Záznam Teheránské konference - 1.díl

Autor : Jan Flieger / Dav 🕔16.01.2005 📕11.342

Záznam rozhovoru mezi Stalinem a Rooseveltem 28. listopadu 1943 v 15 hodin

Roosevelt se ptá, jaká je situace na sovětsko-německé frontě.
Stalin odpovídá, že v poslední době vyklidila naše vojska důležitý železniční uzel Žitomir.
Roosevelt se ptá, jaké je na frontě počasí.
Stalin odpovídá, že příznivé počasí je jenom na Ukrajině, kdežto na ostatních úsecích fronty je bláto a půda ještě neumrzla.
Roosevelt prohlašuje, že by chtěl donutit Němce, aby stáhli ze sovětsko-německé fronty 30 - 40 divizí.
Stalin odpovídá, že by to bylo dobré, kdyby se to dalo udělat.
Roosevelt podotýká, že je to jedna z otázek, k níž podá vysvětlení v nejbližších dnech. Američané stojí před úkolem udržovat dvoumilionovou armádu, vzdálenou 3 000 mil od americké pevniny.
Stalin říká, že to vyžaduje dopravu a že to plně chápe.
Roosevelt prohlašuje, že stavba lodí ve Spojených státech pokračuje uspokojivým tempem.
Říká, že by chtěl později pohovořit s maršálem Stalinem o poválečném období a o rozdělení loďstva Velké Británie a Spojených států tak, aby Sovětský svaz mohl začít s rozvojem námořního obchodu. Velká Británie a USA budou mít po skončení války příliš velké obchodní loďstvo, a proto on, Roosevelt, hodlá postoupit část tohoto loďstva ostatním Spojeným národům.
Stalin odpovídá, že by to uvítal. Jestliže Spojené státy budou chtít, udělají to. Musí říci, že Rusko bude po válce velkým odbytištěm pro Spojené státy.
Roosevelt říká, že Američané budou potřebovat po válce velké množství surovin, a proto si myslí, že se mezi našimi zeměmi budou vyvíjet těsné obchodní styky.
Stalin s tím souhlasí a říká, že budou-li nám Američané dodávat zařízení, budeme jim moci dodávat suroviny.
Roosevelt prohlašuje, že měl velmi zajímavé rozhovory s Čankajškem. On, Roosevelt, byl velmi obezřetný a chtěl se vyhnout tomu, aby se jeho schůzka s Churchillem a Stalinem konala v přítomnosti Číňanů. On, Roosevelt, si myslí, že Číňané jsou s tím, co bylo rozhodnuto, spokojeni.
Stalin podotýká, že se Čankajškova vojska bijí špatně.
Roosevelt přisvědčuje a říká, že Američané vyzbrojují dnes 30 čínských divizí v jižní Číně. Až tyto divize budou připraveny, vyzbrojí Američané dalších 30 divizí.
Stalin se ptá, co se děje v Libanonu, kdo má na tamějších událostech vinu.
Roosevelt odpovídá, že vinu má francouzský Národní výbor. Angličané a Francouzi zaručili Libanonu nezávislost. Libanonci dostali vlastní ústavu a presidenta. Chtěli však provést v ústavě menší změny. Avšak Francouzi jim to zamítli a zatkli presidenta i celou vládu. Teď je v Libanonu zase všechno v pořádku.
Stalin se ptá, zda po britském ultimátu nastal v Libanonu klid.
Roosevelt přisvědčuje a říká, že kdyby se maršál Stalin sešel s de Gaullem, nelíbil by se mu de Gaulle.
Stalin říká, že osobně de Gaulla nezná.
Roosevelt odpovídá, že Francouzi jsou podle jeho názoru dobrý národ, ale že potřebují absolutně nové vůdce, kteří by nebyli starší než čtyřicet let a kteří nezastávali v dřívější francouzské vládě žádný úřad.
Stalin odpovídá, že si to vyžádá mnoho času.
Roosevelt s tím souhlasí. Říká, že Američané dnes vyzbrojují 11 francouzských divizí. Giraud je velmi sympatický a dobrý generál, ale nevyzná se v civilní správě a v politice.
Stalin říká, že některé vedoucí vrstvy ve Francii chtějí být chytřejší než všichni Spojenci a chtějí Spojence napálit. Zřejmě si myslí, že jim Spojenci předají Francii zadarmo, nechtějí válčit na straně Spojenců, nýbrž raději spolupracují s Němci. Orientují se na spolupráci s Němci. Přitom se francouzského lidu nikdo na nic neptá.
Roosevelt odpovídá, že podle Churchillova názoru se Francie plně obnoví a záhy se stane velmocí. On, Roosevelt, je jiného názoru. Myslí, že to bude trvat mnoho let. Jestliže si Francouzi myslí, že jim Spojenci odevzdají Francii na podnose, pak se mýlí. Francouzi budou muset vyvinout velké úsilí, než se Francie opravdu stane velmocí.
Stalin odpovídá, že si nepředstavuje, že Spojenci budou prolévat krev za osvobození Indočíny a že ji potom Francie dostane, aby tam obnovila koloniální režim. Myslí, že po tom všem, co Japonci udělali v Barmě a Thajsku s myšlenkou nezávislosti, je nutné zamyslit se nad tím, jak starý koloniální režim nahradit režimem svobodnějším. Události v Libanonu jsou podle jeho názoru prvními kroky k nahrazení starého koloniálního režimu novým. Myslí, že Churchill je pro to, aby v Libanonu byl svobodnější režim. On, Stalin, si myslí, že s Indočínou je třeba udělat totéž.
Roosevelt říká, že s tím stoprocentně souhlasí. Byl velmi rád, když se dověděl, že Čankajšek Indočínu nechce. Francouzi hospodařili v Indočíně sto let, avšak životní úroveň lidu je tam dnes nižší než před sto lety. Čankajšek řekl, že lid Indočíny není na samosprávu připraven. A tu on, Roosevelt, uvedl příklad Filipín, které před několika lety rovněž nebyly na samosprávu připraveny. Díky pomocí Američanů se Filipínci do dnešní doby na samosprávu připravili, a tak jim Američané slíbili, že jim ji poskytnou. On, Roosevelt, si myslí, že nad Indočínou by bylo možno ustanovit 3 - 4 poručníky a během 30 - 40 let připravit indočínský lid na samosprávu. Táž zásada je podle jeho názoru správná i vůči jiným koloniím. Churchill nechce rázně jednat, aby byl uskutečněn tento návrh na ustanovení poručníků, protože má strach, že by tuto zásadu bylo nutno uplatnit i vůči jeho koloniím. Když byl Hull v Moskvě, měl s sebou dokument o ustavení mezinárodní komise pro kolonie, který vypracoval on, Roosevelt. Tato komise by měla zřídit v koloniálních zemích inspekci, která by v nich zkoumala situaci a eventuálně ji zlepšila. Veškerá činnost této komise by měla širokou publicitu.
Stalin odpovídá, že by to bylo dobré. Na tuto komisi by bylo možno se obracet se stížnostmi, s žádostmi atd.
Roosevelt prohlašuje, že je lepší s Churchillem o Indii nemluvit, protože on, Roosevelt ví, že Churchill o Indii vůbec neuvažuje. Churchill chce tuto otázku řešit až po skončení války.
Stalin říká, že Indie je Churchillovo bolavé místo.
Roosevelt přisvědčuje. Avšak Velká Británie bude muset něco v Indii podniknout. On, Roosevelt, by si rád s maršálem Stalinem pohovořil o Indii. Myslí, že se pro Indii nehodí parlamentní systém. Lidé, kteří nemají s Indií co dělat, mohou tuto otázku lépe vyřešit než lidé, kteří k ní mají bezprostřední vztah.
Stalin říká, že lidé, kteří nemají s Indií co dělat, jistě dokážou dívat se na věci objektivněji.

Literatura:
Antonín Šnajdárek - Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích, nakl. Svoboda, Praha 1968
Autor : Jan Flieger / Dav 🕔16.01.2005 📕11.342

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře