Stalinův Velký plán

Autor : Karl Schlange / Schlange 🕔29.06.2006 📕11.548

Východiska, prostředky a cíle Stalinovy politické strategie.

  1. SSSR byl obklíčen nepřátelskými, protože kapitalistickými státy.
  2. Aby se socialismus udržel při životě, je nutné nahradit kapitalistické obklíčení socialistickým, tedy „revoluce“ musí zvítězit v sousedních státech.
  3. Přes štědré Leninovy dotace evropským komunistům se světová revoluce ve dvacátých letech samovolně nedostavila.
  4. Marxismus-leninismus učí, že podhoubím revoluce je velká válka. Podhoubím světové revoluce je světová válka.
  5. Je sice pravděpobné, že rozpory v kapitalistickém světě způsobí válku, ale čekat na ni s rukama v klíně nelze. Je nutné podporovat síly, které budou schopny válku rozpoutat. Optimální řešení spočívá v rozpoutání války mezi evropskými státy, které se válkou oslabí. SSSR později zasáhne do války a snadno dobude vyčerpanou Evropu.
  6. V případě, že se nepodaří vyprovokovat válku mezi evropskými státy, bude třeba buď vyvolat revoluci a hned ji doprovodit intervencí, nebo přímo sám SSSR musí zahájit válku pod přijatelnou záminkou.
  7. Očekávaná válka vyžaduje rozvinutý zbrojní průmysl.
  8. Před zbrojním průmyslem je nutné vybudovat těžební a těžký průmysl, o energetice ani nemluvě.
  9. Pro vedení války je nutné rozvinout chemický a textilní průmysl.
  10. Bez potravin nelze válčit. Jak získat od rolníků potraviny a vytvořit nutné válečné zásoby, když jsou finance nutné pro investování do průmyslu? Je nutno je získat od rolníků bezplatně, tedy násilím.
  11. Vůbec je nutné naučit rolníky poslušnosti, zbavit je nezávislosti, vlastní vůle. Dodat jim kasárenský řád. Proto kolektivizace, jíž se plnil i další úkol. Loupežemi se získaly zdroje na financování industrializace.
  12. Další finanční zdroje do státního rozpočtu nutno získat nízkými výkupními cenami potravin a služeb, nízkými mzdami, vysokými cenami průmyslového zboží, nárůstem pracovní doby bez přiměřené odměny.
  13. Devizy potřebné pro financování dovozového zařízení nutno získat vývozem surovin. Nejdůležitější surovinou je obilí, které na rozdíl od nedostatkových a málo kvalitních průmyslových výrobků je možno snadno prodat, protože má dobrou likviditu.
  14. Průmysl je nutno rozmístit na obrovské ploše a blízko zdrojů surovin, jinak by se zahltil dopravní systém. Jak nalákat obyvatelstvo, aby se dobrovolně přestěhovalo do neobydlených krajů? Jedině s otroky lze manipulovat dle libosti.
  15. Jak velký průmysl vybudovat? Rozhodně větší než nutný k obraně, větší než nutný k dobytí Evropy. Nutno počítat se ztrátami v důsledku dočasné ztráty území nebo bombardování.
  16. Otrocká práce, zavírání do koncentračních táborů ještě plní navíc i „výchovnou“ funkci. Preventivně zabrání jakémukoli odporu, snad i pomyšlení na odpor.
  17. Pokud dojde k nepokojům v rolnických oblastech, přistoupí se k hladomoru.
  18. Zkušenosti z Francouzské revoluce a z převratu roku 1917 ukázaly, že před válkou je nutno preventivně potlačit, fyzicky zlikvidovat nebo pozavírat „vnitřního“ nepřítele. Je libovolné, zda se jedná o skutečného nebo domnělého, potenciálního. Důležité je nastolit vládu strachu.
  19. Budovaná armáda musí být větší,disciplinovanější a moderněji vyzbrojená než v první světové válce, než ve dvacátých letech. Musí být schopna dobýt nejprve celou Evropu, později celý svět.
  20. Cíl Leninův a později Stalinův formuloval Lenin 29. 8. 1915: „Spojené státy světa (a ne Evropy) jsou tou státní formou sjednocení, kterou spojujeme se socialismem.

Takto jednoduše lze popsat velký Stalinův plán, který dodá smysl sovětským dějinám, v nichž jinak, pokud se studují jednotlivé události, těžko hledat logiku a vnitřní vztahy. Marxističtí autoři zcela jistě odmítnou vražedné a válečné úmysly sovětského vedení. Události, které se ve SSSR uskutečnily, je však usvědčí z nadržování vražedným a válečným činům. Možná začnou prahnout po papíru, dokumentu dokazujícím Stalinům plán. A dokud se nenajde, neuznají pravdivost předloženého plánu, ačkoliv nebudou moci popřít žádný jednotlivý prvek tohoto plánu, ale syntézy se budou bát jako čert kříže, protože by tak museli připustit svou spoluúčast, spoluvinu.

Oponenti uvedného Stalinova velkého plánu mohou opírat svá tvrzení o výklad jednotlivých činů, či spíše zločinů socialistického režimu. Přehmaty, kult osobnosti, válečný komunismus, když se kácí les létají třísky, nebo dokonce primitivní akumulace kapitálu apod. Nepřímo se snaží vsugerovat, že komunistické zločiny byly ojedinělými výkřiky Stalinovy paranoie, Lenina považují v rozporu se skutečností za velkého humanistu.

Unikají jim souvislosti, návaznosti. Teprve existence a pochopení Velkého plánu spojuje zdánlivě nesouvislé bolševické zločiny do logického plánu, který zároveň vysvětluje důvody těchto zločinů. Teror, čistky, občanskou válku, hypertrofovanou industrializační a kolektivizační militarizaci, obrovské plýtvání zdroji a lidskými životy, hladomory, předválečné čistky, hrozivé vyzbrojování armády o větším počtu vojáků, než tomu bylo za první světové války. To všechno sloužilo hlavnímu cíli, ovládnutí Evropy a potenciálně celého světa.

Jednotlivosti naznačují Leninovu a Stalinovu gigantománii až hloupost, což neodpovídá pravdě. Hloupost lze předstírat, ale inteligenci ne. Všichni nezávislí pozorovatelé, západní státníci, kteří se setkali se Stalinem, nepotvrzovali ani paranoiu, ani hloupost. Naopak oceňovali Stalinovu logiku.

Byli Lenin se Stalinem krutými až zrůdnými? Určitě ano. Jinak by nesáhli k teroru, k hladomoru, k občanské válce. Proč by lidé schopní použít takových ukrutností nesáhli k poslednímu kroku, který ve výčtu jejich zločinů chybí, k evropské nebo ke světové válce?

Pramen: Ivan Tvrdík - Teror a Válka
Autor : Karl Schlange / Schlange 🕔29.06.2006 📕11.548

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře