Euroamerická entropie

Autor : ing. Vilém Vácha 🕔04.01.2005 📕7.372

Podobné články

Další články autora

Entropie je ztráta energie a pozvolný rozpad systému. Je to jaká si další vývojové stadium sytému, která následuje po klimaxu společnosti, který změnou vlivů již není schopen se udržet a zaniká. Jak však zabránit entropii? Lze ji jednoduše se vyhnout najít řešení. Toto řešení vzniká dost často z diskuse na toto téma.
 
Mám takový dojem, že servilnost vůči USA je někdy spíše z neznalosti než ze zájmu něco z toho mít. Jakési lokajství co nepřináší užitek, jakého si rezidua právně-politologického myšlení po Rakousku-Uhersku.
 
Tyto negativní charakteristky české politiky již kritizoval T.G.Masaryk přesně vystihuje i dnes problém české, ale i východoevropské mentality.
 
Sám T.G.Masaryk, byl silně ovlivněn západním myšlením za svého pobytu v Prusku, USA, Švýcarsku a jinde v západním světě tj. v duch přesného logiského racionáního myšlení s důrazem na proveditelnist svých vizí, tedy myšlenkovými postupy, které jsou přesně opačny tomu co sám T.G.Masaryk kritizoval na českém právně-politologického  myšlení v Rakousku-Uhersku, které může zformulovat pod polem lokajství.
 
Toto jeho učinné myšlení se zřetelné odlišovalo od myšlení jeho součastníku, kteří mysleli v mezích stavajících průměrných právních předpisů Rakouska-Uherska. Proto se Masaryk z politika roku 1914, kdy byl svými současniky málo chápan a českou politickou reprezentací izolován, stal v průběhu 1914-1918 realizotorem a vůdčí osobností české společnosti a toto zakončil, jakožto morální a politiské vůdčí osobnost českého národa ve funkci prezidenta ČSR.
 
Masaryk proved vzhledem k tomu jen vnější potřeby zajištení potřeb českého národa tj.mezinárodní uznání ČSR, z kterých žije i současná Česká republika. Vzhedem ale k jeho věku a úmrtí nešlo realizovat vše z jeho myšlení.
 
Sám Masaryk klad veliký důraz na rodinu, kterou sám měl velice početnou.
 
Tento Masarykova kritika lokajství vystihující podstatu problému, se mi zdá velice výstižný. Lokajské myšlení způsobuje mimo jiné i neochotu změny stávající zastaralé, neúčinné a pomalé právní předpisy a další právní předpisy vycházející z tohoto myšlení v dnešní změněné ekonomické postmoderní době, která je zcela jiná než doba vzniku těchto právní předpisů, které dne stimulují populační depresy původního českého obyvatelstva a růst zločinnosti na území České republiky.
 
Lokajské myšlení v České republice vede k pocitu flustrace a zklamání. Této vývoj neschopnosti něco měnit je typickým průvodním znakem Entropie systemu. Tento sociologiský prvek dobře zapadá do provedených finančních analýz středoevropských a východoevroských ekonomik, snižujícího se ratingu a rostoucí zadluženosti.
 
Tento jev nejspíše ukazují jednoznačně, že v průběhu následujích letech budou tyto ekomiky trpět snižující se likviditou, která skončí možna jejich nelikvidností. Snížení likviditi vždy způsobý krizy ekonomiky.  Toto období případných ekonomických krizí v postsocialistických státech Střední a Východní Evropa bude jaké si období labutí písně těchto postsocialistických ekonomů a politiků, kteří se prezentují jako novodobé demokratické elity.  
 
Je zvláštní jak ve východní Evrope lidé rádi propadají iluzím. Rozšiřovaní Evropské unie, které se děje hlavně z důvodu, aby si Bruselská centrála EU zdůvodnila svoji existenci, je ve východní Evropě příjímáno jako nějaká spása.  Dost dlouho v 19.století byla obyvatelstvu vnucovana jaká si představa o dobrém vládci císaři, který vše ví  a napraví, jen jeho úřednici jsou zlí. Toto se po skončení 1.světové války přehouplo v jakýsi mýtus o tatíčkovy Masarykovi, po 2.světové válce v bratrství Sovětského svazu a dnes ideou Evropské unie.
 
Zatímco pravicový extremisti věřili ve spasení fašizmem, tak levicový extremisti zase komunismem. Fašizmus způsobil 2.světovou válku se svými negativy. Komunizmus zase studenou válku se zchudnutím střední a východní Evropy. Dnes pro změnu lidé si myslí, že je spasí EU, ale jak řekl italský premier Silvio Berlusconi, jde ve své podstatě o jakýsi Sovětský svaz západu. V tom má pravdu. Vždyť Evropská unie, ale celkově Západoevropské státy které ji tvoří od 1900, klesající podíl na světové ekonomice ve prospěch Ameriky a Asie. Z tohoto pohledu mi EU připadá jako fuze firem, který sice podnikají, ale jsou čím dál méně úspěšné, a proto se spojují dělají fůzi v domnění, že tak na trhu obstojí. Svým způsobem to jen sice pozitivní, protože to je zpomalý jejich sestup, ale neřeší to nic koncepčního do budoucnosti.
 
Rovněž tak o bezpečnosti v Evropské unii lze pochybovat, že ji zaručí, když není schopna zlikvidovat terorismus ve Velké Británii, Španělsku (ETA) nebo nepokoje přistěhovalců např.Kurdů v Německu, terorismus přistěhovalců ve Francii nebo nedávné vraždy a nepokoje v Nizozemí atd. 
 
Když jsme dlouhodobě pobýval v Rakousku 1994 byli tam lidé podobně nadšený pro Evropskou unii jako jsou dnes v České republice. Taky si mysleli, že vstupem do EU se z nich přes noc splní všechny jejich přání. V tomto duchu byla v medii i EU v Rakousku ukazována. Celkem nic se po vstupu Rakouska pro ně nezměnilo až nato, že teď kromě vlády ve Vídni musí ještě živit Bruselskou centrálu EU a podrobovat se jejím rozhodnutím bez ohledu na své rakouské zájmy.
 
To že Evropská unie není optimální pro všechny země ukazuje to, že Grónsko z EU vystoupilo a Norsko, Island, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, San Marino, Andora a Monako jednomyslně vždy odmítli nabídku EU, aby do ní vstoupily, z důvodu že vstupem by se těmto zemí zvedli náklady a pochopitelně by přišli o kontrolu nad svým území to vše by vyvolalo pravděpodobně snížení životní úrovně a bezpečnosti obyvatel těchto zemí, proto nemají o EU zájem.
 
Ale nadšení v Středoevropských zemích po vstup do Evropské unie připomíná nadšené pracující z 50.let nad úspěchy v Sovětském svazu. Nezbyde nám tedy nic jiného tak jako přežili lidé 50.léta nadšeného budovaní komunizmu přežít i tyto nadšené léta budovaní a rozšiřovaní Evropské unie. Vždyť jak po říkal český politik 19.století František Palacký: „Byli jsme před Rakouskem budeme i po něm“. Tak by i dne s šlo říci: „Byli jsme před Evropskou unii budeme i po ní“.
 
Další iluze je globalizační kotel kultur vždyť období v letech 1989-2001 lze nazvat převaha vlivu USA, ale zánikem WTC v New Yorku a poškozením budovy Penatgonu 11.09.2001, lze říci, že tato vize utrpěla porážku. Tento teroristický čin, který se dá jedině odsoudit z hlediska humanity, ale ukazuje samu podstatu lidské tragedie v této civilizaci. 
 
Nicméně škodolibě by šlo říci, že do globalizačního kotle Ameriky jim muslimští teroristé navařili pěknou polívku terorismu. Když bombardovali USA v zájmu islámského obyvatelstva na Balkáně  nevinné srbské obyvatelstvo, z větší časti křesťanské, se jim za to nepomstilo a vůbec by je nenapadl takovýto hrůzný teroristický čin. Teroristé se zato tuto pomoc rozšiřovaní svého vlivu v Evropě USA odměnili terorizmem proti nevinným občanům USA dne 11.09.2001. Je to jak staré pořekadlo čin čertu dobře peklem se ti odmění. Je zajímavé, že v posledních letech obětoval západ již Libanon, který se za několik posledních desetiletí ze státu s převahou křesťanů stal státem s převahou mohamedánu. Přesto teror islámských fundamentalistů roste.
 
Po 11.09.2001 v západní světě především USA zavládl tzv. boj s terorismem. Připadá mi to zvláštní, teroristicky činy 11.09.2001 ve své podstatě spáchali osoby islámského vyznání s legálním pobytem v USA. Jde tedy o jakou si občanskou válku mezi Američany islámského vyznání verzus Američany neislámské vyznání.
 
Proto mi zahraniční akce připadají, jako odlákání od tohoto hlavního problému. Samozřejmě, že terorizmus je celosvětový problémy, ale to co se 11.09.2001 stalo v USA se dá definovat spíše jako problém   americké politiky tavícího kotle kultur a nepřipadá mi zase až tak dotýkající se jiných zemí.
 
Na Středním východě se bude USA snažit implantovat svoji kulturu (jaká si obdoba vývozu revoluce z levicových nebo jiných zemí), ale myslím si bez valného úspěch z tohoto důvodu. Moderní západní svět stojí základech, kde se oprášili tradice novodobého pohanství antiky včetně římského práva. Toto vzkříšení novodobého antického pohanství provedli v 18. století a položily základy mimi jiné i kultuře USA. Z toho pramení i jeho problémy jeho podstaty. Právní systém navazuje na římské právo, které je sice kvalitní co se týká majetku a obchodu, ale má 2 chyby pramenící z jeho zastaralosti a nevzdělanosti:

a) má vysokou zločinnost v důsledku filozofie boj se zločinností, která pramení až s naivní doměnkou, že s tím nelze nic dělat a vytváří teorii o toleranci zločinnosti jako výhodnosti této právní kultury a
b) antipopulační politiku v důsledku nepromyšlených teorii Thomase Roberta Malthuse a upředňosňování kariéry před populační dynamikou nepřímého ovlivňování tj.systémem daňovým.
 
Římské právo bylo vytvořeno lidmi před více než 2000 lety. Toto právo způsobilo pro své 2 zmiňované chyby zánik státních systému, které z něho vycházeli: západořímské říše, Byzance, koloniálních říší (španělské, portugalské, francouzské, britské a nizozemské) i Sovětského svazu.
 
Oproti to mu islamský svět má evolučně mladší právo šári, které umí likvidovat zločince a Korán jako teorie i jeho praxe Suna umí vytvařet populační rozvoj. To je jeho evoluční předností před pohanským římským právem.
 
Toto způsobí, že evolučnější právo šária před trestním právem římským umožní u populace na Středním východě její příklon k šárii či jeho obdobě a celé islámské kultuře než k konzumní společnosti západu stavící na antickém pohanství. Islámský svět se, ale nebude braní moderním technologii (videa, televize, počítače, výrobní postupy atd.) a byl by to omyl si to myslet, ale jen staršímu právnímu západu tj.tradicí pohanského římského práva, které jim nepřináší klid, ale chaos, na rozdíl od islámského právního myšlení. 
 
Jak pravil Mistr Sun ve své knize o umění válečném: za porážku si muže každý sám, zatímco vítězství je výsledek obou schopností vítěze a neschopnost poraženého. USA a jejím vývozem do Evropy tak dlouho pozitivní diskriminací (afirmací) podporovali kulturně a národnostní minority, až se jim za to takhle odměnili, tj. je to jaká si sebevražda vlastní civilizace lidově se tomu říká: „Srát si do vlastního hnízda“. Tolerovaní trestné činnosti v rámci pozitivní diskriminace např. nelegální zbraně, drogy, krádeže, násilnosti vytváří tak podhoubí pro vznik terorismu, který tuto civilizaci ničí.
 
Obdobně zahynula na preferenci barbaru tj. jaké si obdobě pozitivní diskriminace Západořímská říše v roce 476 a roku 1453 Byzantská říše. 
 
Tyto výše uvedené informace jedoznačně povrzuje současný neúspěch americké přítomnosti v Iraku.
 
Největší problém však nejsou islámské země s těmi se jde dohodnout, ale fanatické osoby islámského vyznání pobývající v Evropě a Americe. Tyto osoby většinou zde legálně pobývající, jsou pravě těmi teroristami, který zabijí nevinné Evropské a Americké obyvatelstvo.
 
Z ohrožením Evropského obyvatelstva asijskými nájezdníky se již uměla Evropa vypořádat např.  během reconquisty na pyrenejském poloostrově ve středověku a následných staletích zastavit zlo vycházející z Osmanské říše, které uměli rozdrtit katoličtí křesťané ve Střední Evropě. Asijští nájezdníci byli ve své době taky jakýmisi teroristy (např. v 17.století se Turci dostali až na jižní Moravu, kterou povraždili a zpustošili).
 
Zde je očistný pramen inspirace na likvidaci terorismu, vzít si příklad z reconquisty či činnosti odboje na Východním Timoru v letech 1975-2002. Ti kteří ve středověky si nevzali z reconquisty příklad zanikli např. vraždění křesťanu na Balkáně, Malé Asii, Svaté zemi atd.
 
Vraťme se však ke dlouhodobé strategii postavení států. Z globálního geopolitického hlediska lze na to státy ekonomicky nazírat takto. Současné státy světa jsou rozděleny do čtyř skupin,

a)  kdysi bohaté a v součastnosti bohaté státy USA a západní Evropa,
b)  chudé a v minulosti chudé rozvojové státy,  
c)  kdysi chudé a v současnosti bohaté Japonsko a dálnovýchodní státy tzv.tygři a
d)  kdysi bohaté a nyní chudé postsovětský blok (Střední a východní Evropa). Střední a Východní Evropa v současnosti připomíná Latinskou Ameriku z první
poloviny 19.století, kdy zde skončilo velké Španělské a Portugalské panství. Státy Latinské Ameriky jasně věděli co nechtějí tj. původní mateřské státy, ale na rozdíl od USA neměli jasnou koncepci jak dál, to způsobilo jejich propad do chudoby. Tento propad má v České republice dnes mimo jiné podobu populační deprese státotvorné českého etnika.
 
Lze jen doplnit, že přechodný demograficky negativní růst českého národa není do jeho obnovení populační dynamiky až tak velikou brzdou rozvoje ekonomiky, jak někteří myslí. Ekonomicky potencionál země není limitován početnosti populace, ale její schopností akumulovat majetek např. USA, Lucembursko, Švýcarsko, Japonsko a z východní Evropy se jim trochu blíží Slovinsko a Estonsko. To že dnes není taková spotřeba lidské práce umožňují současné technologické postupy. Tyto země produkují dnes více bohatství než před 10 lety.  Naopak lze říci, že potřeba lidské práce bude klesat a bude vzrůstat počet nezaměstnaných.
 
Tudíž odpadá jakýkoliv argument pro podporu usazovaní imigrantu v České republice pod jakýmikoliv hesly včetně o potřebě pracovníku pro chod ekonomiky. Vzdyť stejně většina imigrantu do České republiky nepracuje a páchá trestné činnosti nejen v České republice, ale z ní vyjíždí za pácháním trestné činnosti i do západní Evropy. Lze říci, že ty kdo podporuje usazení těchto imigrantu v České republice, přímo ohrožuje zájmy a bezpečnost západní Evropy a celého západního světa a stanou se tak potencionálními nepříteli západu.
 
Pro udržení stability tátu je však nutno zajistit omlazení populace státotvorným etnikem. Toto provádí třeba dnes Izrael, muslimské státy nebo Dálnovýchodní státy. Populační dynamika je klíč k přežití společnosti proto je vždy vhodné nastartovat takový daňový režim, která umožní početní růst znovu populace nikoliv sociální dávky lákající cizince.
 
Případné budoucí ekonomické krize či problémy (např.rostoucí zločinnost), které nejpravděpodobněji ve Střední a Východní Evropě nastanou jsou však vždy postihem pro společnost, na druhé straně jsou velice výhodné neboť ekonomickou krizi se opouští stávající politologické myšlení. Staré myšlenky těchto režimu se zapomínají a v populaci se hledají se nové myšlenky, které by mohli populaci uspokojit.
 
Společnost je tak náchylná k novým myšlenkám, které se tak můžou velice snadno prosadit. Kdo přichází v této krizi jako první s novými myšlenkami v době krize má většinou úspěch, protože tyto nové myšlenky populací rychle přijímány a realizovány. Novými myšlenkami může být třeba zavedení daňově právních předpisů umožňující populační růst českého etnika, třeba dokonce po vzoru Polska, které v průběhu 20.století zavedlo právní předpisy, který umožnily růst Polského etnika.
 
Tyto právní předpisy pomohli vytvořit silný a stabilní Polský národ, který z Východní a Střední Evropy je tak nejlepší partner západní Evropy, díky tomu že zde existuje početná a mladá populace. Tato Polská populace vytváří veliký spotřebitelský trh s rostoucí koupěschopností, který je pro západní svět jeden z nejlepších.
 
Takového trhy tvořeny třeba Polskou populací je pro západ nelepší partner. Zatím co nežádoucími trhy budou ty, které jsou tvořeny vymírající populací s klesající koupěschopností a přílivem kriminálních imigrantů, jaký se snaží vytvořit stávající politická elita České republiky, spíše svojí neznalostí, než že by to chtěla úmyslně. Představy některých jedinců, že nejlepší partner pro západ jsou trhy tvořeny vymírající populací s přílivem kriminálních imigrantu s klesající koupěschopností, jsou zcela scestné a nebudou mít asi velkou podporu ze strany západu v budoucnosti, vzhledem k tomu že Česká republika se tak stane bezpečnostním rizikem.
 
Lze to shrnout lze se vydat cestou po vzoru Polska a pak západ tomu bude nakloněn nebo uchovat stávající systém, ale pak se nemůže česká společnost divit, že západ bude upřednostňovat Polsko. Polsko v mnohem si nechalo poradit Božím slovem a z toho pramení i jeho stabilizace národa polského.
 
Za lásku k Bohu a k bližními svým tj. těm který rovněž milují Boha, lze od Boha získat mnoho mouder, kterými se mnoho vyřeší.
 
Bůh, jakožto konkrétní existující osoba v nejvyšším IQ, jehož hodnota je nekonečno, v němž je prostor a čas, z toho pramení, že je veliký ve své všemohoucnosti, je věčny z toho plyne jeho obrovská nekonečná zkušenost tj.Boží modrost, doložená Biblí, která jako eticky kodex ukazuje 3 základní princi vedoucí k přežití slušného lidského společenství:

1.) Vzdělanost vedoucí k blahobytu, protože Bůh je nejvýše moudrý.
2.) Likvidace zla tj.zločinců bez rozdílu na jejich věk, protože Bůh je nejvýše spravedlivý.
3.) Věčnost tj.co nejvíce se rozmnožit, protože v rozmnožování díky genům, které předáme dál je věčnost, jako Bůh je věčný.
 
Protože je jen jeden Bůh, je taky jen jedna pravda vedoucí ke vzniku slušné společnosti. Symbolem Boha je dost často trojúhelník, kde vrcholy symbolizují tyto 3 principy a jejich spojení stranami ukazuje jejich neoddělitelnost od sebe, prostor mezi nimi vytváří tak lásku neboli spokojenost štěstí, protože on ve své lásce všemohoucí. Podobně řízením těchto 3 principů vzniká v lidské společnosti spokojenost neboli úspěch.
 
Tyto 3 principy vykazují i knihy Mormon, Korán, Kabala, védské spisy, spisy Sikhů, Alavitů, Drůzů nebo základní  postuláty orientální filozofie učení legismus. Tyto principu vedou k co největšímu rozvoji společnosti a vytváří její euforistický optimismus.
 
Odklon od 3 principu sdělených Bohem, jakožto nejzkušenější osobou, logicky vedou k zániku, jako to co není od něho a je evolučně na nižším stupni vývoje. Toto je dle mně základy pro vyřešení problému podobně, jako již výše uvedená reconquista či nedávná činnosti odboje za nezávislost Východního Timoru, které čerpali přímo z Boha a proto byly úspěšné.
 
Na tyto 3 výše zmíňované principy se můžeme podívat dokonce z ateistického pohledu, jednoznačně historická řada skutečností také ukazuje, že ty státy, národy nebo komunity co měli tyto 3 principy přežili. Zatímco státy, národy nebo komunity, které se v určité fázi přestali řídit těmito principy, z tohoto důvodu zanikly.

Vrátíme-li se k nadpisu článku můžeme si položit otázku. Proč NATO likvidovalo vojenské cíle v Srbsku a Černé hoře od 24.03.1999 do 10.06.1999? Mnozí si říkají, že brání lidská práva nebo že si chtějí vyzkoušet zbrojní systémy a taktiku. Je to možné, ale především jde o to, že kosovští Albánci nabídli lepší podmínky pro investice než Srbové. Navíc srbská ekonomika tehdy byla  hodně uzavřena cizím právnickým osobám.
 
Kdybychom to obrátili, představme si, že by Srbové likvidovali v USA třeba Pentagon, sídlo FBI ve Washingtonu D.C., Pennsylvania Av., NSA ve Ford Meadu (Maryland), CIA ve Langley (Virginia), nebo třeba některou z 12 bank, jenž tvoří federální rezervní systém (cedulová banka) a podobně, pod záminkou, že před několika lety FBI zlikvidovala Hnutí za nezávislý Texas, jenž ho chtělo odtrhnou od USA (Texas byl v letech 1836-1845 nezávislý stát, poté anektován USA). Jak by se na to tvářili Američané?
 
V čem spočívá síla USA a z čeho se zrodila? Byla vytvořena vznikem propracované a vysoce výkonné ekonomiky spoléhající se sama na sebe. Tato ekonomika je dnes vysoce odborně řízena několika kapitálově velkými společnostmi, které ovládly trh v USA a pro udržení ekonomického vývoje jsou nuceny expandovat za hranice USA (globalizace ekonomiky). Tato ekonomická expanze podmiňuje i politiku USA. Základní prioritou politiky USA je tedy udržet ekonomiku a s ní spojenou životní úroveň svých voličů. Proto USA nedělá populační ani územní expanzi, ale pouze obchodní.
 
Pro USA jsou tedy nepřátelé z výše uvedených důvodů státy, které

 a) zabraňují vzniku nových trhů či ohrožují stávající trhy (sovětské Rusko 1917-1922, Sovětský svaz 1945-1989, Německo 1917-1918 a 1941-1945, Kuba 1961-1995, Čína 1949-1972, Vietnam severní 1954-1975, Vietnam 1975-1995, Grenada 1983, Panama 1989, Irák 1990-1991 a 2003 atd.) nebo
 b) kde trh neexistuje či se rozpadá (politické bouře v 90.letech 20.století v Somálsku, Rwandě, Liberii, Haiti nebo v první třetině 20.století správa administrativou USA státu Nikaragua, Panama, Dominikánská republika, Kuba, Haiti a Honduras atd).
 
Útoky proti nim či jiné aktivity jsou vedeny pod záminkou ochrany lidských práv, což je propagandisticky výhodné.
 
Státy, které naváží obchodní spolupráci s velkými právnickými osobami z USA a nepodporují terorismus proti USA, se stávají přáteli USA. Tito přátelé mohou mít vnitřní uspořádání jakékoliv a dělat si uvnitř svého státu bez problému cokoliv, př.diktatury Frankovo Španělsko (potlačení antikoloniální vzpoury v 1956-57 v Západní Sahaře), Duvalierova Haiti (oficiální ideologií bylo čarodějnictví voodu a silný černošský nacionalizmus), Trujillova Dominikánská republika (přejmenování hlavního města v roce 1936 podle svého příjmení, vyhlazení několik tisíc migrantů přišlých z Haiti v roce 1937), Sovětský svaz v letech 1922-1945 (politické procesy a stalinská kolektivizace), Komunistická Čína po roce 1972 (rozježdění opozice tanky v centru Pekingu v roce 1989, počínštění Tibetu a východního Turkestánu, v roce 1997 připojení Hongkongu a 20.12.1999 připojení Macaa) a Vietnam po roku 1995 (potlačování hnutí za vznik nezávislého jižního Vietnamu-FULRO), Indonésie (v roce 1950 anexe republiky Jižní Moluky, v roce 1963 anexe Nizozemské Nové Guinee,v roce 1965 fyzická likvidace komunistů hlavně čínského původu, v roce 1976 anexe Východního Timoru), Turecko (v 10.letech 20.století zbavení se armenské menšiny na svém území, ve 20.letech 20.století zbavení se řecké menšiny na Maloasijském pobřeží, v současnosti snižování počtu Kurdů, od roku 1974 okupace severního Kypru a vyhnání odtud Řeků, do té doby bylo na Severním Kypru řecko-turecké osídlení, jeho dosídlení Turky z Turecka), Thajsko (země turistické prostituce), Syrie (od roku 1976 okupace části a od roku 1990 okupace většiny Libanonu), absolutistické islámské monarchie (jejich boj proti nemuslimům) - Saudská Arabie, Jordánsko, Maroko (roku 1976 anexe části a roku 1979 celé Západní Sahary), Sjednocené arabské emiráty, Bahrajn, Brunei, Katar (občany mohou byt jen osoby usazené na jeho území před rokem 1930 nebo osoby z těchto osob pocházející nebo osoby kterým občanství udělí emír), Oman, Kuvajt (občany mohou byt jen osoby usazené na jeho území před rokem 1922 nebo osoby z těchto osob pocházející nebo osoby kterým občanství udělí emír), Kazachstán (od roku 1991 snížení počtu tam žijících Evropanů) demokratický Izrael (noví imigranti jsou pouze Židé), Singapur (nemá ilegální imigranty a je zde jedna z nejnižších zločinnosti ve světě), Francie (v roce 1984 potlačení antikoloniální vzpoury na Nové Kaledonii), západo a středoevropské státy (masové příjímání jakýchkoliv imigrantů, změna etnické skladby v neprospěch Evropanů), Kanada (usazování migrantů ze Západní Indie a z Hongkongu na svém území), Ekvádor (časté střídání prezidentů, vojenských a civilních vlád), Peru (v roce 1992 zrušení ústavy včetně parlamentu presidentem A.K.Fujimori), vznik Panamy v roce 1903 (odtržením od Kolumbie, stoupenci nezávislosti podporovali stavbu Panamského průplavu Američany), Nigerie (likvidace Biafry, nezávislého státu v letech 1967-1970, při současném snížení počtu obyvatel Biafry),  Armenie (její přetvoření v současnosti na národní homogenní stát), Chorvatsko (v roce 1995 vyhnání Srbů ze svého území), muslimská část Bosny (bez problému snížení počtu nemuslimského obyvatelstva v 90.letech 20.století), Sri Lanka (likvidace tamilských separatistů od roku 1978), Alžirsko (po roku 1962 vyhnání Evropanů), Švýcarsko (finanční služby od roku 1848 a díky tomu zaručení neutrality) a Zimbabwe (výrazné snížení počtu Evropanů po roku 1980), Libie (od roku 2001 likvidace opozice) atd.
 
Státy, které takto spolupracují s USA by si měly udělat vnitřní strukturu tak, aby se nezměnily v závislost na USA (sama tato závislost či jiná podpora pro USA je zatěžující, př.Jižní Vietnam do roku 1975, Čankajškova Čína do roku 1949, Salazarovo Portugalsko do roku 1974, Batistova Kuba do roku 1959, Somozovská Nikaragua do roku 1979, šachův režim v Iránu do roku 1979, Československo 1938 a 1945-1948, Polsko 1945-1947 atd):
 
 1) nepříjímat cizí fyzické osoby na své území, odstrašujícím příkladem je zánik starověké římské řiše, která zahynula na masové přijímání imigrantů (barbarů). Už v Dalimilově kronice je zmínka: "Cizák s cizákem se spojí, Čech před nima neobstojí",
 2) ostranit jevy (zločinnost, ekonomické problémy, myšlenkový teror, sociální postavení, nejasné zákony atd.), které ženou lidi za opozicí a chtějí kvůli tomu změnit režim. Dost často opozice nabídne lepší podmínky americkým či jiným právnickým osobám, ti ji následně začnou podporovat. Opozice bez podpory obyvatelstva je však pro ně ztrátová a tu nepodporují,
 3) dobře zaplatil lidi, kteří slouží režimu (armáda, vnitřní bezpečnostní síly) a umožnit, aby loajální a pro systém ekonomicky přínosní občané se ekonomicky a společensky měli lépe a žili v bezpečí než neloajální. V antice se říkalo: "Každý státní režim existuje tak dlouho, dokud rozlišuje mezi slušnými a neslušnými občany, přičemž slušné občany podporuje a chrání, neslušné ničí; činí-li opak zanikne." Ve Střední Azii se zase tvrdí něco podobného: “Pomáhat člověku nehodnému znamená škodit sám sobě".

Je zbytečné říkát, že je výše uvedené třeba nezvyklé, je to prostě realita, je potřeba s ní počítat a ta se může velice dobře obratně využít ve prospěch toho kdo to zná.

USA nejspíše bude v dalších letech silným státem a je zbytečné být s ním v jakémkoliv konfliktu, je lepší spíše mu porozumět a řídit se dle výše uvedených pravidel, které si již osvojili některé úspěšné země světa, které se tak stali jeho přátelskými zeměmi.
 
Vilém Vácha 15.12.2004

Podobné články

Další články autora

Autor : ing. Vilém Vácha 🕔04.01.2005 📕7.372

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře