První vítězství Armée de ľ Air ve Druhé světové válce

Autor : Michal Rak 🕔29.06.2006 📕13.885

I když Francie a Británie vyhlásila válku Německu 3. září 1939 a RAF začala s bojovými operacemi již ten den, francouzské letectvo vypadalo, jako by se ho tato změna vůbec netýkala. K prvnímu kontaktu Armée de ľ Air s Luftwaffe došlo až o pět dní později a pro Francouze toto střetnutí nedopadlo vůbec špatně.

Ráno toho dne (jiné prameny kladou událost do odpoledne) odstartovala šestice Curtissů H-75A od GC II/4 ze své základny Xaffévillers k hlídce nad francouzsko-německou hranicí mezi městy Landau – Saaremünd. Zde se nejprve staly cílem palby 33. oddílu pevnostního protiletadlového dělostřelectva. Němci byli vytrvalí a po francouzských stíhačkách bezvýsledně pálili víc jak půlhodinu. Kolem sedmé hodiny se však objevil mnohem nebezpečnější protivník, Schwarm výborných Messerschmittů Bf 109 E. Němci patřili k 1./JG 53 a nevedl je nikdo jiný než nejúspěšnější stíhač Legie Kondor ve Španělsku Oblt. Werner Mölders. Piloti Luftwaffe měli obdobný úkol jako jejich francouzští kolegové.

Němci využili své mírné výškové převahy a zaútočili na vedoucí trojici Curtissů. Útok se jim ale nepovedl a rázem se stali sami terčem Francouzů. To se německým pilotům vůbec nezamlouvalo a dali se na ústup na severovýchod. Adj. P. Villey a Sgt.Chef A. Casenobe se však na ně dotáhli a každý ohlásil jeden sestřelený Messerschmitt. Německé letouny měly dopadnout na nepřátelské území mezi městy Auterbach - Schaidt. Potvrzení těchto nároků přišlo až 6. října a podíl na obou vítězství byl přiznán i veliteli hlídky Sgt.Chef. R. Cruchantovi. Jednalo se tak nejen o první vítězství Armée de ľ Air, ale zároveň i první vítězství spojeneckých stíhačů na západní frontě.

A jak celá událost dopadla z pohledu druhé strany? Po neúspěšném útoku se němečtí piloti obrátili k domovu, dotírajících Francouzů se však nezbavili. Pustili proto své motory na plný plyn a následně se z výfuků jejich stíhaček vyvalil hustý černý dým, který zřejmě piloti Curtissů (a následně pak mnoho dalších spojeneckých letců) považovali za dým z hořících motorů a ohlásili dvě vítězství. A v jednom případě i uspěli. Jejich obětí se nestal nikdo jiný než sám Staffelkapitän 1./JG 53 Werner Mölders. Několik kulek totiž zasáhlo motor jeho stíhačky a ten mu u Wolferweilleru nedaleko od Birkenfeldu vypověděl službu. Mölders se pokusil o nouzové přistání, jeho letoun se však převrátil a on zůstal uvězněn v kabině. Z ní mu pomohla až obsluha nedalekého flaku. Mölders měl naražená záda a deset dní si poležel v nemocnici. Tak tedy začala druhá světová válka pro budoucí hvězdu Luftwaffe.

Ovšem i Francouzi ten den utrpěli první ztráty. Odpoledne neznámý pilot od 3./JGr 152 sestřelil průzkumný Potez 637 (č.52) od GR II/52. Následně pak Lt. Paul Gutbrod od II./JG 52 sestřelil pozorovací ANF Mureaux 115 (č.14) patřící GAO 553.

Francouzští stihači ale do války vstoupili úspěšně. Během Podivné války získali celkem 70 sestřelů při vlastní ztrátě 28 strojů, třináct pilotů zahynulo a dalších patnáct bylo zraněno. Nic tedy nenasvědčovalo katastrofě, která se udála po 10. květnu 1940.

Antoine Casenobe

Narodil se 3. 11. 1914 v Cabestany. Celé západní tažení strávil u GC II/4 a získal celkem 2+5-2 vítězství. Během podivné války byl úspěšný ještě jednou a to 21. 11. Šestice Curtissů od GC II/4 hlídkovala nad hranicí, když se objevila dvojice stodevítek. Francouzi se okamžitě pustili do boje a oba Messesrschmitty hlásili sestřelené. První dostal Villey o druhý se podělil Casenobe s Sgt. Saillardem. Stodevítka měla spadnout v plamenech v prostoru města Pirmasens. Jejich oběťmi se stal velitel I./JG 52  Hpt. hrabě Dietrich von Pfeil, který vyvázl s těžkými popáleninami, a Lt. Christoph Geller. Další úspěchy zaznamenal až po vypuknutí Blitzkriegu. Dne 15. 5. se podílel na sestřelení pozorovacího Hs 126 a dalšího Bf 109. O den později pokořil jeden Ju 86 (pravděpodobně Do 17) a jeden Bf 110. Poslední vítězství pak získal 9. 6., když u Morionvillers sestřelil Bf 109 E. Casenobemu se podařilo francouzské tažení přežít a po podepsání příměří se přesunul do severní Afriky, kde v řadách slavné GC I/5 sloužil až do spojeneckého vylodění v listopadu 1942. V únoru 1943 se přidal k Svobodným Francouzům a byl zařazen ke GC II/5 Laffayette, která se zrovna přecvičovala na Curtissy P-40. Bohužel již 26. 2. 1943 zahynul při letecké nehodě.

Pierre Villey

Narodil se 7. 5. 1912 v Trouville-sur-mer. Ve francouzském letectvu sloužil od počátku třicátých let a v květnu 1939 byl zařazen ke GC II/4. Ta se právě přezbrojovala na nově zaváděné Curtissy H-75. Po prvním vítězství 8. 9. přidal během Podivné války další dva sestřely. Již 30.9. sestřelil během doprovodu dvou průzkumných Mureauxů Bf 109 E pilotovaný pravděpodobně Uffz. Rudolfem Schmidtem od II./JG 53, který zahynul. Podobně úspěšný byl i 21. 11., když během hlídky nad hranicí sestřelil Bf 109E od I./JG 52. Další úspěchy si Villey připsal až po zahájení německé ofenzívy. Nejprve 16. května sestřelil bombardér identifikovaný jako Ju 86 a o devět dní později se podílel na zničení dalšího Bf 109. Tento den se ale stal osudný i jemu, protože během bitvy byl jeho Curtiss poškozen a Villey zahynul, když se mu po výskoku neotevřel padák. Celkem získal 2+3 – 1 vítězství

Robert Cruchant

Tento pilot již nebyl tak úspěšný jako jeho dva spolubojovníci a žádné další jisté vítězství již nezískal. Jen 4. 10. lehce poškodil Hs 126 ze 4.(H)/22, který mu byl přiznán jako pravděpodobné vítězství. Zato se ještě jednou utkal s Wernerem Möldersem a německý stíhač byl tentokrát úspěšnější. Stalo se to 20. 4. 1940. Třiadvacet Curtissů od GC II/4 doprovázelo průzkumný Poetez 63 nad Německo. Nad Zweibrückenem se Francouzi potkali s Möldersovými hochy. Němci využili výškové převahy a zaútočili. Mölders, nyní již velitel III./JG 53, se dostal do týla Curtissu No. 136, který pilotoval právě Cruchant a nedal mu žádnou šanci. S rozstříleným motorem havaroval Cruchant u Bliesbrücku a byl těžce raněn. Na scéně se poté objevily Bf 109 od I./JG 2 a Oblt. Otto Bertram sestřelil druhého z vítězů z osmého září Sgt.Chef Casenobeho, který nouzově přistál u Xaffévillers. Cruchant přišel o život 29. 8.1944 jako člen letectva Svobodné Francie (F.A.F.L.).

Literatura
Rajlich, J.: Na nebi sladké Francie, 1. a 2. díl, Ares, Praha, 1998
Shores C., Ehrengardt C.-J. a kol.: Začátek cesty, Mustang, Plzeň, 1996
Šnajdr M.: Messerschmitt Bf 109, Rubico, Olomouc
Les As français de 39-45
Autor : Michal Rak 🕔29.06.2006 📕13.885

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře