Válka o Falklandy 1982

Autor : Radek Havelka / Admin 🕔28.07.2003 📕54.995

Válka o Falklandy byla krátkou nevyhlášenou válkou mezi Argentinou a Velkou Británií v roce 1982. Jejím předmětem bylo ovládnutí Falklandských ostrovů (Islals Malvinas).

Argentina si nárokovala Falklandské ostrovy, ležící zhruba 500 km východně od jejího pobřeží, od počátku 19. století. Toto území ale bylo od roku 1833 obsazeno Velkou Británií a veškeré požadavky Argentiny byly odmítány. Na začátku roku 1982 se vojenská junta vedená generálem Leopoldem Galtierim rozhodla přerušit dlouho se táhnoucí jednání a zvolila radikální cestu vojenské operace. Rozhodnutí obsadit Falklandy bylo převážně politické, junta, která byla kritizována za ekonomické problémy země a porušování lidských práv, věřila, že "znovudobytí" ostrovů sjednotí Argentinu s touto juntou v čele. Elitní invazní jednotky trénovaly v tajnosti, ale jejich tréninkový rozvrh byl narušen, když 19. března vypukla ostrá hádka mezi britskými vědci a argentinskými dělníky na ostrově South Georgia 1 600 km východně od Falkland. Námořní jednotky rychle mobilizovaly.

Argentinské jednotky napadly Falklandy 2. dubna 1982 a rychle překonaly malé opevnění britské námořní pěchoty v hlavním městě Port Stanley. Byly vydány rozkazy, že nesmí bez ohledu na své vlastní ztráty způsobit žádné britské ztráty. Druhého dne Argentinci obsadili okolní skupiny ostrovů kolem South Georgia a South Sandwich. Koncem dubna měla Argentina na Falklandech více než 10 000 vojáků, i když se jednalo převážně o špatně trénované brance.

Argentinská populace zareagovala podle očekávání, velké davy se shromažďovaly na Plaza de Mayo před prezidentským palácem, aby demonstrovaly svoji podporu probíhající vojenské operaci. Jako odpověď na invazi britská vláda v čele s Margaret Thatcherovou vyhlásila válečnou zónu 200 mil (320 km) kolem Falkladnských ostrovů a sestavila námořní jednotku s cílem znovudobytí těchto ostrovů. Většina evropských mocností podpořila Velkou Británii a evropští vojenští poradci byli staženi z Argentiny. Na druhou stranu, většina zemí Latinské Ameriky podporovala Argentinu. Jedinou výjimkou bylo Chile, které vyhlásilo stav ohrožení, kvůli sporům kolem ostrova v Beagle Channel. Ohrožení ze strany Chile přinutilo Argentinu, aby držela většinu svých elitních jednotek na pevnině, daleko od Falkland. Vojenští plánovači také počítali s tím, že USA zůstanou v celém konfliktu neutrální, ale po neúspěšných pokusech o jednání USA plně podpořily Velkou Británii, a to včetně možnosti použít rakety vzduch-vzduch, komunikační vybavení, letecké palivo, další vojenské vybavení a spolupráce výzvědných služeb.


Mapa oblasti konfliktu

25. dubna 1982 se britská flotila nacházela 13 000 km od válečné zóny, menší britská jednotka obsadila zpět ostrov South Georgia včetně zajetí jedné argentinské dieselové ponorky. 2. května byl mimo válečnou zónu britskou ponorkou potopen argentinský křižník General Belgrano. V reakci na tento kontroverzní krok se většina argentinských lodí držela dále od oblasti bojů, ale argentinské ponorky pokračovaly v ohrožování britské flotily. Mezitím britské námořní síly a argentinské letectvo sváděly intenzivní bitvy, během kterých Argentinci potopili HMS Sheffield a kontejnerovou loď Atlantic Conveyor pomocí protilodních raket Exocet. Dále potopili dvě fregaty a torpédoborec, několik dalších lodí bylo poškozeno, ale většina argentinských bomb nevybuchla. Argentina také nebyla schopna zabránit Britům, aby se 21. května 1982 nevylodili nedaleko Port San Carlos, na severním pobřeží Východních Falkland. Z tohoto předmostí britská pěchota postupovala jižním směrem a obsadila osady Darwin a Goose Green, kde se stočila na východ, a 31. května obklíčila Stanley. Velká argentinská posádka se vzdala 14. června, čímž v podstatě konflikt skončil. 20. června britské jednotky znovu obsadily ostrovy South Sandwich.

Britové zajali asi 11 400 argentinských zajatců, všichni byli poté propuštěni. Téměř 750 Argentinců bylo zabito, a to včetně 368 námořníků z posádky General Belgrano. Britové ztratili 256 mužů. Nejistý počet argentinských letadel byl zničen, převážně na zemi, zatímco Britové ztratili 10 Harrierů a více než 24 vrtulníků.

Válka ilustrovala jasně nutnost letecké převahy, kterou si Britové nebyli schopni zajistit, význam ponorek a průzkumu. Také zásobování bylo důležité, protože jednotky obou zemí se pohybovaly na hranici své působnosti.

Vojenská porážka v Argentině vážně poškodila pověst vojenské vlády a vedla k nastolení civilní vlády v roce 1983.

Ve stejné době ve Velké Británii Margaret Thatcherová plně využila vítězství ve válce a vytěžila z něho i drtivé volební vítězství pro svoji Konzervativní stranu.

Autor : Radek Havelka / Admin 🕔28.07.2003 📕54.995

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře