Námořní kapitán Karl Friedrich Merten

Autor : Tomáš Hasoň / cyki 🕔07.03.2004 📕8.855

Merten se narodil 15. srpna 1905 v Posenu. Do Reichsmarine vstoupil v roce 1926. 1. dubna 1928 byl povýšen na praporčíka, 1. června 1930 na nadpraporčíka. 1. října byl povýšen na poručíka. Na začátku své kariéry sloužil na lehkém křižníku Königsberg jako zbrojní důstojník. Pak působil na doprovodné lodi typu F 7. Později působil na školní lodi Schleswig-Holstein jako důstojník pro výcvik kadetů. Na Schleswig-Holsteinu se Merten zúčastnil zahájení druhé světové války. Viděl první výstřely války, když Schleswig-Holstein odstřeloval polská postavení na Westerplatte v září 1939. 2. října 1939 obdržel Merten Železný kříž druhé třídy. 1. května 1940 požádal Merten o přeložení k ponorkovému loďstvu. Byl přeložen na ponorku kapitán poručíka Heinricha Liebeho, kde působil jako 1. strážní důstojník. 11. února 1941 obdržel velení nad vlastní lodí U-68. S touto lodí podnikl Merten šest bojových plaveb. 1. dubna 1941 byl povýšen na korvetního kapitána. 31. prosince 1941 obdržel Železný kříž první třídy. Dönitz přesunul část bojových operací do jižního Atlantiku. Zde operoval i Merten. Britové, kteří prolomili německé kódy, se dozvěděli, že U-68 bude doplňovat palivo ze zásobovací lodě Python jižně od ostrova Sv. Heleny. 1. prosince 1941, když doplňovala U-68 a UA palivo z Pythonu, se objevil těžký křižník Dorsetshire. Ponorky se okamžitě ponořily. Dorsetshire začal pálit z velké vzdálenosti na Python, který nakonec potopila posádka. Dorsetshire po potopení Pythonu rychle odplul, neboť věděl o přítomnosti ponorek. Bylo by pro křižník sebevraždou, kdyby začal lovit posádku potopené lodi, když v blízkost byly ponorky. Ve vodě se nacházely posádky Pythonu a Atlantisu, kterou na Python předala ponorka U-126. Atlantis několik dní před Pythonem potopil Dorsetshire. UA a U-68 vzaly na palubu asi 100 mužů a zbytek posádek potopených lodí čítající 414 mužů vlekly na člunech a vorech na sever. Po několika dnech potkaly ponorky U-124 a U-129, které převzaly část trosečníků. V severním Atlantiku potkaly čtyři italské ponorky, které vzaly na paluby další část trosečníků. Nakonec 29. prosince všechny ponorky dopluly s trosečníky do St. Nazaire. Záchranná akce, kdy ponorky dovlekly z jižního Atlantiku trosečníky do 5 000 mil vzdálené Francie, nemá v historii obdoby.

13. června 1942 obdržel Merten Rytířský kříž. 16. listopadu navíc obdržel dubové ratolesti k Rytířskému kříži.

V lednu 1943 se stal Merten velitelem 26. ponorkové flotily v Pillau. Flotila sloužila jako výcviková pro námořníky sloužící na ponorkách, kteří zde dokončovali svůj výcvik a měli jít na frontu. 30. ledna 1943 obdržel Merten válečný ponorkový odznak s diamanty. V březnu 1943 se Merten stal velitelem 24. ponorkové flotily se základnou v Memelu. 24. ponorková flotila byla výcviková flotila pro budoucí velitele ponorek. 1. ledna 1944 byl povýšen na fregatního kapitána, později, 15. dubna 1945, byl povýšen na námořního kapitána.

Po skončení války pracoval Merten spolu s Heinrich Lehmann-Willenbrockem na záchraně potopených lodí v Rýnu. Později pracoval v lodním průmyslu. Karl Friedrich Merten zemřel 2. května 1993.

Autor : Tomáš Hasoň / cyki 🕔07.03.2004 📕8.855

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře