Řád železné koruny

Orden der Eisernen Krone
     
Název:
Name:
Řád železné koruny Order of Iron Crown
Název v originále:
Original Name:
Orden der Eisernen Krone
Datum vzniku:
Date of Establishment:
01.01.1816
Datum zániku:
Date of Termination:
DD.MM.1918
Struktura:
Structure:
1.třída - řetěz
- velkokříž
2.třída - komandér
3.třída - rytíř


Pozn.:
Dne 12.2.1860 byla zavedena pro všechny třídy válečná dekorace a v roce 1917 zkřížené meče na stuhy nebo odznaky.
1st Class - Chain
- Grandcross
2nd Class - Commander
3rd Class - Knight


Remark:
War decoration for all classes was established on 12.2.1860. Crossed swords can be added to ribbons or badges since 1917.
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Procházka, Roman von: Österreichisches Ordenshandbuch, München 1974
URL : https://www.valka.cz/Rad-zelezne-koruny-t82476#407694 Verze : 0
     
Název:
Name:
Řád železné koruny 1. třídy - řetěz Order of Iron Crown 1st Class - Chain
Název v originále:
Original Name:
Orden der Eisernen Krone Collane
Datum vzniku:
Date of Establishment:
01.01.1816
Datum zániku:
Date of Termination:
DD.MM.1918
Komponenty:
Components:
- -
Klenot:
Badge:
- -
Klenot foto avers:
Badge Photo Obverse:
Klenot foto revers:
Badge Photo Reverse:
Hvězda:
Star:
- -
Hvězda foto avers:
Star Photo Obverse:
Hvězda foto revers:
Star Photo Reverse:
Stužka:
Ribbon Bar:
- -
Fotografie:
Photograph:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Procházka, Roman von: Österreichisches Ordenshandbuch, München 1974
URL : https://www.valka.cz/Rad-zelezne-koruny-t82476#412059 Verze : 0
     
Název:
Name:
Řád železné koruny 1. třídy - velkokříž Order of Iron Crown 1st Class - Grandcross
Název v originále:
Original Name:
Orden der Eisernen Krone I. Klasse - Großkreuz
Datum vzniku:
Date of Establishment:
01.01.1816
Datum zániku:
Date of Termination:
DD.MM.1918
Komponenty:
Components:
- -
Klenot:
Badge:
- -
Klenot foto avers:
Badge Photo Obverse:
Klenot foto revers:
Badge Photo Reverse:
Hvězda:
Star:
- -
Hvězda foto avers:
Star Photo Obverse:
Hvězda foto revers:
Star Photo Reverse:
Stužka:
Ribbon Bar:
- -
Fotografie:
Photograph:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Procházka, Roman von: Österreichisches Ordenshandbuch, München 1974
URL : https://www.valka.cz/Rad-zelezne-koruny-t82476#412060 Verze : 0
     
Název:
Name:
Řád železné koruny 2. třída Order of Iron Crown 2nd Class
Název v originále:
Original Name:
Orden der Eisernen Krone II. Kl.
Datum vzniku:
Date of Establishment:
01.01.1816
Datum zániku:
Date of Termination:
DD.MM.1918
Komponenty:
Components:
- -
Klenot:
Badge:
- -
Klenot foto avers:
Badge Photo Obverse:
Klenot foto revers:
Badge Photo Reverse:
Hvězda:
Star:
- -
Hvězda foto avers:
Star Photo Obverse:
-
Hvězda foto revers:
Star Photo Reverse:
Stužka:
Ribbon Bar:
- -
Fotografie:
Photograph:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
viz výše
URL : https://www.valka.cz/Rad-zelezne-koruny-t82476#407697 Verze : 0
     
Název:
Name:
Řád železné koruny 3. třída Order of Iron Crown 3rd Class
Název v originále:
Original Name:
Orden der Eisernen Krone III. Kl.
Datum vzniku:
Date of Establishment:
01.01.1816
Datum zániku:
Date of Termination:
DD.MM.1918
Komponenty:
Components:
- -
Klenot:
Badge:
provedení s meči a válečnou dekorací Variety with swords and war decoration.
Klenot foto avers:
Badge Photo Obverse:
Klenot foto revers:
Badge Photo Reverse:
Hvězda:
Star:
- -
Hvězda foto avers:
Star Photo Obverse:
-
Hvězda foto revers:
Star Photo Reverse:
Stužka:
Ribbon Bar:
- -
Fotografie:
Photograph:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
viz výše
URL : https://www.valka.cz/Rad-zelezne-koruny-t82476#407698 Verze : 0
Významní – známí členové řádu


Hrabě Saurau (guvernér Lombardie), generál Rudolf Králíček, Conrad von Hötzendorf, Alois Pražák (politik), František Ladislav Rieger, František Palacký, Karel Kořistka (geograf), Emil Holub, Antonín Frič, Antonín Dvořák, Vojtěch Hynais, František Ženíšek, František Křižík, Emil Kolben a další.
URL : https://www.valka.cz/Rad-zelezne-koruny-t82476#199223 Verze : 0
Ukázka vyobrazení ze stanov řádu.
URL : https://www.valka.cz/Rad-zelezne-koruny-t82476#199225 Verze : 0
Detail vyobrazení ze stanov řádu.
URL : https://www.valka.cz/Rad-zelezne-koruny-t82476#199226 Verze : 0
Stanovy rádu železnej koruny z roku 1884. Stanovy sú dvojjazyčné - po nemecky a taliansky. 34 textových strán + 7 grafických tabulí...


zdroj: www.sammlerecke.at
URL : https://www.valka.cz/Rad-zelezne-koruny-t82476#234755 Verze : 0
Rakouský císařský řád Železné koruny
Österreichisch-Kaiserlicher Orden der Eisen Krone
Ordre de la Couronne de Fer
Ordine della Corona di Fiero
Stejnojmenný řád po své korunovaci na italského krále,dne 5.června 1805,založil již císař Napoleon I. Řád odvozuje své jméno od starobylé koruny longobardských králů. Tuto korunu si totiž 20.května 1805 vložil sám Napoleon I. na hlavu se slovy:
Dieu me l´a donnée,gare á gui y touchera (Bůh mi ji dal,běda tomu,kdo se ji dotkne.
Stalo se tak ve starobylé katedrále v Monze. Napoleon si uzurpoval práva longobardského krále a tedy i krále celé Itálie pro svoji osobu bez ohledu na přání Italské šlechty.
Řád byl určen jako nejvyšší odměna za služby prokázané Italskému králi(Napoleonovi I.) a to jak na poli bitevním tak i ve státní správě a za zásluhy o kulturu a vědu a umění.
Klenot řádu je tvořen stylizovanou korunou .Kolem této koruny je obtočená páska,která nese řádové heslo. Toto heslo je pro francouzské rytíře :
DIEU ME L´A DONNÉE,GARE Á QUI Y TOUCHERA
Heslo v italštině pro rytíře Italského království pocházející z řad vysoké Italské šlechty zní:
DIO ME L´HA DATA,QUAI A CHI LA TOCCHERA
Popis řádu (viz obrázek)
Z královské koruny vybíhá či vyrůstá šest štíhlých hrotů,které jsou modře emailované.Na přední straně je zlatý medailon s portrétem císaře Napoleona I. Celek je potom převýšen francouzským císařským orlem.Stuha řádu byla předepsána oranžová se zeleným okrajem.
Statutem bylo nařízeno,že řád je určen pro 620 vznešených členů,rytířů či hodnostářů království.Rozdělení do řádových tříd bylo následující:
20 nositelů velkokříže (Dignitaires, neboli nejvyšších hodnostářů)
100 komanderů
500 rytířů
ale z tohoto počtu bylo vyhrazeno pro francouzské důstojníky a politiky:
5 velkokřížů
50 komanderů
200 rytířů
Nařízením,které bylo zakotveno ve statutu řádu bylo zároveň stanoveno,že získat vyšší stupeň lze jen postupně. (Velkokřižníci byli vybíráni z řad komanderů a ti z rytířů¨)
Již brzy po svém založení a prvním udělování řádu se ukázalo,že stanovený „numerus clausus“ je příliš nízký a nevyhovuje potřebě odměnit zasloužilé občany a vojáky, rozšířil Napoleon I. svým dekretem ze dne 19.prosince 1807 počet rytířů řádu o :
15 velkokřížů
50 komanderů
300 rytířů
Co je však důležité, bylo nařízeno,že kromě klenotu zavěšeného na velkostuze se k řádu připojuje hvězda,nošená na levé straně prsou. Hvězda byla šestihrotá,uprostřed byl umístěn medailon s podobiznou císaře Napoleona .Medailon je dále obklopený třemi císařskými orly a třemi stylizovanými korunami,které jsou lemovány řádovým heslem v italštině, nebo francouzštině.
Udělení řádu bylo významnou společenskou událostí s kterým se mohli seznámit lidé ve Francii,kde se každé udělení zveřejňovalo v Moniteuru a v Itálii
v úředním listě.Každý šťastný „rytíř řádu“ obdržel osobní list podepsaný řádovým kancléřem Marescalchiem,který byl zároveň ministr zahraničí Italského království.Tento slavnostně předaný osobní dopis byl zároveň i řádovým dekretem se jménem vyznamenaného a občan či voják se mohl pyšnit titulem „rytíř království“ a k řádu patřila také renta ve výši 300 italských liber.
Pan Jan Županič ve své práci: Rakousko-Uherské záslužné řády a udílení šlechtictví v Podunajské monarchii uvádí:
„Příslušný majestát s erbem,ale tyto osoby obdržely teprve tehdy,když prokázaly roční příjem v minimální výši 3000 liber.Titul mohli zdědit i jejich prvorození synové,pokud jim náležel roční příjem alespoň 2000 liber.“
O mimořádné vzácnosti svědčí i to,že od založení do roku 1814 Napoleon I. udělil či propůjčil celkem 1912 řádů a to ve všech stupních.
Poznámka:
Longobardská Železná koruna se řadí mezi nejstarší a nejvzácnější dochované diadémy světa.Její vznik je přisouzen královně Theodolindě,která byla dcerou bavorského vévody Garibalda I. (553-590) z dynastie Agilolfingů.Tato vznešená paní se po smrti svého prvního manžela ,kterým byl longobardský král Autharia (574-590),provdala za jeho nástupce, Agilulfa (590-615) a pro jeho vznešenou korunovaci v Monze roku 593 nechala vyrobit tuto korunu. Své jméno dostala podle hřebu,kterým byl údajně Ježíš Kristus přibit na kříž..Tuto vzácnou relikvii a památku vlastnil papež svatý Řehoř I.Veliký ( 590-604) v době,kdy působil jako papežský legát(vyslanec) v Konstantipoli. A daroval ji Theodolindě,která tento hřeb nechala vsadit do čelní části nové longobardské koruny. Katolická církev od počátku považovala tuto korunu za velmi vzácnou relikvii a i to byl důvod,že se tato koruna stává symbolem celého království.Po pádu a zániků longobardské říše v roce 774 se nechal touto Železnou korunou za italského krále korunovat Karel Veliký a postupně i další římští panovníci jako králové italští až po Karla V. v roce 1530.
Tuto tradici na radu svých věrných obnovil právě v roce 1805 Napoleon Bonaparte.Opět po pádu Napoleona,když se stává Lombardie součástí Rakouského císařství byl korunován touto korunou jako poslední císař Ferdinand I. v roce 1838.
V současné době je tento unikátní klenot společně s dalšími svatými ostatky chován v tabernáklu oltáře katedrály Sv.Jana Křtitele v Monze.Zde jsou také pohřbeny a umístěny ostatky královny Theodolindy,dále jejího manžela krále Agilulfa i jeho syna krále Adaloalda.Vše je uloženo v nádherném sarkofágu,který nechal v roce 1895 zhotovit italský král Umberto I. ( 1878-1900.)
Literatura:
Vladimír Benda: Dvě století řádu Železné koruny a jeho významní čeští členové. Faleristický časopis SIGNUM Brno,březen 2005:
Ivan Koláčný:Řády a vyznamenání Habsburské monarchie,Praha 2006
Václav Měřička:Orden und Ehrenzeichen Dër Österreichisch-Ungarischen Monarchie.Vídeň 1974
Jan Županič: Rakousko-uherské záslužné řády a udílení šlechtictví v Podunjské monarchii
Rudolf Vogl: Der Österreichischen-Kaiserliche Orden der Eisernen Krone.
Roman Freiherr von Procházka:Österreichisches Ordenshandbuch.München 1979
Jörg C.Steiner: Orden und Ehrenzeichen der Österreichisch-Ungarischen Monarchie, 1992
Alexandr Marko: Auszeichnungen der Österreichisch-Ungarischen Monarchie,Preiskatalog 1998

1
Řád železné koruny - Napoleon si sám vkládá na hlavu korunu

Napoleon si sám vkládá na hlavu korunu
URL : https://www.valka.cz/Rad-zelezne-koruny-t82476#316174 Verze : 1
2
Po Napoleonově vojenské porážce u Lipska v roce 1813, slavném vítězství spojeneckých vojsk na čele s "Českou armádou" a jejím velitelem knížetem Karlem Filipem Schwarzenbergem a následném debaklu Napoleonově u Waterloo v roce 1815, ale i na základě rozhodnutí Vídeňského kongresu se politická situace v Evropě vrací ke svým konzervativním hodnotám. Francie je poražena a velká část Italského království se stává nově vytvořeným Lombardsko-Benátským královstvím, které bylo rozhodnutím kongresu připojeno k Rakousku. Jako datum vzniku tohoto státního celku se uvádí 7. dubna 1815, tedy den, když císař František I. svým podpisem a pečetí potvrdil jeho status. Tento obsahuje celkem patnáct paragrafů, ale nás zajímá ten třetí, který hovoří: "Král se nechá korunovat starodávnou Železnou korunou, jejíž řád přijme mezi císařské domácí řády."
Byl to však až syn císaře, Ferdinand I., který si v roce 1838 nechal na hlavu vložit tuto starodávnou korunu. Císař František I. však dříve, svým rozhodnutím ze dne 16. dubna 1815, zařadil či včlenil řád do erbovních insignii a nařídil, aby byl nový lombardsko-benátský znak ozdoben "všemi Mými" (to jest rakouskými domácími) řády. Tímto důležitým aktem byla legalizována a potvrzená kontinuita řádu Železné koruny a tím bylo dosavadním majitelům dekorace povoleno její nošení. Ale byla zde jedna podmínka - ve Francii mohli rytíři řádu Železné koruny v souladu s výnosem krále Ludvíka XVIII. nosit řád v jeho původní podobě, ale italským poddaným rakouského císaře a to až do vydání Nového řádového statutu bylo povoleno nosit jen řádovou stuhu bez zavěšeného klenotu neb ta obsahovala nemilý portrét uzurpátora Napoleona I.
Statut "nového" řádu byl oficielně vydán dne 1. ledna 1816. Hlavou řádu se stal rakouský císař z titulu krále Lombardsko-benátského. Řádový klenot dostal novou, pozměněnou podobu a také poněkud odlišnou stuhu. Zůstává však rozdělení řádu na:
Rytíř I. třídy
Rytíř II. třídy
Rytíř III. třídy
Majitelé původního napoleonského řádu si svůj řád k tomuto datu museli vyměnit za nový, který ovšem získali bez jakéhokoliv poplatku. Problém však vyvstal v udělení neb napoleonský řád získali i prostí vojáci a poddůstojníci, ale rakouský řád byl určen jako řád výlučný a to jen pro důstojníky. Proto bylo dne 3. února 1816 vydáno rozhodnutí o udělení zvláštní, specifické stříbrné medaili řádu. Medaile byla založena dne 12. února 1817, tedy při příležitosti a výroční narozenin císaře Františka I., a v den, kdy byly v Miláně slavnostně uděleny první "nové" řády Železné koruny. Na přední straně medaile je zobrazen meč hrotem nahoru. Na zadní straně je pak nápis: PRO VIRTUTE MILITARI (Za vojenskou statečnost).
Tato medaile byla dokonce zavěšena na původní napoleonské stuze. Medaile byla udělená jednorázově a nikdy více se již neudělovala, neb nebyl důvod k udílení. Medaile je mimořádně vzácná a již krátce po vlastním udělení se objevuji romantické odražky a v současné době již jen jako novoražby. Získat originál medaile je nemožné, neb jejich počet i uložení ve sbírkách je známo a registrováno. Na obrázku pro lepší představu Vám ukazujeme tuto medaili, která však také není originální původní ražbou.
Literatura:
Je totožná s literaturou uvedenou v úvodní části tohoto pojednání.
Řád železné koruny - Sbírka a archiv Faleristika

Sbírka a archiv Faleristika
Řád železné koruny - Pokořitel Napoleona I.,český šlechtic, kníže Karel Filip Schwarzenberk

Pokořitel Napoleona I.,"český" šlechtic, kníže Karel Filip Schwarzenberk
URL : https://www.valka.cz/Rad-zelezne-koruny-t82476#316279 Verze : 1
Pro rakouské řády Železné koruny a Leopolda platil "numerus clausus", který byl ovšem v porovnání s napoleonským obdobím výrazně nižší:
20 rytířů I. třídy
30 rytířů II. třídy
50 rytířů III. třídy
Samotné řády pak byly udělovány po zaplacení příslušné taxy, která byla odstupňována dle třídy příslušného řádu.
K prvnímu jmenování dochází dne 12. února 1816. Bylo jmenováno:
15 rytířů I. třídy
13 rytířů II. třídy
35 rytířů III. třídy
Mezi prvními nositeli řádu nejvyššího stupně stáli na čestném místě:
- Korunní princ a arcivévoda Ferdinand
- Císařův bratr toskánský velkovévoda Ferdinand III
Řádovým dnem se stává první neděle po 7. dubnu, tedy výročí vyhlášení Lombardsko-Benátska královstvím.
Idea udělování řádu byla v počátcích taková, že řád se bude udělovat především a přednostně vojákům a úředníkům, kteří sloužili císařství v Lombardsku-Benátsku. Po roce 1848 se však od tohoto omezujícího systému upouští a řád se stává celonárodním a velmi oblíbeným řádem, který byl udělován za všeobecné zásluhy (civilní i vojenské). Dekorace vskutku patří mezi nejkrásnější svého druhu. Základem řádu je tak zvaná Železná koruna, na které stojí zlatý orel s žezlem a mečem v pravém a říšským jablkem v levém spáru převýšený korunou a vlajícími pendiliemi. Na hrudi má modrý srdcový a zlatě lemovaný štítek, který na aversu nese zlatou iniciálu zakladatele "F", na reversu pak letopočet 1815. Hvězda řádu byla vždy osmihrotá, briliantující. Ve středu hvězdy se nacházela Železná koruna obklopená řádovým heslem A V I T A ET A U C T A (Zděděné a rozšířené).
Pří zvláště slavnostní příležitosti jako byl například řádový svátek, mohla být I. třída řádu nošená na kolaně, která byla složená ze smaltované Železné koruny, iniciály FP (Franciscus Primus-František I.) a dubovým věncem. Zhruba do poloviny 19. století se na těchto řádových slavnostech používal i řádový oděv (viz obrázek).
Dne 12.ledna 1860 byla u řádu zřízená válečná dekorace za válečné zásluhy. Nejvyšším rozkazem pro armádu a námořnictvo ze dne 13. prosince 1916 rozhodl císař Karel I., že společně s válečnou dekorací lze získat i řád s meči, jež by prokazovali osobní statečnost důstojníka před nepřítelem. V případě III. třídy se meče připínali na stuhu, ale u vyšších stupňů se vkládali mezi klenot a korunu (viz obrázek). Dne 17. února 1918 pak císař rozhodl, že je možné "udělit Můj řád Železné koruny III. a II. třídy jedné a téže osobě také podruhé". Toto opakované udělení se vyjadřovalo u II. třídy prostřednictvím vavřínového věnce, který byl umístěn mezi dekoraci a závěs, u III. třídy pak pomocí stříbrné spony umístěné přímo na stuze.
Řád Železné koruny z období let do roku 1860 se řadí k mimořádně vzácným exemplářů a je ozdobou každé faleristické sbírky. Existují kusy, které jsou raženy před rokem 1860, ale dodatečně jsou k řádové dekoraci klenotnicky atributy válečné dekorace připojeny. Tyto řády jsou ploché, ale krásně klenotnicky provedeny. Řádové dekorace se do roku 1867 nepuncovali. Po tomto datu jsou všechny dekorace zlaté puncované a značené firmou. Vyskytují se i dekorace stříbrné, zlacené, ale opět s patřičným puncem. Dokonce i řádové dekorace vyrobené po roce 1916 a udělovány za císařství jsou značeny jménem výrobce a dále zde nacházíme "hvězdičku" což je značka ražbu v obecném kovu. Všechny ostatní klenoty v bronzu, které nejsou značeny jsou výrobky po roce 1938 (po záboru Rakouska nacisty) a zde hovoříme o ražbách pro veterány. V Rakousku, Československu a dalších nástupnických státech byl na základě zákona dodržován přísně zákaz nošení monarchistických symbolů, tedy i řádu Železné koruny. Teprve po roce 1938 bylo povoleno nosit řády a vyznamenání bývalé monarchie.
Literatura je uvedena v úvodní části článku.
Řád železné koruny - Ukázka nošení EKO na uniformě

Ukázka nošení EKO na uniformě
URL : https://www.valka.cz/Rad-zelezne-koruny-t82476#316422 Verze : 1
Řád Železné koruny-III.třída(na prsou)
URL : https://www.valka.cz/Rad-zelezne-koruny-t82476#51706 Verze : 0
Císařský řád železné koruny
- založil 1. ledna 1816 císař František I. jako pokračování Řádu železné koruny založeného Napoleonem v Itálii 20. května 1805 po té, co připadlo území na severu Itálie v roce 1814 Rakousku-Uhersku. Civilní a vojenský řád byl určen pro občany monarchie a mohl jej obdržet každý občan bez ohledu na stav nebo hodnost (mužstvo a poddůstojníci ne). První udílení řádových odznaků proběhlo 12. února 1816 v Miláně. Po založení podobného řádu v roce 1868 v Itálii (území už nepatřilo Rakousku-Uhersku) králem Viktorem Emanuelem II. se oba státy dohodly, že císařský řád nebude udělován italským občanům a že bude udělován pouze za vlády Františka Josefa I. Tato dohoda však nebyla dodržena.
Císařský řád železné koruny měl tři třídy - I., II. a III. Zpočátku byl udělován proti zaplacení určitého poplatku. Vlastník původního (Napoleonova) řádu mohl požádat o jeho výměnu. Protože však původní řád mohli, na rozdíl od řádu císařského, získat i vojáci a poddůstojníci, vznikla jako náhrada pro tyto zvláštní medaile - Za vojenskou mužnost, která se nově neudělovala. Velmistrem řádu s právem udělovat řád byl rakouský císař. Původní předpokládaný počet členů řádu nositelů dekorace I. třídy byl 20 rytířů, II. třídy 30 rytířů a III. třídy 50 rytířů. Ještě před vypuknutím I. světové války byl tento počet vysoce překročen a během války byly vyrobeny a uděleny tisíce řádů.
Řádový odznak - zlatá lombardská koruna s drahokamy a perlami z barevného smaltu, z níž vyrůstá zlatý dvouhlavý císařský orel, jež je převýšen císařskou korunou. Orel nese na hrudi modrý štít se zlatou iniciálou F, na rubové straně je ve štítu zlatý letopočet 1815. Nový řád používal stuhu stejných barev jako původní napoleonský řád, čímž měla být demonstrována návaznost - žlutooranžovou s modrými pruhy na okraji.
Dekorace jednotlivých tříd se od sebe lišily velikostí a způsobem nošení.
Odznak I. třídy vysoký 76 mm byl umístěn na žluté stuze s modrými okraji široké 102 mm nošené přes pravé rameno. Při zvláště významných příležitostech se řád nosil na krku na zlatém řetěze (kolaně) jehož články tvořily střídající se iniciály FP, Železná (Lombardská) koruna a dubový věnec. Osmicípá stříbrná hvězda I. třídy řádu s medailonem se Železnou korunou obkrouženou nápisem AVITA ET AUCTA (starobylá a rozmnožená) na modrém pozadí ve svém středu, byla nošena na levé straně hrudi.
Odznak II. třídy vysoký 66 mm byl zmenšeným odznakem I. třídy a nosil se na náhrdelní stuze žluté barvy s modrými okrajovými pruhy.
Odznak III. třídy vysoký 55 mm byl opět zmenšeninou odznaku I. třídy a nosil se na náprsní stuze trojúhelníkového tvaru žluté barvy s modrými okraji.
12. února 1860 zřídil František Josef I. válečnou dekoraci, kterou tvořily dvě zelené vavřínové ratolesti vyrůstající z koruny a obklopující orla. Válečnou dekorací byli zviditelněni ti, kteří obdrželi řád za vojenské zásluhy. Na hvězdě tvořil dekoraci zelený vavřínový věnec podložený pod její cípy. Další válečnou dekoraci zavedenou v roce 1917 tvořily zkřížené meče umisťované na stuhu jako symbol zásluh získaných v boji.
Dne 6. dubna 1908 byla pro běžné nošení zavedena miniatura I. třídy tvořena odznakem III. třídy s miniaturou řádové hvězdy na trojúhelníkové stuze. 27. října 1917 vznikla i miniatura pro řád II. třídy.
Po smrti nositele musely být řádové dekorace vráceny zpět řádové kanceláři. Tato povinnost se netýkala dekorací, které si nechal vyznamenaný vyrobit na vlastní náklady.
Na řádovém stejnokroji pro slavnostní příležitosti převažovala bílá a žlutá barva. Výraznou část stejnokroje tvořil krajkový límec, hnědý baret s pštrosím peřím a meč. V polovině 19. století bylo od používání slavnostního stejnokroje upuštěno.
Do 18. července roku 1884 mohl nový člen řádu požádat o udělení dědičného šlechtického titulu. Držitel řádu III. stupně mohl získat titul rytíře, držitel řádu II. stupně titul barona nebo svobodného pána, držitel řádu I. stupně titul tajného rady.
Řádoví úředníci:
Prelát, kancléř, sekretář, pokladník, herold a kancelista - zastávali funkce jako úředníci řádu Leopoldova.
Řádovým svátkem byla 1. neděle po 7. dubnu. V tento den se konala vzpomínková bohoslužba.
Většina členů řádu získala vyznamenání při příležitosti 50. a 60. výročí vlády císaře Františka Josefa I. v letech 1898 a 1908. V období I. světové války bylo udělení řádu poměrně častou odměnou pro důstojníky, v míru však bylo udělování řádu spíše výjimečné.
Použité prameny:
[1] KOLÁČNÝ, Ivan. Řády a vyznamenání Habsburské monarchie, Praha 2006, Elka Press, ISBN 80-902745-9-5
[2] https://www.austro-hungarian-army.co.uk/eko.htm
URL : https://www.valka.cz/Rad-zelezne-koruny-t82476#199064 Verze : 1
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více