otestovat a průběžně vyhodnocovat produkci, rozmístění a akceschopné alternativy pro systém protiraketové obrany (BMDS). Protiraketový obranný systém (MDS) námi vyvíjený a testovaný je primárně založen na technologii zničení přímým zásahem („hit-to-kill“). Je popisován jako zásah kulky kulkou – způsobilost je úspěšně prezentována test po testu.

Princip systému protiraketové obrany

PRO USA je komplexní systém, jenž má zajistit Spojeným státům americkým a jejich blízkým spojencům náležitou ochranu před znepřátelenými státy a jejich zbraněmi – balistickými střelami.

Celý systém začíná plně reagovat v okamžiku odstartování balistické střely, kdy zachycují její tepelnou stopu satelity DSP, SBIRS a STSS. Informace o střele (souřadnice místa odpálení, rychlost střely, teplota výstupních plynů) je v reálném čase předána velícímu středisku, které okamžitě po vyhodnocení hrozby aktivuje systémy protiopatření. Kromě těchto satelitů může být střela také zjištěna za pomocí radarů včasné výstrahy (EWR, UEWR, BMEWS), musí se však nacházet v dosahu těchto radarů. Ty však byly vystavěny především z ohledem na nebezpečí pocházející z bývalého Sovětského Svazu a z Číny, proto je většina situována na území USA a směrována hlavně na území bývalé SSSR, ale i do Tichého a Atlantského oceánu.

První stupeň protiopatření je letounový laser (Y)AL–1A společně s antiraketami KEI (Kinetic Energy Interceptor). V případě (Y)AL–1A se jedná o konverzi civilního letounu vybaveného vysokovýkonným laserem. Ten má za úkol propálit plášť střely a následně zapálit pohonné hmoty střely, které povedou k detonaci. Antirakety KEI budou umístěny na mobilní odpalovacím zařízení a budou situovány v blízkosti oblastí s předpokládaným umístěným nepřátelských balistických střel/raket. Systém se střelami KEI bude zaveden v blízké budoucnosti (testování systému v letech 2010-2011). To se děje v postartovní, vzletové fázi, kdy balistická střela nabírá na rychlosti a stoupá.

V případě neschopnosti nebo nemožnosti jeho použití je spuštěna druhá fáze. Ta začíná, jakmile se střely dostanou do střední fáze letu. Jakmile se dostanou střely do oblasti, již sledují radiolokátory včasné výstrahy (EWR, UEWR, BMEWS), jsou přesně určeny velikosti, typ a původ střel, a zahájí se jejich sledování. V tuto chvíli jsou předávány informace radarům XBR, SBX nebo FBX–T, které ve chvíli, kdy vstoupí do jejich sektoru působnosti, navádějí antirakety GBI na cíle, které se pohybují mimo atmosféru – jedná se o systém GMD (Ground-based Midcourse Defense). V případě, že se balistické střely pohybují ve velmi vysoké výšce, avšak v atmosféře, je možné na ně navést antirakety z lodí amerického námořnictva (U.S. Navy) Standard SM–3 (derivace používané SM–2ER), a to pomocí radaru AN/SPY–1 systému protivzdušné obrany AEGIS. Ve vývoji se také nachází systém MKV (Multiple Kill Vehicle), který bude fungovat podobně jako systém GMD, resp. program GBI. Jeho úkolem bude taktéž ničit nepřátelské ICBM, avšak bude se odlišovat taktikou zničení nepřátelských hlavic.

Třetím a posledním stupněm protiraketové obrany jsou systémy ARROW, MEADS, PATRIOT (v konfiguraci PAC–3) a THAAD. Ve Spojených státech to budou právě systémy PATRIOT (v konfiguraci PAC–3) a THAAD, které budou poslední obrannou hradbou proti útočícím balistickým střelám. Tyto systémy umožňují postřelovat střely letící v sestupné fázi letu. To je velmi problematické, protože mnohdy z balistické střely (záleží na typu střely) zbývá jen pouhý návratový modul(1 nebo více hlavic, klamné hlavice), který se pohybují velmi vysokou rychlostí (Ma 8). Jedná se o zbraně poslední instance. Jejich nevýhodou je, že v případě systémů s kratším dosahem, cíl útočící balistické střely (městská destinace, vojenská základna) se nachází mezi baterií s antiraketami (umístěné na mobilních prostředcích) a útočící balistickou střelou. Z toho vyplývá, že v případě, kdy antiraketa zničí svůj cíl dopadají úlomky, zbytky antirakety a hlavice střely na území cílové destinace anebo do její blízkosti (a v případě jaderné hlavice hrozí radioaktivní zamoření).

Princip protiraketové obrany U.S.A.

Ve 3. díle si podrobeně rozebereme jednotlivé systémy a subsystémy protiraketové obrany USA.

Informace byly (jsou) čerpány z internetových stránek:
http://www.mda.mil
http://www.spacewar.com/
http://www.missiledefenseadvocacy.org/
http://www.fas.org/
http://www.globalsecurity.org/
http://www.wikipedia.org/
http://www.arms.ru/
http://www.wikipedia.org/
http://www.paineless.id.au/
http://www.wonderland.org.nz/
http://www.referenceencyclopedia.com/
http://www.atmonline.cz/
magazín ATM (Armádní Technický Magazín)
Autor : Nechvátal Jan / FiBe 🕔01.04.2007 📕18.500

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře