Albrecht z Valdštejna

Autor : ing. Vilém Vácha 🕔16.08.2003 📕28.552

Podobné články

Další články autora

Někteří z občanů ví, kde zasedá horní komora parlamentu České republiky tj.senát a to ve Valdštejnském paláci. Tato nádherná manýristická stavba vytvořil významný vojevůdce a postava třicetileté války (trvala v letech 1618-1648) Albrecht z Valdštejna.

Tento významný český šlechtic ze starobylého českého rodu se zásadně zapsal do dějin třicetileté války, kdy zdokonalením vojenského umění posunu toto umění válečníků výrazně vpřed.

Jeho plné jméno zní Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna.

Albrecht z Valdštejna se narodil dne 24.09.1583. Takže letos je tomu 420 let od jeho narození.

Jeho otec vlastnil nevelké panství ve východních Čechách s centrem na tvrzi v Heřmanicích.

V roce 1604 bojoval jako fendrych (praporčík) v Uhrách proti Muslimům, protože v té době většina Uher byla součástí Osmanské říše, která z Uher ohrožovala celou střední Evropu.

V roce 1606 přestoupil z evangelického (českobratrského) vyznání víry na katolické.

V roce 1607 vstoupil do služeb Matyáše Habsburského (pozdějšího císaře a krále českého vládl v letech 1611-1619)

V roce 1609 vyženil s Lukrecii Nekšovnou z Landeku (+1617) Vsetínské a Bystřické panství na východní Moravě.

V roce 1615 se stal plukovníkem Moravských stavů. V roce 1617 bojoval ve Friuli (Furladsko), jako velitel jezdeckého útvaru, proti Benátkám. Zvlášť se zde vyznamenal při útoku u Gradišky.

Za stavovského povstání se v roce 1618-1620 se v roce 1619 postavil na stranu císaře a krále Ferdinanda II., poté kdy dezertoval od moravských stavu i s částí svého plukem a ukořistěnou stavovskou pokladnou. Toto vše se odehrálo v době, kdy vzbouření stavové začali dělat protestantský teror proti katolíkům např. konfiskace včetně jeho panství na Moravě, vyplenění svatovítské katedrály v Praze, umučení svatého Jana Sankardra v Olomouci ve dnech 13.02.1620-17.03.1620 (papež ho osobně svatořečil v květnu 1995 v Olomouci), rabování stavovských žoldnéřských vojsk na Táborsku, Žatecku,  Bechyňsku a Prácheňsku (proti stavům povstali v květnu 1620 sedláci) atd.

10.06.1619 pod vedením Karla Bonaventury Buquoye se účastní jako velitel kyrysnického pluku bitvy u Záblatí v Čechách, kde porazili stavovské vojsko vedené Mansfeldem. V roce 1620 se Valdštejn stává členem dvorské válečné rady.

Významnou měrou se zasloužil jeho kyrysnický regiment v bitvě na Bíle Hoře 08.11.1620 o likvidaci těchto vzbouřených stavů a obnovu zákonnosti v Českém království i ostatních zemích koruny české. On sám v té době velí části císařských vojsk v severozápadních Čechách a poráží zde stavovské jednotky.

Albrecht z Valštejna dne 18.01.1622 je jmenován „pražským“ plukovníkem (Obrist von Prag) tj. zemským velitelem Čech. Již v létě 1623 byl povýšen do hodnosti generála-strážmistra (General-Wachmeister).

Za tehdejší oddanost císaři a králi Ferdinandovi II. získává Abrech z Valdštejna z vděčnosti, po konfiskaci majetku těchto vzbouřenců, rozsáhlý majetek ve východních Čechách.

Dne 18.01.1622 se Albrecht z Valdštejna, spolu s Karelem z Lichtenštejna, Františkem z Dietrichštejna, Pavlem Michnou z Vacínova, Hansem de Witte a Jakubem Bassewi, stal členem měnového konsorcia, které provedlo emisi nové měny v Čechách, na Moravě a v Dolních Rakousích tzv.dlouhá mince. Dne 28.12.1623 vzniká mincovní kaláda tj.devalvace měny (hodnota mincí byla pouze 12,5% jejich nominálu) tj.státní bankrot. Působnost v měnovém konsorciu Albrecht z Valdštejna obratně využil k získání dalších rozsáhlých majetků ve východních Čechách.

V roce 1622 se podruhé oženil s Isabellou Kateřinou, dcerou císařova rádce hraběte Karla Harracha. Ve stejném roce získal Albrecht z Valdštejna Frýdlantské panství.

V srpnu 1622 císař povýšil Albrechta z Valdštejna tak, že za své jméno mohl ještě psát „z Frýdlantu“ zároveň byl povýšen na falckraběte a říšského hraběte. 07.09.1623 se stal Albrecht z Valdštejna říšským knížetem z Frýdlantu a jeho panství ve východních Čechách čítala 49 a vytvořilo základ budoucího Frýdlantska. Jeho rodovým heslem se stává „INVITA - INVIDIA - Na vzdory závisti“.

Valdštejn se aktivně věnuje také politice, kdy v březnu 1625 je ve Vídni se ustavila z císařova rozkazu komise, v čele s ním a Lichtenštejnem, která měla navrhnout revizi zemského zřízení v Čechách. Aktivita této komise dne 10.05.1627 vyústila v Obnovené zřízení zemské pro Čechy (tj.zemská ústava).

V roce 1624 Albrecht z Valdštejna již vlastnil 64 panství ve východních Čechách. Tyto panství císař a král Ferdinand II. povýšil dne 12.03.1624 na Frýdlantské knížectví a dne 04.01.1627 na  Frýdlantské vévodství.

Kde jeho knížetem a pak vévodou se stal Albrecht z Valdštejna. Frýdlantské vévodství se vydělilo z království Českého coby, jeho autonomní součást. Frýdlantské vévodství bylo se sídlem v Jičíně, kde na náměstí dodnes stojí Albrechtem z Valdštějna zbudovaný vévodský palác.

Frýdlantské knížectví později vévodství bylo tak vlastně jakým si státem ve státě podobně jako slezská vévodství či knížectví ve svazku zemí koruny české nebo Chebsko (viz Neakceptovatelné pravdy a strategicko-logické hry, 5.díl, r.1999).

Frýdlantské vévodství zaniklo se zavražděním Albrechta z Valdštejna v roce 1634. Znakem Frýdlantského vévodství se stal korunovaná zlatá orlice se zlatou zbrojí na červeném poli. O moci vévody svědčí i to že razil vlastní mince.

Pro své vojenské vojevůdcovské nadaní byl 25.07.1625 jmenován generalissimem (General-Capo) a převzal vedení a reorganizovaní císařské armády v Německu a Nizozemí. Později převzal i vedení spojeneckých sil císaře a krále ve střední Evropě sdružených do katolické ligy.

Za připomenutí rozhodně stojí nejvýznamnější vojenské úspěchy Albrechta z Valdštejna, během třicetileté války. Dne 12.11.1621 ubránil Olomouc před protestantským vojskem vedeným Thurnem a Ladislavem Velenem ze Žerotína.

Dne 28.04.1626 porazil u Dasavy Dány a P.E.Masfelda a to při ztrátách na 6 tisíc padlých masfeldových vojáků, zatímco císařští měli jen 100 mrtvých vojáků.

V polovině roku 1626 rozbil Valdštejn překvapujícím útokem svého jezdectva u Wohrtedtu sbor Jana Fuchse z Binbachu.

V roce 1623 a pak znovu v září 1626 vytlačil z Moravy sedmihradského vévodu a kolaboranta s muslimskými Turky Gábora Bethlena, který se 21.09.1619 v Košicích prohlásil za vzdorovládce Uherského království a byl dokonce 22.08.1620 v Banské Bystrici protestantskou šlechtou Uher prohlášen za uherského vzdorokrále. Gábora Bethlena pronasledoval Valdštejn na podzim 1626 až do Uher.

V roce 1627 dobyl Albrecht z Valdštejna severní Německo a vpadl do Jutska v Dánsku.

Pro zajímavost Albrecht z Valdštejna tento český šlechtic se stal v roce 1627 knížetem slezského Zaháňska (oblast na hranicích dnešního Polska a Německa), které císař 1628 povýšil na vévodství, a v lednu 1628 se stal vévodou Meklemburska (země u Baltu), dnes jedna ze spolkových zemí Německa (Mecklenburg-Vorpommern). Meklembursko Albrecht z Valdštejna držel až do roku 1631, kdy jej dobyli Švédové.

Císař a král Ferdinand II. Albrechta z Valdštejna jmenoval v roce 1628 „císařským nejvyšším polním hejtmanem a generálem Oceánského a Baltického moře“ a začal s budování císařského loďstva na Baltu.

Dne 13.08.1630 byl Albrecht z postu generalissima odvolán. Do této funkce se vrátil v prosinci 1631. 15.04.1632 je od císaře vybaven rozsáhlými pravomocemi a jeho armáda čítá 40.000 mužů. Dále Albrecht z Valdštejna obdržel od císaře v roce 1632 slezské Hlohovské vévodství (dnes území v Polsku) náhradou za ztracené Meklembursko.

V květnu 1632 vytlačil z Čech saskou protestantskou armádu, která zde rabovala od 15.11.1631 (obsazení Prahy Sasy). Ve dnech 01.-04.09.1632 v bitvě u  Fürthu porazil Švédy. Byla to první porážka švédského krále Gustava II.Adolfa v třicetileté válce.

Dne 16.11.1632 skončila remizou bitva se Švédy, kde padl jejich švédský král Gustav II.Adolf, a to přesto, že Švédové byli ve výhodě a měli na začátku bitvy 16.000 mužů proti 12.000 císařským, později ještě dorazilo 3 000 císařských. Je příznačné pro tuto dobu že bojovým pokřikem císařských slova „Ježíš a Maria“.

11.10.1633 se odehrála bitva u Stínavy ve Slezsku, kde bylo poraženo švédské vojsko vedené Thurnem a plukovníkem Duvalem. Valdštejn dal propustit zajaté důstojníky (včetně Thurna) za cenu vydání všech švédských pevností ve Slezsku císařským.

Na konci roku 1633 zradil císaře a českého krále Ferdinanda II. a začal za jeho zády vyjednávat se Švédy a jeho dalšími nepřáteli. Dále neuposlechl císařova rozkazu táhnou do Bavorska po dobytí Řezna Švédy. Dokonce si v Plzni své rozhodnutí nechal schválit podřízenými veliteli a později na nich vynutil slib osobní věrnosti tzv. revers 13.01.1634, v rozporu s přísahou věrnost císaři a králi Ferdinandu II.

Proto ho dne 24. 01.1634 císař Ferdinand II. zbavil hodnosti vrchního velitele císařských armád a jeho nástupcem jmenoval hrabě Jana Matyáše Gallase. Dále císař prohlásil dne 18.02.1634 proskripční dekretem Valdštejna za zrádce a rebela.

Vévoda Albrecht byl zavražděn na svém ústupu dne 25.02.1634 v purkrabském domě Chebu kapitánem Walter Deveroux, který ho probodl spontonem, v doprovodu s 6 dragouny, který nesouhlasili spolu s ostatními vojáky s Valdštejnovou zradou a byli plně oddání císaři a králi Ferdinandu II. Spolu s Valdštejnem byli před ním téhož dne zavražděni, vrchním strážmistrem Robertem Geraldinem, kapitánem Dionysem Mac Danielem a třemi desítkami dragounů, Valdštejnovi přátelé generálové Kristián Ilova a Adam Erátnanna Trčku, civilista hrabě Vilém Kinský a rytmistr dr. Jindřich Niemann na chebském hradě. Tito nepokojení vojáci byli vedeni důstojníky, kteří rovněž nesouhlasili s Valdštejnovou zradou a to plukovníkem Walterem Butlerem, podplukovníkem Johnem Gordonem a nejvyšším strážmistrem Walterem Leslie.

Majetek Albrechta z Valdštejna, kromě pražského paláce a panství Česká Lípa, který zůstal rodu Valdštejnů, ale i Trčků, Kinských a Ilovovich byl zkonfiskován. Majetek z těchto konfiskací z větší části získali generálové (Jan Matyáš Galllas, Ottavio Piccolominy, Jan Aldringer, Jindřich Šlik, Rudolf Colloredo-Waldsee, Giovanni Isolano atd.), kteří byli oddáni císaři a králi Ferdinandu II.

Tělo Albrechta z Valdštejna bylo nejdřív pohřbeno ve minoritském kostele ve Stříbře. V roce 1636 bylo přeneseno do rodinné hrobky v kartouze ve Valdicích u Jičína a v roce 1785 byli jeho pozůstatky znovu přeneseny do kaple sv. Anny v Mnichově Hradišti, kde je pohřben dodnes.

Již od roku 1874 v Chebu je muzeum v domě, kde byl zavražděn Albrech z Valdštejna a mnoho turistu od té doby navštívit místnost skonu tohoto vojenského vojevůdce. Pro zajímavost od 19 století do poloviny 20.století se na jeho počest zavraždění Albrechta z Valdštějna v Chebu, konaly každoročně chebské valdštějnské slavnosti. V současnosti od roku 1994 každoročně se na počest Albrechta z Valdštejna konají Frýdlantské slavnosti, jak jinak než ve Frýdlantu.

I přes tuto zradu, byl Albrecht z Valdštejna jeden z nejschopnějších vojevůdců své doby a významný Čech.

Jeho odkaz si dokonce kuriózně připomínali i Němci, kdy dokonce po tomto Čechovi Albrechtovi z Valdštejna (německy Albrecht von Wallenstein) pojmenovali za 2.světové války jednu svoji divizi, 44. SS Panzer Grenadier Division „Wallenstein“, což byla „SS-Kampfverband“ tj.bojový svazek působící na území Čech, obsahující mimo útvary německé branné moci i tři prapory Hlinkovy gardy (slovenské jednotky).

Ale i v současnosti je ceněn jeho vojenský odkaz, kdy dne 08.05.2002 prezident České republiky svým rozkazem propůjčil 1. mechanizované divizi Armády České republiky název „Albrechta z Valdštejna“.

Podobné články

Další články autora

Autor : ing. Vilém Vácha 🕔16.08.2003 📕28.552

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře