Záznam Teheránské konference - 5.díl

Autor : Jan Flieger / Dav 🕔21.02.2005 📕12.886

Seriál

  1. Záznam Teheránské konference - 1.díl
  2. Záznam Teheránské konference - 2. díl
  3. Záznam Teheránské konference - 3.díl
  4. Záznam Teheránské konference - 4.díl
  5. Záznam Teheránské konference - 5.díl
  6. Záznam Teheránské konference - 6.díl
  7. Záznam Teheránské konference - 7.díl

Podobné články

Další články autora

DRUHÉ ZASEDÁNÍ KONFERENCE ŠÉFŮ VLÁD SSSR, USA A VELKÉ BRITÁNIE
Teherán 29. listopadu 1943
Začátek zasedání v 16 hodin, konec zasedání v 19 hodin 40 minut

Roosevelt: Nevím, co bylo dnes ráno na vojenské poradě. Proto navrhuji, aby nám maršál Vorošilov, generál Brooke a generál Marshall podali o své činnosti zprávu.
Stalin: Souhlasím, ale myslím, že vojáci ještě neskončili.
Churchill: Myslím, že by přece jenom bylo užitečné vojáky vyslechnout.
Brooke: Naše dnešní porada nebyla dokončena. Především jsme prozkoumali všechny možné vojenské operace a jejich vzájemnou souvislost. Prozkoumali jsme operaci „Overlord" a všechny její důsledky. Věnovali jsme pozornost tomu časovému úseku, který nám zbývá ode dneška do uskutečnění operace „Overlord"; vzali jsme v úvahu, že nepodnikneme-li aktivní operace ve Středozemním moři v tomto časovém úseku až do invaze přes Kanál, umožníme Němcům, aby přemístili svá vojska na sovětsko-německou frontu nebo je přesunuli na západ, aby tam čelili invazi. Zvážili jsme možnost pokračovat v našich operacích v Itálii, kde poutáme německé divize a kde máme soustředěny velké síly. Potom jsme věnovali pozornost východu a prozkoumali, zda by byl žádoucí vstup Turecka do války a jaké důsledky by to mohlo mít, to znamená, jaká by to byla pro nás pomoc ve vedení války a jaký význam by mělo otevření Dardanel pro zásobování Sovětského svazu a také otevření cesty na Balkán. Prozkoumali jsme eventuální operace v jižní Francii v kombinaci s operací „Overlord". Náčelník štábu britského letectva podal přehled o operacích anglo-amerického letectva proti Německu a ukázal vliv těchto operací na celkový průběh války. Generál Marshall uvedl cifry o soustředění amerických sil ve Velké Británii a hovořil o přípravě britských vojsk k přechodu z obrany do útoku. Byla také prozkoumána operace „Overlord". Maršál Vorošilov položil několik otázek, na které jsme se snažili odpovědět. Přitom maršál Vorošilov v tom smyslu, jak se již včera vyslovil maršál Stalin na poradě, vyložil stanovisko k otázce, které operace by měly být podniknuty v příštím roce. To je zhruba všechno, co jsme stačili probrat na našem zasedání dnes ráno.
Možná že generál Marshall mou zprávu doplní.
Marshall: Zbývá mi jen málo dodat k tomu, co již řekl generál Brooke. Jeho zpráva byla dosti podrobná. Pro Američany nejsou hlavním problémem lidské zdroje, ale tonáž, speciální vyloďovací prostředky a také nedostatek leteckých základen v poměrné blízkosti operačního prostoru. Když mluvím o vyloďovacích prostředcích, mám na mysli speciální vyloďovací plavidla, na kterých lze přepravovat až 40 tanků nebo aut. A právě těchto lodí máme málo. Přeprava amerických vojsk, výstroje a střeliva do Velké Británie postupuje podle plánu. Do Velké Británie byl již přepraven milión tun nejrůznější výzbroje. Ale ruce nám i nadále svazují vyloďovací prostředky. Máme plán na jejich stavbu, který byl jak ve Spojených státech, tak i ve Velké Británii rozšířen. Urychlení stavby těchto lodí umožní zvýšit jejich počet pro invazi přes Kanál i pro operace ve Středozemním moři. Stručně řečeno, přípravy k operaci „Overlord", pokud jde o materiálové a lidské zdroje, postupují podle plánu. Problémem je hlavně doprava a rozdělení vyloďovacích prostředků. Jak řekl generál Brooke, bylo z Itálie přemístěno již několik divizí.
Vorošilov: Zprávy generálů Brooka a Marshalla odpovídají tomu, o čem jsme hovořili dnes ráno. Vyptával jsem se na přesnější údaje o technické přípravě k operaci „Overlord" a dostal jsem odpověď v tom smyslu, jak zde nyní hovořil generál Marshall. Nepokoušeli jsme se upřesňovat termín operace „Overlord" a všechny podrobnosti, které jsou s ní spjaty, neboť jsme usoudili, že těmto otázkám bude možno věnovat pozornost na naší příští poradě, pokud se bude konat.
Stalin: Rád bych, pokud možno, slyšel odpověď na otázku, kdo bude jmenován velitelem operace „Overlord".
Roosevelt: O tom ještě není rozhodnuto.
Stalin: V takovém případě nebude z operace „Overlord" nic. Kdo nese morální i vojenskou odpovědnost za přípravu a uskutečnění operace „Overlord"? Jestliže to není známo, je operace „Overlord" planým řečněním.
Roosevelt: Britský generál Morgan je odpovědný za přípravu operace „Overlord".
Stalin: A kdo je odpovědný za její uskutečnění?
Roosevelt: Známe všechny osoby, které se účastní operace „Overlord", až na jejího velitele.
Stalin: Může se stát, že generál Morgan bude považovat operaci za připravenou, ale až bude jmenován velitel, který bude odpovídat za uskutečnění této operace, může se ukázat, že velitel nebude považovat operaci za připravenou. Jak za přípravu, tak za provedení operace musí odpovídat jen jedna osoba.
Churchill: Generálu Morganovi byly uloženy předběžné přípravy.
Stalin: Kdo to generálu Morganovi uložil?
Churchill: Před několika měsíci mu to uložil spojený anglo-americký štáb se souhlasem presidenta a s mým souhlasem. Generálu Morganovi bylo uloženo připravovat operaci „Overlord" společně s americkým a britským štábem, avšak vrchní velitel ještě nebyl jmenován. Britská vláda vyjádřila ochotu podřídit své síly americkému veliteli operace „Overlord", protože Spojené státy jsou odpovědny za soustřeďování a doplňování vojsk a mají ve vojskách početní převahu. Naproti tomu britská vláda navrhla postavit do čela operací ve Středozemním moři, kde mají početní převahu ve vojskách Angličané, britského velitele.
O jmenování vrchního velitele nelze jednat na tak širokém zasedání, jako je dnešní. Tuto otázku budou muset vyřešit nejvyšší představitelé tří vlád mezi sebou v úzkém kruhu. Jak mi nyní sdělil president - a já to potvrzuji - bude rozhodnutí o jmenování vrchního velitele záviset na zdejším jednání.
Stalin: Chci, abyste mi správně rozuměli, že si Rusové nedělají nárok na účast při jmenování vrchního velitele, ale Rusové by chtěli vědět, kdo jím bude. Rusové by chtěli, aby byl jmenován co nejrychleji a odpovídal jak za přípravu, tak i za uskutečnění operace „Overlord".
Churchill: Plně souhlasím s tím, co řekl maršál Stalin, a já myslím, že bude president se mnou souhlasit, abychom do dvou týdnů jmenovali vrchního velitele a sdělili jeho jméno. Vždyť jedním z úkolů konference je jmenování vrchního velitele.
Stalin: K Brookově a Marshallově zprávě nemám žádné dotazy.
Churchill: Jsem poněkud znepokojen množstvím a složitostí problémů, které je třeba vyřešit. Tato porada je jedinečná svého druhu. V tuto poradu vkládají své naděje a upírají k ní své zraky milióny lidí a já bych strašně rád, abychom se nerozcházeli, dokud se nedohodneme o politických a vojenských otázkách, jejichž vyřešení nám bylo uloženo. Chtěl bych se dnes zmínit o několika bodech, které bude třeba prozkoumat v subkomisi. Já i britský štáb jsme dlouho studovali situaci ve Středozemním moři, kde máme velmi značnou armádu. Chceme, aby tato armáda aktivně bojovala po celý rok a nebyla závislá na ničem, co by ji nutilo zůstávat v nečinnosti. V této souvislosti prosíme, aby naši ruští spojenci prozkoumali celý tento problém i různé alternativy jak co nejlépe využít našich sil v prostoru Středozemního moře.
Musíme podrobně prozkoumat tři otázky. Především jde samozřejmě o to, jakou pomoc budou moci poskytnout operaci „Overlord" ty síly, které jsou v prostoru Středozemního moře, to znamená, jak velké operace mají být podniknuty v jižní Francii ze severní Itálie. Mluvili jsme o tom spolu s presidentem včera. Nemyslím, že je tato otázka dostatečně prozkoumána, aby bylo možno udělat konečné rozhodnutí. Uvítal bych, kdyby tuto otázku prozkoumaly naše štáby a vyjádřily se k její naléhavosti. V této souvislosti maršál Stalin právem zdůraznil důležitost obchvatné operace v jižní Francii. Důležitý je tu termín. Budou-li na jednom místě zahájeny operace s menšími a na druhém místě s většími silami, pak první operace utrpí fiasko. Naše štáby musí projednat operace z širšího hlediska. Chtěl bych mít ve Středozemním moři dostatek vyloďovacích prostředků pro přesun dvou divizí. S těmito dvěma divizemi bychom mohli podniknout operaci, která by podpořila postup anglo-amerických vojsk podél Apeninského poloostrova ke zničení tamních nepřátelských sil. Těchto divizí by bylo možno použít i jinak. Stačily by k obsazení ostrova Rhodu v případě, kdyby Turecko vstoupilo do války. A za třetí by bylo možno těchto sil využít tak, že by byly za šest měsíců po doplnění ztrát nasazeny k podpoře operace „Overlord" v jižní Francii. Žádná z těchto možností není vyloučena. Avšak významnou otázkou je termín. V každém případě ať již bude těchto dvou divizí použito v kterékoli z těchto tří operací v prostoru Středozemního moře, které jsem zde uvedl, bude to znamenat odklad operace „Overlord" nebo stažení části desantních lodí z Indického oceánu. V tom je naše dilema. Než se rozhodneme, kterou cestu máme zvolit, chceme slyšet názor maršála Stalina na celkovou strategickou situaci, protože válečné zkušenosti našich ruských spojenců nás uvádějí v nadšení a jsou pro nás vzpruhou. Navrhoval bych, aby ve zkoumání této otázky pokračovala zítra naše vojenská komise.
Další problém, o kterém bych chtěl mluvit, je problém spíše politický než vojenský, protože k jeho vyřešení chceme zasadit jen nepatrné vojenské síly. Mám na mysli Balkán. Na Balkáně je 21 německých divizí kromě vojsk, která tam jsou posádkou. Z tohoto množství, tj. 21 divizí, je 54 000 německých vojáků soustředěno na ostrovech v Egejském moři. Kromě toho je na Balkáně také přinejmenším 12 bulharských divizí. Celkem má nepřítel na Balkáně 42 divizí. Kdyby Turecko vstoupilo do války, byli by Bulhaři nuceni stáhnout svá vojska na frontu do Thrákie proti Turecku. Tím budou německé divize na Balkáně ohroženy ještě více. Uvedl jsem tyto cifry proto, abych ukázal obrovský význam tohoto činitele na Balkáně, kam máme v úmyslu poslat naše pravidelná vojska a kde se chceme omezit jen na výpady kombinovaných oddílů. Nemáme ani zájem na Balkáně, ani ctižádost. Nechceme nic jiného než vázat 21 německých divizí na Balkáně a pokud možno je zničit. Proto navrhuji, aby se dnes sešli oba ministři zahraničních věcí a zástupce USA, pověřený presidentem, a projednali politickou stránku této otázky. Snažíme se spolupracovat družně s našimi ruskými spojenci. Budou-li těžkosti, bude je možno vyjasnit v úzkém kruhu. Vojenské otázky bude možno projednat později.
Nyní přecházím k další otázce - k otázce Turecka. My, Angličané, jsme spojenci Turecka a zavázali jsme se, že se vynasnažíme přesvědčit nebo přimět Turecko, aby do Vánoc vstoupilo do války. Jestliže se president chce k nám připojit nebo bude chtít převzít vedoucí úlohu, nebudeme namítat, ale budeme potřebovat plnou podporu maršála Stalina, abychom mohli realizovat rozhodnutí, k němuž jsme dospěli na moskevské konferenci. Jménem britské vlády mohu říci, že naše vláda je odhodlána upozornit Turecko, že nepřijme-li náš návrh, aby vstoupilo do války, může to mít pro ně vážné politické důsledky a ovlivnit jeho práva na Bospor a Dardanely. Vojenská komise, složená z našich generálů, rokovala dnes ráno o vojenské stránce turecké otázky, avšak Turecko je spíše politická než vojenská otázka. Chceme uvolnit nanejvýš 2 - 3 divize pro operace v prostoru Turecka pro případ jeho vstupu do války kromě leteckých sil, které k tomuto účelu také uvolňujeme.
Nadhodil jsem několik otázek, které jsou hlavně politickými otázkami, například otázku, co si sovětská vláda myslí o Bulharsku, zda by byla pro případ, že Turecko vypoví Německu válku a Bulharsko napadne Turecko, ochotna Bulharům prohlásit, že bude považovat Bulharsko za svého nepřítele. To by na Bulharsko mocně zapůsobilo. Jsou ještě další politické otázky. Navrhuji, aby oba ministři zahraničních věcí a presidentem jmenovaný zástupce USA tuto otázku prozkoumali a poradili nám, jak přimět Turecko ke vstupu do války a jaký by to mělo výsledek. Myslím, že by to přineslo obrovské výsledky a rozhodující možnosti. Jestliže Turecko vypoví Německu válku, bude to pro německý národ obrovská rána. Jestliže toho dokážeme náležitě využít, musí to vést k neutralizaci Bulharska. Pokud jde o další země na Balkáně, uvažuje Rumunsko již dnes, které zemi by mělo nabídnout kapitulaci. Také v Maďarsku je zmatek. Je na čase, abychom sklízeli ovoce. Přišla doba, abychom za toto ovoce, pokud to považujeme za účelné, zaplatili. Navrhuji, aby tyto otázky projednali naši tři představitelé, kteří nám mohou po jejich projednání říci, co by bylo možno udělat pro to, aby se Rusku ulehčilo, i pro to, aby byl zajištěn úspěch operace „Overlord".
Stalin: Pokud jde o dvě divize, které chce pan Churchill uvolnit na pomoc Turecku a partyzánům, nejsou v této věci mezi námi žádné neshody. Uvolnění dvou divizí na pomoc partyzánům považujeme za důležité. Jestliže však zde máme projednat vojenské otázky, pak za hlavní a rozhodující otázku považujeme operaci „Overlord".
Chtěl bych, aby vojenská komise měla jednoznačný úkol. Navrhuji dát této komisi jednoznačnou směrnici, v jejímž rámci by mohla pracovat. Je samozřejmé, že Rusové potřebují pomoc. Chtěl bych prohlásit, že jde-li o to poskytnout nám pomoc, očekáváme ji od těch, kdo mají realizovat stanovené operace, a očekáváme opravdovou pomoc.
Jaké směrnice by měla vojenská komise dostat? Měly by stanovit, aby termín operace „Overlord" nebyl odsunut, aby květen byl nejzazším termínem pro její uskutečnění. Další směrnice by měla podle přání Rusů požadovat, aby operace „Overlord" byla podpořena vyloděním v jižní Francii. Není-li možné vylodit se v jižní Francii 2 - 3 měsíce před zahájením operace „Overlord", mělo by se tak stát současně s operací „Overlord". Jestliže dopravní těžkosti nedovolí vylodění v jižní Francii současně s operací „Overlord", bylo by možno tuto operaci v jižní Francii podniknout za nějakou dobu po zahájení operace „Overlord". Myslím, že vylodění v jižní Francii by bylo pomocnou operací, která by zajišťovala úspěch operace „Overlord". Zároveň by operace k dobytí Říma měla odvést pozornost. Třetí směrnice by komisi ukládala pospíšit si s jmenováním velitele operace „Overlord". Bylo by lepší vyřešit tyto otázky, dokud jsme zde, a já nevidím důvod, proč by to nebylo možné. Domníváme se, že dokud nebude jmenován vrchní velitel, nedá se od operace „Overlord" očekávat úspěch. Jmenování vrchního velitele je úkolem Angličanů a Američanů, ale Rusové chtějí vědět, kdo jím bude. To jsou tři směrnice pro vojenskou komisi. Kdyby komise pracovala v duchu těchto směrnic, mohla by být její práce úspěšná a dříve ukončena. Prosím konferenci, aby vzala tyto mé názory v úvahu.
Roosevelt: Vyslechl jsem se zájmem všechno, co zde bylo řečeno, počínaje operací „Overlord" a konče otázkou Turecka. Přikládám velký význam časovým lhůtám. Jestliže s operací „Overlord" všichni souhlasí, je nutno se dohodnout o tom, kdy má být tato operace uskutečněna.
Operaci „Overlord" je možno uskutečnit v prvním květnovém týdnu nebo ji o něco odsunout pro případ, že bychom podnikli jednu nebo dvě operace ve Středozemním moři, k nimž by bylo třeba vyloďovacích prostředků a letadel. Bude-li podniknuta ve východní části Středozemního moře a nebude-li přitom dosaženo úspěchu, bude sem nutno přesunout další materiál a vojska. V takovém případě nebude „Overlord" uskutečněn ve stanovené lhůtě.
Stalin: Proti Jugoslávii nasadili Němci 8 divizí, z toho je 5 divizí v Řecku. V Bulharsku jsou 3 - 4 německé divize a v Itálii 9.
Churchill: Naše cifry se liší od těchto údajů.
Stalin: Vaše cifry jsou nepřesné. Ve Francii mají Němci 25 divizí.
Roosevelt: Naše štáby musí vypracovat plány jak upoutat německé divize na Balkáně. Tyto plány musí být vypracovány tak, aby operace, které k tomuto účelu podnikneme, nepoškodily operaci „Overlord".
Stalin: Správně.
Churchill: Když jsem mluvil o opatřeních na Balkáně, nemyslel jsem tím, že by se mělo k tomuto účelu použít velkých sil.
Stalin: Bude-li to možné, bylo by dobře uskutečnit operaci „Overlord" během května, dejme tomu 10., 15., 20. května.
Churchill: K tomu se nemohu zavázat.
Stalin: Bude-li operace „Overlord" uskutečněna v srpnu, jak o tom mluvil Churchill včera, může se stát, že pro nepříznivé počasí v tomto období nakonec z této operace sejde. Duben a květen jsou nejvhodnější měsíce pro operaci „Overlord".
Churchill: Myslím, že se názorově nerozcházíme tak, jak se to může zdát. Jsem ochoten udělat všechno, co je v silách britské vlády, aby operace „Overlord" byla uskutečněna co nejdříve. Avšak nemyslím, že by četné možnosti, které jsou ve Středozemním moři, měly být nemilosrdně zavrženy jako bezvýznamné jenom proto, že jejich využití zdrží operaci „Overlord" o 2 - 3 měsíce.
Stalin: Operace v prostoru Středozemního moře, o kterých mluví Churchill, jsou jenom záškodnické akce, i když význam těchto akcí nepopírám.
Churchill: Početná britská vojska nesmějí podle našeho názoru zůstávat půl roku v nečinnosti. Musí proti nepříteli bojovat; doufáme, že s pomocí amerických spojenců zničíme německé divize v Itálii. Nemůžeme zůstávat v Itálii pasivní, neboť se tím celé naše italské tažení zhatí. Musíme poskytovat našim ruským přátelům pomoc.
Stalin: Podle Churchilla to vypadá tak, že Rusové žádají od Angličanů, aby zaháleli.
Churchill: Budou-li lodi vyslány z prostoru Středozemního moře pryč, značně se tím zmenší rozsah operací v této oblasti. Maršál Stalin si pamatuje, že na moskevské konferenci bylo uvedeno, za jakých podmínek může být operace „Overlord" úspěšná. Tyto podmínky počítají s tím, že ve Francii bude v okamžiku invaze nanejvýš 12 mobilních německých divizí a že během 60 dnů nedokážou Němci přemístit do Francie k doplnění svých vojsk více než 15 divizí. V tom není žádná chyba, protože tyto podmínky jsou základ, na kterém spočívá „Overlord". Musíme upoutat co největší množství německých divizí v Itálii, na Balkáně a v oblasti Turecka, jestliže Turecko vstoupí do války. Na frontě v Itálii bojují proti nám německé divize přemístěné z Francie. Budeme-li na frontě v Itálii pasivní, mohou Němci znovu přemístit své divize do Francie ke škodě operace „Overlord". Proto musíme upoutat nepřítele bojem a udržovat naši frontu v Itálii v aktivitě, aby tam bylo možno vázat dostatečný počet německých divizí.
Pokud jde o Turecko, souhlasím s tím, aby se trvalo na jeho vstupu do války. Jestliže to odmítne, nedá se nic dělat. Jestliže s tím bude souhlasit, bude nutno využít tureckých leteckých základen v Anatolii a obsadit Rhodos. Pro tuto operaci bude stačit jedna úderná divize. Později může ostrov držet posádka, která tam bude. Získáme-li Rhodos a turecké základny, budeme moci vyhnat německé posádky i z jiných ostrovů v Egejském moři a uvolnit Dardanely. Taková operace si nevyžádá velkého množství vojsk. Je to operace malého rozsahu. Jestliže Turecko vstoupí do války a my obsadíme Rhodos, budeme mít v této oblasti zajištěnou nadvládu a za nějakou dobu budou všechny ostrovy v Egejském moři naše. Jestliže Turecko do války nevstoupí, nebudeme nad tím truchlit a já nebudu požadovat uvolnění vojsk pro obsazení Rhodu a ostrovů v Egejském moři. Avšak v tomto případě nebude truchlit ani Německo, protože i nadále bude v této oblasti pánem. Jestliže Turecko vstoupí do války, budeme moci naše vojska, která jsou určena k obraně Egypta, a naše letectvo, které rovněž brání Egypt, uvést do pohybu. Po obsazení ostrovů v Egejském moři by bylo možno využít těchto sil v oblastech na sever od Egypta. Navrhuji důkladně tuto otázku prozkoumat. Bude to velká smůla, jestliže Turecko do války nevstoupí, neboť tím Německo zůstane v této oblasti pánem. Chci, aby vojsk a letadel, jež zahálejí v Egyptě, bylo možno v případě vstupu Turecka do války využít co nejrychleji, všechno záleží na výsadkových prostředcích. Nesnáze spočívají v přepravě vojsk přes moře. Jsem ochoten kdykoli projednat všechny podrobnosti se Spojenci. Ale všechno závisí na počtu vyloďovacích plavidel. Budou-li tato plavidla ponechána ve Středozemním moři nebo v Indickém oceánu na úkor operace „Overlord", nemůže být úspěch operace „Overlord" a operace v jižní Francii zaručen. Operace v jižní Francii si vyžadují velkého množství vyloďovacích prostředků. Prosím, abyste to vzali v úvahu.
A konečně považuji za přijatelné a jménem britské vlády dávám souhlas k tomu, aby byly vypracovány směrnice pro vojenskou komisi. Navrhuji, abychom spolu s Američany vypracovali své návrhy směrnic pro komisi. Myslím, že se naše názory víceméně shodují.
Stalin: Jak dlouho máte v úmyslu zdržet se v Teheránu?
Churchill: Jsem ochoten nejíst, dokud směrnice nebudou vypracovány.
Stalin: Jde o to, kdy máme v úmyslu naši konferenci skončit.
Roosevelt: Jsem ochoten zůstat v Teheránu tak dlouho, dokud bude v Teheránu maršál Stalin.
Churchill: Bude-li to nutné, jsem ochoten zůstat v Teheránu navždy.
Stalin: Chtěl bych se zeptat, kolik je v současné době francouzských divizí.
Roosevelt: Počítá se s vyzbrojením 11 francouzských divizí. Avšak z toho je dnes pohotově pouze 5 divizí a v nejbližší době budou vyzbrojeny další 4 divize.
Stalin: Jsou tyto francouzské divize v akci, nebo zahálejí?
Roosevelt: Jedna divize bojuje v Itálii, jedna nebo dvě divize jsou na Korsice a na Sardinii.
Stalin: Jak velení hodlá těchto francouzských divizí využít?
Marshall: Počítá se s tím, že francouzský sbor bude včleněn do 5. armády operující na levém křídle v Itálii. Jedna divize je v současné době přemísťována na frontu do Itálie, kde projde bojovým výcvikem. Potom bude rozhodnuto o nejúčelnějším využití francouzských divizí. Vyzbrojení dalších 4 francouzských divizí bude záležet na tom, kolik času bude třeba k jejich výcviku.
Stalin: Jsou to divize francouzského typu?
Marshall: Tyto divize jsou amerického typu a každá z nich má 15 000 mužů. Většina vojáků nejsou Francouzi. V tankových divizích jsou tři čtvrtiny vojáků Francouzi a zbytek Afričané.
Roosevelt: Chtěl bych říci několik slov. Myslím si, že dáme-li my tři naší vojenské komisi směrnice, bude moci tato komise projednat všechny otázky.
Stalin: Žádné vojenské komise není zapotřebí. Můžeme vyřešit všechny otázky zde na poradě. Musíme rozhodnout o datu, o veliteli operace „Overlord" a o nutnosti podpůrné operace v jižní Francii. My, Rusové, máme svůj pobyt v Teheránu omezený. Mohli bychom se tu zdržet ještě 1. prosince, ale 2. prosince musíme odjet. President si jistě pamatuje, že jsme se s ním dohodli na 3 - 4 dnech.
Roosevelt: Myslím, že můj návrh zjednoduší práci štábu. Vojenská komise musí vzít za základ operaci „Overlord" a předložit své návrhy na pomocné operace v prostoru Středozemního moře. Musí také dbát o to, aby tyto operace nezdržely uskutečnění operace „Overlord".
Stalin: Rusové chtějí znát datum zahájení operace „Overlord", aby mohli připravit svůj úder proti Německu.
Roosevelt: Datum operace „Overlord" bylo určeno v Quebeku. Jenom nejzávažnější změny situace mohou ospravedlnit změnu stanoveného termínu této operace.
Churchill: Vyslechl jsem ted' směrnici, kterou navrhuje president pro komisi. Rád bych si presidentův návrh promyslil. Nespatřuji v této otázce zásadní rozpory, ale chtěl bych mít čas k prozkoumání presidentových návrhů. Rád bych zůstal v Teheránu 1. prosince a odjel 2. prosince. Není mi jasné, zda president navrhuje ustavit vojenskou komisi nebo zda nemá být ustanovována, neboť maršál Stalin doporučuje, abychom se obešli bez ní. Já osobně jsem pro takovou komisi.
Pokud jde o stanovení termínu operace „Overlord", chci říci, že bude-li rozhodnuto projednat strategické otázky ve vojenské komisi...
Stalin: My nepožadujeme žádné projednávání.
Roosevelt: My všichni víme, že neshody mezi námi a Angličany nejsou velké. Jsem proti odkládání operace „Overlord", zatímco pan Churchill více zdůrazňuje důležitost operací ve Středozemním moři. Vojenská komise by mohla vnést do těchto otázek jasno.
Stalin: Můžeme tyto otázky vyřešit sami, neboť máme větší práva než vojenská komise. Mohu-li položit choulostivou otázku, rád bych od Angličanů slyšel, zda věří v operaci „Overlord" nebo zda o ní jednoduše mluví jenom proto, aby uklidnili Rusy.
Churchill: Budou-li pro to podmínky, jež byly uvedeny na moskevské konferenci, jsem pevně přesvědčen o tom, že v okamžiku zahájení operace „Overlord" vrhneme všechny naše síly proti Němcům.
Roosevelt: Jsme dnes velmi hladoví. Proto bych navrhoval naše zasedání přerušit, abychom se mohli účastnit večeře, kterou dnes pořádá maršál Stalin. Navrhuji, aby naše vojenská komise pokračovala ve svém jednání zítra ráno.
Stalin: Jednání vojenské komise není nutné. Je to zbytečné. Porada vojenské komise naši práci neurychlí. Urychlit ji můžeme jenom my sami.
Churchill: Možná že by bylo lepší, kdybych se spolu s presidentem dohodl a sdělil vám naše společné stanovisko.
Stalin: Tím se naše práce urychlí.
Churchill: A co komise složená z Hopkinse a dvou ministrů zahraničních věcí?
Stalin: Ani tato komise není nutná, ale jestliže pan Churchill na ní trvá, nejsme proti ní.
Roosevelt: Zítra by mohli Hopkins, Molotov a Eden spolu hovořit u oběda.
Stalin: Co budeme dělat zítra? Budou již Churchillovy a Rooseveltovy návrhy hotovy?
Roosevelt: Návrhy budou hotové, a tak navrhuji, abychom zítra o půl druhé já, Churchill a maršál Stalin poobědvali a všechny otázky projednali.
Churchill: To bude náš program na zítřek.
Stalin: Souhlasím.

Literatura:
Antonín Šnajdárek - Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích, nakl. Svoboda, Praha 1968

Seriál

  1. Záznam Teheránské konference - 1.díl
  2. Záznam Teheránské konference - 2. díl
  3. Záznam Teheránské konference - 3.díl
  4. Záznam Teheránské konference - 4.díl
  5. Záznam Teheránské konference - 5.díl
  6. Záznam Teheránské konference - 6.díl
  7. Záznam Teheránské konference - 7.díl

Podobné články

Další články autora

Autor : Jan Flieger / Dav 🕔21.02.2005 📕12.886

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře