Záznam Postupimské konference - 08.díl

Autor : Jan Flieger / Dav 🕔07.11.2005 📕6.182

Seriál

  1. Záznam Postupimské konference - 01.díl
  2. Záznam Postupimské konference - 02.díl
  3. Záznam Postupimské konference - 03.díl
  4. Záznam Postupimské konference - 04.díl
  5. Záznam Postupimské konference - 05.díl
  6. Záznam Postupimské konference - 06.díl
  7. Záznam Postupimské konference - 07.díl
  8. Záznam Postupimské konference - 08.díl
  9. Záznam Postupimské konference - 09.díl
  10. Záznam Postupimské konference - 10.díl
  11. Záznam Postupimské konference - 11.díl
  12. Záznam Postupimské konference - 12.díl
  13. Záznam Postupimské konference - 13.díl

Podobné články

Další články autora

Postupimská konference vedoucích představitelů tří velmocí

(Dokumentární záznam sovětské delegace)

Osmé zasedání - 24. července 1945

Truman zahajuje zasedání.

(Americká delegace uvedla o zasedám ministrů zahraničních věcí tří mocností toto:

Na zasedání tří ministrů bylo zjištěno, že komise, která se zabývá hospodářskými otázkami a otázkami reparací, dosud svou zprávu nevypracovala. Sovětská delegace navrhla, aby byla této komisi předána rovněž otázka reparací Itálie a Rakouska. Odevzdala dva krátké dokumenty týkající se reparací těchto dvou zemí.

Bylo rozhodnuto odložit na následující den diskusi k otázce hospodářských zásad vůči Německu, reparací Německa a rovněž otázku reparací Itálie a Rakouska. Ministři zahraničních věcí byli informováni, že se komise pro hospodářské otázky sejde dnes večer, aby dokončila své jednání.

20. července odevzdala delegace USA dokument o zásobování Evropy ropou. Bylo rozhodnuto předat i tuto otázku komisi pro hospodářské otázky: jelikož se však komise touto otázkou nezabývala, ministři souhlasili s jejím odkladem.

Jako další otázku projednali ministři plnění jaltského Prohlášení o osvobozené Evropě a otázku satelitních států. Bylo zjištěno, že komise, která se touto otázkou zabývá, ještě neskončila práci, a proto bylo také projednávání této otázky odloženo.

Dále byla projednána otázka přijetí Itálie a dalších zemí do Organizace spojených národů. Delegace USA navrhla, aby vzhledem k tomu, že komise zabývající se touto otázkou nedospěla k dohodě, byla otázka projednána na zasedání ministrů zahraničních věcí na základě dokumentu, na němž komise pracovala.

Sovětská delegace prohlásila, že se této diskuse nemůže zúčastnit, protože se dokument nezmiňuje o přijetí Rumunska, Bulharska, Maďarska a Finska do Organizace spojených národů.

Britská delegace navrhla vypustit poslední větu prvního bodu tohoto dokumentu. Delegace USA s návrhem souhlasila, britská delegace navrhla novou úpravu druhého bodu tohoto dokumentu, která by přihlédla k zájmům ostatních spojeneckých zemí, týkajících se postoje k mírové smlouvě s Itálií. Americká delegace souhlasila s tím, aby britský návrh byl zařazen do opraveného dokumentu o přijetí do Organizace spojených národů.

Delegace USA navrhla zařadit do dokumentu další bod, vycházející vstříc přání sovětské delegace. Tento bod zní: „Tři vlády rovněž doufají, že Rada ministrů zahraničních věcí přistoupí bez zbytečných průtahů k přípravě mírových smluv s Rumunskem, Bulharskem, Maďarskem a Finskem. Přejí si rovněž po uzavření mírových smluv s odpovědnými demokratickými vládami těchto zemí podporovat jejich žádost o přijetí do Organizace spojených národů.“

Sovětská delegace trvala na tom, aby Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a Finsko nebyly v otázce přijetí do Organizace spojených národů postaveny do horších podmínek než Itálie. Americká delegace vyjádřila naději, že doplňkový bod, který navrhla, sovětskou delegaci uspokojí.

Jelikož ministři nedospěli v této otázce k plné dohodě, bylo rozhodnuto odevzdat ji k rozhodnutí šéfům vlád. Otázka byla zařazena do dnešního programu zasedání šéfů tří vlád.

Bylo dohodnuto doporučit šéfům vlád k projednání na dnešním zasedání tyto otázky:

1. Přijetí do Organizace spojených národů. Základem pro diskusi šéfů tří vlád by mohl být dokument, který byl ministrům zahraničních věcí odevzdán dnes ráno.

2. Černomořské úžiny a svobodná a neomezená plavba po mezinárodních vnitřních vodních cestách. Diskuse na včerejším zasedání šéfů vlád byla odložena, aby bylo možno prostudovat presidentovy návrhy.

Ministři se rovněž rozhodli doporučit šéfům tří vlád, aby do programu zítřejšího dopoledního zasedání zařadili tyto otázky:

1. Německé námořní válečné a obchodní loďstvo.

2. Německé reparace.

Americká delegace dále oznámila, že do Postupimi přijela delegace představitelů prozatímní polské vlády, vedená presidentem Bierutem na pozvání presidenta USA, které bylo zasláno 22. července na základě rozhodnutí šéfů tří vlád. Polská delegace vyslovila na zasedání ministrů zahraničních věcí svůj názor na západní hranice Polska, který je asi takový:

Polská delegace má za to, že by západní hranice Polska měly probíhat od Baltského moře přes Świnoujście, včetně Štětína jako součástí Polska, a dále po řece Odře k západní Nise a po západní Nise až k hranicím Československa.

Polské území v této nové formě umožní Polsku zabránit emigraci Poláků do jiných zemí a umožní mu plně využít práce těch Poláků, kteří byli dříve nuceni odjíždět do jiných zemí.

Z hlediska bezpečnosti má velký význam okolnost, že hranice, jak je navrhuje polská delegace, jsou nejkratšími možnými hranicemi mezi Polskem a Německem a jejich obrana bude tedy snazší.

Němci se snažili vyhubit polské obyvatelstvo a zničit polskou kulturu. Z historického hlediska by bylo správné vybudovat mohutný polský stát, který by byl s to ubránit se jakékoli německé agresi.

Tyto oblasti byly jednou z nejsilnějších základen německého vojenského průmyslu a jednou ze základen německého imperialismu. Navrhované řešení by Německo připravilo o nástupiště na Východě a o základnu pro výrobu zbraní.

Polsko by se stalo státem bez národnostních menšin.

Před válkou byl v Polsku přebytek venkovského obyvatelstva, jehož nebylo možno využít pro práci v průmyslu, protože průmysl nebyl dostatečně rozvinut. Získání uvedeného území umožní Polsku využít venkovských obyvatel pro práci ve městech a ti, kdo z Polska emigrovali, budou se moci vrátit do vlasti a dostanou práci.

Polští představitelé rovněž poukázali na to, že povodí řeky Odry by mělo být plně odevzdáno Polsku, protože sama řeka Odra nemá dostatek vody a prameny, které doplňují její vodní zdroje, leží v oblasti řeky Západní Nisy.

Polská delegace závěrem prohlásila, že podle jejího názoru je třeba rozhodnout a dospět k dohodě o této otázce co nejdříve, aby mohla polská vláda co nejrychleji přestěhovat Poláky ze zahraničí, aby se tak mohli zapojit do obnovy Polska.)

Truman: První otázkou programu je přijetí Itálie a dalších satelitních států včetně Finska do Organizace spojených národů.

Byrnes: V této otázce se britská a americká delegace shodují.

Eden: Plně souhlasíme s vaším původním dokumentem, ale máme určité pochybnosti o druhé redakci. Nová redakce budí dojem, jako bychom žádali, aby předtím, než uzavřeme s Itálií mírovou smlouvu, byly v italské vládě provedeny změny.

Byrnes: Navrhl jsem novou redakci v naději, že nalezneme kompromisní řešení této otázky a také ve snaze vyjít vstříc přání sovětské delegace, aby ostatní satelitní země nebyly postaveny ve srovnání s Itálií v otázce přijetí do Organizace spojených národů do horších podmínek. Chtěl bych však britskou delegaci upozornit, že nová redakce nevyvolává žádné pochybnosti, pokud jde o nynější italskou vládu.
Tato redakce pouze předpokládá uzavření mírových smluv s odpovědnými demokratickými vládami. Je to věc budoucnosti. Skutečnost, že vláda USA navázala s nynější italskou vládou diplomatické styky, již sama jasně dokazuje náš postoj k této vládě.

Eden: S vaším návrhem téměř souhlasíme, jde jen o redakci.

Stalin: Jde-li o to, aby byly satelitním státům poskytnuty úlevy, je třeba to v našem rozhodnutí uvést. Itálii se postavení usnadňuje a proti tomu lze stěží něco namítat. Úlevy pro Itálii však nejsou doprovázeny současnými úlevami pro ostatní země, jež byly spojenci Německa.
Vzniká dojem, že tady provádíme umělé rozdělení: na jedné straně je zde Itálie, jíž se postavení usnadňuje, a na druhé straně Rumunsko, Bulharsko. Maďarsko a Finsko, jimž nemá být postavení usnadněno. Vznikne nebezpečí diskreditace našeho rozhodnutí: Oč má vlastně Itálie větší zásluhy než ostatní žerně? Její jedinou „zásluhou“ je, že Itálie jako první kapitulovala. Jinak se Itálie chovala hůř a způsobila větší škody než kterýkoli jiný satelitní stát.
Je nepochybné, že kterýkoli ze čtyř států — Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko a Finsko — způsobil Spojencům mnohem menší škody než Itálie. Cožpak je italská vláda demokratičtější než vlády Rumunska, Bulharska nebo Maďarska? Jistě že ne. Cožpak má Itálie odpovědnější vládu než Rumunsko nebo Bulharsko? Demokratické volby se nekonaly ani v Itálii, ani v ostatních státech. V tomto směru jsou si rovny. Nechápu proto, odkud se vzal tento blahosklonný postoj k Itálii a tento záporný postoj ke všem ostatním bývalým spojencům Německa.
Úlevy pro Itálii začaly již tím, že s ní byly obnoveny diplomatické styky. Nyní má být Itálie přijata do Organizace spojených národů. Dobře, udělejme vůči Itálii toto druhé gesto, ale navrhuji, abychom v případě ostatních uvedených zemí učinili první gesto, které bylo vůči Itálii podniknuto před několika měsíci, jinými slovy, obnovme s nimi diplomatické styky. Bude to spravedlivé a odstupňování přitom bude zachováno: nejdříve Itálie a pak všichni ostatní.
V opačném případě to vypadá tak, že vůči Itálii bylo učiněno první gesto, má být učiněno druhé, a to vše jen proto, že italská vláda kapitulovala první, ačkoli Itálie způsobila Spojencům mnohem větší škody než všechny ostatní státy, které byly spojenci Německa. Taková je podstata návrhu sovětské delegace.

Churchill: V hrubých rysech souhlasíme s názorem USA na tuto otázku.

Truman: Chtěl bych říci, že odlišnost našich názorů na italskou vládu na jedné straně a na vlády Rumunska, Bulharska a Maďarska na straně druhé vyplývá z toho, že naši představitelé neměli možnost získat o posledních uvedených zemích potřebné informace. V případě Itálie měly všechny naše vlády — USA, Velké Británie a Sovětského svazu — možnost získat svobodně všechny informace.
Nemůžeme říci totéž o Rumunsku, Bulharsku a Maďarsku, kde jsme neměli možnost tyto informace získat. Charakter nynějších vlád v těchto zemích nám kromě toho nedovoluje navázat s nimi okamžitě diplomatické styky. V dokumentu, který jsme předložili k projednání, jsme se však snažili uspokojit přání sovětské delegace a nepostavit ostatní satelity do horšího postavení než Itálii.

Stalin: S Itálií však máte diplomatické styky, kdežto s těmito zeměmi nikoli.

Truman: Můžeme uznat i ostatní satelity, pokud budou jejich vlády vyhovovat našim požadavkům.

Stalin: Jakým požadavkům?

Truman: Pokud jde o volnost pohybu a svobodu informací.

Stalin: Žádná z těchto vlád však nebrání a nemůže bránit představitelům spojeneckého tisku ve volném pohybu a svobodném získávání informací. Jde zřejmě o nějaké nedorozumění. Po válce se zde situace zlepšila. V Itálii byla rovněž zavedena omezení pro sovětské představitele.

Truman: Chceme, aby tyto vlády byly reorganizovány; jakmile budou odpovědnější a demokratičtější, uznáme je.

Stalin: Ujišťuji vás, že bulharská vláda je demokratičtější než vláda italská.

Truman: Abychom vyšli vstříc sovětským návrhům, navrhli jsme v případě Rumunska, Bulharska a Maďarska stejnou formulaci jako v případě Itálie.

Stalin: Návrh však nezahrnuje obnovení diplomatických styků.

Truman: Již několikrát jsem řekl, že s těmito vládami nemůžeme obnovit diplomatické styky, dokud nebudou uspořádány tak, jak pokládáme za nutné.

Byrnes: Pro usnadnění situace co se týče Itálie jsme navrhli jedině to, aby byla podporována její žádost o přijetí do Organizace spojených národů. Chtěl bych vás upozornit na onen bod našeho návrhu, který v téže redakci mluví o ostatních satelitech. Úlevy pro Itálii budou tedy provázeny úlevami pro ostatní satelity. Snažili jsme se vyjít vstříc přáním sovětské delegace.

Stalin: Navrhuji, aby slovo „odpovědná“ v případě italské vlády bylo všude škrtnuto. Toto slovo snižuje postavení italské vlády.

Truman: Nemůžeme podporovat žádost vlád o přijetí do Organizace spojených národů, pokud to nejsou vlády odpovědné a demokratické.

Stalin: Argentinská vláda je méně demokratická než italská, ale Argentina je přesto členem Organizace spojených národů. Jestliže vláda, pak demokratická vláda, a doplníme-li slovo „odpovědná“, vypadá to, jako by šlo o nějakou jinou vládu. Kromě toho je třeba doplnit zmínku o obnovení diplomatických styků.
Navrhuji, aby do bodu pojednávajícího o Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a Finsku byla doplněna věta, že každá z našich tří vlád projedná v nejbližší době otázku obnovení diplomatických styků s těmito zeměmi. To neznamená, že tak učiní současně a obnoví diplomatické styky ve stejném termínu, ale znamená to, že každá ze tří vlád projedná otázku obnovení diplomatických styků, jedna dříve, druhá později. Uvedu příklad: V současné době mají USA a Sovětský svaz v Itálii své diplomatické zástupce, avšak Velká Británie ani Francie tam své velvyslance nemají.

Churchill: Domníváme se, že náš představitel je v Itálii plně akreditován. Jelikož jsme formálně všichni ještě s Itálií ve stavu války, nemůže se postavení tohoto zás.upce plně rovnat postavení velvyslance, podle britské ústavy nemůžeme za těchto okolností udržovat normální diplomatické styky. My ho však nazýváme velvyslancem.

Stalin: Ne však takový, jako v případě Sovětského svazu a USA.

Churchill: Ne docela. Na 90 procent.

Stalin: Ne docela, to je pravda.

Churchill: Příčina toho je však formální a technická.

Stalin: Právě takového velvyslance bychom měli poslat do Rumunska, takového ne docela velvyslance. (Všeobecný smích.)

Churchill: Zatím jsme to neučinili.

Truman: Chceme vynaložit veškeré úsilí k dosažení takové situace, kdy budeme moci obnovit diplomatické styky s těmito vládami. Vysvětloval jsem již, v čem spočívají potíže s řešením této otázky.

Stalin: Potíže existovaly dříve, nyní už neexistují. Můžeme se sotva připojit k této rezoluci v její nynější formě. Nechceme se k ní připojit.

Churchill: Nechceme použít slov, která by mohla na kteréhokoli z nás vrhnout stín. Rád bych se jen přimluvil za Itálii, a to nejen proto, že vystoupila z války jako první. Od těch dob uplynula dlouhá doba, ne-mýlím-li se, již dva roky. Uplynula však velmi krátká doba od chvíle, kdy přestaly válčit ostatní země — čtyři až pět měsíců; o něco dříve vystoupilo z války Rumunsko.

Stalin: Rumunsko a pak Finsko. Diplomatické styky s Itálií byly obnoveny 7—8 měsíců po její kapitulaci.

Churchill: Postavení Itálie vypadá takto: Před dvěma roky vystoupila z války a od té doby bojuje podle svých možností na naší straně. Kromě toho je nutno mít na paměti, že jsme byli v Itálii a víme vše o tamních politických poměrech. Totéž nelze říci o Bulharsku, Rumunsku a dalších zemích. Itálie nebyla kromě toho stejnorodá: severní část Itálie byla okupována nepřítelem a osvobozena teprve před dvěma měsíci. Bojovali jsme tam spolu s Itálií, která nás vydatně podporovala.
Nepřihlíželo se vždy k tomu, že Itálie nemůže mít plně demokratickou vládu, dokud nebude její severní část osvobozena. My jsme však italskou vládu uznali a pracovali jsme s ní. Jednal jsem se sovětskou vládou o podpoře vlády generála Badoglia. Nesouhlasil jsem tehdy s našimi americkými přáteli, chtěl jsem tuto vládu podporovat, dokud nebude sever osvobozen, aby pak bylo možno vytvořit italskou vládu na širší základně. Vývoj událostí však přinesl jiný postup.
Navázali jsme s Itálií přátelské styky. Není tam politická cenzura. Italský tisk proti mně často útočil již několik měsíců po bezpodmínečné kapitulaci Itálie. V zemi lze pozorovat výrazný růst svobody. Nyní, po osvobození severu, hodlají Italové uspořádat demokratické volby. Nevidím proto důvod, proč bychom nemohli projednat otázku mírové smlouvy s Itálií již nyní.
Musím říci, že o Rumunsku, a tím méně o Bulharsku, nic nevíme. Naše mise v Bukurešti byla postavena do podmínek izolace, připomínajících internaci.

Stalin: Cožpak je možné tvrdit takové věci bez ověření?

Churchill: Víme to od svého vlastního zástupce. Jsem přesvědčen, že by se generalissimus divil, kdyby se dověděl množství faktů týkajících se naší mise v Bukurešti.

Stalin: Báchorky!

Churchill: Můžete jistě označit naše prohlášení za báchorky, já však mám plnou důvěru k našemu politickému zástupci, maršálu letectva Stevensonovi. Znám ho osobně mnoho let. Naše mise pracovala v obtížných podmínkách. Letadla pro naši misi byla často zbytečné zadržována. Naši sovětští přátelé si stěžovali na početní stav naší mise, která nebyla příliš velká. Kontrolní komise, která má být tříčlenná, se téměř vždy scházela pouze jako dvoučlenná. Sovětský vrchní velitel, který je předsedou kontrolní komise, se někdy scházel s americkým představitelem, jindy s britským, ale zřídkakdy s oběma najednou. Pokud jde o Itálii navštívili ji mnozí sovětští představitelé.

Stalin: Nic takového, žádná práva v Itálii nemáme.

Churchill: V každém případě je tam však situace taková, že můžete do Itálie jezdit naprosto volně. Proto si nemyslím, že lze srovnávat situaci v Itálii se situací v Rumunsku, Bulharsku a dalších zemích.

Truman: Jsme nuceni říci, že také naše mise v těchto zemích narážely při své práci na velké potíže. Nechtěli bychom však tady o tom mluvit.

Byrnes: Ve snaze dospět k dohodě navrhuji nahradit slova „odpovědná vláda“ slovy „uznaná vláda“.

Stalin: To je přijatelnější. Podle mého názoru by však bylo třeba také rozhodnout, zda tři vlády souhlasí s projednáním otázky diplomatických styků s těmito čtyřmi zeměmi. Navrhuji, aby do závěru bodu o čtyřech zemích, který navrhl pan Byrnes, bylo doplněno toto: „Tři vlády, každá zvlášť, jsou ochotny projednat v nejbližší době otázku navázání diplomatických styků s Rumunskem, Bulharskem, Maďarskem a Finskem.

Churchill: Což to není v rozporu s tím, o čem jsme nyní mluvili?

Stalin: Není, protože hodláme-li připravit otázku mírových smluv s Rumunskem, Bulharskem a dalšími zeměmi a dosud jsme tyto země ani neuznali, je jasné, že se otázkou přiznání zabývá každá vláda samostatně.

Truman: Nemám námitek.

Stalin: V tom případě je nemáme ani my.

Churchill: Podle mého názoru zde však existuje rozpor. Pochopil jsem presidenta tak, že nyní nechce uznat vlády Rumunska, Bulharska a ostatních satelitních zemí.

Truman: Tady se mluví jen o tom, že se zavazujeme tuto otázku projednat.

Churchill: Veřejné mínění je tím uváděno do omylu.

Stalin: Proč?

Churchill: Protože ze smyslu prohlášení vyplývá, že tyto vlády brzy uznáme; vím však, že to neobráží stanovisko ani vlády Spojených států, ani vlády Spojeného království.

Stalin: Souhlasím s presidentem a chtěl bych odporovat panu Churchillovi. Všichni jsme se již dohodli, že uložíme Radě ministrů zahraničních věcí vypracovat mírové smlouvy s Rumunskem, Bulharskem, Maďarskem a Finskem. Všichni se domníváme, že mírovou smlouvu lze uzavřít pouze s uznanou vládou. Musíme se tedy o tomto uznání zmínit, a pak nevznikne žádný rozpor. Neřekneme-li, že tři vlády hodlají v nejbližší době projednat otázku uznání, pak je třeba vyškrtnout i bod o přípravě mírových smluv s těmito zeměmi.

Churchill: Chtěl bych se zeptat presidenta, předpokládá-li, že se letos na podzim představitelé nynějších vlád Rumunska, Bulharska a dalších dostaví do Rady ministrů zahraničních věcí a že s nimi budeme projednávat mírové smlouvy?

Truman: Své představitele do Rady ministrů zahraničních věcí může poslat jedině vláda, kterou uznáme.

Stalin: Správně.

Churchill: Nynější vlády nebudou uznány, a proto s nimi nebude možné připravit mírové smlouvy.

Stalin: Jak jste na to přišel?

Churchill: Logicky to vyplývá.

Stalin: Nevyplývá.

Churchill: Možná že nesprávně uvažuji, mně se však zdá, že vyplývá.

Stalin: Tyto vlády lze uznat, ale lze je také neuznat. Nikdo neví, budou-li uznány či nikoli. Tak je nutno chápat formulaci „projednají otázku uznání“. Mírová smlouva s nimi bude uzavřena, teprve až budou uznány.

Churchill: Člověk, který si tento bod přečte, nepochopí, že vláda USA nechce uznat nynější vlády Rumunska a Bulharska. Budou-li však vytvořeny jiné vlády, které budeme moci uznat, přistoupíme i k vypracování mírových smluv s těmito vládami. Omlouvám se, že na tomto bodě tolik trvám, ale je třeba si uvědomit, že bude-li tento dokument uveřejněn, bude nutno ho vysvětlovat a budu ho muset vysvětlovat zvláště já v parlamentě. Říkáme, že uzavřeme mírové smlouvy s vládami, které uznáme, avšak nehodláme tyto vlády uznat. Připadá mi to téměř nesmyslné.

Truman: Navrhuji vrátit tuto otázku ministrům zahraničních věcí, aby ji ještě jednou projednali.

Stalin: Pan Churchill nemá pravdu, nejde zde vůbec o uzavření mírových smluv, jde o jejich přípravu. Proč by nebylo možno smlouvu připravit, třebaže vláda nebyla uznána?

Churchill: Můžeme samozřejmě připravit mírovou smlouvu sami. V takovém případě navrhuji nahradit předložku „s“ předložkou „pro“, aby pak formulace nezněla „mírové smlouvy s Rumunskem, Bulharskem,“ atd., ale „mírové smlouvy pro Rumunsko, Bulharsko“ atd.

Stalin: Nemám námitek proti „pro“.

Churchill: Děkuji vám.

Stalin: Není zač. (Všeobecný smích.)

Churchill: Bylo by dobré, kdyby ministři zahraničních věcí tento dokument ještě jednou prošli.

Stalin: Prosím, nemám námitek.

Truman: Měli by přihlédnout k naší dnešní diskusi.

Stalin: Dobře.

Truman: Další otázkou jsou černomořské úžiny a volná plavba po mezinárodních vnitřních vodních cestách. Americká delegace předložila k této otázce své návrhy.

(...)

Stalin: Máme-li snad naléhavější otázky než otázku úžin, mohli bychom ji odložit.

Churchill: Velká Británie tuto otázku vytyčila ve snaze pozměnit konvenci z Montreux. Souhlasím s jejím odkladem, přeje-li si to sovětská strana.

Stalin: Bude lépe tuto otázku odložit. Bude třeba promluvit s Tureckem.

Truman: Nás návrh na mezinárodní kontrolu znamená, že úžiny nebudou v jedněch rukou, ať už kohokoli. Budeme se snažit přesvědčit Turky o správnosti našeho názoru na tuto otázku.

Stalin: Dobře, budiž.

Truman: Chtěl bych konferenci něco navrhnout. Zdá se mi, že je už načase pomýšlet na přípravu komuniké o výsledcích konference. Navrhuji proto, aby byla jmenována zvláštní komise, která by byla pověřena přípravou tohoto komuniké.

Stalin: Dobře.

Truman: Je třeba dohodnout se na složení komise.

Stalin: Dobře.

Truman: Uložíme ministrům zahraničních věcí, aby navrhli kandidáty do komise.

Stalin: Dobře. Zítřejší zasedání bude v 11 hodin?

Truman: Ano.

Stalin: Pan Churchill o tom vyslovil pochybnosti.

Eden: Dnes u snídaně jsme vyslovili předpoklad, že snad zítřejší zasedání nebude mít dostatek otázek pro jednání. Jelikož však dnešní program nebyl vyčerpán, budou neprojednané otázky převedeny na zítřejší zasedání.

Truman: Jakmile se přesvědčíme, že už nemáme co dělat, pojedeme domů. (Smích.) Zatím však máme co dělat.

Churchill: Pan Attlee a já se budeme muset vrátit do Londýna na zahájení zasedání parlamentu, které bude 8. srpna. Rozhodně zde nemohu zůstat déle než do 6. srpna.

Stalin: Dosud jsme nevyčerpali otázku západních hranic Polska, poslední otázku dnešního zasedání.

Churchill: Kromě toho ještě otázku tábora v Itálii, kterou vytyčila sovětská delegace. Rád bych dal k této otázce vysvětlení již nyní.

Stalin: Máme čas a chuť projednat dnes otázku západních hranic Polska?

Churchill: Zítra ráno se sejdeme s Poláky a budeme hovořit s panem Bierutem.

Stalin: Pak ji tedy odložíme.

Churchill: Krátce řečeno, situace v táboře je taková, že je v něm skutečně 10 000 osob. Je ovšem nutno pamatovat na to, že jsme právě zajali l milión válečných zajatců. Zmíněnými 10 000 lidmi se nyní zabývá sovětská mise v Římě, která má do tábora volný přístup. Byli jsme informováni, že osoby, které jsou v táboře, jsou převážně Ukrajinci, nikoli však sovětští občané. V táboře je také určitý počet Poláků, kteří, pokud se nám podařilo zjistit, žili v Polsku s hranicemi z roku 1939. 665 osob si přeje okamžitě se vrátit do Sovětského svazu a jejich odjezd se připravuje. Jsme ochotni odevzdat i všechny ostatní, kteří si budou přát se vrátit.
Oněch 10 000 lidí se nám vzdalo téměř jako celá vojenská jednotka; zachovali jsme ji v téže formě, pod vedením jejích vlastních velitelů z čistě administrativních pohnutek. Byli bychom rádi, kdyby generál Golikov zaslal své stížnosti polnímu maršálu Alexanderovi.

Alexander: Nemám toho mnoho, co bych dodal ke slovům ministerského předsedy. Chci, aby všichni přítomní věděli, že jsem vždy umožňoval ruským představitelům v Itálii naprostou volnost pohybu a že mohli vědět všechno, co si přáli. Domnívám se, že tento postup je účelný, protože v případech, kdy máme v rukou velký počet ruských vojáků, mohou pro nás být velmi užitečné rady odpovědných ruských představitelů. Myslím, že bude-li s tím generalissimus souhlasit, budu dále postupovat ve stejném duchu jako dosud.

Stalin: Podle smlouvy jsme v takových případech povinni vzájemně si pomáhat, nebránit občanům v návratu do vlasti, ale naopak, pomáhat jim, vrátit se domů.

Churchill: Jestliže váš zástupce pošle do hlavního stanu generála nebo přijde-li sám, učiníme všechno, co bude nutné.

Stalin: Dobře. Pokládám otázku za vyčerpanou.
Mluvil jsem dnes ve Vídni s maršálem Koněvem. Nezastavil výdej přídělů pro vídeňské obyvatelstvo, nezávisle na okupačních pásmech, a nezastaví ho, dokud nebudou Američané a Angličané moci podniknout něco jiného.

Truman a Churchill: Jsme vám velmi vděční.

Churchill: Vyvstala otázka rozšíření Rennerovy vlády na britské a americké pásmo.

Stalin: Bylo by dobré rozšířit jeho kompetenci na všechna pásma.

Churchill: Domníváme se, že tuto otázku budeme muset prostudovat jako jednu z prvních, jakmile vstoupíme do Vídně. V zásadě souhlasíme s tím, že je žádoucí pracovat s jedinou rakouskou vládou.

Stalin: Je to lepší, samozřejmě.

Churchill: Nechceme bránit místní vládě.

Stalin: Bude to tak lépe.

Truman: Na shledanou zítra v 11 hodin.

Literatura:
Antonín Šnajdárek - Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích, nakl. Svoboda, Praha 1968

Seriál

  1. Záznam Postupimské konference - 01.díl
  2. Záznam Postupimské konference - 02.díl
  3. Záznam Postupimské konference - 03.díl
  4. Záznam Postupimské konference - 04.díl
  5. Záznam Postupimské konference - 05.díl
  6. Záznam Postupimské konference - 06.díl
  7. Záznam Postupimské konference - 07.díl
  8. Záznam Postupimské konference - 08.díl
  9. Záznam Postupimské konference - 09.díl
  10. Záznam Postupimské konference - 10.díl
  11. Záznam Postupimské konference - 11.díl
  12. Záznam Postupimské konference - 12.díl
  13. Záznam Postupimské konference - 13.díl

Podobné články

Další články autora

Autor : Jan Flieger / Dav 🕔07.11.2005 📕6.182

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře