Záznam Teheránské konference - 3.díl

Autor : Jan Flieger / Dav 🕔29.10.2004 📕11.203

Seriál

  1. Záznam Teheránské konference - 1.díl
  2. Záznam Teheránské konference - 2. díl
  3. Záznam Teheránské konference - 3.díl
  4. Záznam Teheránské konference - 4.díl
  5. Záznam Teheránské konference - 5.díl
  6. Záznam Teheránské konference - 6.díl
  7. Záznam Teheránské konference - 7.díl

Podobné články

Další články autora

PORADA VOJENSKÝCH PŘEDSTAVITELŮ
Teherán 29. listopadu 1943, začátek jednání v 10 hodin 30 minut

Admirál Leahy vybízí generála Brooka, aby podal zprávu o středomořském válčišti.

Generál Brooke říká, že nejdůležitějším úkolem Angličanů a Američanů je vyvíjet tlak na nepřítele všude, kde je to možné. Zároveň je žádoucí zabránit přesunu německých divizí do severní Francie, kde by zvětšování německých sil bylo nežádoucí. Operace „Overlord" bude vázat velké množství německých divizí. Avšak tuto operaci nelze podniknout před 1. květnem, kdy je pro vylodění nejvhodnější doba. Proto nám do zahájení této operace zbývá ještě 5 - 6 měsíců a v té době bude nutno něco podniknout pro odvedení německých divizí. Brooke říká, že Angličané mají velké síly ve Středozemním moři, kterých chtějí využít co nejúčinněji.
Pak se Brooke obrací ke generálu Marshallovi s prosbou, aby ho přerušil v případě, že řekne něco, co by neodpovídalo názorům Američanů.

Generál Marshall žádá Brooka, aby ve výkladu pokračoval.

Brooke říká, že plány Anglo-Američanů počítají s aktivní činností na všech frontách, tedy i v prostoru Středozemního moře. V současné době je ve střední a severní Itálii 23 německých divizí. Anglo-Američané jsou dost silní, aby posunuli frontu do severní Itálie. Avšak vzhledem k terénním podmínkám nemohou anglo-americká vojska bezprostředně vyvinout náležitý tlak na německá vojska, a proto bude nutné uskutečnit boční operaci z moře. Počítá se, že tato operace zaměstná 11 - 12 divizí, takže německé velení bude muset tyto divize doplňovat. Tyto operace v Itálii budou poutat stejné množství německých divizí, které tam jsou dnes, přičemž tyto divize budou značně oslabeny.
Přecházeje k otázce Turecka, říká Brooke, že ponecháme-li stranou ryze politický zřetel, byl by vstup Turecka do války z čistě vojenského hlediska velmi žádoucí a přinesl by velké výhody. Za prvé by se nám otevřely námořní spoje přes Dardanely. To by mělo velký význam pro eventuální vystoupení Rumunska a Bulharska z války. Kromě toho by bylo možno navázat kontakt s Rusy přes Černé moře a touto cestou zásobovat Rusko. A konečně zřízení leteckých základen Spojenců v Turecku by umožnilo podnikat nálety na důležité objekty Němců, zejména na naftová pole v Rumunsku atd. Kdyby se náklady přepravovaly přes Černé moře místo oklikou přes Persii, zkrátila by se tím cesta a uvolnila tonáž, které by bylo možno použít jinde. K otevření cesty do černého moře by stačilo obsadit několik ostrovů podél tureckého pobřeží počínaje ostrovem Rhodos. To nebude těžká operace a nevyžádá si nasazení velkých sil. Brooke říká, že Angličané mají ve Středozemním moři zvláštní vyloďovací plavidla, kterých by bylo možno použít k výše uvedeným operacím. Bylo by jenom nutné odsunout operaci „Overlord" o stejnou dobu, jakou by si vyžádalo použití těchto lodí ve Středozemním moři. Zároveň by tyto operace blokovaly německá vojska, kterých by jinak mohli Němci použít proti operaci „Overlord". Brooke říká, že je velmi důležité zajistit letiště v Itálii, aby bylo možno zahájit nálety na průmysl v jižním Německu. Takové letecké operace by spolu s nálety podnikanými z Velké Británie měly velký význam pro vedení války v roce 1944. Bude-li včerejší návrh, abychom přešli v Itálii do obrany ještě předtím, než tam skončí operace, přijat, museli bychom tam držet velké síly, které by poutaly německá vojska. Proto by pro operace v jižní Francii mohly být uvolněny jen omezené síly. Brooke říká, že plně souhlasí se strategií, kterou navrhl maršál Stalin, aby byl nepříteli zasazen úder na dvou místech. Je to však snazší, jestliže se operace vyvíjejí na souši, než když jde o vylodění. V takovém případě se takové dvě operace nemusí vždy navzájem podporovat, protože není snadné přisunovat zálohy hned jednomu, hned druhému uskupení. Kdybychom nyní vylodili v jižní Francii 6 nebo 8 divizí, snadno by se s nimi Němci vypořádali. Proto je nutné, aby mezi oběma operacemi bylo co nejmenší časové rozpětí. K tomu však bude třeba velkého množství vyloďovacích plavidel. Brooke říká, že Spojenci hodlali vylodit v době operace „Overlord" menší síly ve Středozemním moři, aby odlákali z prostoru operace „Overlord" část německých vojsk. Avšak nesnáz je v tom jak takový výsledek včas doplňovat vojsky. Najednou se totiž podaří vylodit jenom 3 - 4 divize, které později bude nutno posílit až na 35 divizí. Je nutné, aby do té doby, dokud síly Spojenců budou ještě nepatrné, nemohli Němci svá vojska posilovat. Brooke říká, že to je všechno, pokud jde o pozemní operace, a vybízí maršála letectva Portala, aby podal přehled o leteckých operacích.

Maršál Vorošilov říká, že by bylo lepší nejdříve vyslechnout zprávu Američanů o pozemních operacích, a potom přejít k operacím leteckým.

Marshall říká, že chce vylíčit vojenskou situaci tak, jak se jeví Američanům. V současné době musí Američané bojovat na dvou válčištích, a to v Atlantském a v Tichém oceáně. Hlavní problém je v tom, že Američané operují ve dvou tak obrovských oceánech. Na rozdíl od obvyklých podmínek nepociťují Američané ani nedostatek vojsk, ani nedostatek materiálu. Marshall říká, že kromě divizí již do boje zasazených je v USA více než 50 divizí, kterých by Američané chtěli využít co nejdříve. Avšak starosti jim dělá tonáž a vyloďovací plavidla. Přesto však mohou Američané říci, že dosáhli značných úspěchů, a jsou nyní připraveni ještě více zesílit tlak na nepřítele, říká Marshall. Američané si přejí, aby byly všechny jejich síly uvedeny do pohybu co nejdříve. Pokud se mluví o vyloďovacích plavidlech, jde především o lodi k přepravě tanků a motomechanizovaných jednotek. A právě takové lodi chybějí pro úspěšné uskutečnění operací ve Středozemním moři, o nichž mluvil generál Brooke. Marshall opakuje, že Američané nemají nedostatek ani vojáků, ani materiálu. Připomíná, že Američané mají velký zájem na tom, aby se zkrátila doba přepravy a kotvení lodí v přístavech. Marshall říká, že přednost operace „Overlord" spočívá v tom, že tu jde o nejkratší vzdálenost, kterou bude nutno překonat v prvním okamžiku. Později se počítá s tím, že vojska budou do Francie dopravována bezprostředně z USA. Bude třeba přemístit do Francie asi 60 amerických divizí. Marshall říká, že pokud jde o Středozemní moře, nebyla dosud udělána konečná rozhodnutí, protože se předpokládalo, že tato otázka bude projednána v Teheránu. Dnes jde o to, co je třeba udělat v nejbližších třech a podle toho pak v nejbližších šesti měsících. Marshall říká, že podniknout operaci v jižní Francii dva měsíce před operací „Overlord" je velmi nebezpečné, ale zároveň je naprosto správné, že operace v jižní Francii by dopomohla k úspěchu operace „Overlord". Marshall předpokládá, že vylodění v jižní Francii by mělo být provedeno 2 - 3 týdny před operací „Overlord". Nesmí se zapomínat, že Němci zničí všechny přístavy, což bude pro tyto operace značnou překážkou. Dlouho bude nutné zásobovat armády přes otevřené pobřeží. Americké ženijní jednotky mají sice velké zkušenosti s obnovováním přístavů, ale Marshall si přece jenom myslí, že to bude znamenat určité zdržení. Říká, že v době vylodění v Salernu se podařilo v prvních 18 dnech přepravovat jenom 108 tun zásob denně. Přes otevřené pobřeží bylo vyloděno celkem 189 000 lidí. Nesmí se také zapomínat na to, že je k tomu třeba značného množství stíhacích letounů, které by kryly operaci ze vzduchu. Marshall říká, že nad Salernem měly anglo-americké letouny pro svou činnost pouze 15 - 20 minut času. Možná že v operaci „Overlord" budou mít letouny až 30 minut. Marshall znovu poukazuje na to, že problémem Američanů není nedostatek vojsk a materiálu, nýbrž nedostatek vyloďovacích prostředků. Říká, že by chtěl, aby maršál Vorošilov pochopil, že Američané podnikají nyní v Tichomoří pět výsadkových operací, doprovázených silnými leteckými boji. Během ledna budou podniknuty další čtyři vyloďovací operace. Marshall říká, že to je vše, co chtěl říci.

Leahy vybízí maršála letectva Portala, aby doplnil Brookovu a Marshallovu zprávu.

Maršál Portal prohlašuje, že bude mluvit jenom o leteckých operacích. Až dosud byly nálety na Německo podnikány hlavně z Velké Británie. Nyní začínají takové nálety také z oblasti Středozemního moře. V současné době shazují Anglo-Američané na Německo 15 000 - 30 000 tun bomb měsíčně a jejich hlavním cílem je ničení průmyslu, komunikací a leteckých sil nepřítele. Kromě toho je značný počet německých stíhacích letounů ničen přímo ve vzduchu. Ceká nás ještě těžký boj, ale můžeme s jistotou říci, že anglo-americký plán ničení německého letectva je korunován úspěchem. Úspěšné plnění tohoto plánu je vidět z dislokace nepřátelských sil. V současné době je v západním a jižním Německu 1 650 - 1 700 stíhacích letounů, zatímco na všech ostatních frontách je pouze 750 německých stíhačů. Jak citlivě reagují Němci na nálety, je vidět z toho, že jenom jediný nálet anglo-amerického letectva z prostoru Středozemního moře na jižní Německo donutil Němce přemístit ze středního Německa 300 stíhačů. Portal chápe, že sovětské letectvo je téměř plně zaměstnáno pozemními boji, ale bylo by dobře, kdyby sovětské velení mohlo uvolnit určitou část letectva k bombardování východního Německa. To by mělo velký vliv na situaci na všech ostatních frontách. Portal dodává, že to je vše, co chtěl říci.

Leahy říká, že by bylo dobře vyslechnout názor maršála Vorošilova.

Vorošilov říká, že Američané, jak pochopil ze zprávy generála Marshalla, mají 50 - 60 divizí, které chtějí zasadit ve Francii, a že zdržení působí jenom dopravní a vyloďovací prostředky. Vorošilov se ptá, co se dělá pro to, aby byl odstraněn nedostatek těchto prostředků.

Vorošilov říká, že ze zprávy generála Marshalla pochopil, že Američané považují operaci „Overlord" za hlavní operaci, a ptá se, zda také generál Brooke jako náčelník britského generálního štábu považuje tuto operaci za hlavní a zda si nemyslí, že by tuto operaci bylo možno nahradit nějakou jinou operací v prostoru Středozemního moře nebo na některém jiném místě.

Marshall říká, že chce odpovědět na otázku maršála Vorošilova, jak je připravována operace „Overlord". V současné době se dělá všechno pro to, aby byla uskutečněna operace „Overlord", ale tato věc naráží na dopravní a vyloďovací problémy. Marshall dodává, že byla-li v srpnu ve Velké Británii jedna americká divize, je tam dnes již devět amerických divizí a další divize jsou na cestě.

Vorošilov, odvolávaje se na referáty generálů Deana a Ismaye na konferenci v Moskvě, v nichž bylo uvedeno, že se ve Velké Británii a v USA staví velké množství vyloďovacích plavidel a že se tam dělají přípravy ke stavbě nouzových plovoucích přístavů, klade otázku, zda je možno již dnes říci, že tato výstavba zajistí potřebné množství vyloďovacích plavidel do zahájení operace „Overlord".

Marshall odpovídá, že o přístavech může podrobněji referovat generál Brooke. Pokud však jde o Spojené státy, dělá se všechno, aby všechny potřebné přípravy skončily do zahájení operace „Overlord". Mimo jiné se stavějí vyloďovací plavidla, z nichž každé může přepravovat až 40 tanků.

Brooke říká, že především chce odpovědět na první otázku maršála Vorošilova, jak pohlížejí Angličané na operaci „Overlord". Zdůrazňuje, že Angličané přikládají této operaci velký význam a považuji ji za podstatnou část této války. Avšak úspěch této operace vyžaduje určité předpoklady, které by nedovolily Němcům využít dobrých silnic v severní Francii k přísunu záloh. Brooke říká, že podle názoru Angličanů budou takové předpoklady existovat v roce 1944. Pro chystané operace byly reorganizovány všechny britské síly. K tomuto účelu byl zahájen výcvik speciálních divizí. V současné době byly přemístěny již čtyři divize z Itálie a Afriky a také část vyloďovacích plavidel ze Středozemního moře. Angličané dělají všechno pro zdar těchto operací, které mají být podniknuty v roce 1944. Avšak Anglo-Američané mají nesnáze s vyloďovacími plavidly. Abychom byli do 1. května hotovi, musíme již nyní přesunout podstatnou část vyloďovacích plavidel ze Středozemního moře. Tím by se však operace v Itálii zdržely. Zároveň chtějí Američané udržovat maximální počet německých divizí v nepřetržitém boji. To je nutné nejen proto, aby byly německé síly odváděny z ruské fronty, ale i proto, aby operace „Overlord" měla úspěch. Pokud jde o stavbu nouzových plovoucích přístavů, říká Brooke, že se nyní konají v tomto směru pokusy. Některé z těchto pokusů nevyšly tak, jak se předpokládalo, ale v každém případě bylo v této věci dosaženo úspěchů. Brooke říká, že úspěch či neúspěch připravované operace bude do značné míry záviset na těchto přístavech.

Vorošilov říká, že se ještě jednou chce generála Brooka zeptat, zda Angličané považují operaci „Overlord" za hlavní.
Brooke odpovídá, že tuto otázku čekal. On, Brooke, musí říci, že by byl nerad, kdyby operace jak v severní, tak v jižní Francii utrpěla nezdar. Za určitých okolností jsou však tyto operace odsouzeny k nezdaru.

Vorošilov říká, že maršál Stalin a sovětský generální štáb považují operace v prostoru Středozemního moře za operace druhořadého významu. Naproti tomu maršál Stalin předpokládá, že by operace v jižní Francii, která by byla podniknuta 2 - 3 měsíce před operací v severní Francii, mohla mít rozhodující význam pro úspěch operace „Overlord". Válečné zkušenosti a úspěchy anglo-amerických vojsk v severní Africe a vyloďovací operace v Itálii, činnost amerického letectva proti Německu, organizovanost vojsk USA a Spojeného království, mohutná technika USA, námořní síla Spojenců a zejména jejich nadvláda ve Středozemním moři ukazují, že při dobré vůli může být „Overlord" úspěšně splněn. Jenom je třeba tu dobrou vůli mít.
Vorošilov pokračuje, že vojáci musí plánovat operace tak, aby pomocné operace nejen nebyly pro hlavní operaci překážkou, ale aby jí všemožně napomáhaly. Dále říká, že maršál Stalin navrhuje, aby operace přes Kanál byla podpořena operacemi spojeneckých vojsk z jižní Francie. Proto připouští možnost přejít v Itálii do obrany a uvolněné síly vylodit v jižní Francii, aby byl nepříteli zasazen úder ze dvou stran. Není-li možné vylodění v jižní Francii 2 - 3 měsíce před operací „Overlord", netrvá maršál Stalin na tomto termínu. Toto vylodění může být provedeno buďto současně, nebo dokonce i o něco později než operace „Overlord". Avšak určitě musí být uskutečněno.
Pokud jde o činnost sovětského letectva, je zaměstnáno, jak je známo, bojovými operacemi společně s pozemními vojsky. V současné době je na sovětsko-německé frontě 210 jenom německých divizí a celkem 260 nepřátelských divizí, jak o tom referoval maršál Stalin. Proto intenzita bojové činnosti plně poutá naše letectvo k frontě a k nepřátelskému týlu, takže nemůžeme uvolnit určitou část letectva pro nálety na východní Německo, ale jakmile to bude možné, udělá naše vrchní velení příslušné rozhodnutí.
My nepovažujeme operaci přes Kanál za snadnou věc. Chápeme, že tato operace je těžší než násilný přechod přes řeky, ale přece jenom na základě našich zkušeností s přechodem přes velké řeky, jako je Dněpr, Děsná a Sož, jejichž pravý břeh je kopcovitý a přitom Němci dobře opevněný, můžeme říci, že bude-li operace přes Kanál důkladně připravena, bude mít úspěch. Němci vybudovali na pravém břehu těchto řek moderní mohutná železobetonová opevnění a vybavili je mohutným dělostřelectvem, takže mohli ostřelovat levý nízký břeh do velké hloubky a znemožňovat našim vojskům přiblížit se k řece, přesto se našim vojskům po soustředěné dělostřelecké a minometné palbě a po mohutných leteckých úderech podařilo tyto řeky překročit a nepřítele porazit.
Jsem přesvědčen, říká Vorošilov, že dobře připravená a hlavně silným letectvem plně zabezpečená operace „Overlord" bude mít naprostý úspěch. Spojenecké letectvo si ovšem musí zajistit neomezenou nadvládu ve vzduchu ještě před zahájením operací pozemních vojsk.

Brooke říká, že také Anglo-Američané považují operace ve Středozemním moři za druhořadé. Protože však v prostoru Středozemního moře jsou početná vojska, mohou a musí být tyto operace uskutečněny, aby se tím pomohlo hlavní operaci. Tyto operace jsou těsně spjaty s celkovým vedením války a zejména s úspěchem operace v severní Francii.
Brooke pokračuje, v souvislosti se zmínkami maršála Vorošilova o obtížnosti operace přes Kanál by chtěl říci, že Angličané s velkým zájmem a nadšením sledovali Rudou armádu, jak překonávala vodní toky. Angličané si myslí, že Rusové dosáhli ve vyloďovacích operacích velkých úspěchů, avšak operace přes Kanál vyžaduje zvláštních prostředků a důkladného propracování. Anglo-Američané zkoumají všechny nezbytné podrobnosti spojené s touto operací již několik let. Značné těžkosti spočívají také v tom, že pobřeží ve Francii je pozvlovné a že tam jsou velké mělčiny. Proto na mnohých místech bude těžké, aby se lodi dostaly až k samému břehu. Na to všechno je nutné se připravit.

Vorošilov říká, že Angličané uspořádali v srpnu nebo v září v prostoru La Manche manévry. On, Vorošilov, by rád věděl, jak Angličané hodnotí výsledky těchto manévrů.

Brooke odpovídá, že cílem těchto manévrů bylo vyvolat letecký souboj s Němci. Kromě toho byly tyto manévry velmi užitečné pro výcvik vojsk. To ovšem nebylo cvičení k vyloďovací operaci. Takové cvičení pořádají Angličané na britském pobřeží.

Vorošilov se ptá, jak na tyto manévry reagovali Němci.

Brooke odpovídá, že Němci nereagovali na tyto manévry tak, jak to Angličané předpokládali.

Marshall říká, že musí maršálu Vorošilovovi oponovat, pokud jde o jeho výroky o vyloďovací operaci přes Kanál. On, Marshall, se učil pozemním operacím, také on znal násilný přechod přes řeky, ale když se setkal s vyloďovacími operacemi přes oceán, musel se učit úplně znovu. Jestliže při násilném překročení řeky může porážka vyloděných vojsk znamenat jenom nezdar, znamená porážka vojsk vyloděných přes oceán katastrofu.

Vorošilov říká, že on s tím nesouhlasí. V takové závažné operaci, jako je „Overlord", je hlavní věcí organizace, plánování a promyšlená taktika. Bude-li taktika odpovídat stanovenému úkolu, bude dokonce i nezdar předsunutých jednotek pouze neúspěchem, ne katastrofou. Letectvo musí získat nadvládu ve vzduchu a rozdrtit nepřátelské dělostřelectvo; po intenzívní dělostřelecké přípravě se vyšlou jenom předsunuté jednotky. Jakmile se tyto jednotky zachytí a budou mít vyhlídky na úspěch, začnou se vyloďovat hlavní síly.

Marshall říká, že zde je nutno přihlížet také k tomu, že dělostřelecká podpora z moře je složitější než z protilehlého břehu řeky.

Vorošilov s tím souhlasí a ptá se, jaký poměr sil se předpokládá mezi německým a anglo-americkým letectvem v okamžiku invaze.

Portal odpovídá, že se počítá s poměrem 5 nebo 6:1.

Vorošilov říká, že je třeba se dohodnout o tom, jaké rozhodnutí bude na této poradě uděláno.

Brooke říká, že podle jeho názoru ještě nebyly všechny otázky na této poradě projednány, a proto navrhuje pokračovat v jednání příští den.

Bylo dohodnuto pokračovat v další poradě 30. listopadu;
Jednání trvalo tři hodiny.

Literatura:
Antonín Šnajdárek - Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích, nakl. Svoboda, Praha 1968

Seriál

  1. Záznam Teheránské konference - 1.díl
  2. Záznam Teheránské konference - 2. díl
  3. Záznam Teheránské konference - 3.díl
  4. Záznam Teheránské konference - 4.díl
  5. Záznam Teheránské konference - 5.díl
  6. Záznam Teheránské konference - 6.díl
  7. Záznam Teheránské konference - 7.díl

Podobné články

Další články autora

Autor : Jan Flieger / Dav 🕔29.10.2004 📕11.203

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře