Belgický fašismus a nacionalismus díl 3.

Autor : Petr von Fenstein / von Fenstein 🕔07.05.2004 📕17.348

2.3. Belgičané a organizace SS

2.3.1. Belgičané a Allgemeine SS

2.3.1.1. Vlámové a Allgemeine SS

Jak vzrůstala moc SS v Německu a na obsazených územích, byl VNS stále více utlačován. O to se postaraly především jednotky DeVlag a SS Vlaanderen. (Tato první jednotka vlámských Allgemeine SS byla založena těsně po příchodu Němců – a to již 10.září 1940. Hlavními tvůrci této jednotky byly Valon René Lagron a Vlám Ward Herman. Jednotka nesla název Allgemeine Schutsscharen Vlandern zkráceně také SS Vlaanderen-Allgemeine nebo SS Vlaanderen.) Dokonce k tomu zneužili i nacionálně socialistického hnutí mládeže. Bylo jasné co DeVlag chce: bezpodmínečnou věrnost národnímu socialismu, Říši i Vůdci a začlenění do Říše. Velice úzké vztahy mezi DeVlag a vlámskými SS měly jednak organizační charakter, jednak je prováděly osoby, jako byl Robert Verbelen, Sturmbanführer pro oblasti Brabant a Limburg a zároveň štábní velitel DeVlag. Integrovat Flandry do Německé říše a zajistit jejich národně-socialistickou orientaci, to byl Verbelenův úkol. Verbelen určitě nebyl naivní a dobře věděl jakou moc je třeba respektovat. Pohrdal proto dětinským žvaněním ze strany VNS. Pokud měl nějaký svůj vytyčený cíl dokázal být i neuvěřitelně krutý. Verbelen je zodpovědný za sto a jednu vraždu, kterých však nikdy nelitoval. Stal se rakouským státním občanem, byl rakouským soudem osvobozen z obvinění z válečných zločinů a po válce pracoval pro CIA a rakouskou policii. Jeho činnost v kontrašpionáži proti Sovětskému svazu Američané vysoce oceňovali.

K příznivcům SS patřila i řada belgických intelektuálů: dirigent Hendrik Diels, přední historik Van Roosbroeck i básníci jako Pol le Roy, Cyriel Verschaeve a Ferdinand Vercnocke (např. Óda na Hitlera). Fakt, že se v Belgii ještě dlouho po válce v katolické koleji učili o těchto dvou velmi špatných básnících, svědčí o tragické neschopnosti Flander vyrovnat se se svou tragickou a temnou historií.

Vlámské SS se vyznačovaly belgickými vlastnostmi. Ne, že by jim chyběla krutost, typická pro všechny bezpečnostní útvary Allgemeine SS. Musely se v nich však pravidelně provádět čistky. Bylo například téměř neuhlídatelné, aby příslušníci SS nevyužívaly svých uniforem k pašování alkoholu. Vlámské Allgemeine SS nebyly nikdy zase až tak rozsáhlé. V červnu 1943, v době největší „slávy“ SS, neměly ani dva tisíce aktivních a pět tisíc sympatizujících členů.

Vlámské Allgemeine SS se někdy chovali tak zuřivě, že německá Feldgendarmerie musela zasahovat, aby ukončila mučení a týrání. A SS se samozřejmě také aktivně podílely na pronásledování Židů. Nejbrutálněji se chovaly ve vesničce Meensel-Kiezegem, ležící na jih od Lovaně. Tato vesnice je v zahraničí neznámá, ale může být přirovnána k našim Lidicím a francouzskému Oradour-sur-Glane. Šedesát pět mužů a žen bylo zavražděno nebo odvlečeno do koncentračních táborů, protože odbojáři zastřelili mladého muže z jedné rodiny sympatizující s SS. O této příhodě se v Belgii již přes padesát let mlčí a nikdy nebyla vyšetřena.

Uvnitř VNS existovala také kolaborantská skupina, která se pokoušela kolaborací očistit a zároveň se vymanit z německého vlivu. Tito lidé z VNS, kteří měli strach ze snah o připojení Flander k Říši, založili skupinu uvnitř VNS zvanou Nizozemí 1.

2.3.1.2 Valoni a Allgemeine SS

Bruselské frankofonní kruhy a kolaborující Valoni neměli tolik problémů s často až ubíjející rivalitou, díky které se vlámští kolaboranti tak beznadějně zkompromitovali v očích Němců.

Rexisté se i společně s mládežnickým hnutím Ofenzivní brigáda stali kompletně součásti organizace SS. Podle Léona Degrelleho byli Valoni ostatně plnokrevní Germáni, kteří pouze rozmarem historie mluví francouzsky.

Rexův Department Sécurite et Information (DSI) aktivně pomáhal při lovu na odboráře, uprchlíky a Židy. DSI spolupracoval od roku 1944 výhradně se Sicherheitsdienst (politickou informační službou SS) a se všemi policejními složkami Allgemeine SS:

1) KriPo – Kriminalpolizei
2) HiPo – Hilfspolizei
3) GeStaPo – Geheime Staatspolizei
4) OrPo – Ordnungspolizei.

Především nechvalně známá frankofonní Z-brigáda slídila v posledních letech války neúnavně po Židech. Pro úplnost dodávám, že při raziích v židovských čtvrtích byly také nesmírně aktivní vlámské SS i menší skupiny, jako například Dietské vzdělávací hnutí (založeno v roce 1937, vedoucí Bert van Boghout, který ještě dnes pracuje ve Vlámském bloku a píše extrémně pravicové články pro časopis Dietsland-Europa) nebo Obrana lidu (založená také roku 1937).

Na závěr jeden příklad jednání rexistického DSI: Válečného starostu v Charleroi zastřelili příslušníci odboje. Odplatou za to zavraždil DSI v Corcelles u Charleroi dvacet sedm lidí. Některé z nich jen tak sebrali na ulici. Nahnali je do sklepa a posléze jednoho po druhém odstřelili ranou do týla. Po válce na sebe Victor Mathijjs, Degrellova pravá ruka, vzal za tento čin plnou odpovědnost, označil ho za neodpustitelný zločin a byl bez nejmenšího mrknutí oka popraven. Sklep v Corcelles je přístupný veřejnosti.

2.3.2. Belgičané a Waffen-SS

Nemyslím, že je potřeba nějak rozebírat do detailu, pouze ve zkratce.

2.3.2.1. Vlámové a Waffen-SS

Nábor do vlámských jednotek Waffen-SS začíná již po obsazení Belgie německými vojsky v dubnu 1940. Dobrovolníci do vojenských jednotek se jenom hrnuli a tak byla vytvořena Legie Flandern.

V roce 1941 je příval Válmů tak velký, že jsou začleněni společně s dalšími dopbrovolníky ze zemí Holandska, Norska, Finska, Dánska a Lucemburska a je z nich vytvořen pluk SS Westland jedné z nejlepších divizí SS – SS-divize SS Wiking, s kterou prošli vlámští dobrovolníci celé Východní křížové tažení proti bolševismu. Na Vlámy a další „zahraniční“ dobrovolníky z této divize se vztahovaly zvláštní řády, protože část divize (pluk SS Germania) byla zaplněna Němci a tato divize byla považována za německou.

Konce války se tito vlámští „dobrovolníci“ a jejich divize dočkali v Čechách, kde se probojovávali do amerického zajetí, což se jim také podařilo.


Divizní znak SS Wiking

V roce 1942 v pokračujícím přívalu vlámských dobrovolníků bylo rozhodnuto přetvořit Legii Flandern na novou divizi SS – Sturmbrigade SS Langemarck. Nebyla však zatím plnohodnotnou divizí Waffen-SS, protože (jako ostatní cizinecké divize) neprošla válečným děním a nebyla jistota o její kvalitě a loajalitě.

Tato divize je poprvé nasazena na Východní frontě v roce 1942, kdy rudá armáda zahájila severně od Novgorodu překvapivou protiofenzívu s cílem obchvátit německá vojska obléhající Leningrad. Krutá realita války způsobila, že obrovská poptávka po vojácích nahradila na žebříčku hodnot rasové předsudky. Ty teď byly přílišným luxusem a jen pramálo záleželo na tom, odkud kdo pochází. Jednotka prokázala kvality, pro které již byly vlámské jednotky ceněny za 1. světové války spojenci - houževnatost, dobré bojové kvality, soudržnost, agresivita a hlavně osobní statečnost každého člena legie.

V roce 1944 kdy už se situace na bojišti zhoršovala pro Německo den ode dne, Himmler konečně povyšuje Sturmbrigade SS Langemarck z „pouhé“ divize SS na SS-divizi – 27. SS-Panzergrenadierdivision Langemarck.


Divizní znak SS Langemarck

Po „zplnohodnotnění“ divize a přezbrojení novými zbraněmi jsou dobrovolníci vysláni do Pomořan, kde měl Langemarck zastavit stále nebezpečnější pronikání Rudé armády podél jižního pobřeží Baltské moře.Vlámové zde bojovali po boku dobrovolníků valonské a holandské národnosti. Bývaly doby, kdy by tito rivalové raději zemřeli, než aby stanuli bok po boku. Belgie - tvrdili Valoni – sice vznikla teprve v roce 1830, ale valonský živel hrál vůdčí úlohu už dávno předtím. Sami sebe považovali Valoni za studnici kultury a na venkovské Vlámy shlíželi spatra jako na „křupany“. Jednou kdosi z nich cynicky poznamenal, že rozdíl mezi Valony a Vlámy je rozdíl mezi kulturou a agrikulturou. V roce 1944 se ovšem všechno toto jevilo jako absurdní a nepodstatné.

Divize Langemarck skončila svůj válečný život společně s francouzskou SS-divizí SS Charlemagne při obraně Berlína, kde se jejich členové bili s neuvěřitelným fanatismem (ve kterém se vyrovnaly i nejlepším z německých SS-divizí) až do posledního muže. Pro tyto muže ze západní Evropy nebylo budoucnosti – jejich země (pro které byli vyvrheli) byly již osvobozeny Spojenci, Německá říše byla v troskách a ještě ke všemu byli obklíčeni Rudou armádou, která všechny příslušníky SS většinou bez rozdílu popravovala.

Po celou dobu války sloužilo v jednotkách Waffen-SS přes 23 tisíc Vlámů, přičemž počet bojeschopných mužů v SS Wiking za jeden rok nikdy nepřekročil tisíc, v SS Langemarck nepřekročil stav pět tisíc bojeschopných mužů. Jejich kvality byly vysoce ceněny a patřily k tomu nejlepšímu, co mohly jednotky Waffen-SS postavit do boje.

2.3.2.2 Valoni a Waffen-SS

Pokud jde o Valony, jejich nábor měl zpočátku v rukou jediný člověk – Léon Degrelle a jeho hnutí Rex. Valonská legie proto hned nespadala do rámce Waffen-SS. K nepolevující oblibě, jíž se Degrelle těšil u svých stoupenců, přispěl i fakt, že nebyl pouhým salónním obdivovatelem nacistického Německa, ale záhy se odhodlaně nabídl do služeb legie jako frontový voják. Přitom mu nic nebránilo, aby zůstal v teple v zázemí; dobrovolníci se jen hrnuli a v krátkém čase se jich přihlásilo přes dvanáct set.

Nebylo to poprvé, co Degrelle zatoužil po uniformě. Ještě než Hitler zaútočil na Jugoslávii, chtěl se přihlásit do Wehrmachtu, dočkal se však odmítnutí s odůvodněním, že „je nepostradatelný na poli politické práce“. Po přepadení Sovětského svazu to zkusil znovu. Tentokrát nikdo námitky nevznesl a Němci mu dokonce nabídli důstojnickou hodnost. Degrelle však odmítl. První světové války se pro příliš nízký věk nezúčastnil a neměl žádné velitelské zkušenosti. Rozhodl se proto začít vojenskou kariéru jako řadový voják.

Osmého srpna 1941 vyrazila první skupina valonských dobrovolníků z Bruselu do Polska, kde je čekal výcvik. Byl mezi nimi i Léon Degrelle, který se nechal zapsat jako vojín, avšak nezůstal jím dlouho.

Legie zpočátku patřila pod Wehrmacht a nesla název 373. Pěší prapor Wehrmachtu a její příslušníci chodili v běžných armádních uniformách; jen na levém rukávě nad loktem měli našitý pásek v belgických národních barvách korunovaný nápisem Wallonien. Na Ruské frontě bojovali na opačném křídle než jejich spoluobčané z SS Langemarck. Podle dochovaných zpráv zasáhli do bojů poprvé 2. listopadu 1941 s nadšeným pokřikem „Vive le Roi !!“ (= Ať žije král !!).

Už tehdy - a od té doby pokaždé - se Degrelle bil po boku svých mužů. Vysloužil si tím obdiv nejen svých mužů, ale stal se slavným vojákem celých Waffen-SS. Za svojí vojenskou kariéru byl mnohokrát vyznamenán:

1) 13. března 1942 mu byl udělen Železný kříž 1939 druhé třídy
2) 21. května 1942 udělení Železného kříže 1939 první třídy
3) 20. únor 1944 Rytířský kříž k Železnému kříži
4) 27. srpen 1944 Dubové ratolesti k Rytířskému kříži
5) 14. září 1944 Bojová přezka zlaté třídy
6) 30. srpen 1942 Pěchotní útočný odznak stříbrné třídy
7) Belgický čestný odznak Rex zlaté třídy

Což jsou všechna německá (kromě Diamantového odznaku) a belgická nejvyšší vyznamenání. Do roku 1944 byl Degrelle celkem pětkrát zraněn a dosáhl také vysoké hodnosti SS-standartenführer, to všechno bylo něco mimořádného. Žádný jiný cizí dobrovolník se podobných poct nedočkal.

V roce 1942 jsou zařazeni pod křídla Waffen-SS jako divize SS – Sturmbrigade SS Wallonien.

Po přechodu k SS jsou přesunuti do severní části fronty k dobrovolníkům z Holandska, Dánska, Norska, Francie, Itálie, Lucemburska, Lotyšska, Litvy a Estonska. Zde se všichni společně zúčastnili největší bitvy na Severní frontě – tzv. Bitvy evropských SS. V této bitvě o Narvu se projevily všechny schopnosti a fanatismus evropských SS a dokázali, že tyto divize složené z dobrovolníků všech koutů Evropy jsou schopné vyrovnat se nejlepším německým divizím Waffen-SS, a tím pádem nejlepším divizím celé války.

V květnu roku 1943 jsou Valoni konečně oficiálně zařazeni do Waffen-SS jako plnodnotná SS-divize jako 28. SS-panzergrenadierdivision Wallonien.


Divizní znak SS Wallonien

Hned následujícího měsíce se však ocitli v obklíčení v Čerkasské kapse, spolu s dalšími divizemi SS. V tomto obklíčení se jim dostalo obrovské pocty určené pro nejlepší divize, měly zadržovat Rudou armádu při probíjení ostatních divizí. Pokud by padli Valoni, byl osud všech ostatních divizí zpečetěn. Z tohoto boje vyšli dosti pošramocení, ale vítězně. Po nutném odpočinku a doplnění stavu mužstva pokračovala tato divize v bojích.

V průběhu rehabilitace bylo umožněno členům nahlédnout na chvíli domů. Když se Degrellovi vojáci vraceli domů, vytvořili obrněnou kolonu dlouhou patnáct kilometrů. Tito mladí veteráni, jimž některým nebylo více než 17let, věnčili se smíchem své tanky květinami, jimiž je vítaly krajané ve vsích za holandsko-belgickou hranicí.

V jednotkách Waffen-SS se po celou dobu Druhé světové války vystřídalo přes patnáct tisíc Valonů, přičemž stav divize SS Wallonien v jednom roce nikdy nepřesáhl počet zhruba kolem tři a půl tisíce bojeschopných mužů.

Zdroje a materiály
Vojenská literatura:
Geert van Istendael: Belgický Labyrint, Nizozemská edice,1998
Rupert Butler: Černí andělé, Columbus, 1996
James Cooper + Lucas: Hitlerovy elitní jednotky, edice Vojsko, 1995
James Cooper: Německé speciální jednotky, edice Vojsko
Gordon Williamson: SS:Krví nasáklá zem, edice Svojtka, 1997
Christopher Ailsby: SS:Peklo na východní frontě, edice Svojtka, 1999
Gordon Williamson: SS:Hitlerův nástroj teroru, edice Svojtka,1996
Gordon Williamson: Věrnost je mou ctí, Edice vojsko, 1999
Vědecká literatura:
David Miller a kol.: Blackwellowa encyklopedie politického myšlení, edice Proglas/Jota, 1995
Karel Žaloudek: Encyklopedie politiky, edice Libri, 1996
Ernst Nolte: Fašismus ve své epoše, edice Argo, 1998
Tóth Rastislav: Stručný politologický slovník, edice Uniapress, 1991
Internet
Autor : Petr von Fenstein / von Fenstein 🕔07.05.2004 📕17.348

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře