Pyro II díl. Technický slovník - názvosloví

Autor : max.chriss 🕔04.03.2004 📕15.377

Podobné články

Další články autora

NÁZVOSLOVÍ:

Bleskovice - prostředek k přenosu detonačního impulsu na různé vzdálenosti. Základem je duše z trhaviny opatřená textilním obalem a ochranným povlakem z plastické hmoty. Slouží k iniciaci rozbušek, nebo přímo trhacích náloží.
Brizance - schopnost výbušniny tříštit pevná tělesa ležící v bezprostřední blízkosti zdroje výbuchu. Posuzuje se podle praktických zkoušek, nebo z hodnot zjištěných z termodynamických dat.
Detonační rychlost - rychlost šíření detonace výbušinou.
Detonační tlak - tlak v čele detonační vlny.
Detonační vlna - postupující pásmo, v němž dochází ke stavovým změnám při detonaci.
Detonace - chemický výbuch, při němž vzniká ve výbušině detonační vlna pohybující se výbušnou rychlostí větší, než je rychlost zvuku ve zplodinách výbuchu za podmínek, které se při něm tvoří.
Elektrický palník - upravená elektrická pilule pro zážeh zápalnice, šlehové rozbušky, černého prachu a pyrotechnických složí.
Elektrická pilule - základní prvek elektrických rozněcovadel, zajišťující přeměnu elektrické energie na energii tepelnou.
Elektrická rozněcovadla - rozněcovadla přiváděná k činnosti elektrickou energií ( DEOS 25/50/100, RK 1, KRAB, S 808 K, MAROZNA)
Kumulativní paprsek - hmotnost části vnitřní vrstvy zborcené kumulativní vložky a zplodin detonace pohybující se zpravidla rychlostí až 104 m/s.
Kumulativní trhavinová nálož – trhavinová nálož s dutinou v trhavině umožňující soustředěný účinek detonační vlny.
Kumulativní vložka – vložka většinou kuželového tvaru, kterou je opatřena dutina v kumulativní náloži. Slouží ke zvýšení průrazného účinku usměrněné trhavinové nálože.
Počinová nálož – trhavinové tělísko, nebo souhrn tělísek, přivádějící k iniciaci trhavinovou nálož. (zesiluje detonační-iniciační impuls rozbušky).
Pyrotechnické slože – mechanické směsi používané k pyrotechnickým účelům.
Rozbuška – prostředek k přeměně prvotního iniciačního impulsu (tepelného, mechanického)na druhotný ( detonační). Rozlišujeme rozbušky iniciované nápichem a plamenem.
Rozněcovadla – prostředky k rozněcování výbušin. K funkci se přivádějí jednoduchým počátečním podmětem.

  • Dělíme je na - základní – rozbušky, roznětky, zápalky, elektrické pilule   //     pomocné – zápalnice, bleskovice, stopiny

Roznět – iniciace- počáteční podmět, který vyvolává výbuchovou přeměnu.
Roznětka – rozněcovadlo k iniciaci šlehových rozbušek a pyrotechnických složí. Iniciuje se zpravidla nápichem.
Roznětnice – přenosné zdroje elektrické energie, určené pro roznět elektrických rozněcovadel. Dělíme je na dynamoelektrické, kondenzátorové, bateriové a na proud ze sítě.
Roznětný obvod – uzavřený elektrický obvod sestávající ze zdroje elektrické energie, roznětného vedení, propojovacího vedení a jednoho nebo více rozněcovadel.
Stopina – prostředek sloužící k zážehu především pyrotechnických složí. Sestává se z bavlněných nití protažených roztokem arabské gumy (dextrinu) a černého prachu.
Stopovka - (trasér) zařízení umístněné ve dně nebo zadní části střely, umožňující po potřebnou dobu sledovat dráhu střely. Při výstřelu se teplem prachových plynů (nebo vhodným zažehovačem) zažehne intenzívně svítící pyrotechnická slož s kontrastním zpravidla červeným zbarvením. 
Střeliviny - výbušiny schopné výbuchového hoření; dělí se na střelné prachy a tuhé pohonné hmoty.
Teplota vzbuchu - teplota, která za předepsaných podmínek způsobí roznět výbušiny.
Tlouk - část zborcené kumulativní vložky pohybující se podstatně pomaleji než kumulativní paprsek. Na probíjení pancíře se nepodílí.
Trhaviny - výbušiny schopné detonace, rozněcovadla počinem, používané zpravidla k vyvolání silných rázových vln.
Třaskaviny - výbušiny schopné rychlého přechodu od výbuchového hoření k detonaci, používané zpravidla k vyvolání detonace jiné výbušiny.
Usměrněná trhavinová nálož -  (kumulativní nálož) trhavinová nálož s dutinou v čele trhaviny za účelem usměrnění detonační vlny.
Výbuch - fyzikální nebo fyzikálně-chemický děj vedoucí k náhlému uvolnění energie.
Výbuchové teplo - teplo které se vyvine při výbuchu.
Výbuchová teplota - teplota zplodin výbuchu při adiabatické výbušné přeměně výbušiny.
Výbušiny - látky schopné chemického výbuchu. Dělí se na střeliviny, trhaviny, třaskaviny a pyrotechnické slože i když nemají vyhraněný charakter výbušin.
Vzbuch - tento pojem se používá jednak ve smyslu výbuch, jednak ve spojení ve výrazu : teplota vzbuchu. Ve smyslu výbuch je vzbuchem míněn nežádoucí a neúplný výbušný rozklad, nepřecházející zpravidla v detonaci.
Zápalka - rozněcovadlo k zážehu prachové náplně. Iniciace nárazem zápalníku na dno zápalky nebo elektrickým proudem. Výstupní iniciační impuls je plamen.
Zápalkový šroub - prvek nábojky, sloužící k zážehu prachové náplně, nebo zažehovače. Jsou mechanické (iniciace úderem), nebo elektrické (iniciace elektrickým proudem).
Zápalnice - prostředek pro přenos iniciačního impulsu ve formě plamene na větší vzdálenosti. Základem je duše z lisovaného černého prachu opatřená textilním obalem. Slouží k pyrotechnickým pracím.
Zapalovač - zařízení k iniciaci účinné náplně střely při dopadu na cíl (nárazový) nebo na dráze letu (časovací), nebo v blízkosti cíle (přibližovací, bezkontaktní).
Zážeh - roznět, který vyvolá výbuchové hoření.
Zážehový elektrický impuls - hodnota energie elektrického proudu v mWs potřebná k roznětu elektrického rozněcovadla.

Zdroje: Speciální technika, ČSN 39 5002, ČSN 66 8001, ČSN 39 001, vyhlášky ČBÚ č.99/1995, č.174/1992, č.72/1988.

Podobné články

Další články autora

Autor : max.chriss 🕔04.03.2004 📕15.377

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře