Češi, Četníci, Čerkézi, Churchill, aneb Balkánská válka jinak IV.

Autor : Radouš Benák 🕔16.01.2004 📕12.611

Seriál

  1. Češi, Četníci, Čerkézi, Churchill, aneb Balkánská válka jinak I.
  2. Češi, Četníci, Čerkézi, Churchill, aneb Balkánská válka jinak II.
  3. Češi, Četníci, Čerkézi, Churchill, aneb Balkánská válka jinak III.
  4. Češi, Četníci, Čerkézi, Churchill, aneb Balkánská válka jinak IV.
  5. Češi, Četníci, Čerkézi, Churchill, aneb Balkánská válka jinak V.
  6. Češi, Četníci, Čerkézi, Churchill, aneb Balkánská válka jinak VI.

Podobné články

Další články autora

Rozkaz dne generála Adjiće

Dne 5.7.1991 (po „prvním“ příměří ve Slovinsku) se konala na Vojenské akademii v Bělehradě schůze 150 důstojníků a generalplukovník Adjić hovořil:

Naše Lidová armáda se nachází ve válce, ke které ji secesionisté v Slovinsku a Chorvatsku přinutili a kteří bezohledně bourají základy Jugoslavie, hrubě ohrožují dosud dosáhnuté plody socialistického rozvoje a zájmy společnosti a všech občanů. Kvůli jednostranním a drzým akcím Slovinska[1] je situace mimorádně dramatická, dokonce horší než 1941 a mnohostranická soustava národy pohádala a rozdělila [2]. K vládě se dostali extremní rozbiječi Jugoslávie, kteří bezohledně mění společenský systém a chtějí zavést klasický kapitalismus v jeho nejhorší variantě[3].

MUP Chorvatska (ministerstvo vnitra) střílí s minomety po vesnici Mirkovci (u Vinkovců ve východní Slavónii), na nevinné ženy, starce a děti srbské národnosti[4], co znamená, že tu černou vládu Chorvatska nezajímá jejich osud, než jen teritorium, na které tito žijí. Naše Lidová armáda v Slovinsku nezabíjela ženy, děti a strarce a kvůli tomu prohrála boj, ale ne válku.

JNA (Lidová armáda) učiní vše, aby se Jugoslávie udržela do domluvy politiků a od těchto bude žádat právo všech národů se od mateřských zemí oddělit, zvovuformovat, anebo se spojovat v této formě s mateřskými zeměmi [5].

Federální vláda pod vedením Markoviće se tajně domlouvala s USA a Západem o rozbíjení Jugoslávie a to co včera Marković pro noviny řekl je čistá lež, protože JNA nikdy nezačínala svévolné akce, než vždy jen nařízení a to i v případě zavírání hranic v Slovinsku. JNA nevyhlásila Slovinsku válku, než obsadila státní hranice [6].

Při tom došlo do zrady některých příslušníků JNA, zvlášť Slovinců, při čemž jsme ztratily mnoho batalionů a čet. Nikdo neplánoval válečnou operaci okupace Slovinska. To je výmysl extrémistů v Slovinsku a Chorvatsku s cílem, JNA odsouditi jako okupátora a štváti lid proti nám. [7]. Nyní jsme v situaci, kdy nemůžeme mobilizovat jednotky s cílem obrany Jugoslávie. Narážíme na veliký odpor i služebních představitelů vlády v jednotlivých republikách, ze strany politických vůdců, zvlášť národnostních a církevních.

Nyní je 58 hraničních karaulí rukou Teritorialní obrany Slovinska. Jednotky JNA se stáhly do kasáren, organizují se, doplňují své řady a připravují se na další rozkazy. Zde potřebujeme důstojníky vyšších hodností a proto jsme vám zkrátili výuku. Od vás žádáme, abyste co rychleji připravili jednotky pro válečné operace, dle pravidel bojových potřeb, používajíc všech znalostí, bez váhání ve vykonávání služby.

Příměří se dodržuje, ale otázka hranic, vracení zbraní, rozpouštění TO a blokády cest ještě nejsou řešeny. Jestli Slovinci nepopustí, tak my – vy říkáte armádní špička – předsednišstvo SFRJ přinutíme, aby se dohody respektovaly. Jinak udeříme takovou silou, jaká bude potřebná, čekání a ustupování nebude.

Zrada Jugoslávie je viditelná, zvlášť akty Slovinska a Chorvatska, ba i chováním mnoha důstojníků a vojáků. Toto musíme očistit. Některé republiky donesly rozhodnutí, že z jejich teritoria JNA nesmí proti Slovinsku působit, což je směšné a absurdní. To nesmíme tolerovat.

V Makedonii odkázal poslušnost jeden celý batalion a 5000 civilů ho brání. V Bosně jsme mobilizovali Srby do brigád JNA, ale tito nechtějí opustit svou zem, protože Muslimové se opírají mobilizaci a někteří Srbové nechtějí také bojovat proti Slovinska. N.př. dezertérství, akce matek pro návrat synů z armády atd. To musíme analyzovat a podniknout odpovídající kroky. Něco jsme už načli. Opakuji, my přinutíme Slovinsko aby zůstalo v Jugoslávii do smlouvy, kterou budeme sami diktovat [8].

Přání „všichni Srbi v jednom státě“[9] je nesplnitelné, protože by se v tom případě vedla válka do vzájemného ničení, ale boj za Jugoslávii je řešením i této otázky po principech, které platily dosud. Realistická je opce domluvy všech v Jugoslávii, při které by Srbi zachovali svoje práva, samozřejmně pomocí politiky, která by se vedla během těchto domluv.

Makedonie nemá žádné šance existence bez Jugoslávie, protože by byla hned od Albánie a Bulharska anektována. V BiH je to nejhorší, ale i zde existují možnosti řešení dobré pro všechny. Mnoho Srbů je nerealistických, veliké Srbsko je nereální sen, který se nedá dostihnout bez katastrofy a proto je boj za Jugoslávii perspektivnější a zde mohou Srbi dosáhnout svoje cíle.

Stav JNA je narušen, vládne slabá morálka jak se v Slovinsku ukázalo. My to musíme narychlo spravovat všemi možnými prostředky. Možná je i intervence z venčí, Německo, Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko. Existují indice, že se plánuje zvláštní unie se 130 milionů obyvatel, co by pro nás znamenalo veliké nebezpečí. Mohlo by se stvořit i veliké Německo[10].

Jugoslávské smýšlení přišlo do krise. Důstojníci, kteří nejsou pro Jugoslávii a nejsou zralí pro tuto situaci, ať opustí JNA a zrádce je potřebno na místě bez milosti a rozmýšlení zabíjet(!).

My máme šanci jen tak, jestliže zapřáhneme národy Jugoslávie, aniž by jsme se mnoho obětovali. Technická přemoc je na naší straně. Válka si nevybírá oběti. Oběti, které jsme měli v Slovinsku, jsou minimální. Tolik jich zahyne při srážce dvou autobusů. Od nyní jen strach musí naše odpůrce nahnat ke kapitulaci. Raději použít síly a palby po všech, kteří nám stojí v cestě.

Nyní dostanou i zvlášť „hlasití“ důstojníci příležitost vyznamenání v akcích. Všichni dostanou šanci aby odešli na frontu v Slovinsku a Chorvatsku. Za médie, které budou v této válce hrát velmi velikou roli, si nedělejte starosti. Za to se postarali jiní. Angažovat se budou i mnozí postraní, ale na konci zůstanou všichni s krvavými rukami[11] a vítězství bude naše.

[1] Ta jednostrannost se stala už jeden a půl roku před tím akcí Srbska, kdy se dekretem likvidovala autonomie Kosova a Vojvodiny, čímž byla jugoslávská ústava neplatná.

[2] První od bělehradského soudu povolená strana měla adjektiv srbská. Notorická orientální neschopnost zametat před vlastním prahem.

[3] V tom případě by armáda nemohla shrábnout 70% budžetu.

[4] V té době byly Mirkovci a půl Baranje okupováno četníky a pokaždé, když se chorvatská policie proti tomu bránila, zakročila JNA na straně Srbů. Mimo to neměla MUP žádné minomety. Ve Vojvodině se dalo na ulicích televize a videorekordéry za 50 DEM koupit, které četníci ve východní Slavónii nakradli. V samém Srbsku se daly koupit kalašnikov-automaty za 1000 a minomety za 10.000 DEM.

[5] Mimo v Slovinsku a centrálním Srbsku byly zbraně Teritoriální obrany armádou konfiskovány – kdo se pak může bez zbraní jako stát oddělit?

[6] V pondělí 24.6. řekl Baker (americký ministr zahraničí) na bělehradském letišti před kamerami světa: „Intervence nebude“. V příštích šesti měsících toto přísahali ještě Van der Broek, Carrington a Delors. Po každé přísaze docházelo do dalšího zostřování situace. Ve středu, dva dni po Bakerově přísaze zvolal jeden černohorský poslanec v bělehradském parlamentě: „Naši generálové mají strach před jedním slovinským četařem!“ (V té době byl ministrem obrany Slovinska četař Janša)

[7] To bylo úplná lež, protože Slovinci měli v rukou plány puče a okupace Slovinska byli připraveni.

[8] Takto mluví normálně válečný zločinec, ale tento musel kvůli měkkosti odejít!

[9] Slyšeli jsme před 50ti léty: Jeden vůdce, jeden národ.

[10] Pro Slovince a Chorváty by to bylo v této situaci jako vysvobození.

[11] Intervence OSN už byla kalkulována.

Vždy je zajímavé si připomenout motivy a směry začátků války.

Statistická data pro Daruvar dne 1.7.1991

Od roku 1951 se v Jugoslávii konalo každých 10 let sčítání obyvatelstva, tedy i v dubnu 1991. V některých manželství, či rodinách se děti dávali registrovat pro jednu nebo druhou národnost, ale častější byly případy, kdy se takovíto potomci registrovali jako Jugoslávci, jen aby nikoho neuráželi.

Sčítání pro okres Daruvar dalo tyto resultáty:

Chorváti 10 459 34,75%
Srbové 10 074 33,47%
Češi 5 572 18,51%
Jugoslávci 1 653 5,49%
Maďaři 571 1,89%
Muslimové 62 0,20%
Němci 62 0,20%
Italové 55 0,18%
Albánci 46 0,15%
Roma 36 0,11%
Slováci 35 0,11%
Ostatní 1 467 4,87%
Celkem 30 092

Reservní důstojníci a poddůstojníci měli tuto národnost:

Srbové 133 51,15%
Chorváti 63 24,23%
Jugoslávci 30 11,53%
Ostatní 34 13,09%
Celkem 260

V případě válečné situace by Daruvar bránila 21. Partyzánská brigáda. Její důstojníci by měli tyto národnosti:

Srbové 17 58,62%
Chorváti 7 24,13%
Češi 2 6,89%
Jugoslávci 2 6,89%
Slovinci 1 3,44%
Celkem 29

Ve většině armádách mají jen někteří důstojníci patent k velení:

Srbové 8
Jugoslávci 2
Celkem 10

V okrese pracovalo 60 podniků, obchodů a pracovních organizací. V tomto počtu jsou i rodinné podniky, které existovaly již několik generací. Národnostní příslušnost ředitelů, či šéfů těchto je velmi názorná:

Srbové 23 38,33%
Chorváti 11 18,33%
Češi 6 10,0%
Ostatní 20 33.33%

Příslušnosti policejních sil:

Srbové 37 53,62%
Chorváti 18 26,08%
Jugoslávci 8 11,59%
Češi 6 8,69%
Celkem 69

Komandýr a jeho zástupce byli Srbové.

Městská rada a jiné úřady měly tuto struktůru:

Srbové 63 50,0%
Chorváti 52 41,26%
Češi 7 5,55%
Maďaři 2 1,58%
Makedónci 2 1,58%
Celkem 126

Ještě výraznější je pohled na statistiky počtu obyvatel 1951, 61, 71, 81 a 91 po republikách, kteří se registrovali jako Jugoslávci. Jejich počet byl ve všech republikách v stálém růstu mimo centrálního Srbska (bez Vojvodiny, Kosova a Sanžaku). Tam tito v posledním sčítání 1991 zmizeli.

Seriál

  1. Češi, Četníci, Čerkézi, Churchill, aneb Balkánská válka jinak I.
  2. Češi, Četníci, Čerkézi, Churchill, aneb Balkánská válka jinak II.
  3. Češi, Četníci, Čerkézi, Churchill, aneb Balkánská válka jinak III.
  4. Češi, Četníci, Čerkézi, Churchill, aneb Balkánská válka jinak IV.
  5. Češi, Četníci, Čerkézi, Churchill, aneb Balkánská válka jinak V.
  6. Češi, Četníci, Čerkézi, Churchill, aneb Balkánská válka jinak VI.

Podobné články

Další články autora

Autor : Radouš Benák 🕔16.01.2004 📕12.611

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře