Záznam Postupimské konference - 10.díl

Autor : Jan Flieger / Dav 🕔09.01.2006 📕6.504

Seriál

  1. Záznam Postupimské konference - 01.díl
  2. Záznam Postupimské konference - 02.díl
  3. Záznam Postupimské konference - 03.díl
  4. Záznam Postupimské konference - 04.díl
  5. Záznam Postupimské konference - 05.díl
  6. Záznam Postupimské konference - 06.díl
  7. Záznam Postupimské konference - 07.díl
  8. Záznam Postupimské konference - 08.díl
  9. Záznam Postupimské konference - 09.díl
  10. Záznam Postupimské konference - 10.díl
  11. Záznam Postupimské konference - 11.díl
  12. Záznam Postupimské konference - 12.díl
  13. Záznam Postupimské konference - 13.díl

Podobné články

Další články autora

Postupimská konference vedoucích představitelů tří velmocí

(Dokumentární záznam sovětské delegace)

Desáté zasedání - 28. července 1945

Truman zahajuje zasedání.

(Sovětská delegace oznámila ve své zprávě o zasedání ministrů zahraničních věcí SSSR, USA a Velké Británie 25. července 1945 toto:

1. Americká delegace navrhla projednat na zasedání ministrů otázku vodních spojů. Vyslovila přání, aby tuto otázku předběžně projednala komise. Britská a sovětská delegace s tímto návrhem souhlasily, a proto byla sestavena komise, kterou tvoří:

za USA — Russell, Riddleberger

za Velkou Británii — Ward

za SSSR — Geraščenko, Lavriščev.

2. Americká delegace se dále zmínila o problému odsunu německého obyvatelstva z Československa.

Britská delegace prohlásila, že nejde jen o odsun Němců z Československa, ale také ze západního Polska a Maďarska. Vyslovila názor, že otázka odsunu tohoto obyvatelstva bude pod dohledem Spojenecké kontrolní rady postupující ve spolupráci s vládami Polska, Československa a Maďarska.

Sovětská delegace navrhla odevzdat tuto otázku k předběžnému projednání komisi s tím, aby návrh, který vypracuje, byl posléze projednali na poradě tří ministrů.

Delegace USA a Británie s tímto návrhem souhlasily. Byla zřízena komise, kterou tvoří:

za USA — Cannon

za Velkou Británii — Harrison

za SSSR — Sobolev, Semjonov

3. Britská  delegace navrhla ustavit komisi, která by vypracovala návrh komuniké o jednání konference, a komisi, která by připravila návrh všeobecného protokolu o usneseních konference.

Delegace SSSR a USA s tímto návrhem souhlasily. Bylo rozhodnuto vytvořit tyto komise:

a)  pro přípravu návrhu koniuniké o jednání konference, kterou budou tvořit:

za USA - Waltor Brown, „Wilder Footů“: za SSSR — Sobolev, Golunskij;

b)  pro přípravu návrhu všeobecného protokolu o usneseních konference, kterou budou tvořit:

za USA — Dunn, Matthews, Cohen

za SSSR — Grornyko, Kozyrev, Gribanov

za Velkou Británii (obě komise) - Bridges, Brooke, Hayter a Dean.

Sovětská delegace dále informovala o zasedání ministrů zahraničních věcí 27. července 1945 a oznámila, že tři ministři se zabývali těmito otázkami:

I. Dosud nevyřešené otázky.

Bylo konstatováno, že dosud nebyly vyřešeny tyto otázky:

1. Hospodářské zásady vůči Německu.

2. Německé reparace.

3. Reparace Itálie a Rakouska.

4. Zásobování Evropy ropou.

5. Přijetí Itálie a dalších bývalých satelitů do Organizace spojených národů.

6. Plnění jaltského Prohlášení o osvobozené Evropě.

7. Zmírnění podmínek příměří pro Itálii a další země.

8. Západní hranice Polska.

9. Spolupráce při řešení naléhavých evropských hospodářských problémů.

10. Váleční zločinci.

11. Odsun Němců z Polska, Československa a Maďarska.

12. Doplnění politických zásad postupu vůči Německu dvěma body ze 13. bodu návrhu o hospodářských zásadách.

13. Německé loďstvo.

14. Mezinárodní vnitřní vodní spoje.

II. Přijetí Itálie a dalších zemí, které uzavřely příměří a přešly na stranu Spojenců, do Organizace spojených národů.

Delegace USA prohlásila, že nemohou-li sovětská a britská delegace dosáhnout shody pokud jde o úpravu dokumentu o této otázce, navrhuje se souhlasem presidenta USA, aby tato otázka byla z programu konference zcela vyřazena. Americká delegace dodala, že podle jejího názoru je nutno projednat především životně důležité otázky, a to otázky reparací, německého loďstva a západních hranic Polska.

Britská delegace navrhla, aby formulace poslední věty 3. odstavce, navržená sovětskou delegací, byla nahrazena formulací:

„Uzavření mírových smluv s odpovědnými demokratickými vládami v těchto státech umožní třem vládám obnovit s nimi normální diplomatické styky a podporovat jejich návrh na přijetí do Organizace spojených národů.“

Sovětská delegace prohlásila, že tato oprava je nepřijatelná.

Jelikož zasedání tří ministrů se o této otázce nedohodlo, bylo rozhodnuto předat ji k projednání šéfům tří vlád.

III. Německé reparace.

Sovětská delegace prohlásila, že pokládá práci komise zabývající se reparacemi za neuspokojivou a navrhuje, aby otázka německých reparací byla projednána přímo na poradě tří ministrů. Tento návrh nevyvolal námitky. Sovětská delegace pak přednesla čtvrtý bod jaltského protokolu o reparacích a s odvoláním na prohlášení amerického zástupce v reparační komisi, že bere zpět souhlas vlády USA s řešením uvedeným v tomto bodě, se americké delegace zeptala, zda se vláda USA dále ztotožňuje s jaltskými usneseními o této otázce, nebo zda své stanovisko mění.

Americká delegace odpověděla, že jde o nedorozumění. Vláda USA souhlasila v Jaltě přijmout částku 20 miliard dolarů za základ jednání, ale od té doby způsobily sovětské a spojenecké armády v Německu velké škody, některé oblasti byly Německu odňaty, a proto již prakticky nelze vycházet z celkové částky, kterou přijala americká delegace v Jaltě za základ jednání.

Britská delegace prohlásila, že nehodlá předložit žádné návrhy.

Na návrh americké delegace bylo dohodnuto odložit projednávání dané otázky na další poradu tří ministrů a pak o ní informovat šéfy tří vlád.

IV. Reparace Rakouska a Itálie

Sovětská delegace navrhla za základ pro další jednání o této otázce své návrhy na reparace Rakouska a Itálie.

Americká delegace prohlásila, že nepokládá za možné brát od Rakouska a Itálie reparace ve formě dodávek běžné produkce. Podle názoru americké delegace je možné pouze jednorázové převzetí zařízení vojenského průmyslu, jehož nelze použít pro mírové účely. Britská delegace prohlásila, že se připojuje k názoru delegace USA.

Jelikož nebylo dosaženo dohody, bylo rozhodnuto informovat o vzniklých rozporech šéfy tří vlád.

V. Hospodářské zásady vůči Německu

Na návrh delegace USA bylo projednávání otázky odloženo.

VI. Zásobování Evropy ropou

Projednávání otázky bylo odloženo, jelikož komise nedokončila svou práci.

VII. Hospodářská spolupráce v Evropě

Bylo rozhodnuto schválit zprávu komise o této otázce a informovat šéfy tří vlád.)

Truman: Kterou otázku budeme projednávat nyní — západní hranice Polska nebo některou jinou?

Stalin: Třeba tuto, nebo otázku Itálie a dalších zemí. Kolik času dnes máte? Můžeme pracovat asi hodinu?

Truman: To mi vyhovuje. Budeme pracovat do 12 hodin.

Stalin: Chtěl bych oznámit, že my, ruská delegace, jsme obdrželi nový návrh od Japonska. Ačkoli nejsme informováni jak se patří, připravujeme-li jakýkoli dokument o Japonsku, domníváme se, že je nutno vzájemně se informovat o nových návrzích. (Dále je přednesena v angličtině japonská nota o zprostředkování.) Tento dokument neobsahuje nic nového. Je zde pouze jeden návrh: Japonsko nám nabízí spolupráci. Hodláme jim odpovědět ve stejném duchu jako posledně.

Truman: Nemáme námitek.

Attlee: Souhlasíme.

Stalin: Tím jsem svou informaci vyčerpal.

Truman: Sovětská delegace by nás chtěla upozornit na dvě otázky — na Itálii a další satelitní země a na reparace Rakouska a Itálie.

Stalin: Kromě toho by bylo žádoucí zabývat se německým loďstvem a západními hranicemi Polska.

Truman: Domnívám se, že zde můžeme projednat kteroukoli otázku a jsem ochoten vyslechnout jakýkoli návrh a pak vyslovit na dané otázky vlastní názor.

Attlee: Chtěl bych říci, že souhlasím s projednáváním těchto otázek. Současně vyslovuji politování nad tím, že události, k nimž došlo v Británii, zabránily práci konference; jsme však ochotni setrvat zde, dokud to bude zapotřebí, a zabývat se kteroukoli otázkou.

Stalin: Otázka přijetí Itálie a dalších zemí do Organizace spojených národů byla projednávána na minulém zasedání „velké trojky“. Jak zde bylo oznámeno, ministři zahraničních věcí mají z výsledků diskuse odlišný dojem. Sovětské delegaci se zdálo, že se šéfové tří vlád po opravách, jež ministerský předseda učinil pokud jde o Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a Finsko, na této otázce v podstatě dohodli. V pasáži o mírových smlouvách bylo rozhodnuto nahradit slova „s Bulharskem, Rumunskem“, atd. slovy „pro Bulharsko, Rumunsko“ atd. Otázka pak byla odevzdána k definitivní úpravě třem ministrům zahraničních věcí. Na poradě ministrů však britská delegace předložila novou opravu k tomuto návrhu a tato oprava nebyla přijata.
Na poradě tří vlád šlo o to, jak nazvat vlády uvedených zemí, zda odpovědnými či uznanými. Ruská delegace se domnívá, že výraz „odpovědné“ by byl urážející pro vlády, protože by si mohly myslet, že nyní jsou považovány za neodpovědné. Řekneme-li „uznané“, jak jsme se dohodli zde na poradě šéfů tří vlád, nebudou se cítit dotčeny. Každá z našich vlád může vlády těchto států uznat, jakmile je bude považovat za demokratické. Tyto vlády se nebudou cítit dotčeny a smysl, obsah bude zachován. Dohodli jsme se tady, ale ministři pak naše rozhodnutí zrušili. To není správné. V zásadě to bylo schváleno.

Truman: Prosím pane Byrnese, aby se k této otázce vyjádřil.

Byrnes: Sovětská delegace prohlásila na poradě tří ministrů zahraničních věcí, že pokud si vzpomíná, delegace USA její návrh přijala. Řekl jsem jménem americké delegace, že president v zásadě návrh sovětské delegace přijal a zmínil se o tom, že je nutno návrh odevzdat k redakci ministrům zahraničních věcí: president hodlal pouze nahradit jedno slovo, a to slovo „projednají“ slovem „prostudují“ (v angličtině to má svůj význam) . Žádné rozpory mezi americkou a sovětskou delegací se proto v této otázce nevyskytly.
Řekl jsem však tehdy ministrům zahraničních věcí, že pokud si vzpomínám, měl pan Churchill námitky proti návrhu sovětské delegace na prostudování otázky týkající se uznání vlád satelitních zemí. Po poradě šéfů tří vlád mi pan Churchill řekl, že s tímto návrhem nesouhlasí. Řekl jsem rovněž ministrům zahraničních věcí, že americká delegace původně předložila svůj návrh týkající se Itálie proto, aby jí poskytla určité úlevy. V návrhu však bylo pouze uvedeno, že tři mocnosti vydají prohlášení o tom, že budou podporovat přijetí Itálie do Organizace spojených národů.
Britská delegace navrhla, abychom mezi země, jejichž vstup do Organizace spojených národů budeme podporovat, zařadili některé neutrální země. Souhlasili jsme. Sovětská delegace navrhla zařadit do tohoto dokumentu bod, týkající se Frankova režimu, a my jsme ve snaze vyjít sovětské delegaci vstříc, doplnili bod o záporném postoji tří mocností k přijetí Španělska s Frankovým režimem do Organizace spojených národů.
Sovětská delegace pak navrhla zařadit bod týkající se vlád Bulharska, Rumunska, Maďarska a Finska. S určitými změnami jsme s tímto bodem souhlasili. Poté bylo navrženo provést redakční úpravu bodu týkajícího se těchto zemí. Také s tím jsme souhlasili.
Bohužel, vzniká situace, že když souhlasíme se svými sovětskými přáteli, nesouhlasí britská delegace, a když souhlasíme se svými britskými přáteli, nedosáhneme souhlasu sovětské delegace. (Smích.) I nyní bychom byli ochotni dokument přijmout, pokud by se sovětská a britská delegace dohodly na sovětském návrhu, avšak nedospějí-li k dohodě, jsme ochotni vzít své skromné návrhy týkající se Itálie zase zpět.

Attlee: Pane presidente, prosím, aby pan Cadogan směl objasnit naše stanovisko k této otázce.

Cadogan: Dokument, o němž jednáme, týká se přijetí Itálie a dalších satelitních zemí a snad i některých neutrálních zemí do Organizace spojených národů. Pokud vím, text dokumentu lze schválit až na dva body. Generalissimus Stalin již hovořil o jednom z nich, a to o náhradě slov „odpovědné vlády“ slovy „uznané vlády“. Mám dojem, že před dvěma dny, když jsme tuto otázku projednávali, jsme s uvedenou opravou souhlasili.
Druhá, složitější otázka, se týká třetího bodu, který uvádí, že tři vlády jsou ochotny projednat v nejbližší budoucnosti obnovení diplomatických styků s Finskem, Bulharskem, Rumunskem a Maďarskem. Pan Churchill vysvětlil, že ačkoli je ochoten projednat otázku obnovení diplomatických styků s těmito zeměmi, mohlo by zařazení tohoto bodu do prohlášení vést k omylu, protože Britové na základě ústavy nemohou navázat plné diplomatické styky se zeměmi, s nimiž jsou technicky dosud ve válečném stavu. Bylo navrženo kompromisní řešení v tom smyslu, že bychom po uzavření mírových smluv mohli s těmito zeměmi obnovit plné diplomatické styky. Mám však dojem, že náš návrh vyvolal námitky sovětské delegace.

Stalin: Pochopil jsem pana Cadogana tak, že souhlasí s formulací „uznané vlády“ místo „odpovědné vlády“. >

Cadogan: Ano.

Byrnes: Tato změna — „uznané“ místo „odpovědné“ — je pro nás přijatelná.

Stalin: V situaci existující mezi Itálií a Spojenci na jedné straně a mezi ostatními zeměmi a Spojenci na straně druhé není rozdílu. V Itálii, v Rumunsku, v Maďarsku, ani v Bulharsku neexistuje svobodně zvolená vláda. Taková vláda je pouze ve Finsku. Ve všech uvedených zemích, stejně jako v Itálii, byly vlády vytvořeny dohodou mezi hlavními stranami.
Jestliže Itálii uznaly USA a Sovětský svaz a britská vláda na 90 %, proč by nebylo možno vyřešit problém diplomatických styků dejme tomu s Rumunskem, Bulharskem a Maďarskem? Z hlediska demokracie je tam stejná situace jako v Itálii. Itálii uznaly tři mocnosti. Nebylo zde nic řečeno o navázání plných diplomatických styků. Já osobně nechápu smysl opravy, o níž mluvil pan Cadogan. Proč dělat takový rozdíl mezi Itálií, v níž není svobodně zvolená vláda, a ostatními zeměmi, které s výjimkou Finska také nemají svobodně zvolené vlády?

Bevin: Nespočívá snad rozdíl v tom, že víme, jaká je situace v Itálii, zatímco o situaci v ostatních zemích nic nevíme?

Stalin: Nenavrhujeme vám, abyste se zavázali tyto vlády uznat. Zatímco budete jednat o uznání, budete mít možnost seznámit se se situací v těchto zemích.

Bevin: Proě na sebe brát závazek dříve, než získáme informace o situaci v těchto zemích?

Stalin: Když jsme navazovali diplomatické styky s Itálií, věděli jsme o ní rovněž málo, možná dokonce méně, než víte vy dnes o těchto zemích. Jde o to, abychom těmto zemím, počínaje Itálií a konče Bulharskem, nějak usnadnili jejich situaci. Itálii se naskýtá perspektiva přijetí do Organizace spojených národů. Tím se jí usnadňuje situace již podruhé — poprvé se tak stalo, když s ní byly obnoveny diplomatické styky šest nebo osm měsíců po její kapitulaci. Dalším usnadněním její situace je, že jí dva roky po kapitulaci umožňujeme vstoupit do Organizace spojených národů.
Naším úkolem nyní je učinit vůči ostatním zemím první krok: zajistit projednání jejich uznání ze strany tří mocností. Navrhujeme tak učinit 10 měsíců po jejich kapitulaci. Dohodli-li jsme se usnadnit situaci Itálie, je třeba učinit v tomto smyslu něco i pro ostatní země. V tom tkví problém.

Attlee: Mám dojem, že zde již bylo uvedeno, že nemůžeme obnovit s těmito zeměmi plné diplomatické styky, dokud nebudou podepsány mírové smlouvy. Potíž je v tom, že přijetí sovětského návrhu vyvolá dojem, jako bychom hodlali učinit vůči těmto zemím to, co je pro nás nemožné. Oprava navržená britskou delegací a spočívající v tom, že plné diplomatické styky s těmito zeměmi budou obnoveny, až s nimi budou uzavřeny mírové smlouvy, konstatuje to, co je možné.

Stalin: A co kdybychom to formulovali tak: tři státy — každý zvlášť - projednají otázku navázání úplných či neúplných diplomatických styků. Diplomatické styky s Finskem bude v každém případě nutno obnovit, bylo by trapné otálet s vyřešením této otázky, když tam byla vytvořena svobodně zvolená vláda. Jde o zbývající země.

Attlee: Mám dojem, že tento návrh neodpovídá skutečnosti.

Stalin: Dobře, přijměme tedy formulaci Američanů: místo „projednají“ řekněme „prostudují“.

Attlee: Domnívám se, že změna slova nemění nic na podstatě věci. Jediná otázka položená v parlamentě celou věc odhalí.

Stalin: Nic přece neskrýváme. Co je na tom k odhalení? Projednat je něco jiného než prostudovat. Stejně se touto otázkou budete zabývat. Bylo by podivné, kdybychom se otázkou uznání těchto vlád nezabývali. Co je na tom strašného nebo nového? Domnívám se, že Angličané by mohli přistoupit na americkou formulaci. Nic tím neztratíte, jen stoupnete v očích veřejného mínění těchto zemí.

Bevin: Až se vrátíme, zeptá se nás parlament, jaký smysl má to, co jsme učinili. Chci dát lidu naprosto čestnou odpověď. Uznávám-li vládu, pak ji skutečně uznávám. Nechci halit do slov věci, které lze chápat jinak. Dal bych přednost poslednímu návrhu Američanů, aby řešení této otázky bylo odloženo.

Stalin: Odložme je tedy.

Truman: Kterou otázkou se budeme zabývat nyní — západními hranicemi Polska, nebo reparacemi Itálie a Rakouska?

(Bylo rozhodnuto projednat otázku reparací.)

Truman: V tomto případě bych chtěl učinit prohlášení o italských reparacích. Jak jsem uvedl již prvého dne jednání o Itálii, přesněji řečeno, o usnadnění podmínek příměří s Itálií, byli jsme spolu s britskou vládou nuceni poskytnout Itálii asi 500 miliónů dolarů na obnovu jejího hospodářství. Hodláme Itálii poskytnout na tentýž účel ještě půl miliardy dolarů. Vláda USA je ochotna uvolnit tyto prostředky na určitý cíl, o něrnž jsem mluvil, nikoli však proto, aby Itálie platila reparace spojeneckým a jiným zemím. Existují-li v Itálii vojenské továrny se zařízením, které Sovětský svaz potřebuje, souhlasím, aby si Sovětský svaz toto zařízení vzal. Prostředky, které však chceme Itálii poskytnout, musí být kryty především vývozem z Itálie.

Stalin: Lze souhlasit s tím, aby od Rakouska nebyly reparace vyžadovány, jelikož Rakousko netvořilo samostatný stát. Náš sovětský lid ovšem sotva pochopí, proč nebude platit reparace Itálie, která tvořila samostatný stát, jejíž vojska dospěla až k Volze a zúčastnila se pustošení naší země. Rakousko nemělo vlastní ozbrojené síly, a proto od něho nemusíme reparace vyžadovat. Itálie však své ozbrojené síly měla, a je proto povinna reparace platit.

Truman: Má-li Itálie předměty zahrnuté do reparací, naprosto souhlasím s tím, aby byly předány Sovětskému svazu. Nechceme a nehodláme však poskytnout Itálii peníze za to, aby z nich platila reparace spojeneckým a jiným zemím.

Stalin: Chápu presidentův názor, chtěl bych ale, aby president pochopil můj názor. Co poskytuje sovětskému lidu morální právo mluvit o reparacích? To, že značnou část území Sovětského svazu okupovala nepřátelská vojska. Sovětští lidé žili 3 a půl roku pod vládou okupantů. Nebýt okupace, možná, že by Rusové neměli morální právo mluvit o reparacích. Možná.

Truman: Plně s vámi cítím.

Stalin: President říká, že v Itálii je možná zařízení, které by se Rusům hodilo, a možná, že toto zařízení připadne na úhradu reparací. Dobře, nechci žádat mnoho, ale chtěl bych stanovit přibližnou částku těchto reparací. Itálie je velká země. Jakou částku lze od ní žádat, jaké bude hodnotové vyjádření reparací? Není-li president připraven na tuto otázku odpovědět, jsem ochoten počkat, ale bude nutno určitou výši reparací stanovit.

Truman: Nemohu na tuto otázku odpovědět okamžitě.

Bevin: Navrhuji, aby při určování výše reparací nebylo přihlíženo k tomu, co Itálii dává Amerika a Velká Británie, ale pouze k tomu, co má Itálie nyní.

Stalin: Samozřejmě nehodláme přezírat zájmy Ameriky a Británie.

Attlee: Chtěl bych říci, že plně souhlasím s tím, co řekl pan president. Současné plně cítím s ruským lidem, který tolik vytrpěl. Nám však útok Itálie způsobil také velké utrpení. Také u nás jsou zpustošené oblasti a můžete si představit pocit britského lidu, bude-li Itálie muset platit reparace z prostředků, jež jí fakticky poskytly Amerika a Velká Británie. Je-li ovšem v Itálii zařízení, které by bylo možno převzít, je to jiná věc, ale s úhradou reparací z prostředků, které jsme poskytli my a Amerika, náš lid nikdy nebude souhlasit.

Stalin: Souhlasíme s převzetím zařízení.

Attlee: Vojenského zařízení?

Stalin: Vojenského zařízení.

Attlee: Bude to jednorázové převzetí vojenského zařízení a nikoli reparační dodávky z běžné produkce? 

Stalin: Jednorázové převzetí.

Bevin: Chtěl bych se zeptat, zda jde o vojenské zařízení pro výrobu vojenské produkce?

Stalin: Ne, proč? Jde o zařízení vojenských závodů, jehož bude využito pro mírovou výrobu; stejné zařízení přejímáme od Německa.

Attlee: Měl jsem na mysli zařízení, jehož nemůže být využito pro mírovou výrobu.

Stalin: Každého zařízení lze použít pro mírovou výrobu. Převádíme nyní své vojenské závody na mírovou výrobu. Neexistuje vojenské zařízení, jehož by nebylo možno k mírové výrobě využít. Naše továrny na tanky začaly nyní vyrábět automobily.

Bevin: Je velmi těžké odhadnout, co obdržíte.

Stalin: Samozřejmě, že nyní nemůžeme toto zařízení přesně označit. Chceme pouze, aby zde bylo v zásadě dohodnuto řešení, a potom budeme formulovat své požadavky.

Truman: Pokud jsem tomu rozuměl, chcete, aby zde bylo v zásadě dohodnuto, že má Itálie zaplatit reparace?

Stalin: Naprosto správně. Je třeba stanovit výši reparací - jsem ochoten přistoupit na malou částku.

Truman: Domnívám se, že v zásadě se v této otázce příliš nerozcházíme. Chtěl bych pouze, aby přitom nebyly zasaženy sliby, které jsme Itálii dali.

Stalin: Nemám na mysli tyto sliby.

Bevin: Vyvstává otázka, co je třeba převzít v prvé řadě? První nároky vůči Itálii tvoří nároky Velké Británie a USA, jež jí poskytly půjčku, druhé nároky tvoří reparace.

Stalin: Nemůžeme podporovat Itálii a ostatní agresory tím, že by vyšli z války beztrestně, aniž by zaplatili alespoň částečně to, co napáchali. Neučinit tak by znamenalo zaplatit jim prémii za válku.

Truman: Naprosto s vámi souhlasím.

Bevin: Špatně slyším, to zavinilo letadlo. (Bevinovi jsou opakována Stalinova slova.)

Truman: Souhlasím s generalissimovým prohlášením, že agresor nesmí obdržet prémii, ale musí být potrestán.

Stalin: Angličané byli Itálií zvlášť postiženi.

Attlee: Nezapomínáme na to.

Truman: Dohodněme se na začátku našeho zítřejšího zasedání. Zase v 5.00 hodin jako obvykle?

Stalin: Prosím.

Truman: Co kdybychom začali ve 4.00 hodiny? Se všeobecným souhlasem zahájíme zítřejší zasedám ve 4.00 hodiny.

Literatura:
Antonín Šnajdárek - Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích, nakl. Svoboda, Praha 1968

Seriál

  1. Záznam Postupimské konference - 01.díl
  2. Záznam Postupimské konference - 02.díl
  3. Záznam Postupimské konference - 03.díl
  4. Záznam Postupimské konference - 04.díl
  5. Záznam Postupimské konference - 05.díl
  6. Záznam Postupimské konference - 06.díl
  7. Záznam Postupimské konference - 07.díl
  8. Záznam Postupimské konference - 08.díl
  9. Záznam Postupimské konference - 09.díl
  10. Záznam Postupimské konference - 10.díl
  11. Záznam Postupimské konference - 11.díl
  12. Záznam Postupimské konference - 12.díl
  13. Záznam Postupimské konference - 13.díl

Podobné články

Další články autora

Autor : Jan Flieger / Dav 🕔09.01.2006 📕6.504

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře