Tažení na Červené řece

Autor : František Novotný 🕔11.11.2004 📕6.118

Podobné články

Další články autora

František Novotný je autorem Mrožovin na Neviditelném psovi

Příčinou americké občanské války, která propukla v roce 1861, byl spor o charakter nově připojených území na západ od Mississippi, zda v nich bude povoleno otroctví či nikoli. Zpočátku přinesla válka početná vítězství odtržené jižanské Konfederaci, nicméně roku 1863 se již projevil větší ekonomický potenciál průmyslového Severu. Boje se vedly na obrovském území, což je fakt, který Evropanům zhusta uniká. Válčilo se od řeky Potomac až k Mexickému zálivu, od Memphisu na Mississippi až k Charlestonu na atlantském pobřeží, na ploše 1500 x 1000 km. Proto hrály významnou komunikační roli železnice a říční toky. Tvrdé boje se sváděly o železniční uzly (Nashville, Chattanooga) a řeku Mississippi, která v roce 1864 již byla celá v rukou Severu.

Rozsáhlost válčiště vedla i k roztříštěnosti velení, alespoň na straně Severu, který dlouho nemohl nalézt schopného vrchního velitele, takže výsledky nekoordinovaných kampaní byly obvykle promarněny strategicky vyspělejšími Jižany. Je třeba říci, že měli jednodušší úlohu, zaujímali středové postavení a byli to Seveřané, kteří museli pracně operovat na obvodu pomocí komplikovaných přesunů a za cenu dlouhých zásobovacích linií.

Až po bitvu u Chattanoogy bojovala Unie bez propracované strategie a bez výrazného vrchního velitele, takže před volbami v roce 1864 se dokonce začal na Severu šířit názor, že by bylo nejlepší uzavřít s Konfederací mír. Nicméně Lincoln odolal a po bitvě u Vicksburku v roce 1863 se přiklonil k názoru, aby po nedůrazném McClellanovi byl novým vrchním velitelem armád Unie jmenován generál Grant.

Grantův plán pro rok 1864

Poté co Grant vyčistil řeku Mississippi, napsal Lincolnovi v lednu 1864 dopis, v němž vytýčil strategické zásady, které by vedly k vítězství Unie. Doporučoval zimní tažení na Mobile v Texasu, na něž by navazoval jarní postup z Chattanoogy na Atlantu. To by přimělo jižanskou armádu generála Lee opustit Virginii a stáhnout se k Atlantě. K útoku na Mobile požadoval Grant součinnost jednotek v Mexickém zálivu, ale na to nechtěl Lincoln přistoupit, neboť se obával, že nechráněné pobřeží Texasu by bylo příliš lákavým soustem pro Mexičany. Je třeba připomenout, že tehdy byl mexickým císařem Ferdinand Maxmilián Habsburk, jehož na mexický trůn dosadily francouzské bajonety, takž nebylo pochybností, že je pouhou loutkou francouzského císaře Napoleona III. Lincoln proto navrhl tažení k Červené řece, ačkoli Grant měl o jeho strategickém dopadu silné pochybnosti.

Výsledkem byl kompromisní plán pro velké federální tažení na jaře 1864. Zahrnoval čtyřproudý útok - čtyři unijní armády měly zamířit do Atlanty, do Mobile (poté, co by generál Banks dobyl Shreveport na Červené řece), do Severní Caroliny (aby se přeťaly Leeovy spojovací trasy) a zaútočit na Leeovu Severovirginskou armádu. Celkem měl Grant 500 000 mužů v 17 taktických celcích, s nimiž se novému vrchnímu veliteli podařilo jeho obrovský ústředně řízený obchvatný manévr prakticky realizovat.

První proud představovala Meadova Potomacká armáda, jež pod přímým Grantovým dohledem zaútočila 4. května 1864 na Leeovu Severovirginskou armádu. Sled bitev a důmyslného manévrování na obou stranách vyvrcholil bitvou u Petersburgu 15. června 1864, jíž začalo obléhání města.

Druhý proud napřed odrazil vpád jižanského generála Earlyho do Marylandu a pak sám pod velením generála Sheridana vpadl do údolí Shenandoah a začal praktikovat taktiku spálené země. V bitvě u Waynesbora byly zbytky Earlyho jednotek rozprášeny unijní jízdou generálmajora Custera.

Třetí proud pod velením generála Shermana se svým pustošivým „Pochodem k moři“ od Chattanoogy k Atlantiku zapsal do historie. Unijní jednotky poté, co 31. srpna dobyly Atlantu, postupovaly dále na východ a v pruhu o šíři 60 až 100 mil ničily vše, na co narazily. Zabavovaly potraviny, likvidovaly úrodu, vypalovaly plantáže. Ačkoli Sherman u svých vojáků kázeň udržel, takže životy civilistů šetřili, co to bylo platné, když za jeho armádou postupovaly hordy dezertérů, zatoulaných vojáků a psanců, kteří se chovali zvěrsky. Jeho tažení skončilo 21. prosince 1864 obsazením přístavu Savannah.

Tažení k Červené řece

Vojenští historici řadí toto tažení k válce „na západě“, rozumí se na západ od řeky Mississippi. Jak již bylo řečeno, generál Grant měl o poslední ofenzívě svého čtyřproudého plánu jiné představy, ale musel se podvolit Lincolnovi, který si byl vědom diplomatického dopadu této operace.

Červená řeka (druhá téhož jména je na severu USA) tvoří poslední velký pravobřežní přítok Mississippi a svým horním povodím zasahuje do Texasu. Prvořadým vojenským cílem bylo město Shreveport, jež leží na Červené řece stále na území Louisiany, ale v blízkosti texaské hranice. Ze všech čtyř unijních kampaní toto tažení bylo založeno na nejužší součinnosti unijního námořnictva a pozemních jednotek. Námořní části operace velel admirál Porter, pozemní pak generál Banks. Dostali za úkol dobýt Shreveport a poté vpadnout do Texasu, aby odradili Mexiko od případné intervence ve prospěch Jihu.

Porterovi se podařilo přetáhnout 12 dělových člunů přes peřeje Červené řeky u Alexandrie. Tato plavidla pak zahájila celý útok plavbou do Shreveportu. K prvnímu střetu pozemních sil došlo u Sabinské křižovatky 8. dubna 1864, kde unionisty zaskočily konfederační jednotky generálů Taylora a Kirbyho Smithe. Banks ztratil 3 500 mužů z 25 000 a ustoupil do Alexandrie. Porterovy čluny, zbavené pobřežní podpory, si musely cestu zpět po opadající řece vybojovat v husté palbě jižanského dělostřelectva a jezdectva. Grant nařídil Banksovi, aby zůstal v Alexandrii a pomohl Porterovi dostat dělové čluny z pasti, v niž se opadající řeka proměnila. Místo aby bojovali, kopali tedy Banksovi vojáci kanál a stavěli jezy, aby se dělové čluny mohly bezpečně vrátit zpět na Mississippi. Alexandrie byla vyklizena 14. května 1864 a tím toto nejméně úspěšné tažení unionistů skončilo.

Psáno v Praze 21. 6. 2004

Podobné články

Další články autora

Autor : František Novotný 🕔11.11.2004 📕6.118

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře