Útok na lodě v přístavu Diego Suarez 30.5.1942

Autor : Ladislav Nagy 🕔04.10.2005 📕14.314

Po obsazení jihovýchodní Asie se velení japonských ponorkových sil rozhodlo rozšířit své útočné akce proti Spojencům i v Indickém oceánu. Na jaře 1942 proto vytvořilo v Penangu pod velením Nobura Ishizakiho útočnou skupinu složenou z pěti ponorek 8. ponorkové flotily. Tři menší ponorky I 16, I 18 a I 20 s výtlakem 3.561 t byly uzpůsobeny na přepravu miniponorek. Tyto miniponorky s délkou 23,9 m a výtlakem 46 t byly poháněny elektromotorem o výkonu 600 ks, s akčním rádiem 55 mil, při maximální rychlostí 19 uzlů a s vyzbrojí dvou torpéd 457 mm obsluhovala dvoučlenná, speciálně vycvičená posádka. Další dvě, poněkud větší ponorky I 10 (4.150 t) a I 30 (3.654 t) měly na palubě průzkumný letoun Jokosuka E14Y „Glen“. K zásobování těchto ponorek byly určeny pomocné křižníky Hokoku Maru a Airoko Maru. Koncem dubna vyplula tato skupina s určením vypátrat a zničit bojové lodě britské „Eastern Fleet“ v Indickém oceánu a v přilehlých základnách. Po četných neúspěšných průzkumech přístavů podél východního pobřeží Afriky, připlula koncem května část útoční skupiny (bez I 30) do blízkosti přístavu Diego Suarez, nacházejícím se na severu ostrova Madagaskar.

Mapa zálivu Diego Suarez

Po vylodění britských jednotek v jeho okolí začátkem května 1942 se v něm v tomto čase nacházely lodě z Force „F“, která byla vytvořena na krytí tohoto vylodění. V jejím kotvišti se nacházely bitevní loď „Ramillies“,  dva torpédoborce „Active“ a „Duncan“, dvě korvety „Thyme“ a „Genista“, vojenská transportní loď „Karanja“, nemocniční loď „Atlantis“, nákladní loď „Llandaff Castle“, tanker „British Loyalty“ a jedna plně naložená muniční loď.

Večer 29. května nad přístav přiletělo průzkumné letadlo z I 10 a po shození osvětlovací pumy zpozorovalo tyto námořní jednotky. Britové si mysleli, že jde o průzkumné letadlo z dosud fungujícího letiště vichystických sil - Ivato, proto opatření omezili pouze na překotvení bitevní lodě „Ramillies“. Na základě tohoto průzkumu kontraadmirál Noburo Ishizaki rozhodl zaútočit miniponorkami na lodě v přístavu. Čas útoku určil na následující večer, přičemž měly být použity všechny miniponorky, kterými skupina disponovala. posádku miniponorek tvořili:  

miniponorka z I 16  - Katsusuke Iwase a Takato Takata
miniponorka z I 18  - Ota Masaharu a Tsubokura Daiseiki
miniponorka z I 20  - Saburo Akieda a Takemoto Masami

Příští den se ponorky přesunuly do vzdálenosti 10 mil od vstupu do přístavu a začaly s vypouštěním miniponorek. Během tohoto manévru se porouchalo vypouštěcí zařízení na I 18 (podle jiného zdroje měl poruchu motor miniponorky), proto se nakonec k cíli vybraly jenom miniponorky z I 16 a I 20. Obě se bez problémů dostali kolem 17. hodiny až do přístavu, kde velitel miniponorky z I 20, Saburo Akieda, o 20.00 identifikoval „Ramillies“ a připravil se k útoku. O 20.25 vypustil první torpédo, které zasáhlo bitevní loď na levoboku. „Ramillies“ byl těžce poškozen a přes vzniklý otvor velikosti asi 9 x 9 metrů bylo okamžitě zaplaveno několik palub. Dvě britské korvety ihned zahájily protiakci, shodily několik hlubinných bomb, ale miniponorka se stáhla a připravovala se na další útok. Nedaleko od „Ramillies“ kotvil tanker „British Royalty“, jehož posádka byla svědkem torpédového útoku na bitevní loď. Jeho velitel okamžitě vydal příkaz na přípravu strojů k vyplutí. Za necelou hodinu byl tanker připraven vyplout. O 21.20, přibližně v tom čase, kdy z můstku vydali do strojovny příkaz – „úplně pomalu vzad“, vystřelila miniponorka z I 20 druhé torpédo určené „Ramillies“. Vzad se pohybující „British Loyalty“ se však dostal do dráhy tohoto torpéda, které zasáhlo strojovnu v jeho zadní části. Tímto se „Ramillies“ zachránil, jelikož po zásahu druhým torpédem by se osud této bitevní lodi postavené ještě během 1. světové války určitě zpečetil. Stejně i posádka, která při prvním zásahu neutrpěla žádné ztráty, by měla při druhém zásahu určitě mnoho ztrát na životech, protože všichni pracovali na odstranění poškození z prvního zásahu. Následkem zpětného chodu záď zasaženého tankeru rychle nabírala vodu, proto velice rychle klesala k 21 m hlubokému dnu a kapitán lodě, R. Westell, vydal příkaz k okamžitému opuštění plavidla.

 

Bitevní loď HMS RAMILLIES, postavená v 1916, výtlak 33 500 t

Posádka miniponorky se stáhla poté, co vystřelila obě torpéda, která měla k dispozici. Při pokusu o opuštění přístavu ovšem kvůli závadě na kormidle naběhla na mělčinu a musela své plavidlo opustit. Podařilo se jí nepozorovaně vystoupit na břeh, kde se pokusila přejít přes poloostrov až k mysu Ambre, kde jí podle dohody měla v takovémto případě vzít na palubu I 20. Britové okamžitě spustili pátrací akci a dva dny po incidentu je na základě oznámení místních obyvatel vypátrala hlídka příslušníků  No.5 Commandos. Ve vzniklé přestřelce bojovali japonští námořníci do posledního náboje, nakonec však za cenu jednoho mrtvého a čtyřech zraněných Britů, padla.

Osud posádky druhé miniponorky je záhadou. Podle některých zdrojů se do přístavu dostala jen miniponorka z I 20, ale svědkové tvrdili, že v době útoků bylo vidět na hladině v přístavu dvě velitelské věžičky. Den po útoku byla na pláži objevena neidentifikovatelná mrtvola v uniformě japonského válečného námořnictva, ale ani druhý člen posádky, ani vrak miniponorky nebyly nikdy nalezeny.

Tanker BRITISH LOYALTY, 6 993 BRT

Byl to nesporný úspěch Japonců, kteří  se na tuto akci nijak zvláštně nepřipravovali a za cenu ztráty dvou miniponorek s posádkou, vyřadili z činnosti bitevní loď. Britové doplatili na slabé zabezpečení svých lodí v nedávno obsazeném přístavu. Nepočítali s nebezpečím odvážného vniknutí miniponorek do přístavu. Bitevní loď „Ramillies“ byla podle japonských hlášení potopená, ale ve skutečnosti byla těžce poškozená a musela být odtažena na částečnou opravu do Jihoafrického Durbanu, odkud se v srpnu přesunula do Plymouthu ve Velké Británii k dalším opravám a do služby byla znovu zařazena v červnu 1943. Prakticky se ovšem zúčastnila již jen ostřelování nepřátelských pozic při vylodění v Normandi a v jižní Francii, poté byla používána jako školní loď. V roce 1945 byla definitivně vyřaze-na z námořnictva a roce 1948 sešrotována. 

Japonská miniponorka vyzvednutá po válce. Podobná byla použita při útoku na lodě v přístavu Diego Suarez

Autor : Ladislav Nagy 🕔04.10.2005 📕14.314

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře