Hlavní charakteristiky trhavin

Autor : Jana Krechlerová / jana 🕔12.01.2004 📕10.165
 

Pracovní schopnost výbušnin nelze jednoduše vyjádřit. Za různých
podmínek daných především nestejností trhané horniny vykazují výbušniny rozdílné hodnoty. Dříve se pro míru výkonnosti používal termín brilance výbušnin . Ta však udává spíše činnost přiložené nálože a nikoliv účinnost nálože utěsněné ve vrtu nebo v komoře. Brilance se  stanovuje mechanickými pomůckami. Hrubým měřítkem pracovní schopnosti náloží vývratových jsou Trauzlova zkouška a zkouška v balistickém moždíři.

Trauzlova zkouška měří objem dutiny vytvořené v clonovém bloku
zkušební náloží a do určité míry dovoluje porovnávat výkon při rozpojování
plastických a porézních hornin. Objem zkušební nálože je pro každý
typ trhaviny jiný a výsledek se přepočítává.

Zkouška v balistickém moždíři se provádí měřením výchylky v moždíři
zavěšeného kyvadla po výbuchu zkušební nálože. Za základní jednotku
se považuje výchylka kyvadla způsobena trhací želatinou a výchylky po výbuchu jiných  trhavin se udávají v procentech této hodnoty.

Citlivost výbušnin na náraz se zkouší především pomocí padacího kladiva, obvykle o váze 2 kg. Výbušnina je tím citlivější, čím menší pádová výška kladiva stačí k jejímu výbuchu. U třaskavin se tato výška pohybuje v cm, u trhavin v dm.

Teplota vzduchu je teplota,  při které dojde k samovolnému výbuchu.
Stanoví se pomalím zahříváním výbušniny. U třaskavé rtuti je to asi
160 stupňů, u trhací želatiny zhruba 180 stupňů a u TNT asi 300 stupňů.
Většina průmyslových trhavin se však pomalu rozkládá i při teplotách
nižších, než je teplota vzduchu. Změny teploty ovlivňují citlivost a
vlastnosti výbušnin. Při nízkých teplotách (kolem - 20 stupňů) se
nebezpečně zvyšuje citlivost plastických trhavin. Při teplotách nad
30
stupňů ztrácí většina průmyslových trhavin (kvůli obsahu ledku
amonného) dobré výbušinářské vlastnosti.

Citlivost výbušnin na statickou elektřinu  je vysoká především u
černého
prachu a třaskavin , a proto se nemohou používat tam, kde je riziko
vzniku statického náboje.

Autor : Jana Krechlerová / jana 🕔12.01.2004 📕10.165

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře