František Chábera

Autor : Michal Rak 🕔10.04.2004 📕13.874

Tento úspěšný pilot se narodil 5. ledna 1912 v Lansbergu v Německu. Po vyučení elektromontérem vstoupil do letectva a v letech 1930-1932 absolvoval Školu pro odborný dorost letectva u VLU v Prostějově. Poté sloužil jako stíhač u Leteckých pluků 4 a 2. Zde létal na letounech Avia Ba.33, Letov Š.20 a Š.31 a Škoda D.1. Pro své vynikající pilotní schopnosti pak od roku 1934 až do okupace působil jako zalétávací pilot u VTLÚ v Letňanech. 

Vlast opustil v červnu 1939 a z Polska se dostal do Francie. Přeškolil se v Chartres a již v prosinci 1939 odchází na frontu. Byl přidělen k GC II/5, která létala s americkými stíhačkami Curtiss Hawk H.75. Chábera nalétal 50,3 operační hodiny a sestřelil pět letounů jistě a dva pravděpodobně.

První obětí F. Chábery se stal 11. 5. 1940 bombardovací He 111, který se zřítil na zem 5 km od Mars-la-Tour a explodoval. Další Heinkel mu byl ještě přiznán jako pravděpodobně sestřelený. Dne 14. 5. 1940 se Curtissy od GC II/5 dostaly do boje s formací bombardérů He 111, které kryly stíhací Bf 109 a 110. Chábera si za cíl vybral jednu stodesítku a zapálil jí oba motory. Zasažený stroj havaroval v prostoru Clouange. Cestou ale zabloudil a na letiště se vrátil až večer. Dne 24. 5. si pak připsal pravděpodobné vítězství nad Messerschmittem Bf 109E.

Další vítězství nad Bf 109, tentokrát ale potvrzené, si připsal Chábera 5. 6. 1940 při doprovodu francouzských bombardérů. Na vítězství se podílel celý tří členný roj a sestřelený letoun pocházel od útvaru I./JG 1.

Bojové skóre nad Francií uzavřel 8. 6. 1940. Při doprovodu průzkumného Poteze 63 narazili stíhači GC II/5 na formaci dvaceti sedmi Heinkelů He 111. Doprovod jim zajišťovalo asi sedm Messerschmittů Bf 109. Bitva se strhla okamžitě a Cháberovi se podařilo jednu stodevítku sestřelit. Ubylo mu však spoustu paliva. Přistál proto v Beauvais, kde ho doplnil a opět vzlétl. Cestou spatřil v dálce formaci He 111, ale pod sebou také spatřil pozorovací Hs 126. Na něj také zaútočil. Honička se odehrávala nízko nad zemí a z Němce se vyklubal vynikající pilot. Nakonec ale ztratil nad svým strojem vládu, křídlem vrazil do stromu a roztříštil letoun o zem.

Francouzská fronta se však počala hroutit a Chábera se s GC II/5 přesunul do severní Afriky. Odtud se dostal lodí do velké Británie. Zde byl přijat do RAF a v bitvě o Británii létal s 312. čs. stíhací perutí. Záhy se však přihlásil k nočním stíhačům  a nastoupil k 96. peruti. Od září 1941 sloužil u 68. peruti. Po odpočinku se pak v srpnu 1942 vrátil k 312. peruti a létal nad okupovanou Evropou. Na podzim 1943 se přihlásil jako dobrovolník do SSSR. Sem odplul v únoru 1944.

Na základně Ivanovo a Kubinka došlo k přeškolení na sovětské stíhačky Lavočkin La-5FN a Chábera se stal velitelem 2. letky 1. československého stíhacího pluku. V září a říjnu 1944 byl pak s jednotkou na Slovensku. Zde si také 18. 10. 1944 připsal poslední vítězství. Chábera vzlétl proti hlášeným německým bombardérům a krátce po startu spatřil trojici Junkersů Ju 88. Do jednoho z nich vystřílel všechnu munici, ale Junkers mu s kouřícím motorem zmizel směrem na Hronskou Breznici. Byl z toho pravděpodobný sestřel.

Po návratu ze Slovenska byl pluk reorganizován a Chábera se pak stal velitelem 1. letky. Koncem války se s tímto plukem v rámci 1. čs. smíšené letecké divize účastnil bojů o Slezko.

Po válce se opět stal zalétávacím pilotem a působil u Vědeckého leteckého ústavu v Letňanech. V prosinci 1948 byl ale zatčen, obviněn z pokusu o útěk za hranice a odsouzen na pět let těžkého žaláře. Byl vězněn na Borech, v Příbrami a v Jáchymově. Byl propuštěn v roce 1953 a až do důchodu pracoval jako elektromontér. Poté plukovník v. v. František Chábera žil v Litoměřicích, kde se stal čestným občanem. Dne 8. 5. 1995 byl povýšen na generálmajora v. v. Zemřel 21. října 1999 v Praze. Od roku 2009 nese jeho jméno nový most přes řeku Labe v Mlékojedech na Litoměřicku.

Během války obdržel Chábera mnoho vyznamenání. Čtyřikrát Čs. válečný kříž, Čs. medailí Za chrabrost a Za zásluhy, Řádem SNP I.tř., sovětskou medailí Za Pobědu nebo francouzským Croix de Guerre se čtyřmi palmami a zlatou hvězdou.

DATUM ČAS JEDNOTKA TYP PROTIVNÍK MÍSTO
11.5.1940   GCII/5 H-75 N°67 1/3 He 111 5 km J od Mars-la-Tour
11.5.1940   GCII/5 H-75 N°67 He 111 pr.  
14.5.1940 16:25 GCII/5 H-75 N°129 Bf 110 Clouange
24.5.1940 18:30 GCII/5 H-75 N°59 ½ Bf 109 pr. Lanquyon
5.6.1940   GCII/5 H-75 N°67 1/3 Bf 109EI./JG1 Chaulnes
8.6.1940 11:00 GCII/5 H-75 N°46 Bf 109E Poix
8.6.1940 13:00 GCII/5 H-75 N°46 Hs 126 V od Rethonde
18.10.1944   1.čsslp La-5FNč.99 Ju 88 pr. JZ od Bánské Štiavnice
Prameny:
Rajlich, Jiří: Esa na obloze, Naše vojsko, Praha 1995
http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC20XN4
Autor : Michal Rak 🕔10.04.2004 📕13.874

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře