Micubiši G4M [Betty]

Mitsubishi G4M - přehled verzí

Mitsubishi G4M - přehled verzí


一式陸上攻撃機 - Isshiki rikujō kōgeki ki - Námořní útočný letoun pro pozemní základny typ 1


Zkrácené japonské jméno: Rikko (vzniklo z Ichishiki rikujo kogeki ki, Isshikirikko)


Neoficiální japonské jméno: 葉巻 - Hamaki (Doutník)


Allied reporting name: Betty



Označení Provedení letounu - popis
G4M1 12-Shi 2 prototypy, výroba září 1939 až únor 1940
G4M1 11 405 letadel, dodávky započaly v květnu 1941, motory MK4A Kasei 11 o výkonu 1 530 koní.
G4M1 13 1 294 letadel, březen 1942 až leden 1944, výškovější motory MK4-E Kasei 15
G4M2 22 1 154 letadel G2M2, červenec 1943, motory MK4P Kasei 21 o výkonu 1 825 koní, laminární profil křídla,
instalace větších palivových nádrží (až 6 490 l ), hřbetní střelecká věž s 20 mm kanónem, větší pumovnice, lépe prosklená příď.
G4M2a 22a Ko odlišnosti v obranné výzbroji, jiné umístnění kulometů.
G4M2b 22b Otsu odlišnosti v obranné výzbroji, některé zdroje uvádějí montáž hřbetní střelecké věže až od této verze
G4M2a 24A motory MK4-T Kasei 25 o výkonu 1 875 koní s ekonomičtějším provozem, přesazení střeleckých oken (nejsou proti sobě), v těchto bočních oknech jsou kanóny Type 99 Model 2 ráže 20 mm
G4M2a 24B dodávky v roce 1944, v bočních oknech jsou kulomety ráže 13,2 mm
G4M2c 24C v předním střelišti jeden 13,0 mm kulomet a čtyži kanóny ráže 20 mm s pásovými podavači nábojů, výškové motory Kasei 25
G4M2b 25 experimentální instalace motorů Kasei 25b Ru turbokompresory Ru-102, nedoložena výroba, zřejmě pouze 2 prototypy
G4M2c 26 experimentální instalace motorů Kasei 25b
G4M2c 27 experimentální instalace motorů Kasei 27
G4M2e 24J Tei asi 65-70 letadel, upravená G4M2a 22a do podoby nosiče sebevražedné Ohky 11, montáž přídavných pancéřových desek.
G4M3a 34 celkem vyrobeno 60-65 letadel verze G4M3, větší nádrže paliva v křídlech, motory MK4-T Kasei 25, úprava zadního střeliště, kladné vzepětí VOP.
G4M3b 34A úprava pro námořní hlídkování s protilodním radarem
G4M3c 36 pouze prototyp s turbokompresorovými motory Kasei 25b Ru.
G6M1 11 doprovodný těžký stíhač, který vyšel z G4M1 11, ale vyráběl se jako první,
měl doprovázet bombardéry Mitsubishi G3M
Mitsubishi G6M1-L2 všechny neúspěšné doprovodné stíhačkové křižníky byly nakonec upraveny na transportní letadla




Celkem bylo vyrobeno: 2 446 letadel G4M a G6M vyrobil koncern 三菱重工業株式会社- Mitsubishi Jūkōgyō Kabushiki Kaisha


2 prototypy 12-Shi - Nagoya září 1939 až únor 1940
30 sériových G6M1 - Nagoya v roce 1940
1 200 sériových G4M1 - Nagoya od ledna 1941 do ledna 1944
1 154 G4M2 - Nagoya (640) a Okayama (514) listopad 1942 - srpen 1945
60-65 G4M3 malá série v Nagoya a Okayama prosinec 1943 - srpen 1945
URL : https://www.valka.cz/Micubisi-G4M-Betty-t29177#103285 Verze : 1
Zrození legendy:


Je rok 1937 a japonské námořní letectvo vypisuje specifikace 12-Shi, zde jsou formulovány technické požadavky jednak na palubní stíhačku, které daly vzniknout slavnému stíhači A6M Zero , a ještě zde byly požadavky na útočný bombardér, základ bombardéru G4M Betty. Oba letouny byly velkým úspěchem firmy Mitsubishi Jukogyo Kabushiki Kaisha.


Jak bylo tehdy zvykem, námořnictvo vypsalo požadavky na nový letoun v roce, kdy se do výzbroje dostal bombardér Mitsubishi G3M Type 96 - Nell. Tak bylo zabezpečeno, že jakmile začne bombardér G3M být zastaralý, bude k dispozici již bombardér nový. Požadavky na nový bombardér kladly důraz na velký dolet, což bylo nutné s ohledem na velké vzdálenosti v Pacifiku i na čínském bojišti. S nákladem 800 kilogramů pum, nebo s torpédem o stejné hmotnosti, měl dolet činit 2 000 námořních mil (3 703 km). Požadována byla i poměrně účinná obranná výzbroj, která zahrnovala i kanón ráže 20 milimetrů a rychlost letu měla být další obranou nového bombardéru. Práce na vývoji bombardéru byly zadány bez soutěže výše jmenované továrně Mitsubishi a to na základě úspěchů bombardérů G3M v Číně.


V první studii bylo konstruktérem Joji Hattorim zvažováno pouhé vylepšení G3M za pomoci nových výkonnějších motorů Mitsubishi MK4A Kasei 11 se startovním výkonem 1 530 koní, ale s ohledem na skutečnost, že se do trupu muselo umístit velké množství paliva a také pumy, které byly u G3M zavěšeny na vnějších závěsnících a zde byly pumy zdrojem velkého aerodynamického odporu, byla tato varianta brzy zavržena. Stavba trupu byla svěřena 1. námořnímu leteckému arzenálu v Yokosuce a firma Mitsubishi měla na starost všechny ostatní části bombardovacího letadla. Již v prosinci roku 1937 bylo započato s ofukováním některých částí modelu v aerodynamickém tunelu.


Konstrukční tým byl posílen ze stáže v USA se navrátivším Kiro Honjoem, konstruktérem G3M a nyní také šéfkonstruktérem Mitsubishi. Honjo navrhl dvounosníkové křídlo a prostor mezi nosníky vyplňovaly z velké části palivové nádrže. Nový bombardér měl elektricky poháněné štěrbinové vztlakové klapky a také zatahování podvozku bylo elektrické, protože japonské hydraulické pohony nebyly nikdy zcela spolehlivé. Trup byl objemný a aerodynamicky čistý, tvarem připomínal doutník a tak dostal neoficiální název Hamaki, což je japonsky doutník. Doletu a rychlosti bylo podřízeno vše, tedy především pasivní ochrana životně důležitých částí. Úctyhodné bylo množství neseného paliva 4 900 litrů, bohužel ani nádrže nebyly chráněny. Tvar pumovnice byl přizpůsoben torpédu Type 91, ale bylo do ní možno zavěsit i pumy až do hmotnosti 1 000 kilogramů (4 x 250 kg). Na slušné úrovni byla i střelecká výzbroj, kterou tvořil kanón Type 99 Model 1 v zadním střelišti a čtyři kulomety Type 92 ráže 7,7 mm.


Prototyp byl zalétán 23.10.1939 na letecké základně v Kagamihaře, dokončen byl o jeden měsíc dříve. Vývoj se trochu zdržel, továrna Mitsubishi byla přetížena, vyvíjela zároveň stíhačku A6M Reisen, která měla vyšší preference při stavbě. Námořní letectvo zjistilo, že nový bombardér nejen dokázal splnit požadavky 12-Shi, ale dokonce je hladce překonával jak v doletu, kdy dosáhl až 3 000 námořních mil, tak v maximální rychlosti, kde byl požadavek 398 km/hod a prototyp létal rychlostí až 444 kilometrů za hodinu.


Popis verzí:


• Jako první se do výroby nedostala bombardovací verze a to ze dvou důvodů, jednak v námořnictvu panovala obava, že náběh výroby nového bombardéru způsobí částečné přerušení dodávek bombardovacích letadel na čínské bojiště, zde již bombardéry G3M utrpěly ztráty a japonské námořní letectvo marně hledalo způsob jak zabezpečit jejich stíhací obranu. Malé a obratné stíhačky Mitsubishi A5M neměly dostatečný dolet, předsunuté letiště pro stíhačky neřešilo problém globálně a nákup stíhaček v zahraniční (Seversky A8V1 a Heinkel A7He1) nepřinesl nic než další zklamání a to byl hned i druhý důvod, proč došlo k přestavbě slibného a výkonného bombardéru na doprovodnou stíhačku křižníkového typu.


Takovou cestu prosazovala především skupina námořních důstojníků ze zkušební základny v Yokosuce. Označení se tedy změnilo na G6M1, změnila se hlavňová výzbroj a to tak, že byla nově tvořena čtyřmi dvacetimilimetrovými kanóny, pouze přední střeliště disponovalo kulometem puškové ráže. Zcela vypuštěna byla pumovnice a kvůli úspoře hmotnosti byla redukována zásoba paliva v křídlech, nyní byla zásoba paliva 3 640 litrů. Velká byla naproti tomu zásoba střeliva a ta, a poměrně velká střelecká gondola pod trupem, byly příčinami poklesu rychlosti této doprovodné stíhačky až na takovou míru, že nestačily svým chráněncům po odhozu pum. Tak japonské námořní letectvo zjistilo, že ani takto nedokáže své bombardéry ochránit. Celkem bylo vyrobeno třicet takovýchto letadel a první byl dokončen v srpnu roku 1940.


Takový druh doprovodné stíhačky nebyl jen specialitou námořního letectva, podobný vývoj probíhal i v armádním letectvu, které upravovalo bombardér Nakajima Ki-49 Donryu na eskortní stíhačku Nakajima Ki-58, naštěstí u armády nebyl vývoj dotažen až do operačního nasazení. Podobnou cestou šel vývoj například v USA a bylo dosaženo také podobných výsledků, byla to slepá cesta.


Po stažení G6M1 od bojových jednotek byly demilitarizovány a sloužily jako cvičné a později byly přestavěny na dopravní G6M1-L, potom dokázaly přepravit až dvacet výsadkářů. Byla pro ně zavedena výzbroj v podobě horního střeliště s jedním kulometem. Toto střeliště původní G6M1 neměly.


• V prosinci se konečně velení námořního letectva rozhodlo zahájit výrobu bombardovacích G4M1 Rikko. V dubnu 1941 byl oficiálně přijat do výzbroje a tento měsíc bylo spuštěna také předsériová výroba v továrně číslo 31 v Nagoji. Sériová výroba se rozeběhla naplno již v květnu a do začátku války měsíční produkce čítala slušných 25 letadel. V počáteční fázi bojů letouny Mitsubishi G4M1 Model 11 dosahovaly velkých úspěchů a u bojových útvarů postupně nahrazovaly zastarávající G3M2, tedy přesně tak, jak si to velení námořnictva v roce 1937 naplánovalo.


Taková situace však byla jen na počátku války, jakmile se Spojenci trochu vzpamatovali a začali se účinněji bránit, pak začaly růst ztráty G4M1 11. Brzy si získaly nelichotivou a výstižnou přezdívku „Létající zapalovač“, na vině byly jednak nechráněné palivové nádrže s velkým množstvím paliva a také neschopnost vytáhnout bombardér, zatížený pumovým nákladem, do vyšší letové hladiny, kde by byl alespoň částečně chráněn před protiletadlovou palbou ze země.


Není proto divu, že v únoru 1942 byl pověřen 2. námořní letecký arzenál v Kisarazu úpravou 241. sériového stroje. Úprava spočívala v zástavbě výškovějších motorů Mitsubishi MK4E Kasei 15. Tento motor poskytoval 1 530 koní při startu, ale měl především lepší výškové vlastnosti, tak nový model Betty (takové bylo spojenecké kódové jméno) dosahoval o 400 metrů vyššího dostupu a na výšku 8 000 metrů vystoupal o tři minuty dříve, než to zvládla původní verze, mírný byl i nárůst maximální rychlosti. Nový model měl označení Mitsubishi G4M1 Model 13. Od 406. vyrobeného letounu měly již tyto motory všechny další stroje a dále byl montován hasící systém s CO2 k nádržím paliva. Další zlepšení pasivní ochrany palivových nádrží bylo od 663. vyrobeného letounu, na trupovou nádrž a pod palivové nádrže v křídlech byla instalována trojvrstvá surová guma, která měla samosvorný účinek. To přineslo nárůst hmotnosti a tím také pokles výkonů, například max. rychlost poklesla na 454 km/hod. z původních 463 km/hod. To se ale později podařilo eliminovat individuálními výfuky, které vyvozovaly mírný tah, ale u doletu to bylo však již o 300 kilometrů méně. Celkem bylo vyrobeno 1 702 letadel G4M1, včetně dvou prvních prototypů. Jejich výroba skončila v až listopadu 1944, vyráběny byly souběžně s modernějšími verzemi Bettynek.


G4M2 Model 22 byla další vývojovou verzí, která byla vyžádána námořnictvem, to požadovalo především mohutnější výzbroj, aby se Betty mohla účinněji bránit sílícímu stíhacímu letectvu Spojenců. To vyřešila továrna montáží hřbetní střelecké věže, ve které byl druhý kanón ráže 20 mm, zásobníky pro kanón byly bubnové se 45 náboji, respektive granáty. Věž měla poměrně velkou hmotnost 900 kilogramů a spolu s požadovanou vyšší zásobou paliva přinesla velký nárůst hmotnosti. Tento hmotnostní prohřešek měly eliminovat výkonnější motory Mitsubishi MK4P Kasei 21, tyto motory měly možnost vstřiku chemikálií a tím i další zvýšení výkonu, startovní výkon byl 1 800 koní. Vrtule nové verze byly čtyřlisté VDM, ty byly licenčně vyráběny firmou Sumitomo. Palivové nádrže nyní pojaly až 6 490 litrů paliva, ale dolet se opět snížil na 1 350 nám. mil. Další změny se týkaly bočních střelišť, původní „boule“ byly nahrazeny okny, změnu doznalo také zadní střeliště a zadní kanón tak získal větší prostor pro manipulaci. Příď byla bohatěji prosklena a byly zde i závěsy pro dva kulomety, křídla a VOP dostaly nové koncové oblouky. Oproti staršímu typu byla zjednodušena výroba trupu, tím že se nyní vyráběl jako jeden kus.


První prototyp vzlétl 12.prosince 1942, ale sériová výroba se rozeběhla až v červenci 1943, první stroj nesl výrobní číslo 2001. Zdržení bylo způsobeno námořnictvem, které tehdy zkoušelo nové bombardéry Nakajima G5N Shinzan, ale tyto bombardéry byly velkým zklamáním a tak se stalo, že námořnictvo objednalo nové G4M2 22 se zpožděním. Výroba se rychle rozběhla i v nové továrně v Mizushimě. Bylo vyrobeno 275 letadel a potom byla ve výrobních halách nahrazena další verzí G4M2a Model 22A (Ko), od starší se odlišovala silnější výzbrojí v bočních oknech. Okna byla nově vzájemně přesazena, aby střelci měli více prostoru a každý boční střelec nyní ovládal dvacetimilimetrový kanón. Těchto letadel bylo vyrobeno 50 kusů.
Některé nesly protilodní radiolokátor Typ 3-6 s teoretickým dosahem 140 km, přítomnost radiolokátoru prozrazovaly antény typu Yagi. Verze Mitsubishi G4M2b 22B (Otsu) byly opět padesátikusová (seriál No.2325-2374) měla modernější kanón Type 99-2 s pásovým podavačem nábojů.


• Zástavba nových motorů Mitsubishi MK4T Kasei 25 o startovním výkonu 1 825 koní charakterizovala verzi G4M2 Model 24, ten byl jinak shodný s verzí G4M2 22, vyrobeno bylo pouhých 14 letadel této verze (serial No.2501-2514) a byla nahrazena dalším Model 24A (Ko) (serial No. 2515-2529), zde výzbroj odpovídala Modelu 22A, ale zase s motory Kasei 25. Větší sérií byla další subverze G4M2Ab 24B (Otsu) (serial No.2530-2700) ta zase odpovídala Modelu 22B. Od seriál No.2701 byla vyráběna subverze Model 24C (Hei) ta již neměla svou dřívější předchůdkyni. Změna byla opět ve výzbroji v přídi přibyl jeden pohyblivý kulomet Type 2 ráže 13 mm a tak v přídi byly celkem tři kulomety, protože zde zůstaly dřívější Type 92 ráže 7,7 mm. To sebou přineslo i mírnou úpravu v zasklení přídě.


• Další modely, pominu-li nosič sebevražedných letadélek Ohka, o kterém se zmíním závěrem, se vyráběly pouze jako prototypy. V jediném exempláři byl G4M2B Model 25, ten byl poháněn motory Mitsubishi MK4V Kasei 27B o startovním výkonu 1 795 koní, ale ve výšce 6 580 metrů poskytoval ještě 1 480 koní a Betty zde dosahovala max.rychlosti 466 km/hod. Tento stroj byl upraven z druhého prototypu G4M2 Model 22.


• Zástavbou motorů Mitsubishi MK4T-B Kasei 25B, přeplňovaných mechanickými kompresory vznikly dva prototypy G4M2C Model 26.


• Třetí prototyp G4M2 22 se po zástavbě turbokompresorových motorů Mitsubishi MK4T-B Ru Kasei 25B Ru změnil na typ G4M2D Model 27. Tento stroj byl poškozen horkými výfukovými plyny, které poškodily křídlo. Další pokusy byly zastaveny. Celkem bylo postaveno 1 152 letadel G4M2 všech modelových řad.


Mitsubishi G4M3 Model 34 byl další verzí Betty, u této verze byl kladen důraz na to, aby Betty měla dobrou odolnost v boji a tak byla dovybavena pancéřováním prostoru posádky a nádrže paliva dostaly samosvorné obaly. Práce započal již v listopadu 1942 konstruktér Mimojito Takahashi. Nejvíce se změnila konstrukce křídla, které bylo nyní jednonosníkové a bylo doslova napěchované integrálními palivovými nádržemi paliva. Prototyp vzlétl 1. ledna 1944 a vykazoval slušné výkony, ale námořnictvo trvalo na zesílení konstrukce křídla a až po tomto zesílení byl v koncem března udělen souhlas se sériovou výrobou. Došlo také ke zkrácení zadního střeliště a posun těžiště byl eliminován vzepětím ocasních ploch. Celkem bylo vyrobeno 60 letadel této verze (od serial No.3004). Motory byly Mitsubishi MK4T Kasei 25. Dva prototypy byla zkoušeny s motory Mitsubishi MK4T-B Ru Kasei 25B Ru, ale do konce války nebyly zkoušky dokončeny. Několik letadel bylo dokončeno jako G4M3a 34A Ko, toto provedení umožnilo letoun použít jako transportní, nebo protilodní, s ohledem na redukovanou hlavňovou výzbroj potom byla osádka pětičlenná. Výroba posledních letadel mnohdy trpěla malou kvalitou, ale bylo to pochopitelné, protože továrny byly často bombardovány. Výroba trvala až do konce války.


• Na samotný závěr jsem si nechal verzi G4M2E 24E (Tei), tato verze byla navržena jako nosič sebevražedných raketových letounků Yokosuka MXY-7 Model 11 Ohka. V pumovnici byly speciální úchyty, do kterých se Ohka na zemi zavěsila a po přiblížení k cíli byla z nich vypuštěna, pumovnice neměla dveře. Pro usnadnění vzletu přetíženého stroje byly montovány na Betty startovací raketové motory Type-4. Zajímavostí je, že se tato verze nestavěla jako samotná verze , ale vznikla v továrně přestavbou již vyrobených letadel. Takto upraveno bylo 70 letadel.


• Vývoj bombardovacího letounu G4M1 11 se podařilo zcela utajit a to i navzdory jejich nasazení v Číně, po vypuknutí války v Pacifiku byly tyto bombardéry pro Spojence nepříjemným překvapením. Operačně byly nasazeny snad na všech bojištích, jejich velkým nedostatkem byla chybějící ochrana palivových nádrží a později to byla situace, kdy Betty musela být nasazována a nebyla za ní žádná náhrada a tak musela plnit úkoly, které byly již nad její síly.
URL : https://www.valka.cz/Micubisi-G4M-Betty-t29177#150601 Verze : 0
Použité prameny:
Rene J. Francillion PhD, Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, rok 1987, ISBN-13: 978-0870213137
William Green a Gordon Swanborough, The Complete Book of Fighters, Salamander Books Ltd; New Ed edition, rok 2001, ISBN-10: 1840652691
David Donald, The Complete Encyclopedia of World Aircraft, Barnes & Nobles Books, rok 1997, ISBN-10: 0760705925
Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945 díl 2, Lampart, rok 2000, ISBN 83-86776-00-05
Famous Airplanes Of The World No. 59, Type 1 Attack Bomber,BUNRINO Co., Ltd., 1996 ISBN4-89319-056-3
Václav Němeček, Vojenská letadla 3 díl, druhé doplněné vydání, Naše Vojsko, Praha 1992, ISBN 80-206-0117-1
Martin Ferkl, Mitsubishi G4M Betty, Aeroprofils No.1, ISBN 2-915205-05-1
Jaroslav Schmidt, Stíhací a bombardovací letouny Japonska, 2.díl, Nakladatelství Fraus Plzeň, rok 2000, ISBN 80-7238-077-X
Tagaya Osamu, Mitsubishi Type 1 Rikko Betty Units of World War 2, Osprey Combat Aircraft 22, London, UK, Osprey Publishing, rok 2001, ISBN-10: 184176082X.
L+L č. 19/1988, Letadla 1939 - 1945
http://www.combinedfleet.com/ijna/g4m.htm
www.xs4all.nl
www.airpages.ru
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Micubisi-G4M-Betty-t29177#243050 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více