Hurikán, tajfun, tornádo? (I.díl)

Autor : Jan Flieger / Dav 🕔09.09.2005 📕36.596

Ne, opravdu tentokrát nepůjde o popis známých výrobků leteckého průmyslu, ale pokusím se blíže vysvětlit pojmy z meteorologie, které se velmi často mezi sebou zaměňují, a zároveň možná připomenu několik případů konkrétního výskytu těchto jevů.

Úvodem si budeme muset definovat pár základních meteorologických pojmů, jako je izobara, cyklóna a tlakový gradient.

Izobara – čára spojující místa se stejnou hodnotou tlaku vzduchu, která je přepočítána na střední výšku hladiny světového oceánu, tedy na 0 m nadmořské výšky.

Tlakový gradient - rozdíl atmosférického tlaku.

Cyklóna (tlaková níže) patří mezi základní tlakové útvary v atmosféře - takto se nazývá uzavřená oblast ve které je tlak vzduchu nižší než v jejím okolí. Pro cyklónu na severní polokouli je charakteristická cirkulace vzduchu proti směru hodinových ručiček, a to na rozdíl od jižní polokoule, kde tato cirkulace je v souladu s hodinovými ručičkami.

Tlakový útvar může být označen za tlakovou níži jen tehdy, když jde charakterizovat aspoň jednou uzavřenou izobarou. Pokud se nejedná o takto uzavřenou oblast, tak jej označujeme jako brázdu nebo pás nízkého tlaku vzduchu.

Tlaková níže zachycená meteorologickou družicí

Zákres stejné tlakové níže na synoptické mapě
(8. 9. 2005 12:00 UTC)

 

Tropická cyklóna, tedy hurikán, tajfun nebo taky cyklón

Hurikán, tajfun, cyklón jsou jen různé místní názvy pro stejný druh atmosférického jevu tedy pro – tropickou cyklónu, kterou lze definovat takto:

Za tropickou cyklónu považujeme cyklónu vznikající nad tropickými oblastmi oceánů, nejčastěji v pásmech mezi 5 až 20 st. severní a jižní zeměpisné šířky a postupující zpočátku v pasátovém proudění na severní polokouli na severozápad a na jižní polokouli na jihozápad.

Oproti mimotropické cyklóně má menší průměr (v řádech několika set km), dosahuje většího tlakového gradientu a je doprovázena vydatnými přívalovými dešti a silným větrem s ničivými účinky. V oku cyklóny o průměru několika desítek kilometrů se vyskytuje jasno nebo jen malá oblačnost se slabým větrem a tlak vzduchu ve středu tropické cyklóny dosahuje nižších hodnot než v mimotropické cyklóně.

V současnosti rozeznáváme čtyři stádia vývoje tropické cyklóny:
a) tropická porucha
b) tropická deprese
c) tropická bouře
d) vrcholné stádium označované podle místních zvyků jako hurikán, tajfun, cyklón a další.

 

 

Model tropické cyklóny

Satelitní snímek "hurikánu" Lili (2. 10. 2002)

Zákres tropické bouře Maria na synoptické mapě (8. 9. 2005)

Definice tromby, nebo-li toho, co velmi často nazýváme tornádem:

Tromba - vír v atmosféře s jinou než horizontální osou a průměrem řádově jednotek, desítek, výjimečně i stovek metrů.

Rozeznáváme:

a) malé tromby, které se tvoří od země vzhůru v silně přehřátém vzduchu nad pevninou a dosahují do výšky několika desítek až stovek metrů. Vznikají především na pouštích, lze je však pozorovat v létě i v mírných zeměpisných šířkách. Projevují se jako prachové nebo písečné víry a rotační proudění v nich může mít charakter antibarického větru.

b) velké tromby se tvoří ve vyšších vrstvách ovzduší v horkém instabilním vzduchu a jsou vázány na mrak druhu cumulonimbus (bouřkový mrak), z něhož se spouštějí dolů, a mohou dosáhnout až zemského povrchu.

Výskyt tornáda pod bouřkovou oblačností

Model tornáda

Popis modelu tornáda:

1) spodní základna oblačnosti cumulonimbu (bouře),
2) pomalu rotujicí "wall-cloud",
3) rychle rotujicí tornádo,
4) kondenzační nálevka (nebo-li chobot),
5) vír prachu a trosek nad povrchem země.

 

A právě tyto velké tromby, vznikající jak nad pevninou, tak nad mořem především v teplých oblastech Země, ovšem ne v oblasti blízké rovníku, bývají označovány za tornáda. Jako hlavní oblast vzniku obzvláště mohutných tromb je považováno území jižního pobřeží USA (státy Kansas a Oklahoma v povodí Mississippi) a Mexického zálivu, které bývá velmi často nazýváno uličkou tornád. Tyto útvary vznikají v instabilním vlhkém tropickém vzduchu pocházejícím z Mexického zálivu a vytvářejícím teplé sektory cyklón, které přecházejí nad výše uvedené území USA. Oblaky cumulonimbus, které s tornádem úzce souvisí, bývají uspořádány do pásů a tvoří typickou čáru instability poměrně dobře identifikovatelnou na satelitních snímcích a nebo na radiolokačních odrazech. V této oblasti se tornáda vyskytují i na studené frontě. Abychom ovšem pojem tornádo nevztáhli pouze k oblasti Mexického zálivu, musíme konstatovat, že stejné označení se používá pro podobné jevy vyskytující se v oblasti západní Afriky, východní Indie, Austrálie a někdy i Evropy, kde ovšem není dosahováno takového ničivého účinku jako na pobřeží USA.

Tornádo vyfocené na "Myrtle beach" (6. 7. 2001)

Snímek zachycující i tzv. sekundární savé víry

Tromba - Krušné hory 10. 9. 2005

Rychlost tornáda je potřeba rozložit do dvou hodnot a to:

a) rychlost postupu tornáda, která nám charakterizuje, jakou rychlostí se tornádo pohybuje po zemském povrchu. Zpravidla je tato rychlost shodná z rychlostí postupu bouře, pod kterou tornádo vzniklo, a dosahuje hodnoty od několika kilometrů do několika desítek kilometrů za hodinu. Tuto rychlost lze velmi přesně stanovit na základě radarových odrazů a je vztažena ke středu tornáda.

b) rychlost rotace tornáda, která velmi úzce souvisí s intenzitou tornáda. Rychlost rotace je zjišťována pomocí mobilního Dopplerova radaru (obdoba policejního radaru). Nejvyšší hodnoty rotace tornáda se pohybují okolo 500 km/h.

Z tohoto je ovšem patrné jedno – sílu tornáda nelze určit jen jako jednoduchý součet rychlosti postupu a rotace, ale pouze pomocí složité kombinace obou těchto hodnot. Z tohoto důvodu je pro stanovení síly tornáda používána Fujitova stupnice intenzity tornád, která vychází pouze z charakteru způsobených škod. Nejnižší stupeň tornáda je označován jako F0 a nejsilnější jako F5. Pouze orientačně se jednotlivým stupňům tornád přiřazuje rychlost rotace.

 

 

No, myslím že dost bylo teorie, je na čase připomenout několik těchto meteorologických jevů tak, jak je zaznamenala jak historie ČR tak i historie válek. Ale toto necháme na příští díl a tuto sondu do historie začneme citací zápisu G. Mendela z roku 1870 o jeho pozorování tromby nad ulicemi Brna.

Literatura:
Meteorologický slovník výkladový, Academia a MŽP ČR, Praha 1993
Jan Munzar: Meteorologie skoro detektivní
P.D.Astapenko: Jaké bude počasí?
www.tropmet.com
www.chmi.cz
Archív OdHMZ Praha
Autor : Jan Flieger / Dav 🕔09.09.2005 📕36.596

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře