1775 – 1783 Americká revoluce / Válka za nezávislost USA

Autor : mfarrit 🕔27.10.2004 📕35.758

(UK – The American War of Independence / US – The Revolutionary War)

Od 60. let 18. století se začaly zhoršovat vztahy kolonií a Velké Británie kvůli daním. Velká Británie totiž chtěla po kolonistech, aby platili více (průměrný Brit platil 26 šilinků, průměrný kolonista jen 1 šilink), protože jim poskytovala námořní ochranu.

To se kolonistům nelíbilo. Argumentovali, že na svou ochranu přispívali tím, že v sedmileté válce (UK – The Seven Years War / US – The French and Indian War) mohutně podporovali Brity, kteří válčili s Francouzi a indiány. Tato válka, ač vítězná, stála Británii velké množství peněz a Británie měla schodek 122 milionů liber.

Stamp Act

Britové si ale prosadili svou a vyhlásili tzv. Stamp Act. Všechny psané dokumenty (vůle, šeky, noviny, ...) se poté musely psát na speciálním oznámkovaném papíře, který byl daněn. Dosti mazané řešení.

Začátky násilí

Před Stamp Act nebyla britská autorita nikdy udržována silou, ale loajalitou, citem a tradicí. To se však po propuknutí nepokojů brzy změnilo.V roce 1770 Británie zvýšila daně ze všeho kromě čaje. Rozzuřený dav poté napadl britskou posádku poblíž Bostonu (Boston Massacre).

Bostonské pití čaje (Boston Tea Party)

V roce 1773 proběhla v Bostonu, Massachusetts, další potyčka, když se kolonisté převlékli za indiány a vyhodili do vody čaj v tehdejší hodnotě 10 000 liber. Boston byl poté potrestán a svěřen pod vojenskou správu Velké Británie (1774).

První kontinentální kongres

První kontinentální kongres se konal roku 1774 a radikální kolonisté v něm prosadili myšlenku odtržení od Velké Británie.

Nepokoje pokračují

Britský velitel pro Ameriku generál Thomas Gage poslal roku 1775 své vojáky zabavit zbraně a střelný prach určený pro milice původně sestavené na obranu osad proti Francouzům a indiánům. Jenže než se dostali do Concordu u Bostonu, rebelové na ně začali střílet u Lexington Green. Tyto výstřely „slyšel celý svět“, protože byly značně komentovány v denících. Milice pak odrazily Brity a obklíčily je v Bostonu.

Druhý kontinentální kongres

Během roku 1775 byl svolán druhý kontinentální kongres ve Philadelphii. George Washington, zámožný statkář, byl povolán jako velitel milic.

George Washigton

George Washigton totiž během sedmileté války nasbíral jisté bojové zkušenosti. Protože považoval milice za nespolehlivé, uspořádal Kontinentální armádu, která byla „profesionální“.

Washington střídal úspěchy s neúspěchy. Podařilo se mu díky artilerii vyhnat Brity z Bostonu, ale jeho pokus o invazi do Kanady skončil bez úspěchu.

Washigton také nemohl nic dělat proti britské námořní převaze. Roku 1776 se britský generál Howe vylodil s 30 000 muži u New Yorku a obsadil ho.

Washington se nyní bál, také proto, že krátkodobé smlouvy vojáků Kontinentální armády měly brzy vypršet. Rychle proto napadl německé rekruty ve službách Velké Británie u Trentnu. Ačkoli toto vítězství bylo malé v taktických měřítkách, ukázalo se velké v těch strategických. Předvedlo, že Kontinentální armáda se ještě nevzdala.

Prohlášení nezávislosti (The Declaration of Independence)

Text Prohlášení nezávislosti sestavil především Thomas Jefferson.
Představitelé třinácti původních kolonií přijali 4. července 1776 toto prohlášení za své, a ustanovili tak Spojené státy americké.

Rozšiřování války

Roku 1777 generál Howe zabral Philadelphii. Britové se pokusili o izolování „Nové Anglie“ útokem z Kanady. Jenže neůspěšně, a generál Burgoyne se musel vzdát s celou armádou u Saratogy. Tato prohra by nebyla tak drtivá, kdyby nedala odvahu Francouzům toužícím po pomstě za sedmiletou válku. Ostatní nepřátelé Velké Británie vzali rebely jako spojence a podporovali je jak finančně, tak i vojensky (Francie, Španělsko, Holandsko).
Válka se tedy stala světovou.

Ještě téhož roku byl Howe vyměněn za generála Clintona, který opustil Philadelfii a za své středisko ustanovil New York.

Britové pak prohráli u Charlestonu, ale porazili velké francouzské vojsko u Savannah.

Britského vedení se ujal generál Cornwallis (známe ho z filmu Patriot) a porazil rebely u Camdenu. Britové byli disciplinovaní a zruční v taktice. Jenže jejich spojenci – loajální kolonisté – už tak úspěšní nebyli. Tato válka byla také válkou občanskou (loajalisté x rebelové).

Cornwallisova armáda se časem „roztrhala na cucky“, ale přesto, ač za neúnosnou cenu, vyhrála u Guilfordu. Pak se Cornwallis stáhl do Yorktownu v Chesapeake Bay. Tam doufal, že dostane zásoby, nebo, při nejhorším, bude evakuován přes moře.

Jeden z Washingtonových generálů, Benedict Arnold, hrdina ze Saratogy, se stal zrádcem. Po objevení byl pověšen. To Washingtona velmi vylekalo. Vzhledem k vyčerpanosti vojáků bylo vítězství v nedohlednu.

Zvrat

Zvrat přišel ve chvíli, kdy francouzský admirál de Grasse ovládl Chesapeake Bay. Washington se tam hned poté vydal se svými vojáky a Francouzi. Cornwallis se bránil, ale byl přečíslen. Než mohly připlout britské posily, roku 1781 se vzdal.

Po válce

Velká Británie se zřekla nadvlády nad Konfederací 13 amerických kolonií až v roce 1783.

V USA panovala hospodářská krize, a proto bylo nutné zavést ústavu. To se povedlo roku 1787. Ústava zajišťovala ústřední (federální) moc a práva jednotlivých osad. Bohužel ideály občanské rovnosti a práv člověka se týkaly pouze bílých a v praxi jen bohatých obyvatel.

George Washington byl roku 1789 jednoznačně zvolen jako první americký prezident.

Koloniální panství Velké Británie stále ještě rostlo a Velká Británie už nikdy, po této zkušenosti, nezvýšila daně v koloniích.


Zdroje:

Francis D Cogliano – Was the American Revolution Inevitable?

(http://www.bbc.co.uk/history/state/empire/american_revolution_01.shtml)

Richard Holmes – The American War of Independence: The Rebels and the Redcoats

(http://www.bbc.co.uk/history/state/empire/rebels_redcoats_01.shtml)

Miroslav Hroch – Dějiny novověku
Světla Brendlová – Reálie anglicky mluvících zemí

Pro další čtení:

The History Place – American Revolution

(http://www.historyplace.com/unitedstates/revolution/index.html)

Autor : mfarrit 🕔27.10.2004 📕35.758

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře