Čs.letectvo ve dvacátých letech dvacátého století

Autor : Marty / marty 🕔16.08.2003 📕13.269

28.října 1918, v den kdy oficiálně vznikla čs.republika, se na jejím území nacházelo jen několik letadel, vesměs strojů rakouskouherského letectva. O dvacet let později Hitler při obsazení Československa získal přes tisíc strojů, vesměs moderní konstrukce a velmi slušných parametrů, výsledek v praxi naplněného hesla „vzduch je naše moře“. Nezískal však to nejdůležitější-přes tisíc letců, kteří odmítli kolaborovat a raději volili cestu aktivního odporu, byť v cizích armádách. Ale zpět do dvacátých let.

Vznik letectva

V průběhu převratných dní kolem  28. října 1918 se na pražském Žofíně shromáždil vojenský lid,lid  českých vojáků rakouské armády, kteří se vraceli domů z rozpadajících se front. Zde vzniklo jádro skupiny,ze které měla být později vytvořena vojenská jednotka. Hlavní postavou této jednotky byl setník Josef Kostrba. Ten se dostal k letectvu, když si jej jeho spolužák a první český vojenský pilot Rudolf Holenka vyžádal jako pozorovatele. Kostrba během služby  pozorovatele získal i  pilotní průkaz a byl velitelem polní letky.Tento muž kolem sebe  shromáždil asi 30 pilotů a pozorovatelů a několik mechaniků. Zabral jednu místnost v Josefských kasárnách na náměstí Republiky a Strojnický pavilon na pražském Výstavišti a ustavil "Letecký sbor československé armády". Na louce ve Strašnicích bylo založeno první letiště. Tam byla z celé republiky svezena letadla, která nám zůstala jako památka na mrtvé Rakousko-Uhersko. Nejvíce jich pocházelo z bývalé letecké školy v Chebu. Další letadla dodali spojenci.Československé letectvo,ostatně jako celá armáda,byla totiž pod vlivem francouzské vojenské mise. Francie tedy  z části darovala, z části prodala své přebytky letadel SPAD S.VII a S.XIII, celkem kolem 140-150 kusů a  Československo se rázem stalo třetím největším uživatelem těchto letounů.O přesném počtu se bohužel prameny rozcházejí,to je ovšem stejné jako v ostatních otázkách kolem armády.Zastavme se na chvíli právě u těchto strojů.

Vznik a vývoj

SPAD VII byl prvním letounem na straně spojenců, který k pohonu používal řadový motor. Ten vytvořila v roce 1915 firma Hispano-Suiza a pojmenovala ho  HS 8 Aa. Šéfkonstruktér SPADu ,Louis Béchereau, zahájil vývoj stíhačky ještě dříve než dostal skutečný motor do rukou a tak v polovině dubna 1916 byl zalétán prototyp SPAD type V. Zkušební pilot Béquet tehdy dosáhl rychlosti 213 km/h. Následovaly oficiální zkoušky ve Villacouy a proběhly tak úspěšně, že již 10. května 1916 objednalo vojenské letectvo 268 letounů.

Verze VII během roku 1917 přestala vyhovovat nárokům fronty, zvláště proto,že byla vyzdrojena pouze jediným kulometem. A tak L. Béchereau zkonstruoval nový drak, který již  byl postaven pro výkonnější motor HS 8 B. Následovala okamžitá objednávka na 250 strojů od francouzské vlády. Celkem bylo postaveno 8472 kusy SPADů XIII.

Služba vlasti

Z množství letadel,které nový stát získal, bylo k létání určeno 117 a zbytek byl určen jako zdroj náhradních dílů. A ani ty to neměly snadné. Letadla, která se v rozmezí let 1919 až 1921 dostávala do československé armády, pocházela ze stavu francouzské armády a prošla nešetrným skladováním pod širým nebem. Proto spolehlivost nebyla jejich nejsilnější stránkou.

Přesvědčili se o tom i účastníci předvádění jednoho z prvních SPADů na letišti Kbely, před jejich zraky nastoupil pilot do letounu a vzápětí stál zase na zemi, neboť propadl podlahou kabiny.

Počet SPADů u bojových jednotek byl však mnohem menší. Na konci prosince 1919 jich bylo 41, v lednu 1921 47 a ke 20.říjnu 1921 jich bylo 44. Největší počet SPADů byl veden ke dni 11.10.1922, kdy u jednotek československého letectva se nacházel následující počet SPADů : 58 x SPAD VII, 29 x SPAD XIII. Byly jimi vyzbrojeny roty : 32/1.(32. rota leteckého pluku I.), 34/1, 33/2 a 31/3. Většina SPADů však byla přesunuta do Vojenského leteckého učiliště v Chebu, kde sloužila k základnímu výcviku stíhačů. Pro vysokou únavu materiálu byly SPADy postupně uzemňovány, ale musely vydržet až do roku 1925, kdy je nahradily letouny AVIA BH-21, první československá ve velkém vyráběná stihačka

Tím však SPADy v Československu neřekly své poslední slovo. Aeroklub v Plzni získal čtyři SPADy od armády, ze kterých vytvořil dva letuschopné exempláře.Tyto letouny pak používal  až do roku 1930. Letoun s imatrikulací L-BIZL byl zachován jako památka na boje první světové války. Tento letoun se zachoval až do dnes, můžete jej spatřit ve Vojenském historickém muzeu ve Kbelích, a podle tvrzení pracovníků muzea je v plně letuschopném stavu.

Technický popis

SPAD VII byl jednomístný jednomotorový celodřevěný dvouplošník s plátěným potahem. Měl pevný podvozek záďového typu.

Trup byl  celodřevěné konstrukce, ze čtyř podélníků a  byl vyztužen dráty. Nahoře i dole byl tvarován lehkou karosérií. Motor kryly lehké odnímatelné hliníkové panely, zbytek byl potažen plátnem.

Křídla byla celodřevěná s třemi nosníky, potažená plátnem. Křidélka byla pouze na horním křídle. Mezikřídelní vzpěry byly jednoduché duralové trubky aerodynamicky obložené, byly umístěny na krajích a uprostřed křídel, vždy v páru. Baldachýn - prostřední část horního křídla - obsahoval vodní nádrž pro chladič a spádovou nádrž pro palivo

Ocasní plochy měly kostru z ocelových trubek potaženou plátnem.

Podvozek ostruhového typu se skládal ze vzpěr tvaru "V". Mezi nimi byly jako osa dvě trubky s dřevěným krytem.

Pohonou jednotku tvořil motor Hispano-Suiza HS8 - řadový osmiválec. Palivo bylo skladováno v nádrži o objemu 136 litrů, která byla umístěna ve spodní části trupu, odkud mohla být odhozena.

Základní TTD

Letadla ze světové války však byla morálně  zastaralá a často i v nevyhovujícím technickém stavu. To si dobře uvědomovalo jak vedení letectva, tak mladí konstruktéři. A tak se objevil první letoun čs. výroby Letov Š-1. Následovali jej i první stíhačky Aero Ae-02 a hlavně jednoplošník Avia BH-3, která zahájila úspěšnou sérii konstruktéru Beneše a Hajna.

V polovině dvacátých let se stala standardní stíhačkou Avia BH-21, která umožnila i řadovým pilotům nacvičovat vysokou akrobacii. O její obratnosti přesvědčoval její nejlepší pilot Štkpt. Malkovský, který v za jejím kniplem našel i smrt. Dalším stálým hostem na čs. nebi byl i Letov Š-16, který nešlo přeslechnout pro silný a charakteristický zvuk motoru. Není bez zajímavosti,že se ním se čs. letectvo dostalo až do Tokia při dálkovém letu pplk. Skály.

S příchodem třicátých let, přišla také nejslavnější čs. stíhačka Avia B-534, která byla vyrobena v úctyhodné sérii 444 kusů. Tyto stíhačky společně s akrobatickými Avia Ba-122 vydobyly slávu na leteckém mezinárodním mítinku v Curychu v roce 1937.

Rok 1938 přinesl několik zajímavých projektů jako Avii B-35 či elegantní bombardér Aero A-300. Pak přišlo 23.září 1938 a byla vyhlášena mobilizace čs. armády. Letadlům byly zamalovány plukovní znaky a byla přepravena na polní letiště. Čs. armáda očekávala první útok z Německa. 1.října Němci přišli, ale byli chráněni mnichovským diktátem.

Ke konečné likvidaci čs. letectva došlo až 15.března 1939, kdy okupanti zabavili veškerou bojovou techniku. Část rozprodali, část zařadili do své Luftwaffe na experimenty. Ale o tom zase příště ...

Autor : Marty / marty 🕔16.08.2003 📕13.269

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře