Řízené střely OKB Zvezda

Autor : Tomáš Berka / Snake 🕔17.04.2005 📕7.011

Seriál

  1. Řízené střely OKB Zvezda
  2. Řízené střely OKB Zvezda
  3. Řízené střely OKB Zvezda

Podobné články

Další články autora

Protilodní řízená střela Ch-31 Tajfun

Tradiční kódové označení bylo pro Ch-31A izdělije 77, pro Ch-31P izdělije 77P.

Ch-31 Tajfun je letecká protizemní řízená střela s nadzvukovou rychlostí letu, určená zejména proti hladinovým lodím. Vysoká rychlost letu k cíli (a také vypnutí radaru při útoku na střelu) byla jedním ze základních požadavků, protože bylo nutné reagovat na vývoj v oblasti protiraketových systémů (začal se rodit systém Patriot a Aegis). Vývoj začal v roce 1977 vedením byl pověřen V. Bugajskij.

Charakteristickým a zajímavým znakem je použití kombinované pohonné soustavy sestávající se z raketového urychlovacího stupně na pevné pohonné hmoty a náporového letového motoru. Výhodou tohoto uspořádání je zejména lepší poměr tahu ku hmotnosti pohonné jednotky během letu střely - při současné velmi vysoké rychlosti letu k cíli. Dalším zajímavým prvkem je umístění raketového urychlovače do výtokové trysky náporového motoru, což snižuje aerodynamický odpor a také RCS střely. Po vyhoření je raketový motor odhozen.

Ch-31 má konvenční uspořádání, tedy na zádi do kříže umístěné plovoucí řídící plochy a před nimi podlouhlé kýlové plochy / křídla lichoběžníkového tvaru s relativně malým rozpětím (0.94 m), menším než mají řídící plochy (1.1 m). Tyto plochy jsou umístěny na čtyřech válcových profilech, které jsou do kříže (od horizontálních os posunuté o 45 stupňů) připojeny k základnímu válcovému tělesu střely. Jejich základní funkcí je přivedení vzduchu k letové pohonné jednotce. V zadní části profilů jsou umístěny řídící moduly, zdroj energie, řídící soustava manévrovacích ploch. Profily jsou zakončeny kónickými špičkami s hroty směřujícími mimo střed. Toto tvarování zajišťuje jejich separaci od trupu střely po odpalu.

V přední části je umístěna naváděcí hlavice (v aerodynamicky tvarové špici), následuje bojová hlavice a palivová nádrž pro letový motor, kterým je náporová jednotka - ta zabírá celou zadní třetinu trupu. Pohonný systém má unikátní uspořádání, vyvinut byl kanceláří Sojuz z Turajeva (blízko Moskvy). Raketový urychlovací stupeň střele dodá rychlost M = 1.8. Potom je odhozen a začíná pracovat letový motor, který střelu dále urychluje až na maximální letovou rychlost, která dosahuje M = 4.5.

První zkušební odpaly proběhly již v roce 1982, samotné státní zkoušky pak v rozmezí let 1987-1990 a bylo při nich použito hned pět různých naváděcích systémů, do výzbroje byly zavedeny dva z nich. Dvě verze střely jsou značeny Ch-31A (základní varianta, izdělije 77) a Ch-31P (protiradiolokační verze, izdělije 77P).

Jako nosiče mají sloužit bojové stroje generace 4+. Těmi jsou nové verze letounů MiG-29 (MiG-29M, MiG-29K) a Su-27 (Su-27M, Su-30, Su-34, Su-35, Su-37). Podmiňovací způsob je v tomto případě na místě, protože střely jsou sice občas předváděny na leteckých výstavách v podvěsech pod těmito letouny, ale skutečných (v tisku zdokumentovaných) odpalů bylo provedeno velmi málo, u některých verzí letounů, pro které je střela inzerována jako standardní výzbroj, dokonce zřejmě žádné. Víceméně se vždy čeká hlavně na zájem zahraničních zákazníků, kteří budou ochotni zafinancovat případné zkoušky. Na druhé straně - střely asi nebude problém sladit se zbraňovými systémy těchto moderních strojů. Je potvrzeno zavedení do služby v Číně (verze Ch-31P, zřejmě i Ch-31A).

Základní verze Ch-31A (aktivnoje samonavedenije, západní označení AS-17A Krypton-A) je protilodní střela s aktivním radarovým navedením, zatímco Ch-31P (passivnoje samonavedenije, AS-17C Krypton-C) je protiradiolokační, s pasivní radarovou naváděcí hlavicí. Z vnějšího pohledu se střely od sebe neliší. Na základě střely vznikl vzdušný cíl M-31 (podle jiných zdrojů MA-31), byl testován i v USA. Nabízena je jeho zlepšená verze MA-31D, která by měla mít podobné charakteristiky jako typ Vandal. Také je nabízena protiletecká verze střely, určená proti nemánévrujícím leteckým cílům (letouny AWACS, průzkumné stroje). Ta má kombinovanou aktivně-pasivní naváděcí hlavici, dosah by měl být kolem 200 km. Čína se též pokouší vyvinout domácí Yingji-97 YJ-91 založenou na Ch-31P, je otázkou do jaké míry s pomocí ruské projekční kanceláře (která ji popírá).

Obě základní verze střely byly poprvé předvedeny na výstavě MosAeroShow v Moskvě roku 1992, podle jiných zdrojů již na výstavě v Dubaji v listopadu 1991.

Střely Ch-31 jsou neseny na závěsnících AKU-58 nebo AKU-58M, na Su-27SKM je možno podvěsit pod motory a pod vnitřní závěsníky na křídlech, na MiG-29 pouze pod vnitřní křídelní závěsníky, protože má menší světlou výšku podvozku.

Protilodní řízená střela Ch-35 Uran

Ch-35 je střela s plochou dráhou letu (v anglické terminologii cruise missile) s podzvukovou rychlostí letu. Vývoj začal v roce 1983, původně se počítalo se zavedením střely do výzbroje o 12 let později (1995). Zajímavým rysem je kombinovaný naváděcí systém a pohon dvouproudovým letovým motorem. Trup střely je z hliníkové slitiny.

Ch-35 má klasické uspořádání - křídla do kříže (od horizontálních os posunuté o 45 stupňů) zhruba v polovině délky trupu, na zádi ocasní plochy ve stejné konfiguraci. Jak křídla, tak ocasní plochy jsou sklápěcí a před vypuštěním střely jsou složeny (přičemž horní křídla ve složené poloze přesahují spodní). Ve spodní části střely je obdélníkový vstup vzduchu k letovému motoru. Bojová hlavice je vysoce explozivní/fragmentační/zápalná. Naváděcí systém se skládá z inerciálního navigačního systému, v konečné fázi je použito aktivní radarové navedení - naváděcí systém má být prakticky imunní vůči rušení (podle informací výrobce). Střela vyniká velmi malou výškou letu - je schopná blížit se k cíli i ve výšce 3-5 metrů nad terénem, což ji činí jen velmi obtížně zachytitelnou radarem.

Kromě leteckého použití je střela také použita v protilodním útočném zbraňovém systému pro hladinové lodě 3M24 Uran (SS-N-25 Switchblade) a též v mobilním systému pobřežní protilodní obrany Bal-E (bál, SSC-6 Switchblade). Lodní verze má celkovou hmotnost 750 kg. Tyto verze používají variantu střely vybavenou startovacím raketovým motorem na tuhé palivo, který je připojen k zádi střely (a její délka tak vzrůstá z 3.75m na 4.445m). Urychlovací motor je vybaven křížovými plochami, stejně jako na letovém stupni jsou před startem sklopeny. Po vyhoření je raketový motor odhozen, v té době je již proudový motor v činnosti a běží na letovém módu. Urychlovací stupeň má hmotnost 120 kg.

Letecká varianta je zřejmě značena Ch-35U. V západním tisku bývá střela někdy označována Harpoonski, protože je podobná (svými schopnostmi) střele Harpoon.

Od základní střely je odvozen létající terč IC-35, který je určen k výcviku boje proti střelám s plochou dráhou letu.

Střela byla poprvé předvedena na výstavě MosAeroShow-92 v Moskvě roku 1992.

Parametr Ch-27PS Ch-31 Ch-35
Kódové označení AS-7 Kerry AS-17 Krypton AS-20 Kayak
Zařazení do služby 1977 1990 1983
Délka (m) 4.194 / 4.294 4.557 3.75 / 4.445
Rozpětí (m) 0.785 0.94 1.3 (0.93 ?)
Průměr trupu (m) 0.275 0.36 0.42
Hmotnost (kg) 302 690 480 (630 se startovacím motorem)
Hmotnost hlavice (kg) 89 90 145
Dosah (km) 40 70 (verze P až 110 km) 130
Výška vypuštění (m) 50-12000 50-15000 0-5000
Podmínky vypuštění přímý let nebo sestup nebo stoupání - -
Rychlost (m/s, km/h) 880 (3168) 1000 (3600) 300 (1080)
Pohonná jednotka PRD-276 náporový motor + raketový urychlovací motor na tuhé palivo dvouproudový motor + případně raketový urychlovací motor na tuhé palivo
Nosič MiG-27M, Su-17M3/M4, Su-24M, MiG-29M MiG-29M, MiG-29K, Su-27M, Su-34, Su-25TM Ka-28, MiG-33, Jak-141, Tu-142

Tab. 3  Parametry Ch-27PS, Ch-31, Ch-35

Prameny:
Yefim Gordon - Soviet/Russian Aircraft Weapons, Midland publishing, 2004
www.fas.org
www.aviation.ru

Seriál

  1. Řízené střely OKB Zvezda
  2. Řízené střely OKB Zvezda
  3. Řízené střely OKB Zvezda

Podobné články

Další články autora

Autor : Tomáš Berka / Snake 🕔17.04.2005 📕7.011

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře