Záznam Postupimské konference - 02.díl

Autor : Jan Flieger / Dav 🕔05.09.2005 📕7.087

Seriál

  1. Záznam Postupimské konference - 01.díl
  2. Záznam Postupimské konference - 02.díl
  3. Záznam Postupimské konference - 03.díl
  4. Záznam Postupimské konference - 04.díl
  5. Záznam Postupimské konference - 05.díl
  6. Záznam Postupimské konference - 06.díl
  7. Záznam Postupimské konference - 07.díl
  8. Záznam Postupimské konference - 08.díl
  9. Záznam Postupimské konference - 09.díl
  10. Záznam Postupimské konference - 10.díl
  11. Záznam Postupimské konference - 11.díl
  12. Záznam Postupimské konference - 12.díl
  13. Záznam Postupimské konference - 13.díl

Podobné články

Další články autora

Postupimská konference vedoucích představitelů tří velmocí

(Dokumentární záznam sovětské delegace)

Druhé zasedání - 18. července 1945

Truman zahajuje zasedání.

Churchill: Rád bych se dotkl jedné otázky mimo program, která má pouze dočasný význam a z hlediska mezinárodních vztahů není zvlášť důležitá. Při naší schůzce v Teheránu bylo pro zástupce tisku velmi důležité získávat nějaké zprávy o práci konference a v době jaltské konference to bylo naprosto nemožné. Po Berlíně pobíhá rozhořčeně asi 18 roztrpčených dopisovatelů.

Stalin: To je celá rota. Kdo je sem pustil?

Churchill: Nejsou samozřejmě zde, v tomto pásmu, ale v Berlíně. Je jasné, že můžeme klidně pracovat jen tehdy, bude-li zachována naprostá tajnost, a tuto tajnost jsme povinni zajistit. Budou-li oba moji kolegové se mnou souhlasit, mohl bych s nimi jako starý novinář promluvit, vysvětlit jim, že je nutno udržet naši schůzku v tajnosti a říci jim, že k nim chováme sympatie, ale že jim nemůžeme říci, co se tady děje. Myslím, že jim musíme zalichotit, aby se uklidnili.

Stalin: Co chtějí, jaké jsou jejich požadavky?

Truman: Každá naše delegace má zvláštní tiskové zástupce, jejichž úkolem je chránit nás před nároky dopisovatelů. Ať dělají, co je jejich úkolem. Můžeme je pověřit, aby s novináři promluvili.

Churchill: Nehodlám být samozřejmě obětním beránkem. Mohu s nimi promluvit, zaručí-li se generalissimus, že mi v případě nutnosti pomůže vojsky.

Truman: Naši ministři zahraničních věcí dnes vypracovali program a předkládají nám ho k projednání. Po dohodě s ministry přednese program Byrnes.

Byrnes: Na poradě ministrů zahraničních věcí bylo rozhodnuto navrhnout, aby do programu na dnešek byly zařazeny tyto otázky:
1. Otázka procedury a mechanismu mírových jednání a územních nároků.
2. Otázka pravomoci  Kontrolní rady pro  Německo  z politického hlediska.
3. Polská otázka, zejména pak otázka likvidace emigrantské polské vlády v Londýně.
Pokud jde o první otázku — proceduru a mechanismus mírových jednání a územních nároků (vytvoření Rady ministrů zahraničí) — byl návrh, který předložila delegace USA na poradě ministrů zahraničních věcí, v zásadě schválen. Na poradě byl přijat v nové úpravě bod 3 projektu o vytvoření Rady ministrů zahraničí. Prvořadým a nejdůležitějším úkolem Rady ministrů bude zpracovat návrhy mírových smluv s Itálií, Rumunskem, Bulharskem, Maďarskem a Finskem a rovněž připravit mírovou smlouvu pro Německo.
Neméně důležitým úkolem Rady ministrů bude připravit a předložit vládám Spojených národů podrobné podmínky organizace a uspořádání mírové konference. Rada ministrů se musí zapojit také do přípravy otázek týkajících se mírového řešení územních sporů. Aby Rada ministrů mohla všechny tyto úkoly splnit, budou ji tvořit titíž členové, kteří jsou stálými členy Rady bezpečnosti.
Bude-li Rada ministrů projednávat otázky dotýkající se přímo zájmů států nezastoupených v Radě, budou tyto státy pozvány, aby vyslaly své zástupce, kteří se zúčastní jednání o těchto otázkách. V určitých případech bude Rada moci projednat otázku předběžně sama, ještě před tím, než budou pozváni představitelé zainteresovaných států.
Sovětská delegace učinila výhradu, že si vyhrazuje právo učinit určité opravy a poznámky k bodu 1. návrhu delegace USA na vytvoření Rady ministrů zahraničí.
Na poradě byla dohodnuta podmínka, že pravidelné porady tří ministrů, stanovené na základě usnesení jaltské konference, nebudou omezovány činností Rady ministrů.
Pokud jde o pravomoc Evropské poradní komise, porada ministrů stanovila, aby tato pravomoc byla předána Spojeneckým kontrolním radám pro Německo a pro Rakousko. Návrh americké delegace na vytvoření Rady ministrů zahraničí byl tedy v podstatě schválen, až na výhradu sovětské delegace k bodu 1.

Stalin: Sovětská delegace bere zpět svou výhradu k bodu 1. Se vším ostatním sovětská delegace souhlasí a návrh schvaluje.

Truman: Návrh na vytvoření Rady ministrů byl tedy přijat bez námitek.

Stalin: Můžeme schválit tento text: Tři velmoci zastupují zájmy všech Spojených národů a mohou přejímat odpovědnost.

Truman: Přejděme k druhé otázce.

Churchill: Naši ministři zahraničních věcí udělali pěkný kus práce.

Stalin: To ano, to ano.

Truman: Další otázka se týká politické pravomoci Kontrolní rady pro Německo.

Byrnes: Ministři zahraničních věcí projednali otázku politické pravomoci Kontrolní rady pro Německo i otázku jejích hospodářských práv. Určité rozpory, které se vyskytly při projednávání této otázky, byly předány zřízeným podkomisím. Tyto podkomise zatím neuzavřely svou práci, ale ministři se dohodli, že by bylo vhodné, aby šéfové vlád na dnešním zasedání projednali předběžně otázku politické pravomoci Kontrolní rady pro Německo. Ministři se rovněž dohodli, že hospodářské otázky týkající se Německa jsou tak obtížné a složité, že je třeba je předat podvýboru odborníků. Tyto podvýbory oznámí ministrům, v kterých otázkách nedospěly k dohodě. Ministři zahraničních věcí rozhodnou, které z těchto otázek bude třeba předat k projednání šéfům vlád.
Ministři zahraničních věcí se také dohodli, že i když dnes nedoporučí projednávání otázky německého loďstva, válečného a obchodního, bude tato otázka projednána o něco později.

Churchill: Rád bych položil jen jednu otázku. Připomínám, že se tady používá slova „Německo“. Co nyní znamená „Německo“? Můžeme je chápat v témže smyslu jako před válkou?

Truman: Jak tuto otázku chápe sovětská delegace?

Stalin: Německo je to, čím se stalo po válce. Žádné jiné Německo nyní neexistuje. Tak rozumím této otázce.

Truman: Můžeme mluvit o Německu, které existovalo před válkou, v roce 1937?

Stalin: O Německu, jaké je v roce 1945.

Truman: V roce 1945 všechno ztratilo, Německo nyní fakticky neexistuje.

Stalin: Německo je, jak se u nás říká, určitý zeměpisný pojem. Budeme je prozatím tak chápat. Nemůžeme opomíjet výsledky války.

Truman: Ano, avšak musíme mít nějakou definici pojmu „Německo“. Domnívám se, že Německo z roku 1886 nebo z roku 1937 není totéž jako Německo dnes, v roce 1945.

Stalin: Změnilo se v důsledku války, a tak je také pojímáme.

Truman: Naprosto s tím souhlasím, přesto však je nutno mít určitou definici pojmu „Německo“.

Stalin: Předpokládá se například vytvoření německé správy v sudetské oblasti Československa? To je oblast, odkud Němci vyhnali Čechy.

Truman: Budeme tedy přece jen mluvit o Německu, jaké bylo před válkou v roce 1937?

Stalin: Formálně to tak můžeme chápat, ve skutečnosti však tomu tak není. Objeví-li se v Královci německá správa, určitě ji vyženeme.

Truman: Na jaltské konferenci bylo stanoveno, že územní otázky musejí být vyřešeny na mírové konferenci. Jak budeme definovat pojem „Německo“?

Stalin: Určeme si západní hranice Polska, potom se nám otázka Německa vyjasní. Činí mi velké potíže říci, co je to nyní Německo. Je to země, která nemá vládu, která nemá určité hranice, protože hranice nejsou určovány našimi vojsky. Německo nemá žádné vojsko, ani po. hraniční, je rozděleno na okupační pásma. Určete tedy, co je to Německo. Je to rozbitá země.

Truman: Budeme snad pojímat za východisko hranice Německa z roku 1937?

Stalin: Můžeme vyjít z čehokoli. Z něčeho vyjít musíme. Z tohoto hlediska můžeme vzít i rok 1937.

Truman: To bylo Německo po Versailleské smlouvě.

Stalin: Ano, můžeme přijmout Německo z roku 1937, ale pouze jako východisko. Je to prostě pracovní hypotéza pro usnadnění naší práce.

Churchill: Pouze jako východisko. To neznamená, že se na to omezíme.

Truman: Dohodli jsme se přijmout Německo z roku 1937 jako východisko.
Nedokončili jsme druhou otázku, ale na tom se domluvíme.

Stalin: Politické hledisko je připraveno?

Byrnes: Politické hledisko je připraveno a může být projednáno.

Stalin: Ruská delegace v zásadě přijímá všechny body politické části této otázky. Máme jen jednu připomínku k bodu 5. Bylo by dobře vyškrtnout poslední čtyři řádky, protože ponechávají jakási zadní dvířka pro nacisty, kterých by mohli využít.

Truman: Souhlasím s tím, že tyto čtyři řádky je třeba vyškrtnout.

Stalin: Velmi dobře. Se vším ostatním souhlasíme. Chtěl bych, aby redakční komise tento text znovu zredigovala.

Byrnes: Na poradě ministrů zahraničních věcí byl pro tento účel jmenován zvláštní podvýbor.

Stalin: Dobře, nemám námitek.

Eden: Bylo by dobré, kdyby ministři zítra ráno na své poradě tento dokument znovu prohlédli, až ho redakční komise předloží.

Stalin: To bude jistě lepší.

Churchill: V tomto návrhu v bodu 2, podbodu l „b“ se mluví o zničení zbraní a dalších prostředků války a rovněž všech specializovaných prostředků k jejich výrobě. V Německu je však několik experimentálních zařízení, která mají velkou cenu. Nebylo by účelné tato zařízení ničit.

Stalin: Návrh to říká: ukořistit nebo zničit.

Churchill: Můžeme jich všichni společně použít nebo si je mezi sebou rozdělit.

Stalin: Můžeme.
Sovětská delegace má návrh k polské otázce v ruštině a angličtině. Prosil bych, abyste se s tímto návrhem seznámili.

Truman: Navrhuji, aby Byrnes dokončil zprávu o poradě ministrů, a pak se s vaším návrhem seznámíme.

Byrnes: Ministři zahraničních věcí se dohodli doporučit šéfům vlád, aby projednali polskou otázku ze dvou hledisek: likvidace emigrantské polské vlády v Londýně a plnění usnesení jaltské konference o Polsku pokud jde o organizaci svobodných a objektivních voleb v Polsku. (Poté je čten text návrhu sovětské delegace o Polsku:

Prohlášení šéfů tří vlád o polské otázce

Vzhledem k vytvoření prozatímní polské vlády národní jednoty na základě usnesení jaltské konference a vzhledem k tomu, že Spojené státy americké a Velká Británie navázaly s Polskem diplomatické styky, které mezi Polskem a Sovětským svazem existovaly již dříve, dohodli jsme se na tom, že vlády Británie a Spojených států amerických přerušují veškeré styky s vládou Arciszewského a poskytnou prozatímní polské vládě národní jednoty nezbytnou podporu při okamžitém převzetí všech fondů, cenných věcí a veškerého jiného majetku, který patřil Polsku a byl dosud v rukou vlády Arciszewského a jejích orgánů, ať je tento majetek vyjádřen jakkoli, ať je v současné době kdekoli a v rukou kohokoli.

Považujeme rovněž za nutné, aby polské vojenské síly včetně válečného námořnictva a obchodního loďstva podřízeného Arciszewského vládě, byly podřízeny prozatímní polské vládě národní jednoty, která vypracuje další opatření týkající se těchto ozbrojených sil, válečných i obchodních lodí.)

Churchill: Pane presidente, chtěl bych vysvětlit, že závažnost této otázky padá na britskou vládu, protože jsme Poláky přijali a poskytli jim útočiště, když Hitler napadl Polsko. Londýnská polská vláda nemá větší majetek, avšak v Londýně je 20 miliónů liber ve zlatě, které jsme blokovali. Toto zlato je aktivem ústřední polské banky. Otázka, kde toto zlato blokovat, a otázka jeho převedení do kterékoli jiné ústřední banky musí být vyřešena normální cestou. Toto zlato však nepatří londýnské polské vládě.

Stalin: 20 miliónů liber šterlinků?

Churchill: Přibližně. Musím dodat, že polské velvyslanectví v Londýně je nyní volné a polský velvyslanec tam už není. Toto velvyslanectví tedy není obsazeno a může přijmout velvyslance prozatímní polské vlády; čím dříve bude jmenován, tím lépe.
Vzniká otázka, jak byla polská vláda v Londýně pět a půl roku financována? Financovala ji britská vláda. Poskytli jsme jim za tu dobu asi 120 miliónů liber šterlinků, aby mohli udržovat svou armádu, udržovat diplomatické styky a plnit jiné funkce a rovněž vydržovat velký počet Poláků, kteří našli útočiště před Němci na našich březích, jediné útočiště, které měli k dispozici.
Když byla londýnská polská vláda odvolána, bylo rozhodnuto vyplatit všem zaměstnancům mzdu za tři měsíce a propustit je. Mysleli jsme, že by nebylo spravedlivé propustit je bez jakékoli kompenzace.
Pane presidente, to je velmi důležitá otázka a prosím, aby mi bylo dovoleno o ní promluvit. Naše situace je výjimečná. Musíme nyní začít likvidovat nebo přesunovat polská vojska, která spolu s námi bojovala proti Němcům. Tato vojska přišla z Francie v roce 1940. Část z nich se dostala přes Švýcarsko do Itálie a dále se objevovala v malých skupinách. Evakuovali jsme Poláky, kteří se objevili ve Francii, když Francie kapitulovala. Bylo jich 40 000 nebo 50 000.
Tak jsme vytvořili polskou armádu se základnou v Británii, tato armáda měla pět divizí. Přibližně 20 000 Poláků je nyní v Německu a jsou velmi znepokojeni. Také v Itálii je polský sbor složený ze tří divizí; i v něm vládne velký neklid.
Celkem má polská armáda 180 000—200 000 mužů.
Naší politikou je přesvědčit co nejvíce Poláků, aby se vrátili do Polska. Proto jsem se velmi rozzlobil, když jsem se dočetl o vystoupení generála Anderse, jehož generalissimus zná. Anders řekl svým vojákům v Itálii, že vrátí-li se do Polska, budou posláni na Sibiř. Podnikli jsme proti tomuto generálovi disciplinární kroky, aby se v budoucnu zdržel podobných prohlášení.
K překonání všech těchto obtíží bude zapotřebí času. Naše politika však tkví v tom, abychom přemluvili co nejvíce Poláků k návratu do Polska. Týká se to i civilistů. Čím lepší bude situace v Polsku, tím dříve se tam Poláci samozřejmě vrátí. Chtěl bych využít této příležitosti a říci, jak jsem rád, že se za poslední dva měsíce situace v Polsku zlepšila.
Rád bych popřál mnoho dalších úspěchů nové polské vládě, která sehraje svou pozitivní úlohu; i když nedává všechno, co bychom si přáli, je to přece jen určitý pokrok, jehož bylo dosaženo díky trpělivé práci vlád tří mocností. Za zlepšení situace v Polsku je třeba vyslovit patřičné uznání i úloze Mikolajczyka.
Doufám, že se zlepšováním situace v Polsku se bude postupně velká část Poláků vracet do vlasti. Slíbil jsem parlamentu, že ty polské vojáky, kteří nebudou chtít vrátit se do Polska, přijmeme za britské občany a do armády. Bylo by účelné, kdyby nová polská vláda národní jednoty mohla dát ujištění, že Poláci vracející se do Polska budou naprosto svobodni a hospodářsky zabezpečeni. Takové ujištění polské vlády by značně přispělo k návratu Poláků do vlasti, na území osvobozené Rudou armádou.

Stalin: Četl jste návrh ruské delegace o Polsku?

Churchill: Četl. Můj projev je odpovědí na návrh ruské delegace, na důkaz toho, že v podstatě souhlasím, ovšem pod podmínkou, že bude přihlédnuto k tomu, co jsem nyní uvedl.

Stalin: Chápu obtížnou situaci britské vlády. Vím, že poskytla útočiště polské emigrantské vládě. Vím, že bývalí polští vládci způsobili vládě Velké Británie přesto mnoho nepříjemností. Uvědomuji si obtížné postavení britské vlády. Rád bych však, aby bylo jasno, že náš návrh nechce zkomplikovat situaci britské vlády a že přihlíží k obtížnosti jejího postavení. Náš návrh má pouze jediný cíl: skoncovat s nevyjasněnou situací, která v této otázce stále ještě vládne, a dát vše do pořádku.
Arciszewského vláda ve skutečnosti existuje, má své ministry, pokračuje v činnosti, má svou agenturu, svou základnu a svůj tisk. To všechno působí nepříznivým dojmem. Cílem našeho návrhu je tuto nevyjasněnou situaci likvidovat. Jestliže pan Churchill ukáže, které body tohoto návrhu komplikují postavení vlády Velké Británie, jsem ochoten je vyřadit. Náš návrh nechce postavení britské vlády ztěžovat.

Churchill: Naprosto s vámi souhlasíme. Chceme tuto otázku likvidovat, avšak není-li nějaká vláda už uznávána, nedostává-li žádnou podporu, nemá žádné možnosti pro svou existenci. Zároveň však nemůžeme zabránit jednotlivcům v Británii, aby žili a mluvili. Tito lidé se scházejí se členy parlamentu a mají v parlamentu své stoupence. My jako vláda však s nimi neudržujeme žádné styky. Ani já osobně, ani pan Eden jsme se s nimi nikdy nesetkali a od té doby, kdy pan Mikołajczyk odjel, dokonce ani nevím, co s nimi dělat, nikdy se s nimi nesetkávám. Nevím, co mám dělat, když Arciszewski chodí po Londýně a žvaní s novináři. My je však považujeme za neexistující a z diplomatického hlediska likvidované a doufám, že brzy budou naprosto neefektivní. Musíme být ovšem opatrní, pokud jde o armádu.
Armáda se může vzbouřit, čímž nám budou způsobeny ztráty. Máme dosti velkou polskou armádu ve Skotsku. Náš cíl je však totožný s cíli generalissima a presidenta. Žádáme pouze o čas a důvěru a rovněž o vaši pomoc při vytváření takových podmínek v Polsku, které by tyto Poláky přilákaly. Souhlasili bychom, aby návrh sovětské delegace byl předložen třem ministrům zahraničních věcí s ohledem na dnešní situaci a na dokument, který byl našim ministrům zahraničních věcí předložen. Mám však dojem, že naše cíle se shodují, a čím dříve tuto otázku uzavřeme, tím lépe.

Truman: Nevidím, že by mezi generalissimem a ministerským předsedou existovaly nějaké podstatné rozpory. Pan Churchill pouze žádá o důvěru a čas, aby bylo možno odstranit všechny potíže, o nichž zde mluvil. Myslím, že při řešení této otázky nevzniknou větší obtíže. Tím spíše, že pan Stalin řekl, že je ochoten sporné body vyškrtnout. Usnesení jaltské konference stanovila, že po vytvoření nové vlády mají být co nejdříve uspořádány všeobecné volby na základě všeobecného hlasovacího práva.

Churchill: Neměli by ministři zahraničních věcí projednat celou otázku včetně voleb ?

Stalin: Polská vláda neodmítá provést volby objektivně. Můžeme tento návrh předat ministrům zahraničních věcí.

Truman: To je vše, co měl pan Byrnes předložit k dnešnímu projednání šéfům vlád. Mám pověřit ministry zahraničních věcí, aby připravili program na zítřek?

Stalin: Bylo by dobře.

Churchill: Chápu velký význam otázky politických zásad, jež mají být uplatněny vůči Německu. Chápu, že nemůžeme tuto otázku projednat dnes, doufám však, že ji projednáme zítra. Hlavní zásada, kterou musíme projednat, tkví v tom, máme-li uplatňovat stejný systém kontroly ve všech čtyřech okupačních pásmech Německa, nebo budou-li uplatňovány v jednotlivých okupačních pásmech odlišné zásady.

Stalin: Právě tato otázka je zahrnuta do politické části návrhu. Rozuměl jsem tomu tak, že jsme pro jednotnou politiku.

Truman: Zcela správně.

Churchill: Chtěl jsem to zdůraznit, protože je to velmi důležité.

Stalin: To je pravda.

Truman: Zítra se sejdeme ve čtyři hodiny.

Literatura:
Antoním Šnajdárek - Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích, nakl. Svoboda, Praha 1968

Seriál

  1. Záznam Postupimské konference - 01.díl
  2. Záznam Postupimské konference - 02.díl
  3. Záznam Postupimské konference - 03.díl
  4. Záznam Postupimské konference - 04.díl
  5. Záznam Postupimské konference - 05.díl
  6. Záznam Postupimské konference - 06.díl
  7. Záznam Postupimské konference - 07.díl
  8. Záznam Postupimské konference - 08.díl
  9. Záznam Postupimské konference - 09.díl
  10. Záznam Postupimské konference - 10.díl
  11. Záznam Postupimské konference - 11.díl
  12. Záznam Postupimské konference - 12.díl
  13. Záznam Postupimské konference - 13.díl

Podobné články

Další články autora

Autor : Jan Flieger / Dav 🕔05.09.2005 📕7.087

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře